3 As 4/2010 — Nejvyšší správní soud

33 A 2/2025- 39 - text pokračování 10 33 A 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D. v právní věci žalobce: S. B. státní příslušnost X bytem X zastoupen Mgr. Tomáš Buček, advokát sídlem Milady Horákové 13, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 12. 2024, č.j. OAM-8487-16/ZR-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“) se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“, jímž žalovaný rozhodl ve výroku I. ve smyslu ustanovení § 87d odst. 2 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „ČR“), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPC“), o zrušení přechodného pobytu občana Evropské unie (EU), a dále ve výroku II podle § 87d odst. 3 ZPC stanovil žalobci lhůtu k vycestování z území ČR v délce 30 dnů od právní moci napadeného rozhodnutí. II. Napadené rozhodnutí 2. Z napadeného rozhodnutí plyne, že na základě obdrženého trestního rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 3. 4. 2024, sp. zn. 3 T 36/2024, zahájil žalovaný dne 2. 8. 2024 z moci úřední správní řízení o zrušení platnosti povolení k přechodnému pobytu na území. 3. Žalovaný shledal, že žalobce byl odsouzen za přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle ust. § 147 odst. 1, odst. 2 zákona 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „zákon č. 40/2009 Sb.“), za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky dle ust. § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., a za přečin neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku dle ust. § 151 zákona č. 40/2009 Sb., a to k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 21 měsíců a pro výkon uloženého trestů byl žalobce zařazen do věznice s ostrahou. Dne 13. 9. 2024 byl žalobce podmíněně propuštěn na příkaz Okresního soudu Brno-venkov (dále jen „OS Brno-venkov“), č.j. 3 PP 44/2024, kde mu byla stanovena zkušební doba na dobu 2 let, tedy do 13. 9. 2026. Zároveň mu byl stanoven zákaz řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 5 let. 4. Skutkově spočívalo trestní jednání žalobce v tom, že žalobce dne 26. 11. 2023 v době okolo 18:40 hodin v Brně po požití většího množství alkoholických nápojů řídil vlastní osobní motorové vozidlo, přičemž se při jízdě nechoval dostatečně ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj, řádně nesledoval situaci v provozu na pozemních komunikacích a této situaci nepřizpůsobil své chování, a při jízdě se v důsledku svého ovlivnění alkoholem nedržel s vozidlem při pravém okraji vozovky a přejel s ním do protisměrné části pozemní komunikace, kde přední částí vozidla zezadu narazil do chodce MUDr. P. K. a chodkyně MUDr. J. K. (dále také „chodci“ či „poškození“), kteří šli za sebou při levém okraji vozovky. Poškozený při střetu a následném pádu na vozovku utrpěl těžké zranění spočívající ve zlomenině obou kotníků vlevo, zlomenině horní části pravé lýtkové kosti a zhmoždění zad, pro která byl citelně omezen v obvyklém způsobu života po dobu výrazně přesahující 6 týdnů, kdy se musel mimo jiné podrobit hospitalizaci a operaci, přičemž léčení dosud trvá, kde omezení spočívá zejména v bolestivosti, omezení hybnosti a odkázání na péči druhé osoby při běžných denních úkonech, a poškozená při střetu a následném pádu na vozovku utrpěla lehké až středně těžké zranění spočívající v tržných ranách hlavy, zhmoždění pravé poloviny hrudníku a zlomenině horní části pravé lýtkové kosti, pro která byla citelně omezena v obvyklém způsobu života po dobu 5 týdnů, kdy toto omezení spočívalo zejména v bolestivosti, omezené hybnosti a odkázání na péči druhé osoby při běžných denních úkonech, přičemž následně mu byla dechovou zkouškou na služebně PČR, kam se dostavil dne 27. 11. 2023 v 10:46 hodin zjištěna hladina alkoholu 1,10 g/kg a rozborem krevního vzorku odebraného mu v 11:20 hodin, resp. v 11:50 hodin, mu byla zjištěna hladina 1,11 g/kg, resp. 1,04 g/kg alkoholu v krvi. 5. Z uvedeného je patrné, že se žalobce dopustil závažného narušení veřejného pořádku ve smyslu § 87d odst. 2 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb. Žalovaný dále odkázal na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2011, č.j. 3 As 4/2010-151, kde se tento soud zabýval i výkladem pojmu závažné narušení veřejného pořádku. Z uvedeného rozsudku vyplývá, že za závažné narušení veřejného pořádku nelze bez dalšího jednoznačně označit takové protiprávní jednání, které vede až k pravomocnému odsouzení a že je třeba zabývat se závažností protiprávní činnosti a okolnostmi odsouzení. Žalovaný dále poukázal na rozsudky NSS sp. zn. 7 As 112/2011-65 a sp. zn. 9 As 71/2010-112. Žalovaný zdůraznil, že kvalifikace identického jednání pro účely trestního zákona a § 87d odst. 2 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., je autonomní. 6. V daném případě žalovaný vychází rovněž ze znění směrnice EU 2004/38/ES, kdy v této směrnici v článku 27 je uvedeno, že předchozí odsouzení pro trestný čin samo o sobě přijetí takovéhoto opatření (zrušení přechodného pobytu) neodůvodňuje a dále to, že chování dotyčného jednotlivce musí představovat aktuální, skutečné a dostatečně závažné ohrožení některého ze základních zájmů společnosti. Z obsahu spisového materiálu, zejména pak založených rozsudků soudů vyplývá, že žalobce závažným způsobem narušil veřejný pořádek, a to zejména na základě spáchaného úmyslného trestného činu, za který byl pravomocně odsouzen a na základě, kterého lze jednoznačně konstatovat, že výše uvedené pravomocné odsouzení jako je přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, přečin ohrožení pod vlivem návykové látky a přečin neposkytnutí pomoci řidičem jsou závažným narušením veřejného pořádku. 7. Žalovaný se dále zabýval i splněním podmínky přiměřenosti zásahu do soukromého a rodinného života. Především žalovaný zjistil, že žalobce pobývá v ČR na základě potvrzení o přechodném pobytu občana EU od 9. 5. 2023. Dále dle Cizineckého informačního systému bylo zjištěno, že žalobce je svobodný a nebylo zjištěno, že by měl partnerku, popřípadě nějaké potomky. Lustracemi v Cizineckém informačním systému nebyly zjištěny ani žádní rodinní příslušníci žalobce, kteří by legálně pobývali na území ČR. Žalobce na území ČR rovněž neprochází Centrálním registrem obyvatel ani jako vazební osoba k občanu ČR. Z důvodu, že žalobce byl ve výkonu trestů odnětí svobody, vyžádal si žalovaný od Vězeňské služby ČR zaslání přehledu návštěv. Na základě sdělení od Vězeňské služby ČR ze dne 5. 9. 2024 je evidentní, že žalobce nikdo ve vězení nenavštívil. Telefonní kontakty probíhaly s rodinnými příslušníky s různou intenzitou. Jedná se především o osoby B. V., L. A., A. D., B. A. a C. O. Ke zjištěným rodinným vazbám žalovaný uvádí, že během vedeného správního řízení se k nim nepodařilo zjistit více informací a ani sám žalobce ke svým rodinným příslušníkům neuvedl podrobnější informace, popřípadě se o svých dalších rodinných příslušnících nezmínil. 8. Žalovaný zdůraznil, že po zrušení přechodného pobytu může žalobce i nadále svou blízkou rodinu navštěvovat a být společně v kontaktu, jejich rodinná vazba nebude v žádném případě narušena, přičemž pobyt na území ČR mu nebyl zakázán. Žalobce může na základě volného pohybu osob v rámci schengenského prostoru v ČR pobývat i nadále, a to i bez potvrzení o přechodném pobytu. Toto rozhodnutí cizinci nestanovuje zákaz pobytu na území. V podstatě zrušením přechodného pobytu dojde pouze k odebrání výhod, které tento pobyt skýtá, nicméně nedojde k zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince. Pracovat a pobývat v České republice může i nadále, jak bylo již uvedeno výše. 9. Žalovaný uzavřel, že v daném případě pravomocné odsouzení za přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, přečin ohrožení pod vlivem návykové látky a přečin neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku, jednoznačně převažují nad zájmy žalobce, jak již bylo popsáno výše. V daném případě na straně žalobce nejsou zjištěny žádné závažnější skutečnosti, které by mohly znamenat nepřiměřenost rozhodnutí ve věci zrušení přechodného pobytu. Na základě uvedeného má žalovaný za to, že vydané rozhodnutí je přiměřené svým dopadem, je naprosto na místě a zároveň je v souladu s ust. § 174a ZPC, a to i s ohledem na níže uvedený veřejný zájem. 10. Poněvadž bylo v případě žalobce prokázáno naplnění podmínek pro zrušení přechodného pobytu občana EU, uložil žalovaný žalobci povinnost k vycestování z ČR a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu. III. Žaloba 11. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, jelikož v jeho případě nebyly splněny zákonné podmínky pro zrušení platnosti povolení k přechodného pobytu. V první řa