41 Ad 18/2025 – Krajský soud v Brně

41 Ad 18/2025- 65 - text  8 41 Ad 18/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve věci žalobce: M. K. X zastoupen advokátem JUDr. Viktorem Štěpánem Lidická 1023/63c, 602 00 Brno žalovaná: Česká správa sociálního zabezpečení Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 5. 2025, čj. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 14. 5. 2025, čj. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 31 399 Kč do 30 (třiceti) dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokáta JUDr. Viktora Štěpána. Odůvodnění: I. Podstata věci 1. Žalovaná nevyhověla žádosti žalobce o změnu výše invalidního důchodu. Nejprve zjistila, že žalobce je stále invalidní v I. stupni. V námitkovém řízení dokonce s oporou v novém posudku dospěla k závěru, že žalobce není invalidní vůbec. Soud proto musel posoudit, zda její námitkové rozhodnutí obstojí. Neobstálo. Pro neúplnost a nepřesvědčivost námitkového posudku mu totiž chyběla patřičná opora ve spise. II. Rozhodnutí žalované a související skutkové okolnosti věci 2. Žalobce pobíral důchod pro I. stupeň invalidity. Na konci minulého roku požádal žalovanou o jeho zvýšení. Rozhodnutím ze dne 12. 2. 2025, č. j. X, však žalovaná jeho žádost zamítla („prvostupňové rozhodnutí“). Podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu („IPZS“) ze dne 30. 1. 2025 („první posudek“) byl totiž žalobce nadále invalidní v I. stupni. Míra poklesu jeho pracovní schopnosti činila 35 %. První posudek podřadil zdravotní stav žalobce pod kapitolu XIII (postižení svalové a kosterní soustavy), oddíl E (dorzopatie a spondylopatie), položku 1c (středně těžké funkční postižení) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. U této položky je rozpětí míry poklesu pracovní schopnosti 30 až 40 %. První posudek míru poklesu pracovní schopnosti hodnotil při středním okraji pásma. 3. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí námitky. Žádal o přehodnocení zdravotního stavu. Měl totiž problémy s chůzí, sezením i cestováním v autě. Začal také mít problémy se zažíváním a křečemi i nečekanými atakami bolesti. K námitkám žalobce doložil nové lékařské zprávy. 4. V námitkovém řízení proběhlo nové posouzení zdravotního stavu. Lékař IPZS pro námitkové řízení vydal svůj posudek ke dni 7. 4. 2025 („druhý posudek“). Vydal ho v nepřítomnosti žalobce. Na rozdíl od prvního posudku dospěl k závěru, že žalobce vůbec není invalidní, protože míra poklesu jeho pracovní schopnosti činila jen 30 %. Použil položku 1b (lehké funkční postižení) ve stejném oddíle a kapitole přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míra poklesu pracovní schopnosti u této položky činí 20 %. Druhý posudek přidal 10 % s ohledem na další postižení. K prvnímu posudku uvedl jen, že jeho hodnocení je nevalidní, neakceptovatelné a s ohledem na objektivně doložené skutečnosti neodůvodněně nadhodnocené. První posudek podle druhého posudku nesprávně aplikoval posudková kritéria v souladu s platnou legislativou. Nezhodnotil tedy zdravotní stav žalobce řádně. K žalobcem doloženým zprávám druhý posudek uvádí, že nepřináší nové posudkově významné skutečnosti. 5. Žalovaná na základě druhého posudku svým rozhodnutím ze dne 14. 5. 2025, čj. X („rozhodnutí žalované“), žalobcovy námitky zamítla a potvrdila prvostupňové rozhodnutí. Vysvětlila, že předmětem řízení je otázka nároku na zvýšení stupně invalidního důchodu. Proto žalovaná přes zjištění, že žalobce není invalidní, nemohla rozhodnout o odnětí invalidního důchodu. Nezjistily se každopádně důvody pro zvýšení invalidního důchodu, jak se toho žalobce svojí žádostí domáhal. III. Žaloba, vyjádření žalované a replika žalobce 6. Žalobce namítá, že rozhodnutí žalované porušuje zásadu zákonnosti i jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Jeho zdravotní stav se nezlepšil, naopak se zhoršil. Druhý posudek je nepřesvědčivý, věcně nesprávný a odporující skutečnému zdravotnímu stavu. Opomenul závěry z lékařských zpráv, které žalobce doložil v řízení o námitkách. Posudek ignoruje komplexní charakter zdravotních potíží, včetně chronických bolestí krční páteře, stavu po operaci s implantací náhrady, spinální stenózy, opakovaných operací ramen, psychických poruch a dalších diagnóz. Tyto obtíže mají kumulativní vliv na pracovní schopnost, což posudek nezohlednil. Druhý posudek tedy nehodnotí zdravotní stav komplexně a nepřihlíží k souběhu více diagnóz. Zdravotní stav žalobce odpovídá minimálně invaliditě I. stupně. 7. Druhý posudek navíc nepřezkoumatelný a vnitřně rozporný. Lékař pouze uvedl, že původní hodnocení bylo „nevalidní“ a „nadhodnocené“, aniž by vysvětlil, proč nově hodnotí zdravotní postižení podle položky 1b (lehké postižení) místo 1c (středně těžké postižení). Chybí konkrétní medicínské argumenty, analýza zdravotní dokumentace a zdůvodnění změny oproti předchozím posudkům, které stanovily 35% pokles pracovní schopnosti. Druhý posudek přitom přiznává existenci závažných diagnóz, jako je cervikální myelopatie, spinální stenóza, pooperační stavy a psychické poruchy, ale přesto stanoví pokles pracovní schopnosti pouze na 30 %. Tento závěr ignoruje vliv dalších zdravotních obtíží. 8. Postup žalované poté porušil zásadu legitimního očekávání a právní jistoty. Na základě dvou předchozích posudků žalobce očekával, že jeho zdravotní stav odpovídá minimálně invaliditě I. stupně. Bez relevantní změny zdravotního stavu došlo k překvalifikaci postižení na lehké a snížení míry poklesu pracovní schopnosti pod hranici invalidity. Bez odůvodnění. Druhý posudek nehodnotí funkční dopad zdravotních obtíží na pracovní schopnost a popírá zásadu materiální rovnosti. 9. Žalobce shrnuje, že rozhodnutí žalované je nezákonné pro nepřezkoumatelnost, nedostatečné hodnocení důkazů, vadný skutkový základ, nesprávné zhodnocení zdravotního stavu a ignorování nových závažných okolností. Postrádá logicky konzistentní odůvodnění. 10. Žalovaná ve vyjádření k žalobě zdůraznila, že ji při posuzování nároku na invalidní důchod zavazují závěry posudkových lékařů IPZS. První posudek byl nadhodnocený a nesprávný. Druhý posudek je naopak úplný, správný a přesvědčivý. Důvodem uznání invalidity nejsou subjektivní pocity žalobce ani jeho vlastní hodnocení zdravotního stavu, ale výhradně posudková rozvaha založená na objektivních výsledcích funkčních vyšetření. Jednou přiznaná invalidita nezaručuje její trvalé ponechání. 11. Pokud žalobce nebyl uznán invalidním ve II. ani III. stupni, pak žalovaná rozhodla zcela správně v souladu se závazným posudkovým závěrem. Jestliže zjištěný pokles pracovní schopnosti činí pouze 30 %, tak totiž nejsou splněny podmínky pro zvýšení invalidního důchodu. Žádost o zvýšení byla proto zamítnuta a následně i námitky, protože žalobce není invalidní ve vyšším stupni, jak požadoval. V dávkovém spise je i rozhodnutí ze dne 26. 5. 2025 o odnětí invalidního důchodu od 6. 6. 2025, které žalobce převzal, ale nepodal proti němu námitky. Toto rozhodnutí není předmětem řízení. Tím je pouze požadavek žalobce na přiznání invalidity II. nebo III. stupně. 12. Žalovaná každopádně navrhla vyhotovení posudku u příslušné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí („posudková komise“). 13. Žalobce v replice na vyjádření žalované odmítl, že jeho námitky vycházejí ze subjektivních pocitů. Žaloba stojí na objektivně doložených skutečnostech z odborných lékařských zpráv. Druhý posudek potvrdil existenci závažných diagnóz, avšak bez přesvědčivého vysvětlení snížil míru poklesu pracovní schopnosti oproti předchozím posudkům, které vedly k přiznání invalidity. 14. K návrhu žalované na vypracování posudku posudkovou komisí žalobce uvedl, že s tímto postupem souhlasí. Posudek posudkové komise může být způsobilým podkladem pro objektivní posouzení jeho zdravotního stavu. Žalobce současně předložil další lékařské zprávy, které nebyly součástí původní žaloby. Tyto zprávy podle něj dokreslují aktuální zdravotní stav a mají zásadní význam pro rozhodnutí ve věci. Žalobce proto trvá na tom, že rozhodnutí žalované vychází z vadného posudku, který nelze považovat za úplný ani přesvědčivý. IV. Zadání třetího posudku, jednání před soudem a provedení třetího posudku k důkazu 15. Soud s ohledem na povahu námitek žalobce a souhlasný postoj obou účastníků řízení požádal posudkovou komisi o vypracování posudku k žalobcově zdravotnímu stavu. Posudková komise ho připravila dne 23. 10. 2025 („třetí posudek“). Zaslala ho žalobci. Žalované ho zprostředkoval soud v souvislosti s předvoláním na jednání, které nařídil na 12. 11. 2025. 16. Při jednání soud k důkazu provedl třetí posudek. Plyne z něj, že se posudková komise skládala z předsedkyně MUDr. H. K. a neurologa MUDr. J. B. Žalobce se jednání posudkové komise zúčastnil i se svým advokátem. Posudková komise měla k dispozici spis soudu včetně rozhodnutí, žaloby a lékařských podkladů doložených žalobcem i spisy k prvostupňovému i námitkovému říz