34 Ad 22/2024 – Krajský soud v Brně

34 Ad 22/2024- 69 - text  11 34 Ad 22/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph. D. ve věci žalobce: I. K. bytem X zast. advokátkou JUDr. Bc. Monikou Ježkovou sídlem Sv. Čecha 239/1, 674 01 Třebíč proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 7. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 7. 2024, č. j. X („napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 4. 2024, č. j. X („prvostupňové rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím žalovaná zamítla žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění („zákon o důchodovém pojištění“). 2. Žalobce byl ve správním řízení uznán invalidním v prvním stupni ode dne 17. 5. 2021. Bylo však zjištěno, že žalobce nezískal potřebnou dobu pojištění. V rozhodném období od 17. 5. 2011 do 16. 5. 2021 totiž získal pouze 2 roky a 250 dnů pojištění namísto potřebných 5 let a v rozhodném období od 17. 5. 2001 do 16. 5. 2021 získal pouze 4 roky a 313 dnů pojištění namísto potřebných 10 let. V rozhodném období od 11. 3. 2014 do 12. 3. 2024, tj. 10 let, dokončeném po vzniku invalidity, získal pouze 3 roky a 246 dnů pojištění namísto potřebných 5 let. Rovněž nebylo prokázáno, že by se žalobce stal invalidním v důsledku pracovního úrazu. 3. Podkladem prvostupňového rozhodnutí byl posudek o invaliditě ze dne 27. 2. 2024, vypracovaný Institutem pro posuzování zdravotního stavu (IPZS), podle něhož je žalobce ode dne 17. 5. 2021 invalidní v prvním stupni invalidity, protože z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 40 %. Posudkový lékař v rámci přezkoumání zdravotního stavu žalobce v námitkovém řízení tyto závěry (den vzniku invalidity, stupeň invalidity) potvrdil. Žalobce však ani přes uznanou invaliditu nesplnil podmínku získání potřebné doby pojištění v rozhodném období pro vznik nároku na invalidní důchod. II. Žaloba 4. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, neboť je jednak přesvědčen, že splňuje podmínky pro přiznání invalidního důchodu druhého stupně, a jednak má za to, že splnil potřebnou dobu pojištění pro přiznání invalidního důchodu. 5. Zdravotní stav žalobce byl zjištěn nedostatečně a následně byl nesprávně vyhodnocen. Žalobce dlouhodobě trpí diabetem mellitus, v poslední době mu bylo zvýšeno dávkování léků. Podle lékařů se jedná o neuspokojivou kompenzaci. Lékaři se navíc liší i v určení nemoci. Zatímco posudek z roku 2021 vychází z určení nemoci jako diabetes mellitus 1. typu LADA, tak druhý posudek uvádí diabetes mellitus 2. typu. Vzhledem k přidruženým komplikacím diagnostikovaným a doloženým odbornými lékaři jde o další komplikace diabetu – oční glaukom a neurologické polyneuropatie. Z roku 2024 přibyly další komplikace jako syndrom karpálního tunelu levé ruky a postižení nervů a svalů pravé ruky. 6. Žalobce nemůže ani sevřít pero, bez následných bolestí nemůže vykonávat jakoukoli i lehkou práci rukama, delší chůze vyvolává těžké noční křeče. Neustále mu kolísá hladina cukru mezi hypoglikémií a hyperglikémií. Je přesvědčen, že se jedná o postižení těžké s progresí chronických komplikací diabetu do úrovně těžkých poruch s poklesem celkové výkonnosti při běžném zatížení a omezení některých běžných denních aktivit, tj. o pokles pracovní schopnosti na úroveň invalidního důchodu druhého stupně. 7. Co se týká doby pojištění, žalobce odkázal na § 40 odst. 1 písm. f), odst. 2 a odst. 3 zákona o důchodovém pojištění. Uvedl, že podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity. V období od 1.4.2022 do 12.3.2024 navrhovatel pečoval o svého syna. V rozhodném období posledních deseti roků dokončeném po vzniku invalidity tedy dle posuzování žalované od 11.3.2014 do 12.3.2024 žalobce získal pouze 3 roky a 246 měsíců namísto potřebných 5 let. Již není nikde vysvětleno, proč bylo posledních deset let ukončeno v odůvodnění datem 12.3.2024, když rozhodnutí bylo vydáno dne 30.7.2024. Žalobce přitom pečuje o svého syna i nadále, tedy i po období 12.3.2024. 8. Dále žalobce namítá, že není nikde v odůvodnění vysvětleno, jak dospěla žalovaná k údajně získaným 2 rokům a 250 dnům, 4 rokům a 313 dnům či k 3 rokům a 246 dnům, napadené rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné. Nikde není podle žalobce ani odůvodněno, v jakém rozsahu byla započtena jeho evidence v evidenci uchazečů o zaměstnání, pouze bylo uvedeno, že se započítává dle zákona o důchodovém pojištění. I v této části je proto napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno. III. Vyjádření žalované a replika žalobce 9. Žalovaná ve svém vyjádření shrnula relevantní právní úpravu, předcházející průběh řízení a přijatý posudkový závěr, včetně klíčových součástí odůvodnění napadeného rozhodnutí. 10. K argumentaci týkající se doby pojištění žalovaná s odkazem na právní úpravu zdůraznila, že přihlédla i k době, kdy byl žalobce veden v evidenci úřadu práce po 31. 12. 1995 jako uchazeč o zaměstnání. Dobu, po kterou mu náležela podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci lze hodnotit v rozsahu nejvýše 3 let, a tato doba 3 let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do podmínky potřebné doby pojištění započítává v rozsahu nejvýše 1 roku. Proto byla žalobci doba, kdy byl veden v evidenci úřadu práce po 31. 12. 1995 jako uchazeč o zaměstnání a nepobíral podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, hodnocena pouze v rozsahu jednoho roku. Žalovanou hodnocená doba vedení žalobce v evidenci úřadu práce s podporou i bez podpory je přehledně uvedena v Osobním listu důchodového pojištění (OLDP), který je součástí prvostupňového rozhodnutí. 11. Podle rozhodnutí Územní správy sociálního zabezpečení pro kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Zlínský kraj, Okresní správy sociálního zabezpečení Třebíč ze dne 15. 3. 2024, č. j. 47010/017999/24/120/URB, žalobce pečoval o syna I. K., nar. X, v době od 11. 4. 2022 do 12. 3. 2024, neboť jeho syn byl v tomto období osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost). 12. S ohledem na nově prokázanou dobu pojištění žalovaná posoudila, zda žalobce splnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod v rozhodném období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity. V období od 11. 3. 2014 do 12. 3. 2024, žalobce získal pouze 3 roky a 246 dnů pojištění. Toto rozhodné období bylo ukončeno dnem, kdy žalobci dle rozhodnutí OSSZ skončila jeho péče o syna jako osoby závislé na pomoci jiné osoby. 13. Jako nedůvodnou hodnotí žalovaná námitku nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Toto rozhodnutí je řádně a srozumitelně odůvodněno, v souladu s ustálenou judikaturou. 14. Žalobce v replice setrval na přesvědčení, že jeho stupeň invalidity je přinejmenším druhého stupně. K dosud předloženým zprávám doložil ještě aktuální lékařskou zprávu z diabetologie ze dne 30.1.2025, ve které je diabetes hodnocen jako neuspokojivý a hodnoty stále stoupají. Ostatní komplikace jsou stálé a neměnné. 15. Co se týče rozhodného období od 17.5.2011 do 16.5.2021, pak žalobce má od 1.1.2011 do 21.11.2011 uvedeno 325 dní pojištění, což je v rozhodném období od 17.5.2011 189 dní, následně je třeba přičíst 40 dní, 112 dní, 1095 dní jako uchazeč o zaměstnání (neboť dle argumentace žalované lze dobu po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti hodnotit v rozsahu nejvýše 3 let, tedy v rozsahu 1095 dní), 71 dní a 203 dní. Celkem tedy 1710 dní, což je 4 roky a 250 dnů a nikoliv žalovanou uváděné 2 roky a 250 dnů. 16. V rozhodném období od 17.5.2001 do 16.5.2021 je k již zmíněným 1710 dnům třeba přičíst 116 dní, 37 dní, 86 dní, 87 dní, 22 dní, 309 dní, 136 dní, celkem tedy v tomto období je splněna doba pojištění přinejmenším 2 503 dnů, což je 6 let a 313 dní, nikoliv žalovanou uváděných pouze 4 roky a 313 dní. 17. V aktuálně rozhodném období od 11.3.2014 do 12.3.2024 byla doba pojištění získána takto: 1095 dní uchazeče o zaměstnání a dále 71 dní, 203 dní, 336 dní, celkem tedy 1705 dní, což je 4 roky a 245 dnů. Nicméně aktuální rozhodné období je k dnešnímu dni od 10.2.2015 do 10.2.2025 a zde je získaná doba pojištění stejná - 1095, 71, 203, 336 dnů, ale navíc je třeba přičíst dobu péče o syna za období od 12.3.2024 do dnešního dne, což je dalších 335 dní, takže celková doba pojištění za aktuální období je 5 let a 215 dnů a doba pojištění byla splněna minimálně v aktuálně rozhodném období. 18. Žalobce rozporuje tvrzení žal