2 As 272/2023 — Nejvyšší správní soud

29 A 58/2024- 44 - text  8 29 A 58/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Ľubomíra Majerčíka a Mariana Kokeše v právní věci žalobce: R. V. zastoupen Mgr. Michalem Wiedermannem, advokátem sídlem Vinařská 580/17a, 603 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo nám. 449/3, 601 82 Brno za účasti osob zúčastněných na řízení: a) L. M. b) Z. M. oba zastoupeni JUDr. Ilonou Schöberovou, advokátkou sídlem Národních hrdinů 12/1, 690 02 Břeclav o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2024, č. j. JMK 52478/2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Vyvlastňovací úřad zamítl žádost žalobce o vyvlastnění ve smyslu zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), a to z důvodu, že neshledal naplnění podmínek pro vyvlastnění ve smyslu § 3 až § 5 uvedeného zákona. V žádosti projevil žalobce, jakožto podnikající osoba v oblasti poskytování telekomunikačních služeb, zájem umístit a provozovat zařízení k tomuto účelu a žádal o vyvlastnění v podobě zřízení věcného břemene k části nemovitosti ve vlastnictví osob zúčastněných na řízení. Důvodem pro zamítnutí žádosti byla dle vyvlastňovacího úřadu skutečnost, že nebylo prokázáno, že by veřejný zájem na vyvlastnění převažoval nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaných osob. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Žalobce jakožto vyvlastnitel má za to, že jeho práva potřebná k provozování veřejné komunikační sítě nelze získat v daném případě jiným způsobem než vyvlastněním. Žalobce používal na základě smluvního ujednání s osobami zúčastněnými na řízení prostory předmětné nemovitosti již od roku 2008. V půdních prostorách má umístěn hlavní vysílač, který vysílá signál na menší vysílače v obcích Hrušky, Tvrdonice, Kostice, z nichž pak signál putuje koncovým uživatelům. V těchto obcích tak žalobce zásobuje internetovým připojením až 153 odběratelů, přičemž důležitým faktorem pro dosažení uspokojivé kvality je umístění hlavního vysílače právě v předmětné nemovitosti. 3. Žalobce je přesvědčen, že řádně prokázal veřejný zájem na vyvlastnění. Žalobce svoji argumentaci opírá o záznam o měření signálu v obci T., ze kterého vyplývá, že právě předmětná nemovitost je jediná, která splňuje podmínky pro umístění anténního zařízení. K prokázání tohoto tvrzení doložil žalobce potvrzení společnosti PA Tech s.r.o., IČ 292 85 704, sídlem Moravní 958, 765 02 Otrokovice, ze dne 13. 7. 2023, které však bylo žalobci doručeno až po vydání prvostupňového rozhodnutí, a nemohl jej proto předložit dříve. V tomto sdělení jmenovaná společnost nicméně potvrzuje, že v rámci budování infrastruktury a modernizace sítě pro poskytování telefonních služeb v roce 2014, byla nejvhodnějším místem pro umístění vysílače předmětná nemovitost. Žalobce proto nemá žádné jiné možnosti k umístění telekomunikačního zařízení co se týče vhodné lokality, aniž by nebyla ztracena kvalita stávajícího připojení. Není pochyb o tom, že vyvlastnění věcného břemene je ve veřejném zájmu obyvatel výše uvedených obcí. 4. Co se týče zásahu do vlastnických práv vyvlastňovaných, jejich omezení, ke kterému by došlo umožněním přístupu žalobce k telekomunikačnímu zařízení, je zcela minimální. Za dobu trvání nájemního vztahu v délce cca 11 let využil žalobce právo k přístupu v jednotkách případů. Žalobce podotýká, že vlastníkům nemovitosti hradí měsíčně výši sjednaného nájemného. Též je ve veřejném zájmu, aby bylo podporováno udržování provozu vícero veřejných komunikačních sítí za účelem vytvoření žádoucího konkurenčního prostředí. 5. Žalobce závěrem navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný vyjádřil svůj postoj k věci odkazem na napadené rozhodnutí, k čemuž sdělil, že v něm obsáhl všechna svá zjištění a závěry, k nimž dospěl v průběhu správního řízení. Navrhl, aby soud žalobu zamítl pro její nedůvodnost. IV. Vyjádření osob zúčastněných na řízení 7. Žalobní tvrzení v bodě II žaloby jsou pouhým opakováním tvrzení obsaženým v návrhu na vyvlastnění. Žalobce zcela účelově neuvádí skutečnost, že mezi osobami zúčastněnými na řízení a žalobcem neexistuje smluvní ujednání, které by jej opravňovalo k užívání předmětné nemovitosti. Poslední nájemní vztah trval do dne 31. 12. 2019. Žalobce navíc jednal v minulosti nepoctivě a nyní využívá institut vyvlastnění jako další prostředek k prosazení svého protiprávního jednání. Osoby zúčastněné na řízení mají za to, že žalobce neprokázal veřejný zájem na vyvlastnění části nemovité věci. Tento veřejný zájem měl být prokázán v návrhu na vyvlastnění, nikoliv až v odvolacím řízení. Lichá je též námitka žalobce, že hradí nájemné ve výši 800 Kč měsíčně. Jedná se o placení z titulu bezdůvodného obohacení. 8. Osoby zúčastněné na řízení proto navrhly, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. V. Posouzení věci soudem 9. Soud za splnění podmínek pro rozhodnutí ve věci bez nařízení ústního jednání (§ 51 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, jen „s. ř. s.“) přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného a dospěl k závěru, že žaloba důvodná není. V. 1 Právní rámec 10. Listina základních práv a svobod stanoví: Čl. 11 (4) Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. 11. Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), stanoví: § 3 (1) Vyvlastnění je přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Vyvlastnění není přípustné, je-li možno práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou nebo jiným způsobem. § 4 (1) Vyvlastnění lze provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem. (2) Veřejný zájem na vyvlastnění musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. § 18 Zahájení řízení (1) Vyvlastňovací řízení lze zahájit jen na žádost vyvlastnitele. (2) Žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení musí obsahovat kromě náležitostí stanovených zvláštním právním předpisem14) zejména a) označení pozemku nebo stavby, jichž se vyvlastnění týká, a práv třetích osob na nich váznoucích, b) doložení skutečností nasvědčujících tomu, že byly splněny podmínky pro vyvlastnění (§ 3 až 5),… § 22 Ústní jednání (2) Námitky proti vyvlastnění a důkazy k jejich prokázání mohou být uplatněny nejpozději při ústním jednání; k později uplatněným námitkám a důkazům se nepřihlíží. O tomto následku musí být účastníci poučeni v uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení. 12. Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), stanoví: Komunikační činnosti a podnikání § 7 (1) Komunikačními činnostmi jsou a) zajišťování sítí elektronických komunikací, … (2) Zajišťování veřejné komunikační sítě, poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací podle zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a zajišťování sítí elektronických komunikací pro účely bezpečnosti státu se uskutečňují ve veřejném zájmu. Oprávnění k využívání cizích nemovitostí § 104 (3) Pro zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 uzavře podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť s vlastníkem dotčené nemovité věci písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti k části dotčené nemovité věci za jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení smlouvu o zřízení služebnosti ke skutečně dotčené části nemovité věci. … (4) Nedojde-li s vlastníkem dotčené nemovité věci k uzavření písemné smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti nebo smlouvy o zřízení služebnosti podle odstavce 3 nebo prokáže-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, že vlastník dotčené nemovité věci není znám nebo není určen anebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo je-li vlastnictví nemovité věci sporné, či vlastník v dispozici s ní omezen, rozhodne o návrhu podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť na zřízení služebnosti vyvlastňovací úřad podle zvláštního právního předpisu nejpozději do 6 měsíců. … V. 2 Právní hodnocení 13. Ve správním řízení jednal Městský úřad Břeclav, odbor stavební a životního prostředí (dále jen „vyvlastňovací úřad“), o návrhu žalobce, kterým žádal vyvlastnění práva věcného břemene k půdnímu prostoru rodinného domu č. p. X, ul. X, v k. ú. X, ve vlastnictví osob zúčastněných na řízení. Žádost ž