33 Az 16/2025 – Krajský soud v Brně

33 Az 16/2025- 34 - text  10 33 Az 16/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., v právní věci žalobce: D. M. státní příslušnost X hlášen k pobytu X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 4. 2025, č. j. OAM-1567/ZA-ZA12-P11-2023, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 4. 2025, č. j. OAM-1567/ZA-ZA12-P11-2023, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal u Krajského soudu v Brně (dále též „krajský soud“) zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 4. 2025, č. j. OAM-1567/ZA-ZA12-P11-2023 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a ani § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále taktéž „zákon o azylu“). II. Napadené rozhodnutí 2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný shrnul podstatné informace sdělené žalobcem v rámci řízení o mezinárodní ochraně. Bylo objasněno, že tvrzeným důvodem azylové žádosti žalobce jsou obavy z problémů ve vlasti kvůli jeho odlišné sexuální orientaci a dále obavy z důvodu nesouhlasu s represemi státu proti LGBT komunitě, jakož i vojenským konfliktem na Ukrajině. Za bezprostředně hlavní důvod vstupu do řízení žalobce uvedl snahu zlegalizovat si svůj pobyt v ČR poté, co mu nebylo prodlouženo dosavadní povolení k dlouhodobému pobytu. 3. Žalovaný nedospěl k závěru, že by žalobce mohl v důsledku své homosexuální orientace po návratu zpět do vlasti pociťovat odůvodněnou obavu z pronásledování ve smyslu § 12 písm. b) zákona o azylu. Žalovaný na podkladu informace o zemi původu vylíčil situaci příslušníků LGBT hnutí v Rusku, přičemž uzavřel, že navzdory tomu, že postavení sexuálních menšin na území Ruské federace v současnosti není ideální, neshledal, proč by právě žalobci v případě návratu do vlasti hrozilo ze strany ruských státních orgánů či bezpečnostních složek kvůli jeho sexuální orientaci pronásledování či měl mít z tohoto důvodu jakékoliv jiné problémy. Uvedl, že odlišná sexuální orientace v Rusku v současné době není trestná a nová právní úprava (zákon č. 135-FZ) se týká jen specifických způsobů propagace LGBT+ hnutí. Žalobce přitom nelze označit za osobu, která by ve veřejném či mediálním prostoru svou homosexuální orientaci aktivně propagovala. 4. Žalobce v průběhu správního řízení nehovořil o tom, že by kdy měl ve vlasti kvůli své orientaci problémy s orgány veřejné moci nebo soukromými osobami. Vyloučil, že by se jakkoliv veřejně projevoval a za dobu svého života v Rusku svou sexuální orientaci skrýval a nesvěřil se s ní ani své vlastní rodině, pročež jeho orientace nemohla a nemůže být nikomu známa. Jeho jediný konflikt v Rusku se týkal šikany kvůli nadváze, nikoliv sexuální orientace. Žalovaný uvedl, že ani v ČR, kde žalobci v jeho sexuální identifikaci nikdo nebránil, se žalobce nezapojil do propagace LGBT+ hnutí, se svým údajným partnerem nežije ve společné domácnosti a neuzavřel s ním ani oficiální zákonný svazek. Jako absurdní potom žalovaný odmítl tvrzení, že by žalobci byla v budoucnu v Rusku kvůli zákazu hormonální terapie u LGBT osob odepřena léčba cukrovky. 5. To, že žalobce nemá aktuálně s ruskými orgány žádné potíže, též dokládá, že mu byl v létě 2023 na zastupitelském úřadě bez jakýchkoli problémů vydán nový cestovní pas. Žalobce v minulosti opustil vlast zcela dobrovolně za účelem studia v ČR, a nikoliv pod tlakem či z donucení. Jelikož se žalobce v domovském státě v minulosti nikdy nestal cílem jakéhokoliv azylově relevantního pronásledování, žalovaný zkonstatoval, že toto nelze s přiměřenou pravděpodobností očekávat ani po jeho návratu. Obdobně nedůvodné jsou pak i obavy žalobce v souvislosti s podporou Ukrajiny. Nynější žádost žalobce o mezinárodní ochranu v ČR má žalovaný za účelovou podanou pouze ve snaze zlegalizovat si svůj pobyt na území. 6. Žalovaný zdůraznil, že v případě žalobcem tvrzených obav hodnotil jen fakta, která mají oporu ve správním spisu, a nikoliv jeho hypotézy či spekulativní domněnky, jež reálně nikdy nenastaly. Současná situace žalobce přitom nezakládá důvod pro udělení azylu podle § 12 písm. b) zákona o azylu a nenaplňuje ani podmínky nutné pro udělení doplňkové ochrany ve smyslu § 14a téhož zákona. III. Žaloba 7. Žalobce nesouhlasí s tím, že nesplňuje podmínky pro udělení azylu. Namítal, že o mezinárodní ochranu žádal zejména na základě odůvodněného strachu z pronásledování kvůli odlišné sexuální orientaci. Jakkoli homosexualita v Rusku není trestná, její projevy jsou nezákonné, což ji fakticky staví mimo zákon. Příslušníci LGBT+ komunity jsou na území Ruska citelně diskriminováni a čelí řadě represí, přičemž státní orgány podněcují společnost, aby homosexualitu vnímala jako zvrácenou a odporující rodinným hodnotám. 8. V souvislosti s rozšířením platnosti tzv. zákona proti gay propagandě v roce 2022 byla zakázána jakákoli propagace netradičních sexuálních vztahů, což de facto znamená úplnou cenzuru LGBT témat v Rusku. V listopadu 2023 navíc ruský Nejvyšší soud uznal „mezinárodní veřejné LGBT hnutí“ za extrémistickou organizaci, čímž je fakticky zakázal. V návaznosti na to došlo ke zvýšení pronásledování LGBT+ osob na území Ruské federace, zhoršení postojů v ruské společnosti proti homosexuálům či navýšení počtu útoků proti příslušníkům sexuálních menšin, jež se stále častěji stávají obětmi nenávistné trestné činnosti, a to včetně vraždy, fyzického násilí či vydírání. Poněvadž efektivní vyšetřování útoků vázne, nejsou LGBT osoby před útoky ze strany třetích osob chráněny. Tyto skutečnosti vyplývají z řady vnitrostátních i mezinárodních informačních zdrojů. 9. Žalovaný posoudil azylový příběh žalobce nesprávně a neobstaral si dostatek informací o zemi původu tak, aby mohl postavení LGBT komunity v Rusku řádně a objektivně posoudit. Bylo jeho povinností hodnotit relevantnost obav žalobce jako aktivního homosexuála, který svou orientaci nijak neskrývá, z budoucího pronásledování v případě návratu do země původu. Shromážděné informace se zaměřují výhradně na to, jak se v Rusku trestá propagace LGBT+ tematiky, což není pro případ žalobce zásadní. Naopak nic neříkají o tom, jak vypadá běžný život LGBT menšiny, jež v Rusku čelí každodenním perzekucím. 10. Žalobce se současně obává návratu do vlasti i pro to, že nesouhlasí s válkou na Ukrajině, a protože je v branném věku, je pravděpodobné, že bude povolán do armády, kde bude čelit diskriminaci pro svou orientaci. Kromě toho pak žalobce jako student studující v ČR spadá do okruhu osob, jež mohou být v Rusku dle dekretu prezidenta Putina ze dne 28. 12. 2024 považovány za extremisty. V případě návratu do Ruské federace by tak žalobce mohl být obviněn z extrémismu, zadržen a vězněn. Proto zdejšímu soudu navrhl, aby napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. IV. Vyjádření žalovaného 11. Ve svém vyjádření žalovaný především polemizoval v tom směru, že žalobce není žádným členem LGBT+ skupiny a nelze jej považovat ani za aktivního homosexuála, protože svou orientaci sám nijak nepropaguje. Homosexuál, jenž se veřejně neidentifikuje jako člen LGBT+ komunity, není automaticky součástí této skupiny z hlediska společenského či komunitního. Není tedy zřejmé, jak konkrétně se problematika LGBT+ aktivistů promítá do azylového příběhu žalobce, resp. jaké obavy z ní pro něho vyplývají. Obšírné žalobní pasáže popisující potíže osob v souvislosti s propagací LGBT hodnot postrádají odraz v příběhu žalobce, pročež je žalovaný považuje za irelevantní. 12. Žalovaný má za to, že v rámci odůvodnění v logickém sledu a srozumitelně reagoval na zjištěné skutečnosti. Jednotlivá tvrzení žalobce ani po vyhodnocení podkladových informací nevedou k předpokladům, které lze považovat za zdroj důvodných obav pronásledování. Případ žalobce byl vyhodnocen individuálně a ve všech jeho souvislostech. Poněvadž obsah žalobních námitek není způsobilý zpochybnit závěry vyslovené v napadeném rozhodnutí, navrhl žalovaný soudu zamítnutí žaloby. V. Správní spis 13. Správní spis tvoří zejména záznam o poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu ze dne 20. 11. 2023 a protokol o pohovoru k dané žádosti z téhož dne. Ke své žádosti zároveň žalobce doložil též několik fotografií zachycujících jej s jeho současným partnerem během jeho pobytu na území ČR, jakož i kopii potvrzení o přechodném pobytu partnera. Součástí správního spisu je i množství žalobcem předložených zahraničních internetových článků (včetně jejich překladu do českého jazyka) pojednávajících o situaci sexuálních menšin na území Ruské federace a jejím vývoji v posledních letech. 14. Žalovaný pak pro účely posouzení aktuální situace v Rusku zařadil do správního spisu tyto podklady: · Informaci OAMP: Ruská federace: Sexuální menšiny: Zákon zakazuj