56 Az 8/2024- 36 - text
13 56 Az 8/2024
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Mrázovou, Ph.D. v právní věci
žalobce: R. A., nar. X, e.č. X
státní příslušnost T. r.
pobytem v ČR: X
zastoupený advokátkou Mgr. Martinou Šamlotovou
sídlem Milady Horákové 13, 602 00 Brno
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky
sídlem Nad Štolou 936/3, poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 4. 2024, č. j. OAM-619/ZA-ZA11-VL14-R2-2023,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění
I. Vymezení věci
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení shora specifikovaného rozhodnutí žalovaného (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný rozhodl o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany tak, že se tato mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), neuděluje.
II. Shrnutí žalobní argumentace
2. Žalobce v žalobě uvedl, že v podané žádosti o mezinárodní ochranu hovořil v rámci vylíčení azylového příběhu o své zadluženosti a o tom, že se Kurdům v Turecku nežije dobře. Popsal, že byl několikrát zadržen tureckou policií, avšak důvody mu nejsou známy. V nočních hodinách byl policií legitimován, poté odvezen na služebnu a následně propuštěn v ranních hodinách. Toto jednání mu nebylo vysvětleno. Vyjádřil se také k potížím při hledání práce. V době života v Istanbulu měl incident s osobou, která ho napadla poté, když ho uslyšela mluvit kurdsky.
3. Žalovaný v napadeném rozhodnutí vytýkal žalobci, že si v pohovoru protiřečil s jinak sdělenými údaji, kdy uváděl, že hovoří pouze turecky, a přitom neuvedl kurdštinu. Také žalobci vytkl, že nejprve vyloučil problémy se státní správou a následně uvedl, že byl několikrát kontrolován policií a odvezen na stanici.
4. Žalobce k výtkám žalovaného uvedl, že je to správní orgán, kdo vede pohovor, a v případě, že se během něj vyskytnou rozpory, je správní orgán povinen tyto rozpory odstranit a žadatele se na ně doptat tak, aby zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Žalobce trvá na svém azylovém příběhu, a tedy i na tom, že byl opakovaně podroben policejní kontrole a bez bližšího odůvodnění odvezen na služebnu. Žalovaný se s tímto zásahem do práva na soukromý a rodinný život žalobce nevypořádal a neposoudil, zda šlo o šikanózní postup zástupců veřejné moci. Pouze uvedl, že si žalobce ve svých tvrzeních odporoval. Zprávy o zemi původu shromážděné žalovaným neřeší postup bezpečnostních složek vůči kurdskému etniku, a neodpovídají na to, zda vůči těmto osobám probíhají kontroly bezpečnostních složek šikanózním způsobem.
5. Podle žalobce jsou Kurdi v Turecku diskriminováni v rovném přístupu k právům. Na veřejnosti nemohou hovořit kurdsky a nemohou se ani v tomto jazyce vzdělávat. Přitom nejvíce Kurdů žije v Turecku a to kolem 15 milionů. Dle Úmluvy o ochraně lidských práv musí mít každý právo na soukromý a rodinný život, dále právo svobodně se vyjadřovat na veřejnosti ve svém mateřském jazyce, a také rovný přístup ke vzdělání a zaměstnání.
6. Jelikož žalovaný nepostupoval v souladu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), když neodstranil rozpory ve výpovědi žalobce a nezajistil přiléhající zprávy vztahující se k případu žalobce, navrhl žalobce soudu, aby napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalovaného k žalobě
7. Žalovaný reagoval písemně na podanou žalobu tak, že s ní nesouhlasí a popírá oprávněnost uplatněných námitek, neboť neprokazují, že by porušil ustanovení správního řádu nebo zákona o azylu. Žalovaný naopak postupoval v souladu se zákonem o azylu a správním řádem, pročež nepovažuje napadené rozhodnutí za vadné, nesprávné nebo nezákonné. V této souvislosti odkázal na obsah správního spisu, žádost o udělení mezinárodní ochrany, použité informace o zemi původu, výpověď žalobce a napadené rozhodnutí. Žalovaný zjistil skutečný stav věci, zabýval se všemi skutečnostmi tvrzenými žalobcem a opatřil si potřebné podklady pro rozhodnutí. V žalobě žalobce jen zopakoval stěžejní důvody své žádosti o mezinárodní ochranu, přitom tyto námitky již žalovaný podrobně zhodnotil, k čemuž si opatřil dostatečné podklady týkající se situace žalobce. V průběhu správního řízení bylo jednoznačně objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti o mezinárodní ochranu jsou dluhy žalobce a obecná situace Kurdů v Turecku.
8. V případě námitek uváděných pouze v rovině obecného nesouhlasu nelze tvrdit, že žalovaný provedl nedostatečné dokazování, a že skutková podstata, z níž správní orgán vycházel, neměla oporu ve spise. V posuzované věci žalovaný provedl dokazování podrobně a úplně, přitom se zabýval všemi okolnostmi případu v souladu s požadavky zákona a v napadeném rozhodnutí srozumitelně odůvodnil, proč nelze žalobci udělit některou z forem mezinárodní ochrany. Je to právě žalobce, kdo má v řízení o mezinárodní ochranu povinnost tvrzení. Žalovaný učinil maximum, aby žalobce mohl tuto svou povinnost splnit (během poskytnutí údajů k žádosti a při konaném pohovoru, včetně možnosti doložit doklady ke svým tvrzením).
9. Příslušnost k etnické menšině přináší téměř v každé zemi řadu výzev. Žalovaný připustil, že příslušníci kurdského etnika mohou někdy čelit diskriminaci na pracovním trhu nebo ve společenském životě. Tato diskriminace však není důvodem pro udělení mezinárodní ochrany ve formě azylu, pokud nedosahuje intenzity pronásledování. Také NSS se v posledních letech opakovaně zabýval obecnou situací Kurdů v Turecku, pročež na tuto judikaturu žalovaný odkázal. Přestože nesnáze Kurdů v Turecku existují, nedosahují bez dalšího intenzity pronásledování ve smyslu § 12 zákona o azylu, případně vážné újmy ve smyslu § 14a odst. 2 citovaného zákona.
10. Potřeba žalobce legalizovat si na území ČR svůj další pobyt z důvodů jím tvrzených, není důvodem pro udělení mezinárodní ochrany, neboť řízení o udělení mezinárodní ochrany nesupluje pobytové řízení cizinců.
11. S ohledem na výše uvedené žalovaný soudu navrhl, aby žalobu zamítl jako nedůvodnou.
IV. Posouzení věci krajským soudem
12. Soud v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), bez nařízení jednáním přezkoumal v mezích žalobních bodů a podle skutkového a právního stavu zjištěného s přihlédnutím k § 32 odst. 9 zákona o azylu (zohlednění případných nových důležitých okolností) napadené rozhodnutí žalovaného, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, a shledal, že žaloba není důvodná.
13. Soud nejprve ověřil skutková zjištění ze správního spisu. Z údajů poskytnutých žalobcem k žádosti vyplynulo, že žalobce je turecké státní příslušnosti a hlásí se ke kurdské národnosti. Narodil se v tureckém městě Mardin, kde také měl poslední bydliště ve vlasti. Mluví turecky, vyznává islám. Není členem žádné politické strany ani hnutí a nemá žádné politické přesvědčení. Je svobodný, bezdětný, zcela zdráv a nemá žádné zvláštní zdravotní potřeby. K okolnostem svého příjezdu do ČR uvedl, že z vlasti vycestoval v květnu 2023, a to ilegálně, schovaný v nákladním voze, přicestoval dne 14.5.2023. K důvodům podané žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že Kurdům se v Turecku nežije dobře, což ho štvalo. Dále uvedl, že má dluhy, a proto se rozhodl přijet do ČR, protože mu to zde přijde dobré. Totožnost i státní příslušnost žalobce prokázal občanským průkazem Turecké republiky platným do 18.8.2029. Cestovním dokladem nedisponoval. Výše uváděné skutečnosti žalobce dále doplnil v rámci pohovoru k podané žádosti. V průběhu pohovoru uvedl, že má základní školu, vykonával práci číšníka i mnoho dalších zaměstnání. Ve vlasti žijí jeho rodiče a tři sourozenci. Stran situace Kurdů v Turecku uvedl, že nejsou vítáni. Když si hledal v Istanbulu práci a řekl zaměstnavateli, že je z Mardinu, nechtěl ho zaměstnat. Také jej na ulici napadli lidé. V Mardinu jej několikrát lustrovala a zadržela policie. Nedokončil školu, aby mohl pracovat. Hledat práci bylo složité, proto se zadlužil a nyní věřitelé chtějí své peníze zpět. Napadli i jeho bratra. Ptají se i rodičů a prý, když žalobce najdou, tak jej zabijí. Žalobce si udělal průzkum států EU a vybral si pro svůj další život ČR. Peníze si půjčoval od kamarádů, avšak dluhy se nakupily a žalobce je už není schopen splácet, činí asi 150 – 200 tisíc tureckých lir. V bance si půjčit nemohl, neboť nemá zaměstnání. Situaci řešil tak, že nechodil z domu, a nakonec z Turecka odjel. K napadení v Istanbulu uvedl, že šel po ulici a do telefonu řekl kurdské slovo, a když to slyšeli protijdoucí Turci, tak ho kopli a řekli, ať kurdská slova nepoužívá