33 Ad 4/2025 – Krajský soud v Brně

33 Ad 4/2025- 44 - text pokračování 9 33 Ad 4/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Ing. L. K. bytem X adresa pro doručování: X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“) napadla žalobkyně rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla námitky proti rozhodnutí ze dne X, č.j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím žalovaná odňala od 6. 9. 2024 invalidní důchod podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) a ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále je „ZDP"), neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“) ze dne 1. 8. 2024 již žalobkyně řízení nebyla uznána invalidní. Dle uvedeného posudku poklesla její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 25 %. II. Napadené rozhodnutí 2. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že žalovaná přezkoumala prvostupňové rozhodnutí v plném rozsahu, včetně uplatněných námitek. Vzhledem k žádosti žalobkyně o přezkoumání svého zdravotního stavu žalovaná zdravotní stav žalobkyně opětovně posoudila. 3. Novým posudkem o invaliditě vypracovaným Institutem pro posuzování zdravotního stavu (dále také „Institut“) ze dne 11. 11. 2024 bylo zjištěno, že se u žalobkyně řízení jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 ZDP, který má vliv na pokles pracovní schopnosti. Žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní dle ustanovení § 39 odst. 1 ZDP. Nejedná se již o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) ZDP, neboť pracovní schopnost žalobkyně řízení z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 25 %. 4. Při novém posouzení zdravotního stavu žalobkyně lékař Institutu vycházel z kompletní podkladové dokumentace. Podle posudku lékaře Institutu k datu vydání napadeného rozhodnutí bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně stav po tříštivé zlomenině proximální části bérce vpravo. Lékař Institutu kvalifikoval toto postižení pod kapitolu XV., oddíl B, položku 13a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity v platném znění dále jen („vyhláška o posuzování invalidity“), tedy jako postižení po úrazech, operacích, postižení končetin – funkční postižení po zlomeninách kostí dolní končetiny – lehké postižení, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10 - 15 %. Posudkový lékař Institutu zvolil horní hranici taxace, tj. 15 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla ve smyslu § 3 vyhlášky o posuzování invalidity dále navýšena na výsledných 25 %. 5. Podle lékaře Institutu z doložených odborných nálezů vyplývá, že jde v současnosti o lehké postižení, kdy jsou přítomny lehké deformity bérce nebo stehna, lehká hypotrofie svalů a omezení funkce končetiny pro delší chůzi a stání. Tíže postižení odpovídá horní hranici zvolené položky. Nejsou naplněna posudková kritéria pro hodnocení v kapitole XV, položce 13b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Posudkové hodnocení v prvním stupni tak bylo potvrzeno. 6. S odkazem na ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) ZDP žalovaná uvedla, že vzhledem k potvrzení závěru o zániku invalidity ke dni 1. 8. 2024 nenáleží dále invalidní důchod ode dne 6. 9. 2024, neboť období do 5. 9. 2024 již byl vyplacen. Jelikož se v námitkovém řízení neprokázalo, že by žalobkyně byla invalidní alespoň v prvním stupni invalidity, byly námitky zamítnuty a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. III. Žaloba 7. Ve své žalobě proti napadenému rozhodnutí žalobkyně uvedla, že posudkový lékař nezhodnotil její celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity vzhledem ke vyhlášce o posuzování invalidity. Denní aktivity jsou těžce omezeny, žalobkyně absolvuje rehabilitace a lázně a z důvodu svého zdravotního stavu ukončila po první operaci své podnikání v oboru zahradnictví. 8. Z uvedených důvodů považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, neboť je založeno na nedostatečně zjištěném zdravotním stavu. Proto navrhla jeho zrušení a vrácení věci žalované k dalšímu řízení, jakož i přiznání náhrady nákladů řízení. IV. Vyjádření žalované a replika 9. Ve svém vyjádření ze dne 25. 2. 2025 žalovaná uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě odborného posudku lékaře Institutu. K námitkám žalobkyně uvedla, že shromážděné medicínské nálezy ve prospěch invalidity zde nesvědčily. Kvalifikaci rozhodující příčiny shledaného dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na úrovni lehké formy v intencích kapitoly XV oddílu B bodu 13a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, posudkový lékař Institutu jednoznačně ozřejmil, procentní bonifikaci užité položky přitom navýšil (vzhledem k aktivaci § 3 odst. 2 cit. vyhlášky) právě se zřetelem k výraznějšímu vlivu dominantního postižení na pracovní potenciál žalobkyně o maximálně možných 10 %. 10. Neobstojí rovněž zmíněná absence přímého osobního vyšetření, neboť role posudkových lékařů v realizaci primárních klinických poznatků nespočívá (srov. § 39 odst. 4 ZDP). Kompletnost shromážděné dokumentace ostatně žalobkyně nezpochybňuje a žalobní návrh vznesenou výhradu nijak neupřesnila, co mělo vyšetření při posudkovém jednání do věci přinést. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby jako neopodstatněné. V. Řízení před krajským soudem 11. Krajský soud předně posuzoval, zda byly splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a jedná se o žalobu přípustnou (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). 12. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. přezkoumal krajský soud napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z posudkového a dávkového spisu předložených žalovanou. 13. Ze spisové dokumentace Institutu a žalované krajský soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně byla původně uznána invalidní na základě posudku Městské správy sociálního zabezpečení v Brně (MSSZ Brno-město) ze dne 26. 4. 2022, a to v prvním stupni invalidity ode dne 8. 4. 2022. V posudkovém hodnocení se uvádí, že k tehdejšímu datu lze považovat již zdravotní stav žalobkyně za dlouhodobě nepříznivý, a to po absolvování lázeňské léčby. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně byla hodnocena podle kapitoly XV., oddíl B položka 13b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Posudek stanovil kontrolní prohlídku za jeden rok k posouzení adaptace či jiného profesního zapojení, příp. rekvalifikace s přihlédnutím ke stavu pravé dolní končetiny, jíž je žalobkyně schopna. Při dlouhodobé další rehabilitaci bylo dle posudkové lékařky ovlivnění zdravotního stavu možné. Rozhodnutím žalované ze dne 7. 7. 2022 byl žalobkyni přiznán invalidní důchod pro invaliditu I. stupně, a to ode dne 8. 4. 2022. 14. Při kontrolní prohlídce na MSSZ Brno-město dne 27. 3. 2023 lékařka Institutu dospěla k závěru o trvání invalidity prvního stupně. V posudkovém hodnocení se uvádí, že invalidita prvního stupně byla uznána na přechodnou dobu. Na podkladě dohojování a ponechání osteosyntézy a rozvoje osteoartrózy III. stupně, a především ještě stále nácviku správného stereotypu chůze by samo o sobě bylo hodnoceno středním pásmem položky, ovšem stav po fraktuře dolní končetiny působil značné omezení její funkce a posudková lékařka přihlédla k předchozím profesím a stávající absenci pracovního zapojení, a proto volila horní hranici zvolené položky (kapitola XV., oddíl B položka 13b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity). 15. V posudku Institutu ze dne 1. 8. 2024 tatáž posudková lékařka dospěla k závěru, že jde o lehké postižení omezení funkce končetiny pro delší chůzi a stání. V dané položce horní procentní rozmezí bylo navýšeno vzhledem k předchozí profesi zahradní architekt a florista, která byla fyzicky náročná. Jiné posudkově významné diagnózy žalobkyně nemá. Nejde již tedy o invaliditu I. stupně. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV., oddílu B, položce 13a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, přičemž míru poklesu hodnotila lékařka na horní hranici zvolené položky se zvýšením o dalších 10 %