32 Az 31/2023 – Krajský soud v Brně

32 Az 31/2023- 53 - text Pokračování 12 32 Az 31/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem ve věci žalobce: S. M. st. přísl. X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 29. 6. 2023, č. j. OAM-377/ZA-ZA12-K01-2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladu řízení. III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se včas podanou žalobou ze dne 17. 7. 2023 domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný rozhodl tak, že se žalobci mezinárodní ochrana podle ustanovení § 12, § 13, § 14 a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), neuděluje. 2. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalobce podal dne 31. 3. 2023 žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice (dále též „ČR“). Z údajů poskytnutých k žádosti a pohovoru ze dne 4. 4. 2023 vyplývají následující skutečnosti. 3. Žalobce sdělil, že je státním příslušníkem Moldavska, moldavské národnosti a je schopen se dorozumět rusky, méně už moldavsky a česky. Ke svému politickému přesvědčení uvedl, že se o politiku nezajímá a nikde nebyl členem žádné politické strany. Jako místo posledního pobytu uvedl Tiraspol, který se nachází v Podněstří, které je v současné době pod kontrolou separatistů podporovaných Ruskou federací. K důvodům žádosti vypověděl, že se nechce vracet do vlasti, protože cítí ohrožení života, neboť mu domů začala chodit předvolání z vojenské správy, která znamenají nasazení do bojů na straně Ruska na Ukrajině. 4. V průběhu pohovoru dále vyplynulo, že ve vlasti se živil jako řidič a jako ochranka podněsterských poslanců. Ve vlasti žije jeho matka, žalobce tam vlastní dvě auta. Problémy tam neměl, ty začaly až v lednu 2023 předtím, než odjel do ČR. V lednu 2023 přišli k němu domů dva muži v civilu a řekli mu, že pro něj mají předvolání na jeho jméno, v němž bylo uvedeno, že se má žalobce dostavit do ruského štábu v Tiraspolu. Dále mu řekli, že v rámci kontraktu bude žalobci vypláceno 230 tisíc ruských rublů měsíčně a bude odvezen na Ukrajinu. Žalobce odmítl a předvolání roztrhal, přes zavřené dveře mu pak muži vyhrožovali, že z toho bude mít problémy. Proto žalobce do dvou dnů odcestoval. Žalobce v letech 2002-2004 absolvoval základní vojenskou službu a také byl 2 – 3x ročně na cvičení v době, kdy pracoval jako ochranka poslanců. Druhé předvolání mu bylo doručeno v den pohovoru, informovala jej o tom jeho matka. Žalobce nevěděl, co by se stalo, kdyby odmítl kontrakt podepsat, od známých ale věděl, že kdo odmítne, má zakázáno vycestovat z Podněstří. V Moldavsku žalobce nepobýval jinde než v Podněstří, pouze občas jezdil za strýcem do Kišiněva. Jinde v Moldavsku než v Podněstří žít nemůže, nic tam nemá, ani bydlení, není tam práce. Myslí si, že časem bude válka i v Moldavsku. 5. Podle žalovaného bylo v průběhu správního řízení objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti o udělení mezinárodní ochrany je situace, kdy byl jako občan Podněstří předvolán do ruského vojenského štábu města Tiraspol s tím, že bude v rámci vojenského kontraktu nasazen do války na Ukrajině na straně Ruské federace, což odmítá a obává se případných následků. 6. Žalovaný při posouzení žádosti žalobce vycházel především z jeho výpovědí, jím doložených materiálů a z informací, které shromáždil v průběhu správního řízení ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Moldavské republice. Konkrétně vycházel z Informace OAMP – Moldavsko: Základní přehled o zemi, stav: 2. 3. 2023, Informace OAMP – Moldavsko: Bezpečnostní a politická situace v zemi, stav: březen 2023 z 13. 3. 2023, Informace OAMP – Moldavsko: Aktuální otázky z 15. 2. 2023, Informace OAMP Moldavsko, Radio Europa/Libera Moldova z 9. 3. 2023, Informace MZV č. j. 103426-6/2021-LPTP ze dne 3. 3. 2021, Informace MZV č. j. 122984/2022-LPTP ze dne 2. 9. 2022, a zpráv ČTK „Prezidentka: Moldavsko zůstane prozápadní i přes energetické vydírání Ruska“ z 1. 11. 2022, „Ruské řízené střely přeletěly podle úřadů přes vzdušný prostor Moldavska“ z 10. 2. 2023, „Moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová a její vláda podaly demisi“ z 10. 2. 2023, „Moldavská prezidentka varovala před snahami Ruska provést v zemi násilný převrat“ z 13. 2. 2023, „Moldavský parlament schválil novou vládu, má prozápadní směřování, z 16. 2. 2023 a „Nasazení ruských vojáků v Podněstří do bojů není pravděpodobné, řekl diplomat“ z 24. 3. 2023. 7. Žalovaný vyhodnotil příběh žalobce z hlediska možného pronásledování ve smyslu ustanovení § 12 písm. a) zákona o azylu tak, že žalobce neuvedl v průběhu řízení žádné skutečnosti, na základě nichž by bylo možno učinit závěr, že vyvíjel ve své vlasti činnost směřující k uplatňování politických práv a svobod, za kterou by byl azylově relevantním způsobem pronásledován. Žalobce sdělil, že se o politiku nezajímá, nikdy nebyl členem žádné politické strany ani skupiny, ani se nezmínil o jakýkoliv svých činech, které by bylo možno považovat za politicky motivované a které by vykovaly jakýkoliv zájem státních orgánů Moldavska či separatistického Podněstří, kde žil před svým odjezdem z vlasti. 8. Žalovaný rovněž nedospěl k závěru, že by žalobce mohl ve vlasti pociťovat odůvodněnou obavu z pronásledování z důvodů uvedených v ustanovení § 12 písm. b) zákona o azylu. Žalovaný na základě zpráv o zemi původu shrnul aktuální situaci v Podněstří, které bylo v roce 1992 separatisty odtrženo od Moldavska a byly vytvořeny místní podněsterské úřady. Podněstří je nadále součástí Moldavské republiky, ovšem bez možnosti výkonu moldavské státní moci na jeho území. Podněstří je podporováno Ruskou federací, země je obecně hodnocena jako nesvobodná, objevují se zprávy o lidskoprávních problémech. Dále se žalovaný zabýval tím, že na území Podněstří zřejmě probíhá rekrutace branců do ruské armády. Na základě zpráv o zemi původu dospěl k závěru, že k rekrutaci nedochází masově a netýká se osob, které nechtějí sloužit dobrovolně. Jsou sice přítomny známky skryté mobilizace, avšak nejsou patrné znaky hromadné mobilizace, jedná se o návrh kontraktu na služby v armádě. Tvrzení žalobce jsou tak v rozporu se zprávami o zemi původu. 9. Žalobce dle žalovaného rovněž nesplňoval důvody k udělení azylu podle ustanovení § 13 zákona o azylu za účelem sloučení rodiny. 10. Při posouzení důvodů pro udělení humanitárního azylu ve smyslu ustanovení § 14 zákona o azylu se žalovaný zabýval rodinnou, sociální a ekonomickou situací žalobce a přihlédl i k jeho věku a zdravotnímu stavu. Žalobce uvedl, že je zdravý a nemá žádné zvláštní potřeby. Žalobce je dospělou, plně právně způsobilou osobou v produktivním věku a je jistě schopen zajistit si prostředky na své životní potřeby prací. Na udělení humanitárního azylu nadto není právní nárok a žalobce se jeho udělení ani výslovně nedomáhal. Žalovaný na základě výše uvedeného u žalobce neshledal zvláštního zřetele hodný důvod pro udělení humanitárního azylu. 11. K důvodům pro udělení doplňkové ochrany žalovaný uvedl, že nenalezl žádné skutečnosti, na základě nichž by žalobci mohla hrozit v případě návratu do vlasti vážná újma uložením nebo vykonáním trestu smrti. 12. Žalovaný se dále zabýval otázkou, zda žalobci nehrozí v případě návratu do vlasti nebezpečí mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání. Žalobce ve vlasti neměl žádné problémy s orgány kontrolujícími separatistické Podněstří a v případě svého přesídlení na území pod kontrolou moldavské vlády vyjádřil pouze obavu z ekonomických potíží, aniž by zmínil obavy, které by souvisely s ustanovením § 14a odst. 2 písm. b) zákona o azylu. Zprávy o zemi původu nepodporují tvrzení žalobce stran naverbování do ruské armády a žalovaný uzavřel, že žalobci z tohoto pohledu ničeho nehrozí. Pokud by žalobce odmítal setrvat na území Podněstří, nic mu nebrání situaci vyřešit přestěhováním se v rámci země. Ze zpráv o zemi původu vyplynulo, že i když osoba žije v Podněstří, pokud má občanství Moldavska, považuje jej Moldavská republika za vlastního občana a může se bez omezení přestěhovat na moldavské území. V rámci Moldavska je sice problém s pracovním uplatněním, tento problém však má řada Moldavanů a žalobce by tak byl ve stejné situaci jako ostatní spoluobčané. Tato situace by však pro něj neměla představovat zásadní problém. Mezi Moldavskou republikou a Podněstřím ani neexistuje extradiční smlouva, až na výjimky tak nehrozí, že by docházelo k předání osob hledaných a soudně stíhaných. Moldavsko je parlamentní demokracií s prozápadní orientací, kde jsou garantována základní lidská práva a svobody. Přesun žalobce je tak účinným řešením proti případnému pronásledování či jakékoliv jiné újmě, které by mohl v Podněstří pociťovat. 13. Dále se žalovaný zabýval tím, zda žalobci v případě návratu do vlasti nehrozí vážné o