32 Ad 17/2024- 55 - text
pokračování 1 32 Ad 17/2024
32 Ad 17/2024-55
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem v právní věci
žalobce: M. S.
bytem X
zast. Mgr. et Mgr. Janou Vegerbauerovou, advokátkou
sídlem Vodní 44/1, Blansko
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
se sídlem Křížová 25, Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne X, č. j. X, ve věci přiznání invalidního důchodu,
t a k t o :
I. Rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X s e z r u š u j e a věc s e v r a c í žalované k dalšímu řízení.
II. Žalovaná j e p o v i n n a zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 429, 66 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce Mgr. et Mgr. Jany Vegerbauerové, advokátky se sídlem Vodní 44/1, Blansko.
O d ů v o d n ě n í :
I. Vymezení věci
1. Žalobce brojil svou žalobou proti rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty jeho námitky a potvrzeno prvostupňové rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X (dále jen “prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobci ode dne 30. 10. 2023 přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně podle § 38 a písm. c) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZDP“).
II. Žaloba
2. Žalobce předně popsal průběh jeho léčby a jeho hospitalizace v Psychiatrické nemocnici Brno – Černovice. Dále citoval z výstupní zprávy z Psychiatrické nemocnice Brno – Černovice, sepsané MUDr. Z. H. a prim. MUDr. F. V., přednostou oddělení. Z této zprávy přitom již v době vydání rozhodnutí žalované plynulo, že žalobce není schopen soustavného zaměstnání. S ohledem na četnost hospitalizace žalobce (březen 2023, září – říjen 2023, leden – únor 2024) je zřejmé, že období remise jeho onemocnění se zkracuje, stejně tak je evidentní postižení volní a emoční složky a také adaptability vlivem incipientního postpsychotického defektu.
3. Žalobce namítal, že při zohlednění výstupní zprávy z Psychiatrické nemocnice Brno – Černovice se jeví zhodnocení zdravotního postižení dle položky 3 písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhl. č. 359/2009 Sb.“) jako neadekvátní. Žalobce dále uvedl, že i po propuštění nadále dochází na ambulantní kontroly, jeho stav se nelepší, naopak dochází ke zhoršení stavu, což žalobce pociťuje jednak subjektivně, ale vyplývá to i poslední lékařské zprávy psychiatrické ambulance MUDr. J. N. ze dne 20. 6. 2024 a ze zprávy praktického lékaře MUDr. L. K. ze dne 21. 6. 2024. Obě zprávy přitom uvádí, že žalobce není schopen vykonávat jakékoliv soustavné zaměstnání.
III. Vyjádření k žalobě
4. Žalovaná ve svém vyjádření především zrekapitulovala průběh řízení, včetně závěrů posudkové lékařky Institutu posuzování zdravotního stavu. Žalobce namítá posouzení svého zdravotního stavu, a tudíž žalovaná navrhuje přezkoumání jeho zdravotního stavu posouzením posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“), která posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění.
IV. Jednání před soudem
5. Žalobce se z jednání omluvil. Právní zástupkyně žalobce při jednání především odkázala na žalobu a posudek PK MPSV.
6. Žalovaná při jednání především odkázala na vyjádření a napadené rozhodnutí.
7. Soud provedl dokazování posudkem PK MPSV ze dne 25. 11. 2024. Právní zástupkyně žalobce se ztotožnila se závěry posudku. Dále uvedla, že od jeho vyhotovení nedošlo ke zlepšení zdravotního stavu žalobce, naopak jeho zdravotní stav se zhoršuje. Hrozila další hospitalizace, ale nakonec se to podařilo zvládnout za velké pomoci matky žalobce, která je jeho velkou oporou. Žalovaná se k posudku nevyjádřila. Soud při jednání neprováděl důkazy výslechem matky žalobce.
V. Posouzení věci krajským soudem
8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
9. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 ZDP, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován.
10. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011-43, přístupný na www.nssoud.cz).
11. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, čj. 4 Ads 19/2012-18, přístupný na www.nssoud.cz).
12. V posuzované věci není mezi stranami sporné, že žalobce je invalidní (tato skutečnost byla potvrzena i posudkem PK MPSV ), ale je odlišně stanoven stupeň invalidity. V posuzované věci nechal proto soud vypracovat posudek PK MPSV, pracoviště v Brně ze dne 25. 11. 2024. PK MPSV zasedala ve složení předsedy komise a odborného lékaře z oboru psychiatrie. V posudkovém zhodnocení je mj. uveden diagnostický souhrn, podle něhož žalobce trpí: a) Paranoidní schizofrenie, b) Obezita. V posudkovém zhodnocení je mj. uvedeno, že žalobce má základní vzdělání, učební obor kuchař – číšník přerušil ve 3. ročníku pro psychické potíže, má ID I. st. Žalobce je duševně nemocný, kterému