63 A 5/2025 – Krajský soud v Brně

63 A 5/2025- 167 - text  21 63 A 5/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Ľubomíra Majerčíka a Mariana Kokeše v právní věci navrhovatelky: obec Rozdrojovice sídlem Na Dědině 7, Rozdrojovice zastoupená Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem sídlem třída Kpt. Jaroše 1992/3, 602 00 Brno proti odpůrci: statutární město Brno sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 601 67 Brno zastoupen Mgr. Sandrou Podskalskou, advokátkou sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, v rozsahu vymezení ploch Ky-4 a Ky-6 v textové i grafické části, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Odpůrci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci a argumentace navrhovatelky 1. Navrhovatelka požaduje, aby soud zrušil část opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024 (dále „ÚP“), a to v rozsahu vymezení ploch Ky-4 a Ky-6 v textové i grafické části (dále „napadené OOP“ nebo „část ÚP“). 2. Navrhovatelka je obcí sousedící s územím statutárního města Brna. Vymezení nových zastavitelných ploch v napadeném OOP hraničících s jejím územím se jí přímo dotýká, neboť výstavba v doposud nezastavěném území povede k výraznému zvýšení dopravy přes její území. Už nyní není doprava v dané lokalitě vyřešena a generuje řadu vážných problémů. Navrhovatelka uplatnila v procesu přijímání územního plánu připomínky, jimiž chtěla plnit své základní úkoly – chránit zájmy obce jejích občanů. Dle § 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), pečuje obec o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů a při plnění těchto svých úkolů chrání též veřejný zájem. Dle § 35 odst. 2 obecního zřízení je výkonem samostatné působnosti obce péče o vytváření podmínek mj. pro uspokojování potřeb jejích občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů atd. Mezi tyto zájmy proto dle navrhovatelky patří snaha zabránit nepřiměřené dopravní zátěži, jež území a občany navrhovatelky postihne kvůli záměrům investorů realizovaným na území města Brna. 3. Navrhovatelka předesílá, že při pořizování územního plánu došlo k závažné procesní chybě. ÚP byl totiž projednán podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), dále „starý stavební zákon“. Protože před dnem nabytí účinnosti zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále „nový stavební zákon“) dne 1. 7. 2024 nebylo zahájeno veřejné projednání návrhu územního plánu, mělo se ve smyslu § 323 odst. 9 tohoto zákona, postupovat podle tohoto nového právního předpisu. Klíčové pro stanovení okamžiku zahájení řízení o návrhu územního plánu je řádné doručení veřejné vyhlášky podle § 25 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Komentářová literatura potvrzuje, že řízení je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení tzv. doručením oznámení hlavnímu účastníkovi. Byla-li tedy příslušná vyhláška města Brna na úřední desce vyvěšena dne 26. 6. 2024, doručena mohla být teprve dne 11. 7. 2024. Tímto dnem teprve bylo zahájeno řízení o územním plánu, tedy bylo „zahájeno veřejné projednání“ slovy § 323 odst. 9 nového stavebního zákona. V žádném případě nemohlo být řízení o ÚP zahájeno před účinností nového stavebního zákona. Tuto úvahu podporuje i přechodné ustanovení vyhlášky č. 418/2022 Sb., kladoucí důraz na doručení oznámení o konání veřejného projednání návrhu. 4. Ve vztahu k lokalitě Ky-4 navrhovatelka namítá, že v předchozím územním plánu města Brna (schváleném usnesením Zastupitelstva města Brna dne 3. 11. 1994, ve znění pozdějších předpisů, dále „ÚP 1994“) byly pozemky zahrnuté do lokality Ky-4 zemědělským půdním fondem. Nemohly tedy generovat zátěž pro pozemní komunikace vedoucí přes území navrhovatelky. Nynější lokalita Ky-4 je určena pro všeobecnou rekreaci, je zde umožněná rozsáhlá výstavba. Minimální plošné zastoupení zeleně na terénu v plochách všeobecné rekreace je totiž stanoveno pouze v rozsahu 40 % pro disponibilní pozemky stavebního záměru, také je zde možné realizovat stavby o výšce až 10 m. Nejsou stanovena žádná další omezení výstavby, není řešen nárůst dopravy, není požadováno dobudování potřebné infrastruktury jako podmínka výstavby (etapizace). Navrhovatelka upozorňuje, že ve své připomínce žádala s odkazem na čl. 24 Politiky územního rozvoje České republiky (dále „PÚR“), aby výstavba v této lokalitě byla podmíněna vybudováním potřebné dopravní infrastruktury. Podmínění dále upřesňuje Pomůcka k uplatňování republikových priorit PÚR (dále „Pomůcka PÚR“). S tím se však ÚP nevypořádal, což představuje nezákonnost dle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2023, č. j. 54 A 82/2023-131. Stejně tak v odůvodnění ÚP není vysvětleno, jak byl splněn požadavek § 18 odst. 4 starého stavebního zákona, tedy ochrana nezastavěného území a hospodárné využití území zastavěného. Respektován nebyl ani požadavek § 4 odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále „zákon ZPF“), podle něhož lze zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. Lze si stěží představit, jaký může být veřejný zájem na rozvoji soukromého komerčního areálu v zatíženém území. 5. Ve vztahu k lokalitě Ky-6 navrhovatelka uvádí, že v připomínkách požadovala, aby došlo ke změně vedení koridoru krajinné zeleně a s tím souvisejícím zmenšením rozvojové lokality Ky-6 tak, aby přiléhající lokalita U Kříže, včetně lokality rekreačních chat, byla dopravně obsloužena novou místní komunikací vedenou po hranici území města Brna a obce Rozdrojovice. Odpůrce vyhověl této části připomínek pouze zčásti. Nevymezil pozemní komunikaci jako veřejně prospěšnou stavbu (dále „VPS“), ani nevysvětlil, proč tak nepostupoval, řádně tedy připomínky nevypořádal. Pokud pozemky dotčené předmětnou komunikací patří soukromým vlastníkům, nebude možné je nijak donutit ke spolupráci na realizaci pozemní komunikace. Pouze vymezený koridor pro komunikaci neumožňuje vyvlastňovat. K podobné situaci se vyjadřoval i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 3. 10. 2023, č. j. 1 As 11/2023-52. Taková nekvalitní a nedostatečná regulace poškozuje navrhovatelku, její území a občany zvýšenou dopravní zátěží. Ani v této lokalitě pak nepodmínil odpůrce budoucí výstavbu realizací dopravní infrastruktury dle čl. 24 PÚR. 6. Navrhovatelka zasazuje své motivace do kontextu dlouhodobých špatných zkušeností s vyjednáváním s městem Brnem o okolní dopravní situaci, konkrétně v ulici Hrázní. Krajský soud v Brně svým rozsudkem ze dne 23. 1. 2025, č. j. 67 A 6/2024-133, zrušil opatření obecné povahy vydané Magistrátem města Brna, které směřovalo k zavedení jednosměrného provozu na této ulici, což by vedlo ke zvýšení provozu dopadajícího na území navrhovatelky. Samo město na svém webu připouští, že doprava v Hrázní ulici kolabuje. Zjednosměrnění by situaci ještě zhoršilo. Při vypořádání připomínky odpůrce poznamenal, že řešení organizace dopravy není předmětem územního plánu, umístění stavby v ploše Ky-4 bude podléhat stavebnímu povolování, v jehož rámci bude posuzováno mnoho parametrů. Navrhovatelka ale trvá na tom, že tyto problémy musí být řešeny již v územním plánu tak, aby jím byl stavební úřad vázán při svém rozhodování a nepovolil výstavbu zatěžující okolí či území sousední obce. Územní plán by proto měl být pořízen a vydán v takové podobě, aby závady v území nevytvářel. I z judikatury správních soudů plyne, že v rámci územního plánování je nutno zohledňovat to, že se realizací záměrů zvýší doprava (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2020, č. j. 6 As 26/2020-65). Stejně tak Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ve znění aktualizací, dále „ZÚR JMK“) kladou důraz na koordinaci územního rozvoje a nezatěžování území sídel průjezdovou dopravou v kapitole B.1. Navrhovatelka uzavírá, že odpůrce neuspokojivou dopravní situaci v území neřeší, naopak ji na její úkor prohlubuje. Velká města by neměla vystupovat vůči svým malým sousedům z pozice síly a nutit je, aby snášeli dopravní zátěž z aktivit provozovaných na jejich území. Měla by se snažit dohodnout či reálně (nikoliv pouze na papíře) kompenzovat negativní dopady svého územního plánu. II. Vyjádření odpůrce 7. Odpůrce nejdříve vyvrací argumentaci navrhovatelky k tvrzené procesní chybě při přípravě ÚP. Odkazuje na a) judikaturu Krajského soudu v Brně, b) Metodické sdělení k postupu pořizování územních plánů a jejich změn po 30. 6. 2024, vydaného Ministerstvem pro místní rozvoj pod č. j. MMR-46323/2024-81 dne 11. 6. 2024 a c) důvodovou zprávu k zákonu, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb