32 Ad 6/2025 – Krajský soud v Brně

ECLI: ECLI:CZ:KSBR:2025:32.Ad.6.2025.42
Datum: 2025-12-18
Z rozhodnutí: 1. Žalobce brojil svou žalobou proti rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X, jímž bylo změněno prvostupňové rozhodnutí žalované ze dne 22. 10. 2024, č.j. X (dále jen “prvostupňové rozhodnutí“) tak, že podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) byl žalobci od 12. 3. 2025 odňat invalidní důchod pro invaliditu druhé…
32 Ad 6/2025- 42 - text pokračování 1 32 Ad 6/2025 32 Ad 6/2025-42 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem v právní věci žalobce: L. N. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X, ve věci odnětí invalidního důchodu, t a k t o : I. Rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X s e z r u š u j e a věc s e v r a c í žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci 1. Žalobce brojil svou žalobou proti rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X, jímž bylo změněno prvostupňové rozhodnutí žalované ze dne 22. 10. 2024, č.j. X (dále jen “prvostupňové rozhodnutí“) tak, že podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) byl žalobci od 12. 3. 2025 odňat invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. II. Žaloba 2. Žalobce především namítal, že posouzení jeho zdravotního stavu bylo provedeno toliko na základě předložené zdravotní dokumentace, aniž by byl vyšetřen posudkovým lékařem. Žalobce přitom ani nebyl k vyšetření zdravotního stavu pozván a nemohla se ani vyjádřit. Zdravotní stav žalobce pak správně popsala ošetřující lékařka MUDr. Z., která má o něm nejvíce informací a je s ním v pravidelném styku. 3. Žalobce dále uvedl, že lékař Institutu pro posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) nezhodnotil jeho celkovou výkonnost, pohyblivost či schopnost vykonávat i běžné denní aktivity. Jeho denní aktivity jsou silně omezeny a není schopen vykonávat pracovní činnost. Žalobce dále uvádí své zdravotní omezení. Lékař IPZS rovněž zlehčuje jeho zdravotní potíže, a to s odkazem na silný nikotismus a hlavně problému s alkoholem se syndromem údajné závislosti. Dle lékaře IPZS si žalobce svůj špatný zdravotní stav způsobil sám. Žalobce rovněž po drastických změnách ve zdravotním stavu podstatně omezuje spotřebu cigaret a postupně kouření zanechává. Jeho konzumace alkoholu pak nikdy nepřekročila 2 až 3 piva dvakrát za týden s přáteli. Tvrdý alkohol nikdy nepil. 4. Žalobce dále uvedl, že jeho zdravotní stav se oproti stavu ve zdravotní dokumentaci 2023-2024 podstatně zhoršil. Žalobce má nedomykavost srdeční chlopně, přičemž jeho zdravotní stav se i v posledním půl roce rapidně zhoršil. Těžký úraz lebky, kdy měl krvácení do mozku, pak zanechalo na jeho zdraví podstatné následky. Má bolesti hlavy, problémy s motorikou, musí brát léky. S tím souvisí i následky od srdce a změny tlaku. Bere spoustu léků, a tudíž nemůže konzumovat alkohol. Lékaři mu také zakázali řízení motorových vozidel a musel odevzdat řidičský průkaz. Je omezen i v nakládání břemen a těžších věci, neboť má problémy s bederní páteří. Všechno se to kumuluje do psychických a psychiatrických potíží, stresu, častých nemocí a pobytu v nemocnici. Trpí závratěmi a nemůže pracovat ve výškách. Dříve pracoval jako tesař či pokrývač. Dnes nezvedne běžnou zátěž. III. Vyjádření žalované 5. Žalovaná ve svém vyjádření především zrekapitulovala průběh správního řízení. Žalovaná navrhla provedení důkazu posudkem Posudkové komise MPSV ČR (dále jen PK MPSV), která je ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb. povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pro účely přezkumného řízení. IV. Replika žalobce 6. V replice žalobce uvedl obdobné skutečnosti jako v žalobě. S přezkoumáním zdravotního stavu souhlasí. V. Jednání před soudem 7. Žalobce při jednání zejména uvedl odkázal na žalobu a repliku. 8. Žalovaná při jednání především odkázala na vyjádření k žalobě a dále uvedla, že s ohledem na závěry posudku PK MPSV nechá rozhodnutí na úvaze soudu. 9. Soud provedl dokazování posudkem PK MPSV ze dne 10. 6. 2025. Žalobce ani žalovaná se k posudku nevyjádřili. VI. Posouzení věci krajským soudem 10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Soud předně k věci uvádí, že právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 ZDP, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 ZDP platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. 12. Soud dále k věci uvádí, že správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že ministerstvo práce a sociálních věcí posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna (viz k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, čj. 6 Ads 11/2013-20, přístupný na www.nssoud.cz). Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, čj. 6 Ads 99/2011-43, přístupný na www.nssoud.cz). 13. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhl. č. 359/2009 Sb.“ či „vyhláška o posuzování invalidity“). Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne

Citovaná ustanovení

§ 60 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 76 (150/2002 Sb.)§ 77 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 90 (500/2004 Sb.)§ 88 (582/1991 Sb.)