34 Az 35/2024 – Krajský soud v Brně

34 Az 35/2024- 25 - text 7 34 Az 35/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph.D. ve věci žalobce: A. O. st. přísl. M. r. t.č. pobytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 11. 2024, č. j. OAM-798/ZA-ZA11-ZA03-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 11. 2024, č. j. OAM-798/ZA-ZA11-ZA03-2024 („napadené rozhodnutí“), které nabylo právní moci dne 27. 11. 2024. Napadeným rozhodnutím nebyla žalobci udělena mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu („zákon o azylu“). Proti napadenému rozhodnutí nyní žalobce brojí žalobou. 2. Žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany dne 18. 6. 2024. Při poskytnutí údajů k žádosti uvedl, že je státním příslušníkem Moldavské republiky a Ruské federace. Je ukrajinské národnosti. Nemá žádné politické přesvědčení. Je rozvedený a má v Moldavsku syna, který je občanem X, spolu se svou matkou. Žalobce ve vlasti bydlel naposledy v X, v X - okresu ve vesnici X. Bydlel tam se svou matkou v rodinném domě, měl tam i trvalý pobyt. Do České republiky přicestoval autobusem dne 28. 8. 2022. Důvodem pro podání žádosti je politická situace v jeho vlasti a válka. V minulosti sloužil v ruské armádě a obává se, že by ho mohli ke službě opět povolat. 3. V rámci pohovoru k žádosti žalobce mimo jiné uvedl, že impulsem k odchodu z Moldavska byl začátek války. Žalobce nechtěl bojovat s bratrským národem, s Ukrajinci. Mezi lety 2003–2008 sloužil v podněsterské armádě a mezi lety 2013–2017 sloužil v ruské armádě. Na dotaz, zda má informace o tom, že by byli vojáci z Podněstří povoláváni do válečného konfliktu na Ukrajině, žalobce uvedl, že taková informace není veřejně přístupná, stát to nezveřejňuje. Žalobce má známého, který bojuje v ruské armádě, ale má také známé, kteří bojují za ukrajinskou armádu. 4. Žalobci v roce 2018 přišlo předvolání z podněsterské armády, aby se dostavil na výcvik. Toto předvolání žalobce nepřevzal. V roce 2023, to už byl v České republice, ho doma hledala ruská armáda. Z toho má žalobce největší obavu. Žalobce později doložil fotografie své vojenské knížky. Na dotaz, zda zvážil možnost přestěhovat se na jiné místo v Moldavsku uvedl, že tam nikoho nemá, neumí ani moldavský jazyk. Žalobce uvedl, že mezi Moldavskem a Podněstřím je možné volně se pohybovat. V Moldavsku se nepotýkal s žádnými problémy, neměl problémy s moldavskou policií, nebo státními orgány. K podkladům rozhodnutí uvedl, že osoby, které odjedou do Evropy, po návratu kontaktuje FSB (Federální bezpečnostní služba). Žalobce neví, jestli ho kontaktují také, ale je to možné. Je bývalý voják, který sloužil a následně odcestoval. 5. Žalovaný do správního spisu založil následující zprávy o zemi původu žalobce: Informace OAMP, Moldavsko, Situace v Podněstří ze dne 5. 3. 2024; Informace OAMP, Moldavsko, Situace obyvatel Podněstří v Moldavsku ze dne 16. 11. 2023; Informace OAMP, Moldavsko, Základní přehled o zemi ze dne 8. 10. 2024. 6. Žalovaný v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že žalobce neuvedl skutečnosti svědčící o tom, že by byl ve vlasti pronásledován ve smyslu § 12 písm. a) zákona o azylu, nebo že by mu hrozila odůvodněná obava z pronásledování z důvodů dle § 12 písm. b) zákona o azylu. Žalobce neměl problémy s moldavskou policií nebo se státními orgány. Jediným důvodem jeho žádosti byla obava z odvodu do války. Žalovaný neshledal ani jiné důvody pro udělení azylu žalobci, zabýval se proto tím, zda jsou dány důvody pro udělení doplňkové ochrany žalobci. 7. Dle žalovaného obavy žalobce z odvodu do armády a následného přemístění do války na Ukrajině nejsou reálné. Z informací o zemi původu plyne, že by se případná branná povinnost týkala pouze osob s ruským občanstvím a s trvalým bydlištěm na území Ruské federace. Nejsou známy žádné informace o tom, že by byli povoláváni branci z Podněstří, nebo že by byly podněsterské jednotky nasazovány v bojích na Ukrajině. Žalobce neprokázal, že by byl státním příslušníkem Ruské federace a současně nesdělil, že by měl trvalé bydliště v Ruské federaci. Nepředložil ani žádné dokumenty svědčící o tom, že by byl do podněsterské či ruské armády předvolán, nebo že by byl na území Moldavské republiky hledán. Doložil pouze ruskou vojenskou knížku, která osvědčuje, že žalobce sloužil od roku 2013 v ruské armádě a službu ukončil v roce 2017. Proto dle žalovaného nejsou obavy žalobce relevantním způsobem podloženy. Žalovaný riziko vážné újmy v případě návratu žalobce do vlasti neshledal. 8. Pokud se žalobce obává návratu do Podněstří, může se podle žalovaného přesídlit na území, které je plně pod kontrolou moldavských státních orgánů. Žalobce má moldavský cestovní doklad, nikdy neměl potíže s jeho vyřízením, ani s moldavskou policií nebo s moldavskými státními orgány. Obyvatelé Podněstří mají na území, které je pod státní kontrolou, stejná práva jako ostatní obyvatelé země. Mají totožný přístup ke službám jako je např. bydlení či pracovní trh. I žalobce potvrdil, že pohyb osob do Moldavska probíhá bez omezení. II. Žaloba 9. Žalobce má za to, že mu při návratu do vlasti hrozí vážná újma, proto by mu měla být udělena mezinárodní ochrana. Důvody svého přesvědčení uvedl v pohovoru dostatečně jasně a konkrétně, správní orgán je však nepovažoval za zásadní. Správní orgán netvrdil, že by výpověď žalobce považoval za nevěrohodnou, měl proto všechny okolnosti vzít v úvahu. 10. Žalobce v minulosti několik let sloužil v ruské armádě, a proto existuje dostatečná pravděpodobnost toho, že bude znovu povolán. Sám ví o některých známých, kterým se to stalo. Nejedná se o výjimečnou událost. 11. Podle žalovaného by se branná povinnost týkala pouze osob s ruským občanstvím. Žalobce uvedl, že má ruské občanství, svůj pas však nechal v zemi původu. Z informací o Podněstří plyne, že velké množství obyvatel této oblasti má dvojí občanství. Nejedná se o nepředstavitelnou skutečnost, naopak je to běžné, neboť Rusko nabízelo občanství zcela „zdarma“. V Moldavsku je navíc dlouhodobě vyhlášen stav nouze, který byl naposledy prodloužen 16. 12. 2024 na 60 dnů. Tyto skutečnost žalobce podložil odkazy na mezinárodní informační zdroje. 12. Napadené rozhodnutí dle žalobce není dostatečně odůvodněné, ve svém odůvodnění žalovaný neuvedl, jakými úvahami byl veden při hodnocení podkladů a při výkladu ustanovení zákona o azylu. Žalovaný dostatečně neodůvodnil, proč některá tvrzení žalobce nepovažoval za důležitá. Přestože žádost žalobce nebyla zamítnuta podle § 16 odst. 2 zákona o azylu, v rozhodnutí absentuje hlubší zhodnocení situace v Podněstří a rozhodnutí nebere v úvahu tvrzení žalobce. Rozhodnutí naopak pouze stručně jednotlivá tvrzení odmítá, beze snahy nalézt ucelené informace o dění v zemi původu. 13. Žalovaný dle žalobce nezjistil stav věci způsobem, o němž nejsou důvodné pochybnosti v rozsahu, který je nezbytný okolnostem případu. Postupoval tak v rozporu s § 3 správního řádu. Dostatečně se nezabýval možností nasazení žalobce do války na Ukrajině. Dle žalobce rozhodnutí správního orgánu nevyplývá ze shromážděných podkladů pro vydání rozhodnutí. Chybí zde vazby mezi rozhodnutím a podklady pro rozhodnutí. 14. Jen těžko lze hovořit o individualizaci správního rozhodnutí, pokud správní orgán veškeré uvedené skutečnosti shrne do jedné věty, případně slovního spojení „snaha o legalizaci pobytu“. Pokud by žalovaný neuvěřil výpovědi žalobce, má možnost vést řízení tak, aby jednotlivé pochybnosti rozkryl. Správní orgán neoznačil výpověď za nedůvěryhodnou, pouze ji bagatelizuje a uvádí, že za ní je snaha o legalizaci pobytu. Žalobce pociťoval své obavy natolik silně, že se rozhodl opustit zemi svého původu, před tímto rozhodnutím však již pociťoval konkrétní následky pronásledování. 15. Žalobce v žalobě také citoval pasáž rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2024, č. j. 21 Az 39/2023-23. Pokud by se žalobce musel účastnit mezinárodního ozbrojeného konfliktu, vztahoval by se na něj § 14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu. Na rozdíl od žalobce v uvedeném judikátu ovšem předložil dostatečně konkrétní podklady pro svou obavu. Dlouhodobě působil v ruské armádě a má ruskou vojenskou knížku. Nejde o ničím nepodloženou spekulaci, ale o reálnou hrozbu. III. Vyjádření žalovaného 16. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Žalobní body jsou obecné, není konkretizováno, v čem žalobce spatřuje porušení zákona. Žalovaný zrekapituloval pravidla správního řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany a uvedl, že je posuzování žádosti žalobce omezen sdělením žadatele o azyl. Zrekapituloval závěry napadeného rozhodnutí a odkázal na správní spis. 17. Žalobce dle žalovaného neprokáza