6 Afs 340/2020 — Nejvyšší správní soud

55 Af 24/2022- 100 - text  13 55 Af 24/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Terezy Matuškové v právní věci žalobce: J. P. X zastoupený advokátem Mgr. Davidem Hejzlarem, AK KODAP legal s.r.o. sídlem 1. máje 97/25, 460 07 Liberec proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 7. 2022, č. j. 26709/22/5300-21444-711869, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Platebními výměry ze dne 17. 9. 2020 Finanční úřad pro Zlínský kraj doměřil žalobci daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za zdaňovací období měsíců srpen až prosinec 2016 a leden až prosinec 2017, neboť neuznal žalobcem uplatněný nárok na odpočet z přijatých zdanitelných plnění, která souvisela s pořízením koní a služeb spojených s přípravou koní na dostihy. Správce daně a žalovaný dospěli k závěru, že u pořízení koní nebylo prokázáno jejich použití k ekonomické činnosti žalobce ve smyslu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“), a proto tato plnění nemohla být uplatněna jako zdanitelná plnění na vstupu. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Úvodem žalobce sdělil, že žalovaný neprovedl dostatečné dokazování a odmítl zajistit a provést důležité důkazní prostředky navrhované žalobcem, přestože žalobce podle něj neunesl své důkazní břemeno. Provedené důkazy pak nesprávně vyhodnotil. 3. Žalobce nesouhlasí s předpokladem, že dostihoví koně jsou pořizováni buď za účelem jejich chovu s následným prodejem, anebo za účelem účasti na dostizích. Účast koní na dostizích je ve skutečnosti nedílnou a zcela nezbytnou součástí chovatelské činnosti, neboť nelze uvažovat o chovatelské činnosti bez účasti koní na dostizích. V rámci kontroly tak bylo prokázáno, že činnost týkající se chovu a výcviku jezdeckých koní (včetně dostihů) v žalobcově stáji s názvem „MONTE NEGRO“ byla vedena záměrem zhodnocení stáje a budoucího prodeje koní, tzn. měla spojitost s ekonomickou činností žalobce. 4. Žalobce dále upozorňuje, že v období od února 2021 do května 2022 byly daňové orgány zcela nečinné. Touto nečinností způsobily, že v okamžiku postupu žalovaného dle § 115 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, zbývalo do konce prekluzivní lhůty pro stanovení daně méně než 3 měsíce. Tento časový tlak zapříčinil nenaplnění procesních práv žalobce, neboť žalovaný odmítl provést žalobcem navrhované důkazní prostředky. 5. Žalovaný nesprávně uzavřel, že koně nebyli pořízeni pro účely plemenitby. Dle žalobce všichni jeho koně byli zapsaní v české i anglické knize anglických plnokrevníků. Na základě této skutečnosti mohli být použití pro rozmnožování. Vedení této plemenné knihy anglických plnokrevníků zajišťuje Jockey Club ČR. Za účelem prokázání tohoto tvrzení žalobce navrhl, aby žalovaný vyzval Jockey Club ČR k poskytnutí součinnosti při správě daní a zajistil provedení výslechu svědka – paní Ing. E. Ch., pracovnice sekretariátu Jockey Clubu ČR (žalobce navrhoval vyslechnout případně další pracovníky Jockey Clubu ČR). Na skutečnost, že plemennou knihu anglických plnokrevníku vede Jockey Club ČR, žalovaný nereagoval a pouze uvedl, že k plemenitbě mohou být použiti plemeníci zapsaní v ústředním registru plemeníků. Žalovaný však opomněl, že Národní hřebčín Kladruby nad Labem sice vede ústřední registr plemeníků, avšak s výjimkou anglických plnokrevníků. Žalobce v této souvislosti předkládá potvrzení pana Ing. O. P., pracovníka Jockey Clubu ČR, podle kterého Jockey Club ČR vede plemennou knihu anglického plnokrevníka. Žalovaný tak nevyhodnotil správně důkazní návrhy žalobce, přitom je zřejmé, že evidence koní v plemenné knize je důležitou okolností, která souvisela s jeho záměrem rozvíjet chov, včetně plemenitby. Žalovaný sám považoval okolnost plemenitby za podstatnou okolnost, která má být předmětem dokazování. 6. Nedůvodné bylo rovněž odmítnutí provedení svědecké výpovědi pana Ing. O. S., který působil u žalobce jako účetní. Tento svědek mohl potvrdit záměr žalobce, že koně zamýšlel cvičit za účelem vyššího zisku při jejich prodeji. Uvedený svědek byl detailně informován o záměrech žalobce a jeho ekonomické činnosti a byl jistě způsobilý dosvědčit, na základě jakých záměrů žalobce koně pořizoval. Stejná námitka platí taktéž i ve vztahu k navrhovanému výslechu svědka, pana T. V., který rovněž mohl potvrdit chovatelský záměr žalobce, a to např. na konkrétním případu koně jménem PACIFIC HILL, kterého od žalobce koupil pan T. V. K prodeji došlo po zranění koně a již před zraněním měl kupce zájem o koupi tohoto koně. V tomto směru vedl s žalobcem jednání, a je tedy způsobilý potvrdit, že mu žalobce nabízel koně jménem PACIFIC HILL k prodeji. Cestou navrhovaného důkazního prostředku mohly být odstraněny trvající pochybnosti odvolacího orgánu ohledně skutečnosti, že pořízení koně byli dle záměru žalobce skutečně určeni k následnému prodeji. Žalovaný směšuje otázku záměru žalobce a jeho následné realizace. Rozhodný byl však záměr žalobce. Žalovaný tak nesprávně odmítl provést navrhované důkazy. Označil tvrzení žalobce za neprokázaná, ale zároveň mu upřel možnost je prokázat. Žalovaný tak pravděpodobně postupoval s ohledem na blížící se konec prekluzivní lhůty. 7. Žalobce v průběhu daňového řízení jasně doložil, že nárok na odpočet DPH uplatnil v souladu s § 72 zákona o DPH. Prokázal totiž, že činnost týkající se provozu dostihové stáje s názvem „MONTE NEGRO“ měla nepochybnou spojitost s jeho ekonomickou činností. Doložil rovněž, že poskytoval reklamní a propagační služby. Není tak pravdou, že koně byli primárně pořizování za účelem účasti na dostizích. Pro chovatelskou činnost je však nezbytné, aby se koně dostihů účastnili. Skutečnost, že při prodeji koní nebylo dosaženo výnosu, nic nemění na tom, že žalobce byl při pořízení koní veden záměrem budovat stáj, rozvíjet chovatelskou činnost a do budoucna vše zúročit při prodeji koní. Navíc žalovaný přehlíží, že koně jménem BUGSIE MALONE prodal žalobce se ziskem. Z toho však žalovaný nevyvodil žádné závěry. 8. Žalovaný se nevypořádal s argumentací opřenou o závěry judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“ či „Soudní dvůr“), že správce daně nemůže posuzovat oprávněnost nároku na odpočet daně na základě následného výsledku činnosti. Dle rozsudku ze dne 13. 3. 2008 ve věci C-437/06, Securenta, nárok na odpočet DPH je nedílnou součástí mechanismu DPH, nemůže být v zásadě omezen a uplatní se ve vztahu ke všem daním, kterými byla zatížena zdanitelná plnění na vstupu. Stejně tak v rozsudku ze dne 29. 2. 1996 ve věci C-110/94, INZO, je zdůrazněno, že nárok na odpočet daně zůstává zachován dokonce i v takovém případě, pokud přípravné činnosti týkající se zamýšlené ekonomické činnosti posléze nevedou ke vzniku zdanitelných plnění, neboť se osoba povinná k dani později rozhodne, že nezahájí provozní fázi ekonomické činnosti. 9. Rovněž se skutečností, že žalobci plynuly zdanitelné příjmy spojené s činností, na kterou měl živnostenské oprávnění „Chov zvířat a jejich výcvik“, se žalovaný nevypořádal. Žalobce v této souvislosti doložil konkrétní uskutečněná zdanitelná plnění, za něž správce daně žalobci doměřil neodvedenou daň na výstupu. Na základě Smlouvy o reklamní činnosti ze dne 16. 4. 2014 skutečně probíhala reklamní činnost, z níž žalobci plynuly zdanitelné příjmy. Žalobce předložil fotodokumentaci, dle které žalobce na dostizích umisťoval reklamní prvky objednatele. Je nesporné, že se tato činnost vztahovala ke stáji „MONTE NEGRO“. 10. Dále žalovaný nedostatečně zohlednil příjmy z prodeje koní – i podle zprávy o daňové kontrole došlo k uskutečnění zdanitelných plnění spojených s povinností odvést daň. Správce daně vznesl pochybnost ohledně četnosti případů, kdy došlo k prodeji koní, což zřejmě souviselo s nepochopením fungování stáje. Jezdecké koně nelze prodávat obratem, neboť jejich hodnota závisí na dlouhodobé strategii budování stáje. V oboru je zcela obvyklé, že v první fázi existence stáje jsou koně prodáváni za nižší cenu, než za kterou byli pořízeni. Žalobce namítal, že v tomto směru nemůže být zcela určující rozsah příjmů z poskytnutých reklamních služeb a z prodeje koní, resp. poměr těchto příjmů k celkovým příjmům žalobce, jejichž podstatnou část tvoří příjmy z pronájmu jeho nemovitostí. Žalovaný se s tímto důležitým argumentem v rámci odvolacího rozhodnutí nijak nevypořádal. Stejně tak správní orgány nijak nereflektovaly podnět žalobce, aby opatřily informace o tom, jakým způsobem probíhá budování stájí, jejich provoz a prodej koní u jiných subjektů. 11. Svědek R. B. navíc potvrdil, že součástí podnikatelské vize žalobce byl jistě záměr rozvíjet chov dostihových koní s perspektivou jejich budoucího prodeje či zařazení do plemenitby a že výsledky koně na dostizích ovlivňují jeho cenu. Žalovaný