62 Af 8/2024- 107 - text
6 62 Af 8/2024
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci
žalobce: Villa Zelenka s. r. o.
sídlem Radimovice 23
zastoupen daňovou poradkyní Mgr. Jaroslavou Siebeneicherovou, LL.M.
sídlem Na Rybníčku 387/6, Liberec
proti
žalovanému: Generální finanční ředitelství
sídlem Lazarská 15/7, Praha 1
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 7. 2023, č. j. 46536/23/7100-30116-010212,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Předmětem nyní projednávané věci je posouzení, zda byly splněny podmínky pro povolení obnovy daňového řízení týkajícího se daně z přidané hodnoty („daně“) za zdaňovací období leden až prosinec 2016, leden až prosinec 2017 a leden 2018 podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu.
2. Žalobci byla na základě daňové kontroly doměřena daň z důvodu neuznání nároku na odpočet při pořízení zboží z jiného členského státu v celkové výši 516 596 Kč a z přijatých služeb a zboží v tuzemsku v celkové výši 47 478,95 Kč za zdaňovací období březen až červen 2016, říjen a listopad 2016, březen a duben 2017 a listopad 2017 a leden 2018. Podle správce daně žalobce neprokázal, že uskutečňuje ekonomickou činnost, resp. že se na její uskutečňování připravuje. O odvolání proti platebním výměrům rozhodlo Odvolací finanční ředitelství rozhodnutím ze dne 3. 2. 2021, č. j. 1821/21/5300-21441-702127 („první rozhodnutí OFŘ“), tak, že ve vztahu k některým zdaňovacím obdobím odvolání zamítlo, některé dodatečné platební výměry změnilo bez vlivu na výslednou daňovou povinnost, jiné změnilo v neprospěch žalobce (daň zvýšena o 4 368 Kč). Proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství podal žalobce žalobu, kterou Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 3. 11. 2021, č. j. 59 Af 9/2021-88, zamítl. Kasační stížnost žalobce zamítl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 22. 3. 2022, č. j. 1 Afs 345/2021-49.
3. Dne 16. 11. 2022 podal žalobce návrh na obnovu řízení s odůvodněním, že dne 27. 10. 2022 mu bylo doručeno rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství č. j. 39085/22/5300-21441-702127 („druhé rozhodnutí OFŘ“) týkající se zdaňovacích období říjen 2019 až prosinec 2020, v němž Odvolací finanční ředitelství uzavřelo, že žalobce unesl své důkazní břemeno ohledně realizace ubytování ve zkolaudovaném objektu, čímž prokázal nárok na odpočet daně. Podle žalobce jde o stejnou podstatu jako v předcházejících zdaňovacích obdobích. Odvolací finanční ředitelství rozhodnutím ze dne 3. 1. 2023, č. j. 71/23/5300-21441-702127, zamítlo návrh na povolení obnovy řízení s odůvodněním, že druhé rozhodnutí OFŘ není novým důkazem ve smyslu § 117 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu.
4. Odvolání proti rozhodnutí o nepovolení obnovy žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl.
II. Žaloba
5. Žalobce odkazuje na druhé rozhodnutí OFŘ, v němž správce daně ve vztahu ke zdaňovacím obdobím říjen 2019 až prosinec 2020 uznal, že objekt Villa Zelenka byl rekonstruován pro komerční využití, tj. pro provoz podnikatelského záměru. Až v tomto navazujícím daňovém řízení bylo provedeno úplné místní šetření. Do té doby prováděl správce daně místní šetření bez vědomí žalobce, většinou zvenku. Nemohly tedy být zachyceny vnitřní dispozice objektu.
6. Již v průběhu daňové kontroly bylo uplatněno tvrzení o změně stavebního povolení v důsledku nápravy nesprávné stavební dokumentace. Stavební povolení, ze kterého správní orgány původně vycházely, doznalo změny. Na základě takto změněného stavebního povolení byl objekt kolaudován. Také předpoklad zaměstnávání třetích osob byl realizován až po povolení provozu příslušnými institucemi. Není pravdou, že by se zástupce žalobce bezdůvodně nedostavil na konání místního šetření. Žádal o posunutí termínu z důvodu převzetí věci novým zástupcem, čemuž nebylo vyhověno. Místní šetření dne 13. 6. 2018 bylo nedostatečné. Všechny relevantní okolnosti tedy v původním daňovém řízení nebyly zjištěny v důsledku pochybení správce daně.
7. Nově doložené skutečnosti nemohly být doloženy v původním daňovém řízení z důvodu nezaviněně dlouhé doby trvání stavebního díla. Rekonstrukce objektu za účelem budoucího využití trvala dlouho, nicméně žalobce byl ve své argumentaci konzistentní. To potvrzuje i nově provedený výslech Ing. Dethiouxe. V roce 2022 vyšel najevo soubor důkazů, který zpochybnil skutkový stav zjištěný v původním daňovém řízení. Tyto důkazy přitom mají bezprostřední souvislost z hlediska oprávněnosti nároku na odpočet daně. S ohledem na princip spravedlnosti a jednoty právního řádu by skutečnosti z obdobných řízení neměly být hodnoceny odlišně.
8. Navrhl proto, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji setrval i při jednání, které ve věci proběhlo.
III. Vyjádření žalovaného
9. Žalovaný je přesvědčen, že žalobní námitky neprokazují nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalobce se cestou obnovy řízení snaží zvrátit neunesení důkazního břemena. V původním daňovém řízení neprokázal, že přijatá tuzemská plnění a zboží pořízené z jiného členského státu využívá k přestavbě objektu pro účely ekonomické činnosti s nárokem na odpočet daně, nikoliv k přestavbě rodinného domu se dvěma bytovými jednotkami. Odvolací finanční ředitelství konstatovalo, že příprava na ekonomickou činnost nemůže trvat neomezeně dlouhou dobu a že nebylo prokázáno, že by se žalobce na podnikatelskou činnost skutečně připravoval. Případný pronájem či správa vlastního majetku totiž představuje ekonomickou činnost bez nároku na odpočet daně.
10. Až poté, co první rozhodnutí OFŘ nabylo právní moci, žalobce předložil a navrhl důkazní prostředky, kterými v řízení týkajícím se daně za období říjen 2019 až prosinec 2020 prokázal, že objekt Villa Zelenka začal být využíván k ekonomické činnosti s nárokem na odpočet daně. To bylo zohledněno ve druhém rozhodnutí OFŘ. Pokud žalobce v původním daňovém řízení neprokázal naplnění podmínek pro nárok na odpočet daně, jde tato skutečnost zcela k jeho tíži. Důkazy předložené žalobcem v odvolacím řízení týkajícím se jiných zdaňovacích období (říjen 2109 až prosinec 2020) v době rozhodování o dani za zdaňovací období leden 2016 až leden 2018 objektivně neexistovaly (viz datum jejich vyhotovení). Nemohly tudíž být podle § 117 odst. 1 písm. a) daňového řádu v době původního řízení uplatněny. Zákonnost prvního rozhodnutí OFŘ ostatně byla potvrzena rozsudkem krajského i Nejvyššího správního soudu. I pokud by původně žalobce provedení místního šetření uvnitř objektu navrhoval a správce daně by jej bez řádného důvodu neprovedl, nebylo by možné takový nedostatek zhojit prostřednictvím institutu obnovy řízení.
11. K poukazu žalobce na změnu stavebního povolení žalovaný uvedl, že žalobce v návrhu na povolení obnovy neodkazoval na § 117 odst. 1 písm. d) daňového řádu. Lze však uvést, že kolaudační souhlas nebo stavební povolení neodráží relevantní stav pro naplnění podmínek pro nárok na odpočet daně dle § 72 a § 73 zákona o DPH; pouze se jím povoluje zřízení nebo užívání stavby. Stavební povolení ani kolaudační rozhodnutí tak v nynější věci nepřestavují předběžnou otázku ve smyslu § 99 daňového řádu.
12. Navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Na svém procesním postoji setrval i při jednání, které ve věci proběhlo.
IV. Posouzení věci
13. Žaloba není důvodná.
14. Soud hodnotil, zda byly naplněny předpoklady obnovy řízení vyplývající z § 117 odst. 1 písm. a) daňového řádu.
15. Podle § 117 odst. 1 písm. a) daňového řádu se řízení ukončené pravomocným rozhodnutím správce daně obnoví na návrh příjemce rozhodnutí, nebo z moci úřední, jestliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění příjemce rozhodnutí nebo správce daně uplatněny v řízení již dříve a mohly mít podstatný vliv na výrok rozhodnutí.
16. Povolení obnovy řízení je mimořádný opravný prostředek, kterým lze změnit již pravomocně stanovenou daňovou povinnost. To představuje významný zásah do již uspořádaných právních vztahů. Zákon proto striktně a jednoznačně stanoví, že pro povolení obnovy řízení je nutné splnění alespoň jednoho ze zákonem uvedených důvodů. V opačném případě není možné obnovu řízení povolit. Co se týče podmínky podle § 117 odst. 1 písm. a) daňového řádu, je nutné, aby vyšly najevo nové skutečnosti, které nemohly být uplatněny v řízení již dříve bez zavinění daňového subjektu či správce daně. Z komentářové literatury i z judikatury Nejvyššího správního soudu (viz např. bod 24 rozsudku ze dne 15. 2. 2018, č. j. 5 Afs 84/2017-36) vyplývá, že za nové skutečnosti lze považovat pouze takové, které již existovaly v době dřívějš