34 A 1/2025 – Krajský soud v Brně

ECLI: ECLI:CZ:KSBR:2025:34.A.1.2025.35
Datum: 2025-10-07
Z rozhodnutí: 1. Žalobkyně požádala o vydání zaměstnanecké karty. Tato žádost však byla zamítnuta podle § 45 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců („zákon o pobytu cizinců“, či „ZPC“), rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 16. 4. 2024, č. j. OAM-90279-30/ZM-2023, neboť žalobkyně neplnila na území účel, pro který jí bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu. Odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnut…
34 A 1/2025- 35 - text  6 34 A 1/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph. D. ve věci žalobkyně: V. B. st. příslušnost Z. r. bytem X zast. advokátem Mgr. Pavlem Čižinským sídlem Varšavská 714/38, 120 00 Praha proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 12. 2024, č. j. MV-85342-8/SO-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a předcházející průběh řízení 1. Žalobkyně požádala o vydání zaměstnanecké karty. Tato žádost však byla zamítnuta podle § 45 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců („zákon o pobytu cizinců“, či „ZPC“), rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 16. 4. 2024, č. j. OAM-90279-30/ZM-2023, neboť žalobkyně neplnila na území účel, pro který jí bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu. Odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí žalovaná zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila rozhodnutím ze dne 11. 12. 2024, č. j. MV-85342-8/SO-2024 („napadené rozhodnutí“); proti němu žalobkyně podala žalobu. 2. Žalobkyni bylo uděleno pobytové oprávnění za účelem společného soužití rodiny s platností od 13. 9. 2022 do 5. 1. 2024. Manželovi žalobkyně byla udělena zaměstnanecká karta s dobou platnosti od 6. 1. 2022 do 5. 1. 2024, zanikla však dne 1. 3. 2023. Od tohoto okamžiku manžel žalobkyně nebyl oprávněn pobývat na území České republiky. Správní orgán konstatoval, že tímto okamžikem přestala žalobkyně plnit účel svého dlouhodobého pobytu, kterým bylo sloučení rodiny. Žalobkyně nemohla plnit účel pobytu, neboť nositeli oprávnění ke sloučení rodiny skončila, resp. zanikla platnost povolení k dlouhodobému pobytu. 3. Přestože zaměstnanecká karta manžela žalobkyně zanikla ke dni 1. 3. 2023, žalobkyně podala žádost o vydání zaměstnanecké karty až dne 28. 12. 2023. Jednalo se o dlouhodobé neplnění účelu pobytu v délce trvání téměř 10 měsíců, od 1. 3. 2023 do 28. 12. 2023. Důvod pro nevydání povolení k dlouhodobému pobytu dle § 45 odst. 1 zákona o pobytu cizinců správní orgán neaplikuje pouze pokud cizinec prokáže, že účel pobytu neplnil pouze po přechodnou dobu a ze závažných důvodů. To v případě žalobkyně prokázáno nebylo. 4. Žalovaná považovala za nedůvodnou námitku žalobkyně, že o zaměstnaneckou kartu žádá dle § 42g odst. 5 ZPC a že ani § 46 odst. 6 ZPC neobsahuje neplnění účelu pobytu v minulosti jako důvod pro zamítnutí žádosti. Z formuláře žádosti a ze spisového materiálu vyplývá, že žalobkyně podala žádost o vydání zaměstnanecké karty dle § 42g odst. 1 ZPC. Ustanovení § 42g odst. 5 ZPC pouze upřesňuje, že žádost o vydání zaměstnanecké karty se podává na zastupitelském úřadu a v průběhu pobytu na území se podává ministerstvu, jak učinila i žalobkyně. Dle § 45 odst. 1 ZPC je zřejmé, že pokud žalobkyně neplnila účel předchozího pobytu, nelze jí vydat zaměstnaneckou kartu. Pro věc nebyla podstatná námitka žalobkyně, že byl naplněn důvod pro zrušení jejího povolení k pobytu dle § 46a odst. 2 písm. j) ZPC. II. Žaloba 5. Žalobkyně namítla nesprávné právní posouzení věci a nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Dle žalobkyně je na její případ nesprávně aplikován § 45 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Žalobkyně podala žádost dle § 42g odst. 5 ZPC, který ustanovení o plnění účelu předchozího pobytu neobsahuje. Podmínku plnění předchozího pobytu neobsahuje ani § 46 odst. 1 ZPC. Bylo aplikováno nesprávné ustanovení, čímž žalovaná vybočila z mantinelů zákonné úpravy. 6. Žalobkyně nesouhlasila s tím, že by § 42g odst. 5 ZPC pouze prováděl či doplňoval § 45 odst. 1 ZPC. Ten se týká změny účelu pobytu, která je přípustná až pro držitele povolení k dlouhodobému pobytu. Oproti tomu § 42g odst. 5 ZPC se v první větě vůbec institutu změny účelu pobytu netýká. V druhé větě již ano, avšak šířeji, neboť umožňuje žádat v České republice o zaměstnaneckou kartu držitelům dlouhodobých víz. 7. Napadené rozhodnutí chybně ztotožňuje situaci, kdy manželovi cizince zanikne oprávnění k pobytu, s neplněním účelu pobytu. Jde o dvě odlišné situace. Z § 46a odst. 2 písm. h) a j) ZPC plyne, že cizinecký zákona rozlišuje mezi situací, kdy cizinec neplní účelu pobytu na straně jedné a situací, kdy manželovi cizince skončí jeho oprávnění k pobytu na straně druhé. Je sice možné, že se jednotlivé hypotézy mohou překrývat, ovšem je přinejmenším problematické oba případy ztotožňovat či pod sebe podřazovat. 8. Dle žalobkyně má plnění účelu pobytu v případě zaměstnání, podnikání či studia povahu jakési povinnosti. Povinnost ovšem předpokládá, že je daná věci alespoň potenciálně nositelem povinnosti ovlivnitelná. Tak tomu však v případě § 46a odst. 2 písm. j) ZPC není. Manželka v podstatě nemůže ovlivnit, zda její manžel neztratí povolení k pobytu. O pozbytí pobytového oprávnění manžela se navíc nemusí ani dozvědět. 9. Mezi oběma shora nadepsanými situacemi navíc rozlišuje i samotná směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny. Zatímco situace spadající pod pojem „plnění účelu pobytu“, je uvedena v čl. 16 odst. 1, ztráta pobytu manžela, tj. nositele oprávnění k pobytu, je uvedena čl. 16 odst. 3 směrnice. I unijní zákonodárce tedy mezi oběma situacemi rozlišuje. 10. Ke spornému ztotožnění obou situací má žalovaný motivaci spočívající v tom, že se snaží dohnat to, co opomněl učinit v roce 2023, kdy nezahájil řízení o zrušení povolení k pobytu žalobkyně. Žalobkyně však trvá na tom, že pokud manželovi žalobkyně skončilo povolení k pobytu, neznamená to, že by žalobkyně následně neplnila účel svého pobytu. 11. Předchozí odvolací námitky žalobkyně nadto nebyly přezkoumatelně vypořádány. Žalovaná se nevyjádřila ke vztahu § 46a odst. 2 písm. h) ZPC na straně jedné a písm. j) téhož ustanovení na straně druhé. III. Vyjádření žalované 12. Žalobkyně podala žádost o vydání zaměstnanecké karty dle § 42g odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Ustanovení § 42g odst. 5 tohoto zákona pouze upřesňuje způsob podání žádosti. Správní orgán postupoval zcela v souladu se zákonem, pokud žádost žalobkyně zamítl dle § 45 odst. 1 ZPC. Dané ustanovení je přímo aplikovatelné na případ žalobkyně. Ze spisu jednoznačně vyplývá, že žalobkyně neplnila před podáním žádosti o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu na území účel, pro který jí bylo povolení k dlouhodobému pobytu vydáno. 13. Námitku žalobkyně o vztahu § 46a odst. 2 písm. h) a j) ZPC považuje žalovaná za irelevantní. Žalovaná neztotožňuje dvě uvedené situace. Stěžejní je fakt, že se dané ustanovení týká povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, nikoliv zaměstnanecké karty. Žádost žalobkyně o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území byla zamítnuta dle § 44a odst. 4 ve spojení s § 46a odst. 2 písm. j) ZPC, neboť manželu žalobkyně jako nositeli oprávnění ke sloučení rodiny zanikla platnost zaměstnanecké karty. V nyní posuzované věci se však jedná o žádost o vydání zaměstnanecké karty. Není proto namístě polemizovat o použití § 46a odst. 2 písm. h) či j) ZPC. Byly naplněny podmínky pro použití § 45 odst. 1 ZPC. 14. Žalovaná trvala na zákonnosti a správnosti napadeného rozhodnutí a navrhla, aby soud žalobu zamítl. V podrobnostech odkázala na napadené rozhodnutí a spisový materiál. IV. Posouzení věci soudem 15. Žaloba je přípustná. Podala ji oprávněná osoba (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“) v zákonné lhůtě (§ 172 odst. 1 ZPC). O žalobě krajský soud rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť pro tento postup byly splněny zákonné podmínky (§ 51 s. ř. s.). 16. Žaloba není důvodná. 17. S ohledem na žalobní argumentaci se soud nejprve zaměří na otázku, zda byl v případě žádosti žalobkyně správně aplikován § 45 ZPC. V případě kladné odpovědi na tuto otázku se pak soud bude zabývat zákonností přijatého závěru, že žalobkyně neplnila účel pobytu, pokud jejímu manželovi zaniklo pobytové oprávnění. 18. Podle věty první § 45 odst. 1 ZPC „cizinec, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu a hodlá na území pobývat za jiným účelem, než který mu byl povolen, je povinen požádat ministerstvo o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu.“ Dle věty třetí § 45 odst. 1 ZPC „nové povolení k dlouhodobému pobytu dále nelze udělit, jestliže cizinec neplnil před podáním žádosti o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu na území účel, pro který mu bylo povolení k dlouhodobému pobytu vydáno; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu.“ 19. Ustanovení § 42g ZPC upravuje zejména podmínky pro podání žádosti o zaměstnaneckou kartu. Dle odst. 5 tohoto ustanovení se žádost o vydání zaměstnanecké karty podává na zastupitelském úřadu. Za splnění určitých podmínek lze žádost podat i na ministerstvu. 20. Dle § 46a od

Citovaná ustanovení

§ 51 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 65 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 45 (326/1999 Sb.)