56 Ad 12/2024 – Krajský soud v Brně

56 Ad 12/2024- 46 - text  9 56 Ad 12/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Mrázovou, Ph.D. v právní věci žalobkyně: J. J. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křižová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 7. 2024, č. j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně brojila svojí žalobou proti shora specifikovanému rozhodnutí žalované (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty její námitky proti prvostupňovému rozhodnutí ČSSZ ze dne 17. 4. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. 2. Prvostupňovým správním rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Podkladem tohoto rozhodnutí byl posudek lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále též „IPZS“) ze dne 9. 4. 2024, podle kterého žalobkyně není invalidní, neboť její pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (dále též „DNZS“) jen o 30 %. 3. Proti prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně námitky s tím, že trpí zdravotními problémy, které jí neumožňují vykonávat povolání, v němž je vyučená (kuchařka). Z doporučení lékařů vyplývá, že přetěžování a přílišná námaha má vliv na její zdravotní stav doprovázený velkými bolestmi, závratěmi a špatným viděním. Z důvodu nálezu na hypofýze dochází k rychlejší únavě a vyčerpání. Žalobkyni bylo doporučeno pracovat maximálně na čtyřhodinový úvazek s častějšími přestávkami. Práce kuchařky vyžaduje velké fyzické nasazení v předklonu a v polohách, které jsou zcela nevyhovující pro její zdravotní stav. 4. Žalovaná při přezkumu prvostupňového správního rozhodnutí znovu posoudila zdravotní stav žalobkyně a její pracovní schopnosti. Novým posudkem lékaře IPZS pro námitkové řízení ze dne 1. 7. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní, dle § 39 odst. 1 ZDP, neboť z důvodů DNZS poklesla její pracovní schopnost pouze o 30 %. Rozhodující příčinou DNZS žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII. (postižení svalové a kosterní soustavy), oddíl E (dorzopatie a spondylopatie), položka 1b) (bolestivý syndrom páteře, včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének - s lehkým funkčním postižením, postižení zpravidla více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kterou se staví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“ nebo „vyhláška č. 359/2009 Sb.“), pro které se stanoví míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10–20 %, přičemž lékař IPZS pro námitkové řízení zvolil horní hranici, tj. 20 %. Vzhledem k vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace byla podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky zvýšena tato hodnota o 10 %, která tak celkově činí 30 %. 5. V posuzované věci žalovaná opětovně komplexně posoudila zdravotní stav žalobkyně, přičemž se zabývala všemi jejími námitkami. Na základě posudku lékaře IPZS pro námitkové řízení však nebylo možné těmto námitkám vyhovět, když nebylo zjištěno funkční postižení takové závažnosti, aby indikovalo invalidizaci. Jelikož po přezkoumání zdravotního stavu žalobkyně byl zjištěn pokles její pracovní schopnosti pouze o 30 %, nebyly tak splněny podmínky pro vznik invalidity podle § 39 odst. 1 ZDP. Žalovaná proto zamítla námitky uplatněné žalobkyní a potvrdila prvostupňové správní rozhodnutí. II. Shrnutí žalobní argumentace 6. Žalobkyně v žalobě vyjádřila nesouhlas s napadením rozhodnutím, neboť bylo vydáno na základě nedostatečných důkazů ohledně jejího zdravotního stavu a současně neodpovídá její schopnosti zařadit se do pracovního procesu. Žalobkyně se dlouhodobě potýká se zdravotními problémy, které nejsou stále vyřešeny. Probíhají u ní další vyšetření, která navazují na její současný zdravotní stav. Ke svému zdravotnímu stavu žalobkyně odkázala na lékařskou dokumentaci praktického lékaře MUDr. H. V. a neurologickou dokumentaci vedenou u neurologa MUDr. J. B. 7. Žalobkyně dále požádala o nové přešetření jejího zdravotního stavu a poklesu pracovní schopnosti na základě nově doložených důkazů. Žalobkyni totiž velmi omezují silné bolesti hlavy, malátnost, rozdvojené vidění a neschopnost se na určitou věc soustředit po delší dobu. Také u ní dochází k rychlému poklesu energie, únavě a k vyčerpanosti. 8. S ohledem na výše uvedené žalobkyně soudu navrhla, aby napadené rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované k žalobě 9. V podaném vyjádření k žalobě žalovaná zopakovala dosavadní argumentaci uplatněnou již v napadeném rozhodnutí. Vyjádřila také přesvědčení, že po zhodnocení veškeré předložené zdravotnické dokumentace byl posudky lékařů IPZS zdravotní stav žalobkyně plně zjištěn a posouzen. Při zhodnocení posudkových závěrů bylo vycházeno ze zjištěných diagnóz. Posudky žalovaná pokládá za objektivní. 10. S ohledem na námitky žalobkyně navrhla žalovaná soudu provést důkaz posudkem posudkové komise MPSV ČR, která je pro účely přezkumného řízení povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovních schopností pojištěnce (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.) 11. Za dosud zjištěného skutkového stavu žalovaná setrvala na argumentaci napadeného rozhodnutí a soudu navrhla, aby žalobu zamítl jako nedůvodnou. IV. Jednání před krajským soudem 12. Krajský soud k projednání věci nařídil ústní jednání na den 30. 12. 2025, k němuž se nikdo z předvolaných účastníků řízení a jejich zástupců nedostavil. Vzhledem k písemným omluvám a uděleným souhlasům s projednáním a rozhodnutím věci v nepřítomnosti účastníků řízení, soud projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti těchto osob. V průběhu jednání soud zrekapituloval průběh soudního řízení a správního řízení, přitom vycházel ze spisů, které byly v této věci vedeny. Dále provedl důkaz posudkem posudkové komise MPSV ČR ze dne 3. 4. 2025, jehož vypracování v této věci navrhovala žalobkyně i žalovaná. Obsahu posudku PK MPSV ČR a jeho závěrům se bude krajský soud věnovat v následující části tohoto rozsudku. Žalobkyně v žalobě (k důkazu) odkazovala na lékařské zprávy obsažené v dokumentaci praktické lékařky MUDr. H. V., a také neurologa MUDr. J. B. Ph.D. K těmto odkazovaným listinám krajský soud uvádí, že jsou součástí správního spisu a posudkové dokumentace, tedy součástí procesu, jenž je nyní soudem přezkoumáván. Z judikatury správních soudů vyplývá, že správním spisem se dokazování neprovádí. Soud tedy neprováděl dokazování těmito odkazovanými listinami. Navíc soud nemá odborné medicínské znalosti k tomu, aby mohl zdravotní stav žalobkyně posoudit na podkladě odkazovaných lékařských zpráv. K tomu právě slouží posudek PK MPSV ČR, která je k odbornému posuzování zdravotního stavu a invalidity v přezkumném řízení ze zákona povolána. Lékařské zprávy tedy byly součástí posouzení PK MPSV ČR. Je však třeba vycházet ze zdravotnické dokumentace a lékařských zpráv soustředěných právě k datu vydání napadeného rozhodnutí a nelze přihlížet k lékařským zprávám, jenž jsou datovány až po datu vydání napadeného rozhodnutí. Později vydané lékařské zprávy mohou být podkladem pro nově podanou žádost o invalidní důchod a pro změnu rozhodnutí o invalidním důchodu. Jelikož ve věci nebyly činěny další důkazní návrhy, soud ukončil dokazování a s uvážením konečných návrhů účastníků řízení přikročil k vyhlášení rozhodnutí ve věci samé. V. Posouzení věci krajským soudem 13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalované v mezích žalobních bodů a podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 14. V nyní posuzované věci označila žalobkyně závěry žalované v napadeném rozhodnutí za nesprávné, neboť byly učiněny na základě nedostatečných důkazů ohledně zdravotního stavu žalobkyně, když její současný zdravotní stav neodpovídá schopnosti zařadit se do pracovního procesu. Žalobkyně trpí silnými bolestmi hlavy, malátností, rozdvojeným vidění a neschopností so