33 Az 3/2025 – Krajský soud v Brně

33 Az 3/2025- 38 - text pokračování 9 33 Az 3/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., v právní věci žalobce: F. M. státní příslušnost X pobytem X zastoupený JUDr. Petrem Navrátilem, advokátem sídlem Joštova 138/4, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 14. 1. 2025, č. j. MV-5114-4/OAM-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včas podanou žalobou se žalobce u Krajského soudu v Brně (dále též „krajský soud“) domáhal zrušení výše citovaného usnesení žalovaného ze dne 14. 1. 2025, č. j. MV-5114-4/OAM-2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný ve smyslu ustanovení § 11a odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), zastavil správní řízení o další opakované žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany v ČR. II. Napadené rozhodnutí 2. V napadeném rozhodnutí žalovaný shrnul důvody podání současné žádosti žalobce (původním jménem O. E.) o udělení mezinárodní ochrany v ČR a zdůraznil, že se v případě nynější žádosti jedná o další opakovanou žádost ve smyslu § 2 odst. 1 písm. g) zákona o azylu a celkově již sedmou žádost o mezinárodní ochranu podanou žalobcem v ČR. V kontextu toho žalovaný detailně zrekapituloval azylovou historii žalobce na území ČR a uvedl důvody všech předchozích (neúspěšných) žádostí žalobce o mezinárodní ochranu. 3. Žalovaný posoudil důvody současné další opakované žádosti žalobce a provedl jejich srovnání s tvrzeními, která žalobce učinil v předchozích řízeních. Přitom zjistil, že žalobce odůvodňuje současnou žádost z velké části stejnými důvody jako svou předchozí (šestou) žádost podanou dne 10. 1. 2020. Tvrzenou změnou situace kurdské menšiny na konci roku 2019 i trestním stíháním žalobce pro trestný čin propagace teroristické organizace vedeným pod vyš. č. 2019/120173 se žalovaný zabýval již v předchozím řízení, přičemž v současnosti neshledal žádnou podstatnou změnu okolností, na základě níž by měl své dřívější závěry přehodnotit. 4. Novou skutečností má být překvalifikování trestné činnosti žalobce, že kromě propagace teroristické organizace má být jeho jednání stíháno také jako trestný čin urážky prezidenta. Této skutečnosti nicméně žalovaný nepřisvědčil s odkazem na předchozí správní řízení, ve kterých vyslovil závěr o nevěrohodnosti žalobcova trestního stíhání ve vlasti. Zdůraznil, že žalobce setrvává na území ČR již od roku 2008 na základě opakovaných žádostí o udělení mezinárodní ochrany, přičemž svůj azylový příběh v jednotlivých žádostech vícekrát změnil a snažil se jej postupně gradovat. Na podporu svých tvrzení přitom neváhal předkládat ani zfalšované dokumenty. 5. Proto i když žalobce v současnosti předložil na podporu překvalifikování trestního stíhání nové dokumenty, setrval žalovaný na závěru o nevěrohodnosti trestního stíhání. Tuto dovozuje kromě nevěrohodnosti samotné osoby žalobce na základě dosavadních šesti řízení ve věci mezinárodní ochrany i z toho, že se turecké úřady dosud neobrátily ve věci žalobce na české úřady s žádostí o jeho vydání, ačkoliv znají jeho přesnou adresu pobytu v ČR. Současně je nepravděpodobné, že by žalobce obdržel zatykač předem, čímž by si turecké bezpečnostní orgány své vyšetřování samy zmařily. 6. Žalovaný zároveň poukázal na to, že nově doložené dokumenty opatřil právní zástupce žalobce až v říjnu 2024, třebaže tyto vznikly již v lednu 2020, resp. únoru 2024. Pokud by vůči žalobci skutečně bylo ve vlasti vedeno trestní stíhání a žalobce byl v hledáčku místních bezpečnostních složek z důvodu urážky prezidenta, je vysoce nepravděpodobné, že by mohl v roce 2024 absolvovat ve vlasti rozvodové řízení a že by bylo bez problémů vyhověno též jeho žádosti o změnu jména a příjmení a byl mu vydán nový občanský průkaz. 7. S ohledem na shora uvedené není u žalobce dána domněnka, že by měl být v Turecku vystaven pronásledování ve smyslu § 12 či hrozbě vážné újmy dle § 14a zákona o azylu. Žalovaný proto řízení o další opakované azylové žádosti žalobce pro nesplnění podmínek podle § 11a odst. 3 zákona o azylu zastavil. III. Žaloba 8. V žalobě žalobce namítal, že v řízení o nynější další opakované žádosti předestřel nové důvody odůvodňující věcné posouzení jeho žádosti. Doložil, že v současnosti je proti němu v Turecku vedeno samostatné trestní stíhání pro trestný čin urážky prezidenta republiky a z téhož důvodu byl vůči jeho osobě vydán i zatýkací rozkaz. 9. Žalovaný se však s novými tvrzeními žalobce nevypořádal a k jednotlivým listinným důkazům se vůbec nevyjádřil, pročež je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné a vadné. Nelze akceptovat, aby žalovaný paušálně odmítl veškerou novou argumentaci žalobce pouze proto, že žalobce je historicky nevěrohodný a jeho trestní stíhání je smyšlené. Žalovaný v současném řízení neprokázal, že by nově předložené listiny byly padělané a jde tak jen o jeho subjektivní hodnotící úsudky. 10. Žalobci není známo, jestli již turecké úřady požádaly o jeho vydání, přičemž je běžné, že osobě, proti níž se trestní řízení vede, je doručován zatykač a další procesní úkony. Rozvod manželství a rozhodnutí matričního úřadu o změně jména a příjmení potom představují samostatná řízení, jejichž úspěch nezávisí na existenci vedení trestního stíhání. Veškerá tato řízení navíc proběhla v nepřítomnosti žalobce za účasti jeho právního zástupce. 11. Jelikož žalovaný posoudil současnou žádost žalobce nesprávně, žalobce zdejšímu soudu navrhl, aby napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. Současně požádal též nahradit náklady soudního řízení. IV. Vyjádření žalovaného 12. Ve vyjádření ze dne 28. 2. 2025 žalovaný zdůraznil, že po zhodnocení a vzájemném porovnání výpovědí žalobce ve všech předcházejících řízeních nedospěl k závěru, že by žalobci v případě návratu do vlasti hrozilo pronásledování či vážná újma. Jelikož od doby předchozího správního řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany v ČR nedošlo k žádné podstatné změně okolností, neshledal žalovaný důvod pro meritorní posouzení nynější další opakované žádosti. V podrobnostech žalovaný odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí a navrhl, aby zdejší soud žalobu pro nedůvodnost zamítl. V. Skutečnosti zjištěné ze správního spisu 13. Správní spis obsahuje zejména další opakovanou žádost žalobce o mezinárodní ochranu v ČR ze dne 8. 1. 2025, včetně odůvodnění ze dne 7. 1. 2025 a navazujícího přípisu právního zástupce žalobce ze dne 10. 1. 2025. Správní spis zahrnuje rovněž kopie rozhodnutí či usnesení vydaných v předchozích správních řízeních žalobce ve věci mezinárodní ochrany (celkově je ve správním spise založeno šest těchto rozhodnutí), jakož i kopie tureckého občanského průkazu (vydaného na jméno „F. M.“), cestovního pasu příslušníka Turecké republiky, českého řidičského průkazu (oboje vydané na jméno „O. E.“) a opis z evidence Rejstříku trestů fyzických osob ze dne 10. 1. 2025. 14. K nynější další opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany v ČR žalobce předložil vedle několika printscreenů svého facebookového účtu též dokumenty ohledně jeho trestního stíhání v Turecku, včetně jejich úředně ověřeného překladu do českého jazyka, konkrétně: · Rozhodnutí Státního zastupitelství v Istanbulu č. 2019/31086 o zahájení trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu propagace teroristické organizace a postoupení věci ze dne 28. 10. 2019; · Žádost o zatčení žalobce pro podezření ze spáchání trestného činu propagace teroristické organizace vydaná Prvním smírčím soudem v Izmiru ze dne 7. 1. 2020; · Zatýkací rozkaz vydaný Prvním smírčím soudem v Izmiru pro podezření ze spáchání trestného činu propagace teroristické organizace ze dne 7. 1. 2020; · Přípis tureckého právního zástupce o stavu trestního řízení a nahlížení do spisu v trestní věci č. 2019/120173 ze dne 9. 5. 2022; · Přípis tureckého právního zástupce ohledně zatykače a návrhu výslechu žalobce formou dožádání v zahraničí; · Přípis tureckého právního zástupce ohledně provedení výslechu žalobce prostřednictvím mezinárodní právní pomoci v zahraničí ze dne 2. 2. 2024; · Rozhodnutí Vrchního státního zastupitelství v Izmiru o rozdělení dosavadního trestního stíhání žalobce na samostatné trestní řízení pro trestný čin urážky prezidenta ze dne 27. 2. 2024 a; · Rozhodnutí Civilního soudu prvního stupně v Menderes ve věci změny jména a příjmení žalobce ze dne 27. 5. 2024. 15. Po vyhodnocení důvodů další opakované žádosti žalobce a s přihlédnutím k obsahu Informace OAMP: Turecko: Bezpečnostní a politická situace v zemi: Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv ze dne 6. 8. 2024 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, jež je předmětem přezkumu v tomto řízení. VI. Posouzení věci krajským soudem 16. Krajský soud předně posou