1 Afs 82/2025 — Nejvyšší správní soud

66 A 6/2025- 62 - text  17 66 A 6/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Šebka, soudce Martina Kopy a soudkyně Lenky Bahýľové ve věci navrhovatelky: Lidl Česká republika s.r.o. IČO: 261 78 541 Nárožní 1359/11, 158 00 Praha zastoupené advokátem Mgr. Luďkem Vránou Jungmannova 745/24, 110 00 Praha 1 proti odpůrkyni: Veselí nad Moravou tř. Masarykova 119, 698 01 Veselí nad Moravou o návrhu na zrušení opatření obecné povahy města Veselí nad Moravou, č. j. MVNM/28084/2024, kterým se stanovuje místní koeficient daně z nemovitých věcí pro vymezené nemovité věci, vydaného dne 28. 6. 2024, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Odpůrkyni se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Podstata věci a struktura rozsudku 1. Navrhovatelka vlastní pozemky parc. č. 348/8, parc. č. 5007/4 a parc. č. 5007/5 vše v katastrálním území Veselí-Předměstí (nemovitosti navrhovatelky). Odpůrkyně vydala dne 28. 6. 2024 opatření obecné povahy, kterým se podle § 12 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí (zákon o dani z nemovitých věcí) stanovuje místní koeficient k dani z nemovitých věcí pro vymezené nemovité věci na území odpůrkyně (napadené OOP). Pro nemovitosti navrhovatelky odpůrkyně stanovila koeficient 5,0. Tím zvyšuje daňové zatížení navrhovatelky a zasahuje do jejího vlastnického práva i práva na podnikání. Proto navrhovatelka podala návrh na zrušení napadeného OOP. 2. Navrhovatelka vznáší celkově čtyři námitky: a) odpůrkyně vydala napadené OOP na základě neúčinného zákona o dani z nemovitých věcí, b) odpůrkyně v souvislosti s vydáním napadeného OOP neprovedla test proporcionality, c) odpůrkyně v napadeném OOP řádně neodůvodnila stanovení maximální výše koeficientu, tj. koeficientu ve výši 5,0, d) odpůrkyně vymezila nemovitosti pro účely napadeného OOP diskriminačně. 3. Soud neměl pochybnosti o splnění procesních podmínek řízení a ani odpůrkyně je nezpochybňuje. Proto se soud v následující části rozsudku rovnou zaměří na posouzení všech zmíněných námitek. Učiní tak v pořadí a struktuře, v jaké je navrhovatelka vznesla. Pro úplnost soud dodává, že níže shrnuje obsah návrhu, vyjádření odpůrkyně k návrhu a repliku navrhovatelky. Odpůrkyně ještě soudu zaslala dupliku, ve které už se ovšem neobjevil žádný nový relevantní argument. Soud z ní již nevycházel, a proto ji níže pro přehlednost ani nezmiňuje. II. Posouzení námitek navrhovatelky a. Odpůrkyně nepochybila, pokud napadené OOP vydala před nabytím účinnosti relevantní novely zákona o dani z nemovitých věcí Argumenty stran 4. Navrhovatelka ve své první námitce tvrdí, že odpůrkyně vydala napadené OOP na základě sice platného, avšak neúčinného zákona. Možnost stanovit místní koeficient pro zvýšení daně z nemovitých věcí pro konkrétní nemovitosti prostřednictvím opatření obecné povahy do zákona o dani z nemovitých věcí zavedl zákon č. 349/2023 Sb. (v čl. XIII bodu 60). V článku CXIV písm. e) zákona č. 349/2023 Sb. se uvádí, že tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2024, s výjimkou mimo jiné čl. XIII bodu 60, který nabývá účinnosti až 1. 1. 2025. 5. Odpůrkyně vydala napadené OOP dne 28. 6. 2024, tj. před nabytím účinnosti čl. XIII bodu 60 zákona č. 349/2023 Sb. Do 31. 12. 2024 mohly obce stanovit místní koeficient daně z nemovitých věcí jen prostřednictvím obecně závazné vyhlášky. Odpůrkyně tedy vydala napadené OOP bez opory v zákoně. To odporuje § 171 správního řádu, podle nějž mohou správní orgány vydat opatření obecné povahy jen v případech, ve kterých jim to zvláštní zákon umožňuje. 6. Tímto tématem se již správní soudy zabývaly, konkrétně v řízení vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. 40 A 6/2024, resp. následně v řízení o kasační stížnosti vedeném Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 1 Afs 311/2024. Navrhovatel se tehdy domáhal zrušení opatření obecné povahy Lovosic, které také stanovily místní koeficient podle § 12 zákona o dani z nemovitých věcí. Stejně jako v nyní projednávané věci vydaly opatření obecné povahy v roce 2024, tj. podle platného ale ještě neúčinného zákona. Nejvyšší správní soud se pak zabýval otázkou, zda opatření obecné povahy vydané podle platného, ale ještě neúčinného zákona je nicotné či nikoliv. Tato vada zákonného podkladu sice podle Nejvyššího správního soudu nezakládá nicotnost, ale může vést k nezákonnosti, což uložil v navazujícím řízení přezkoumat Krajskému soudu v Ústí nad Labem. 7. Ústecký krajský soud poté dospěl v rozsudku ze dne 15. 4. 2025, čj. 40 A 6/2024-49 (ústecký rozsudek) k závěru, že Lovosice vydaly opatření obecné povahy před nabytím účinnosti novely zákona o dani z nemovitých věcí, tj. bez opory v zákoně a v přímém rozporu s § 171 správního řádu. Proto ho shledal nezákonným. 8. Odpůrkyně ve vyjádření k návrhu nejprve shrnula legislativní vývoj týkající se zákona č. 349/2023 Sb. Napadené OOP vydala na základě platného právního předpisu, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2025. Odkázala na metodiku finanční správy, která jak v oznámeních rozesílaných obcím, tak na svých webových stránkách uváděla: „Obecně závazné vyhlášky, kterými byl stanoven místní koeficient pro konkrétní nemovité věci, se použijí naposled pro zdaňovací období roku 2024. Nelze je tedy použít pro zdaňovací období roku 2025. Pokud se obec rozhodne zachovat koeficient, je nutné vydat opatření obecné povahy a v něm označit předmětné nemovité věci.“ Podle této metodiky vznikl harmonogram procesu přijímání opatření obecné povahy v roce 2024 tak, aby bylo možné je stihnout vydat pro následující zdaňovací období, tj. rok 2025. 9. Podle informací od daňové správy bylo možné stanovit místní koeficient opatřením obecné povahy pro vymezené nemovité věci s tím, že je možné ho vydat již v roce 2024 – zasláním stejnopisu správci daně do 30. 6. 2024. Současně vznikl vzor opatření obecné povahy, zveřejněný na webu finanční správy. O vydávání opatření obecné povahy taktéž pojednává metodika vydaná Ministerstvem vnitra (odborem veřejné správy, dozoru a kontroly), zveřejněná též na webových stránkách. Napadeným OOP proto odpůrkyně mohla stanovit místní koeficient pro vymezené nemovité věci již pro rok 2024. 10. Navrhovatelka v replice uvádí, že žádné metodické pokyny či vzory finanční správy a Ministerstva vnitra nejsou pro odpůrkyni závazné. Jde o vnitřní předpisy sloužící ke konkretizaci nebo výkladu obecně závazných právních předpisů za předpokladu, že nevybočují z mezí daných těmito předpisy. Jsou tak nanejvýš interními předpisy bez obecně závazného charakteru. Odpůrkyně navíc nebyla při vydávání napadeného OOP v podřízeném vztahu vůči uvedeným institucím. Nelze tak dovodit ani interní závaznost metodických pokynů. Pokud jednala v důvěře v metodický pokyn, nemůže to mít vliv na vztah mezi navrhovatelkou a odpůrcem. Opatření obecné povahy je právním aktem, který lze vydat jen na základě platného a účinného zákonného zmocnění. Hodnocení soudu 11. Pro posouzení tohoto návrhového bodu je stěžejní výše již zmíněná kauza stanovení daně z nemovitých věcí v Lovosicích. Poslední slovo k ní měl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 24. 7. 2025, čj. 1 Afs 82/2025-33 (rozsudek Lovosice). V něm Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že Lovosice – které postupovaly v principu stejně jako odpůrkyně v této věci – již v roce 2024 měly pravomoc vydat opatření obecné povahy stanovující koeficient daně z nemovitých věcí pro roku 2025. 12. Podle § 12 odst. 1 písm. b) zákona o dani z nemovitých věcí nově platí, že [m]ístní koeficient ve výši od 0,5 do 5,0, a to s přesností nejvýše na jedno desetinné místo, může obec stanovit […] opatřením obecné povahy vydaným zastupitelstvem obce v případě místního koeficientu pro vymezené nemovité věci. Kromě toho v § 16b odst. 1 téhož zákona, ve znění od 1. 1. 2024, zákonodárce stanovil i povinnost obce elektronicky zaslat stejnopis opatření obecné povahy vydaného podle tohoto zákona správci daně nejpozději do 30. června kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období. K opožděně zaslanému opatření obecné povahy se v tomto zdaňovacím období pro účely daně z nemovitých věcí nepřihlíží (bod 13 rozsudku Lovosice). 13. Tuto úpravu do zákona vložila novela provedená zákonem č. 349/2023 Sb. Ta obecně nabyla účinnosti 1. 1. 2024 s několika výjimkami, do nichž spadá mimo jiné právě i možnost stanovit místní koeficient opatřením obecné povahy v § 12 (čl. CXIV citovaného zákona). Ta nabyla účinnosti až k 1. 1. 2025. Úprava notifikace v § 16b byla nicméně účinná již od 1. 1. 2024. Podle důvodové zprávy měla odložená účinnost poskytnout „lepší možnost adaptace na novou právní úpravu ze strany poplatníků, obcí i správce daně“ (důvodová zpráva k čl. CIX zákona č. 349/2023 Sb.; bod 14 rozsudku Lovosice). 14. V dané věci lovosické zastupitelstvo schválilo opatření obecné povahy dne 19. 6. 2024. V něm vymezilo nemovité věci a stanovuje pro ně koeficient daně. Opatření následně vyvěsilo na úřední desce a podle pouče