62 A 11/2024- 63 - text
pokračování 8 62 A 11/2024
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci
žalobkyně: J. F.
bytem X
zastoupená JUDr. Zdeňkem Machem, advokátem
sídlem Podbabská 273/6, Brno
proti
žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje
sídlem Žerotínovo nám. 3/5, Brno
za účasti: 1. Ing. J. Ch.
2. Ing. E. Ch.
oba bytem X
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 12. 2023, č. j. JMK 178965/2023,
takto:
I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 11. 12. 2023, č. j. JMK 178965/2023, a rozhodnutí Obecního úřadu Střelice, stavebního úřadu, ze dne
9. 12. 2022, č. j. STRE-6389/2022-SU, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč k rukám JUDr. Zdeňka Macha, advokáta, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Obecní úřad Střelice, stavební úřad, rozhodnutím ze dne 9. 12. 2022, č. j. STRE-6389/2022-SU, dodatečně povolil záměr „zahradní stavba – zastřešený venkovní krb s udírnou“ na pozemku parc. č. X v k. ú. X k žádosti osob zúčastněných na řízení podané dne 10. 10. 2016. Dodatečné povolení se týká stavby samostatně stojící udírny s topeništěm založené na základové betonové desce s celkovou zastavěnou plochou včetně střech a zpevněných ploch 7,34 m2, jejímž účelem je občasná příprava jídel na ohništi grilováním (za použití suchého dřeva a dřevěného uhlí) a uzení potravin teplým nebo horkým kouřem (za použití suchého dřeva).
2. K odvolání žalobkyně žalovaný napadeným rozhodnutím změnil výrok I. prvostupňového rozhodnutí tak, že doplnil údaje o rozměru stavby a o umístění stavby od hranice s pozemkem p. č. XA a p. č. XB, k. ú. X; ve zbytku rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil a odvolání zamítl.
II. Žaloba
3. Žalobkyně, jež vlastní sousední pozemek p. č. XB a sousední rodinný dům, namítá, že správní orgány nevzaly při dodatečném povolení v potaz účel a charakter právní normy. V případě dodatečného stavebního povolení je třeba nahlížet na naplnění podmínek stanovených stavebními předpisy přísněji, neboť stavebník bez ohledu na právní úpravu uspokojil svůj zájem bez ohledu na zájem státu regulovat výstavbu v zájmu ostatních.
4. Poukazuje na vzájemné odstupy staveb upravené v § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“). Podle žalobkyně je odst. 5 a odst. 6 tohoto ustanovení ve vztahu obecného ke zvláštnímu. Pod ustanovení § 25 odst. 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb. nelze zahrnout jakoukoli stavbu. Předmětná stavba je umístěna v těsné blízkosti rodinného domu žalobkyně, přitom pozemek stavebníků je dostatečně rozlehlý a umožňuje stavbu zahradního krbu umístit jinde, aniž by bylo nutno obtěžovat sousedy kouřem a zápachem. Žalobkyně proto nesouhlasí s posouzením stavebního úřadu, že dodatečně povolená stavba odpovídá charakteru zástavby. Není jí známa žádná analogická situace.
5. Předmětná stavba není pro fungování a využití rodinného domu stavebníků nezbytná ani podstatná. Stavebníci se snaží o maximální omezení negativního dopadu používání krbu s udírnou na vlastní rodinný dům a zahradu tím, že jej přenesou na sousedy.
6. Navrhla proto, aby soud zrušil napadené rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí stavebního úřadu a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém stanovisku setrvala i v replice k vyjádření žalovaného. V ní poukázala na odlišnosti dodatečného povolení nástavby jejího rodinného domu a dodatečného povolení nyní řešeného krbu s udírnou.
III. Vyjádření žalovaného a osob zúčastněných na řízení
7. Žalovaný ve vyjádření zdůraznil, že podle vyhlášky č. 501/2006 Sb. je rozhodná souvislost stavby s užíváním rodinného domu a charakter stávající zástavby v lokalitě.
8. Stavebním úřadem byly v uvedené lokalitě povoleny stavby nacházející se ve vzdálenosti menší než dva metry od společných hranic pozemků. Tím je podle žalovaného dán charakter zástavby uvedené lokality, proto i další stavby související s užíváním rodinného domu mohou být ve smyslu § 25 odst. 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb. umístěny až na hranici pozemku. Stavební úřad tak postupoval v souladu se zásadou legitimního očekávání ve smyslu § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Pro posouzení odstupových vzdáleností staveb je rozhodná povaha daného objektu jako stavby ve smyslu stavebního práva. Vzhledem k tomu, že stavba zahradního krbu souvisí s bydlením, nepřísluší stavebnímu úřadu hodnotit, zda je tato stavba pro užívání domu nezbytná či podstatná.
9. Žalovaný dále uvedl, že stávající komín byl opatřen komínovým nástavcem, který je ukončený komínovou stříškou 6,80 m nad okolním terénem. Nástavec končí nad úrovní atiky střechy sousedního rodinného domu, přičemž odvod spalin je rozšířen do volného ovzduší, aby nedocházelo k hromadění spalin. Projektant prokázal, že výška komína je dostatečná s ohledem na normu ČSN 73 4201, neboť komín je vyšší než sousední rodinný dům žalobkyně.
10. Námitky žalobkyně byly v řízení řádně vypořádány, přičemž k dodatečnému stavebnímu povolení nebyl vyžadován její souhlas. V podrobnostech žalovaný odkázal na napadené rozhodnutí a navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout.
11. Osoby zúčastněné na řízení (žadatelé o dodatečné stavební povolení) se k věci nevyjádřily.
IV. Posouzení věci soudem
12. Žaloba je důvodná.
13. Stěžejní otázkou nyní posuzované věci je, zda umístění stavby zahradního grilu s udírnou vyhovuje obecným požadavkům na výstavbu stanovených vyhláškou č. 501/2006 Sb., konkrétně požadavku na dodržení minimální odstupové vzdálenosti stavby od rodinného domu žalobkyně.
14. Podle § 25 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. Odst. 5 tohoto ustanovení uvádí, že vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m. Odst. 6 dále doplňuje, že s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.
15. Umístění stavby na hranici pozemků či ve vzdálenosti menší než 2 metry od hranice pozemku představuje výjimku z obecného pravidla obsaženého v § 25 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Je proto možné jen v případě udělení výjimky dle § 26 vyhlášky č. 501/2006 Sb. (která však v řízení o dodatečném povolení stavby nepřichází v úvahu) nebo při splnění podmínek § 25 odst. 6 vyhlášky. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 26. 8. 2020, č. j. 4 As 34/2020-23, vysvětlil, že požadavek na dodržení dvoumetrové vzdálenosti od hranice pozemku „není samoúčelný, neboť má chránit oprávněné zájmy vlastníků sousedních pozemků, ať již z hlediska práva na soukromí, pohodu bydlení či např. možnosti údržby pozemku a staveb v blízkosti hranice bez nutnosti vstupovat na cizí pozemek. Výjimky z této zásady by proto neměly být vykládány extenzivně, vždy by měly sledovat nějaký legitimní cíl, měly by být přiznávány pouze v rozsahu nezbytném k dosažení tohoto legitimního cíle a neměly by nepřiměřeným způsobem poškozovat oprávněné zájmy sousedů.“
16. Ze správního spisu plyne, že stavba zahradního krbu s udírnou se nachází ve vzdálenosti 10 cm od hranice s pozemkem žalobkyně p. č. XB. Minimální odstupová vzdálenost 2 metry od společných hranic pozemků podle § 25 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb. tedy nebyla dodržena. Otázkou je, zda bylo možné aplikovat § 25 odst. 6 vyhlášky.
17. Stavební úřad měl za to, že podmínky § 25 odst. 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb. byly splněny. Konstatoval: „Zahradní stavba je umístěna na pozemku se stávajícím rodinným domem. Pozemek s rodinným domem je součástí lokality, kterou tvoří ulice Slunná, ul. Jarní a ul. Letní a na ni jihovýchodně navazuje ul. Sadová. Jedná se o území, které tvoří samostatně stojící stavby rodinných domů nebo dvojdomků, které jsou obklopeny zahradami. Na zahradách se komě rodinných domů nachází zahrad