33 A 25/2024 – Krajský soud v Brně

33 A 25/2024- 38 - text pokračování 7 33 A 25/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D. v právní věci žalobce: D. L. bytem X zastoupen Mgr. David Obenrauch, advokát sídlem Kopečná 987/11, 602 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 602 00 Brno v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 6. 2024, č. j. JMK 88635/2024, sp. zn. S-JMK 76609/2024/OD/Bo, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včasně podanou žalobou ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“) napadl žalobce shora citované rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 6. 2024, č. j. JMK 88635/2024, sp. zn. S-JMK 76609/2024/OD/Bo (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Brna, odboru přestupků v dopravě (dále jen „prvostupňový orgán“ či „správní orgán I. stupně“), ze dne 22. 4. 2024, č. j. OPD-10328/24-26, sp. zn. OPD-10328/24-TOP/PŘ (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“ či „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“ či „rozhodnutí o přestupku“), a toto rozhodnutí potvrzeno. 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku řidiče vozidla dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bodu 7 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), jehož se měl dopustit tím, že dne 1. 2. 2024 v 12:32 hod. řídil nákladní motorové vozidlo tov. zn. Volvo, X, a zároveň návěsné vozidlo tov. zn. Schmitz Cargobull, X, na dálnici D1 ve směru jízdy na Ostravu, přičemž v úseku 197,5 km nerespektoval svislé dopravní značení B 22a „Zákaz předjíždění pro nákladní automobily“ doplněné dodatkovou tabulkou E 13 s časovým omezením „5-22 h“ a předjížděl jiné motorové vozidlo vlevo. Tím žalobce z nedbalosti porušil povinnost stanovenou v § 4 písm. c) zákona o silničním provozu a naplnil tak znaky přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 7 téhož zákona. 3. Za uvedený přestupek uložil správní orgán I. stupně žalobci dle § 125c odst. 5 písm. b) zákona o silničním provozu, s přihlédnutím k § 35 a násl. zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, pokutu ve výši 7000 Kč. Současně byla žalobci rozhodnutím o přestupku uložena taktéž povinnost k náhradě nákladů správního řízení v paušální částce 1 000 Kč. II. Napadené rozhodnutí 4. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný shrnul průběh správního řízení a skutečnosti plynoucí ze správního spisu. Následně posoudil důvodnost podaného odvolání. 5. Žalovaný neshledal, že by se prvostupňový orgán dopustil pochybení, které by bylo důvodem pro zrušení rozhodnutí o přestupku. V projednávané věci z podkladů rozhodnutí jednoznačně vyplývalo, že žalobce jako řidič nákladního vozidla předjížděl vlevo jiné motorové vozidlo tam, kde je to podle místní úpravy provozu na pozemních komunikacích zakázáno. 6. Spáchání přestupku žalobcem je spolehlivě zachyceno na videozáznamu pořízeném zasahující policejní hlídkou. Na předmětném videozáznamu je totiž jasně patrné, jak žalobce s nákladním automobilem jede v levém jízdním pruhu, a to v úseku platnosti svislé dopravní značky B 22a „Zákaz předjíždění pro nákladní automobily“, přičemž do pravého jízdního pruhu se zařadí až poté, kdy dokončí předjíždění jiného nákladního vozidla jedoucího v pravém jízdním pruhu. Žalobce se navíc v působnosti citované dopravní značky zakazující předjíždění nákladním automobilům nacházel zhruba kilometr. Z toho důvodu je proto krajně nepravděpodobné jeho tvrzení, že by mu vozidlo v pravém jízdním pruhu bránilo v dokončení předjetí po celou tuto vzdálenost. 7. S ohledem na časové souvislosti celé situace je pak zjevné, že předjížděcí manévr musel žalobce zahájit až v působnosti předmětné zákazové značky, a nikoliv před ní. I kdyby však svůj manévr skutečně zahájil ještě před značkou B 22a, vzhledem k tomu, že je na umístění dopravní značky upozorňováno s dostatečným předstihem, měl a mohl vyhodnotit, že před projetím předmětné značky nestihne svůj manévr dokončit. Žalobci nic nebránilo, aby předjíždění přerušil, zpomalil a zařadil se za jím předjížděné nákladní vozidlo, kde v daný moment existovala v pravém pruhu dostatečná mezera. 8. Klíčovým důkazem protiprávního jednání žalobce je videozáznam pořízený hlídkou PČR, který je součástí správního spisu. Ve věci není třeba provádět další důkazy, neboť zasahující policisté by nemohli poskytnout pro zjištění skutkového stavu věci podrobnější informace, než ty, které již vyplývaly z videozáznamu. 9. V řešené věci bylo bez důvodných pochybností prokázáno, že se žalobce dopustil přestupku, pro nějž bylo řízení vedeno. Jelikož hodnocení provedených důkazů bylo provedeno objektivně a věcně, žalovaný odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí jako zákonné a správné potvrdil. III. Žaloba 10. Žalobce považuje napadené rozhodnutí žalovaného za nepřezkoumatelné i nezákonné, jelikož žalovaný nedostatečně zhodnotil okolnosti případu a věc nesprávně právně posoudil. 11. Ve správním spisu chybí důkaz svědčící o porušení zákazové značky. Ve správním řízení nebylo prokázáno, kdy a kde žalobce začal druhé vozidlo předjíždět. Žalobce přitom konstantně tvrdil, že s předjížděním začal ještě před zákazovou dopravní značkou. Současně nemohl předjíždění ukončit, zpomalit a zařadit se zpět za předjížděné vozidlo. Tímto manévrem byl zjevně ohrozil život a zdraví účastníků provozu, neboť z pozice řidiče nákladního vozidla nemůže registrovat osobní vozidla jedoucí schovaná za jeho vozidlem. 12. Žalobce dále namítal, že řidič předjížděného vozidla náhle úmyslně přidal rychlost a znemožnil mu své vozidlo bezprostředně předjet. Výsledkem toho pak byl kamerový záznam zasahujících policistů, z něhož je patrné, že se žalobci podaří úspěšně dokončit předjetí až po mnoha stech metrech. Dle ustálené judikatury přitom má žalobce jako řidič právo předpokládat, že i ostatní účastníci silničního provozu budou řádně dodržovat dopravní předpisy. 13. Za účelem zjištění skutečného stavu věci žalobce navrhl doplnit dokazování o výslech policejní hlídky, která jej kontrolovala. To však žalovaný odmítl a své rozhodnutí založil na subjektivních tvrzeních a účelových počtech silně odporujících specifikům vyplývajících z řízení nákladního vozidla. 14. Při posuzování přestupkového jednání nelze vycházet pouze z pravděpodobných závěrů, proto žalobce navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení Současně požádal nahradit náklady soudního řízení. IV. Vyjádření žalovaného 15. Ve vyjádření ze dne 8. 10. 2024 žalovaný uvedl, že se s žalobními námitkami podrobně zabýval již v odůvodnění napadeného rozhodnutí, na než v plném rozsahu odkázal. Pro snazší orientaci pak žalovaný relevantní pasáže rozhodnutí ocitoval ve svém vyjádření. 16. Žalovaný je přesvědčen, že jeho rozhodnutí vychází ze spolehlivě a přesně zjištěného stavu věci a žalobce v průběhu správního řízení nebyl zkrácen na svých právech. Proto krajskému soudu navrhl zamítnutí žaloby pro nedůvodnost. V. Skutečnosti zjištěné ze správního spisu 17. Na základě oznámení přestupku PČR ze dne 1. 2. 2024 zahájil prvostupňový orgán s žalobcem přestupkové řízení pro podezření ze spáchání přestupku řidiče dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 7 zákona o silničním provozu. Spáchání skutku policisté podrobně popsali v úředním záznamu ze dne 2. 2. 2024, z nějž vyplývá, že při provádění výkonu služby v úseku komunikací D1 a D2 hlídka PČR v čase 12:32 hod. spatřila nákladní motorové vozidlo, jehož řidič porušil dopravní značení B 22a a E 13, neboť předjížděl jiné nákladní vozidlo v místě, kde je to místní úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno. Řidič začal předjíždět na dálnici D1 v úseku 197,5 km a svůj manévr dokončil v prostoru 198,5 km ve směru jízdy a Ostravu. Vozidlo hlídka PČR bezpečně zastavila v prostoru 206,5 km dálnice D1 na odpočívce Rohlenka. Podle předložených dokladů potřebných pro řízení a provoz vozidla byl jako řidič spolehlivě určen žalobce. Ten na místě se spácháním přestupku nesouhlasil a požadoval jeho projednání v přestupkovém řízení. 18. Součástí spisu je rovněž videozáznam z palubní kamery služebního vozidla PČR dokumentující jednání žalobce. Dále je ve správním spisu založena taktéž kopie evidenční karty řidiče, dle níž měl žalobce ke dni spáchání přestupku evidováno celkem 5 záznamů o přestupcích. Vedle toho prvostupňový orgán do správního spisu zařadil i mapové podklady místa přestupku dokládající (opakované) umístění dopravní značky B 22a v daném úseku pozemní komunikace. 19. Příkazem ze dne 19. 2. 2024 zahájil správní orgán I. stupně s žalobcem správní řízení. Po podání odporu prvostupňový orgán nařídil ústní jednání, k němuž se dostavil právní zástupce žalobce. Ten se k věci vyjádřil po seznámení