9 As 213/2016 — Nejvyšší správní soud

62 A 68/2023- 47 - text pokračování 10 62 A 68/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové v právní věci žalobce: ROBSTAV k. s. sídlem Mezi Vodami 205/29, Praha 4 zastoupen Mgr. Jiřím Čechem, advokátem sídlem Otakarova 1427/41, České Budějovice proti žalovanému: Energetický regulační úřad sídlem Masarykovo náměstí 5, Jihlava o žalobě proti rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu ze dne 27. 6. 2023, č. j. 18085-9/2022-ERU, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Podstatou nyní projednávané věci je přezkum zákonnosti rozhodnutí o uložení pokuty za poškození čtyř plynárenských zařízení během zemních prací v ochranném pásmu těchto zařízení. 2. Žalovaný výrokem I. prvostupňového rozhodnutí ze dne 5. 1. 2023, č. j. 18085-4/2022-ERU, shledal žalobce vinným ze 4 přestupků podle § 91a odst. 1 písm. o) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), ve znění účinném do 31. 12. 2020 (u plynárenských zařízení A a B), resp. ve znění účinném do 31. 12. 2021 (u plynárenských zařízení C a D), kterých se žalobce dopustil tím, že v rozporu s § 68 odst. 3 energetického zákona: - prováděl dne 16. 2. 2020 v ochranném pásmu plynárenského zařízení v obci Kožlany, v ulici Kralovická, u budovy č. p. 439 prostřednictvím strojního mechanismu s obsluhou poskytnutého fyzickou osobu podnikající M. K. zemní práce, v jejichž důsledku došlo k poškození středotlakého plynovodu lPE DN 50 („plynárenské zařízení A“), - prováděl dne 8. 6. 2020 v ochranném pásmu plynárenského zařízení v obci Kožlany, v ulici Kralovická, u budovy č. p. 74 prostřednictvím zaměstnance fyzické osoby podnikající I. D. zemní práce, v jejichž důsledku došlo k poškození středotlaké plynovodní přípojky lPE DN 25 („plynárenské zařízení B“), - prováděl dne 2. 8. 2021 v ochranném pásmu plynárenského zařízení v obci Svojkovice u budovy č. p. 13 prostřednictvím strojního mechanismu zemní práce, v jejichž důsledku došlo k poškození středotlaké plynovodní přípojky lPE DN 25 („plynárenské zařízení C“), - prováděl dne 3. 8. 2021 v ochranném pásmu plynárenského zařízení v obci Svojkovice u budovy č. p. 10 zemní práce, v jejichž důsledku došlo k poškození středotlaké plynovodní přípojky lPE DN 32 („plynárenské zařízení D“). 3. Za výše uvedená jednání byla žalobci uložena pokuta ve výši 92 000 Kč (výrok II. prvostupňového rozhodnutí) spolu s povinností uhradit náklady řízení (výrok III. prvostupňového rozhodnutí). 4. Rady žalovaného napadeným rozhodnutím upravila část výroku I. týkající se poškození plynárenského zařízení D tak, že upřesnila, že k jednání došlo prostřednictvím strojního mechanismu. Ve zbylé části rozklad žalobce zamítla a potvrdila prvostupňové rozhodnutí. II. Žaloba 5. Žalobce popírá, že by se dopustil jednání, které je mu kladeno za vinu, a že by byl za výše uvedené přestupky odpovědný. 6. Argumentuje shodně jako v podaném rozkladu, že k porušení plynového zařízení nedošlo v důsledku porušení povinností žalobce ani jiné osoby, ale v důsledku vadnosti zařízení, které bylo již za hranicí své životnosti. Vyjádření správce plynárenského zařízení z května 2022, že toto zařízení nebylo za hranicí své životnosti, není podle žalobce dostatečným podkladem. Za tohoto stavu mělo proběhnout místní šetření, neboť povinností správních orgánů bylo zjišťovat veškeré skutečnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch žalobce. 7. Poškozené plynárenské zařízení nebylo označeno značkovacím sprejem jako zbývající části plynárenského zařízení. Neobstojí vyjádření správce plynárenského zařízení z května 2022, že zařízení bylo řádně označeno. I k této otázce měl žalovaný nařídit místní šetření. 8. Žalobce rovněž tvrdí, že není subjektem, který plynárenské zařízení poškodil. Tím byli podle žalobce zaměstnanci paní K., resp. pana D.; odpovědnost tak nemůže být přenášena na žalobce. Žalobce i jeho zaměstnanci se zdrželi jednání, kterým by mohlo dojít k poškození plynárenské soustavy nebo k omezení či ohrožení jejího bezpečného a spolehlivého provozu. 9. Navrhl proto, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný setrval na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí. Nesouhlasí s tím, že by se nezabýval skutečnostmi svědčícími ve prospěch i v neprospěch žalobce. Námitkami žalobce se náležitě zabýval a zjistil skutkový stav v míře potřebné pro posouzení věci. 11. Podle žalovaného není pochyb o poškození plynárenských zařízení, pochybnosti nevyvolávala ani otázka konkrétních osob, které tento následek přímo způsobily. Sporná je však přičitatelnost jednání těchto osob žalobci. Staveniště bylo prokazatelně předáno pouze žalobci (nikoliv jeho dodavatelům); on tak byl povinen zajistit výkon veškerých činností na něm tak, aby nebyla poškozena plynárenská zařízení. Žalobce své tvrzení o vadnosti zařízení, které mělo být za hranicí životnosti, nijak neprokázal. Ani neuvádí, jak měla tato skutečnost přispět k poškození zařízení. Navíc stav zařízení není pro odpovědnost žalobce podle § 91a odst. 1 písm. o) energetického zákona relevantní. 12. Žalobcem navrhované místní šetření by nemohlo vést k důkladnějšímu zjištění skutkového stavu, neboť není možné plynárenské zařízení vykopávat a obnažovat v místě původního poškození a takto zjišťovat jeho stav. K chybějícímu označení plynárenského zařízení žalovaný odkázal na vyjádření správce plynárenského zařízení GasNet, s.r.o. z května 2022. Z něj, jakož i z připojených podkladů, vyplývá, že v terénu byla vytyčena celá trasa plynovodu. Žalovaný uznává, že nelze bez dalšího vyvrátit, že plynárenské zařízení již nemuselo být v terénu řádně viditelné. V takovém případě však bylo povinností žalobce, coby osoby, které bylo předáno staveniště a která za něj a za veškeré činnosti na něm probíhající odpovídala, zajistit nápravu. 13. Navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Posouzení věci 14. Žaloba není důvodná. 15. Stěžejní námitkou podané žaloby je nesouhlas žalobce se závěry žalovaného, že jednání žalobcových dodavatelů (resp. jejich zaměstnanců) bylo přičitatelné žalobci. 16. Podle § 91a odst. 1 písm. o) energetického zákona (účinného k 31. 12. 2020 i k 31. 12. 2021) se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí přestupku tím, že poruší některý ze zákazů stanovených v § 46 odst. 8, 9, 10 nebo § 68 odst. 3 nebo 5. 17. Podle § 68 odst. 3 energetického zákona v ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit plynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení. 18. Podle § 20 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), je právnická osoba pachatelem, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo jednáním fyzické osoby, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě a která porušila právní povinnost uloženou právnické osobě, a to při činnosti právnické osoby, v přímé souvislosti s činností právnické osoby nebo ku prospěchu právnické osoby nebo v jejím zájmu; za porušení právní povinnosti uložené právnické osobě se považuje též porušení právní povinnosti uložené organizační složce nebo jinému útvaru, který je součástí právnické osoby. Z odst. 2 citovaného ustanovení dále plyne, že za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě, se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, b) jiný orgán právnické osoby nebo jeho člen, c) zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění úkolů vyplývajících z tohoto postavení, d) fyzická osoba, která plní úkoly právnické osoby, e) fyzická osoba, kterou právnická osoba používá při své činnosti, nebo f) fyzická osoba, která za právnickou osobu jednala, jestliže právnická osoba výsledku takového jednání využila. 19. Podle § 2 odst. 3 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích (dále jen „nařízení č. 591/2006 Sb.“), za uspořádání staveniště, popřípadě vymezeného pracoviště, podle odstavců 1 a 2 odpovídá zhotovitel, kterému bylo toto staveniště, popřípadě pracoviště, předáno a který je převzal. V zápise o předání a převzetí se uvedou všechny známé skutečnosti, jež jsou významné z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví fyzických osob zdržujících se na staveništi, popřípadě pracovišti. 20. Žalobce