34 A 8/2025 – Krajský soud v Brně

34 A 8/2025- 59 - text 10 34 A 8/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph.D., ve věci žalobce: P. V. bytem X zast. advokátem Mgr. Radimem Janouškem sídlem Šantova 2, 779 020 Olomouc proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2025, č. j. 13318/2025, sp.zn. KUSP-8041/2025/DOP/Mu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: [OBRÁZEK]I. Vymezení věci a napadené rozhodnutí 1. Žalobce byl rozhodnutím Magistrátu města Zlína ze dne 18. 12. 2024, č. j. MMZL 244146/2024, sp. zn. MMZL-167807/2024-JuO-PŘ-OOSA-846/2024 („rozhodnutí o přestupku“), shledán vinným ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích („zákon o silničním provozu“). Přestupku se měl dopustit z nedbalosti tím, že dne 26. 7. 2024 v čase blízkém 11:18 hodin v obci Zlín na ulici Přílucká v blízkosti objektu č. p. 2013, ve směru jízdy na centrum Zlína, držel za jízdy v provozu na pozemních komunikacích při řízení blíže specifikovaného motorového vozidla v pravé ruce záznamové zařízení. Za přestupek mu byl uložen trest pokuty ve výši 5 800 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč. 2. Žalovaný rozhodnutím ze dne 5. 2. 2025, č. j. 13318/2025, sp.zn. KUSP-8041/2025/DOP/Mu („napadené rozhodnutí“), odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí o přestupku potvrdil. Dospěl k závěru, že ve věci bylo spolehlivě zjištěno, že žalobce se přestupku dopustil. Policisté si byli zcela jisti tím, že žalobce při řízení vozidla držel v ruce záznamové zařízení. Rozhodnutí o přestupku bylo založeno na dostatečně zjištěném skutkovém stavu (zejména důkaz výslechem policisty a záznamy z kamerového zařízení). Nebyly dány pochybnosti o věrohodnosti svědecké výpovědi, podmínky pro pozorování přestupkového děje byly výborné. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání, žalobce ani jeho zástupce se však k němu bez řádné omluvy nedostavili. Žalovaný se též vyjádřil k povaze záznamového zařízení, tzv. Mdúčka. Dospěl k závěru, že všechny znaky přestupkové odpovědnosti byly naplněny a potvrdil též závěry o uložení správního trestu. II. Žaloba 3. Žalobce předně namítl podstatné vady přestupkového řízení, neboť správní orgán prvního stupně nenařídil ústní jednání, které žalobce navrhoval prostřednictvím svého právního zástupce podáním ze dne 4.11.2024. Chtěl totiž, aby byl na jednání přítomen jeho advokát. Odkázal na § 80 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich („zákon o odpovědnosti za přestupky“). Pokud ústní jednání správní orgán nepovažoval za účelné, měl návrh zamítnout usnesením, které měl oznámit žalobci, což se nestalo. Neprovedením výslechu žalobce byl porušen § 82 zákona o odpovědnosti za přestupky. Ve věci se vyjádřit je totiž základním právem žalobce na obhajobu a nemůže být v tomto právu krácen. 4. Dokazování nebylo provedeno řádně a úplně. Podle žalobce na videozáznamu rozhodně není vidět, že něco v ruce držel, je však rozhodně vidět, že netelefonuje a pak je v záznamu vidět jakýsi odlesk, který zřejmě způsobilo zpětné zrcátko. Svědek J. P. zejména uvedl, že registroval údajnou situaci držení jakéhosi zařízení pouze po dobu 1-2 sekundy, a že z mimiky obviněného nebylo patrné, že by obviněný hovořil. Z fotografií pak není patrné nic víc a z druhého videozáznamu je jasně patrné, že obviněný policistům vysvětlil, že hovorové zařízení v ruce nedržel, a pokud v ruce něco držel, nebylo to hovorové zařízení a toto zařízení rozhodně nepoužíval ve smyslu případného zavinění za přestupek. Žalovaný k námitkám žalobce nepřihlédl a bagatelizoval je. Pokud rozhodnutí o přestupku potvrdil, rozhodl nezákonně. 5. Žalobce má za to, že ve věci měl být proveden výslech obviněného a výslech svědka D. V. Pochybení spatřuje též v tom, že správní orgán neztotožnil zařízení, o němž se mylně domnívá, že je to hovorové či záznamové zařízení. Tyto důkazy žalobce navrhl, správní orgán je však neprovedl. Pochybení správního orgánu prvního stupně je možné zhojit pouze doplněním dokazování. Důkazní situace je velice nepřesvědčivá a skutkový stav nebyl dostatečně zjištěn, neboť ani policisté na místě předmětné zařízení vidět nechtěli a nikterak ho nezdokumentovali. Jak vyplývá ze záznamu, policisté sami si nebyli jistí, zda obviněný držel v ruce mobilní telefon či jinou konkrétní věc sloužící k hovorům, pouze vyjádřili přesvědčení, že tomu tak bylo a k této věci neprováděli žádné dokazování směřující ke konkrétnímu ztotožnění věci. 6. Žalovaný také pochybil, pokud se v napadeném rozhodnutí zamýšlel nad tím, zda je předmětné zařízení, které bylo žalobcem označeno slovy „MDÚ“ hovorovým či záznamovým zařízením. Pro žalobce je překvapivý závěr žalovaného, že MDÚ je přístrojem podřaditelným pod pojem záznamové zařízení, neboť se jedná o produkt lidské činnosti, kterým lze komunikovat, zapisovat do něj apod. Předmětné zařízení však nelze zařadit mezi zařízení jako je videokamera, diktafon nebo fotoaparát, neboť tyto funkce nemá. 7. Žalovaný v napadeném rozhodnutí poukázal na to, že se předmětné zařízení používá k záznamům – tedy k evidenci balíků, skenování kódů a zaznamenáváním kódů; dalo by se mu proto přisvědčit tehdy, pokud by tímto zařízením při řízení žalobce skutečně nějaké kódy na balících skenoval. Předmětné zařízení se totiž dle názoru žalobce podobá spíše navigaci, neboť v sobě obsahuje trasy a adresy, kam řidič cestuje. V případě žalobce je tak třeba přihlédnout k této konkrétní situaci, kdy žalobce využíval toto zařízení, které v jiných situacích může být i záznamovým zařízením, primárně jako zařízení k orientaci na naplánované trase. 8. Podle žalobce tedy jeho vina rozhodně nebyla prokázána beze všech pochybností a žalovaný neučinil nic, aby pochybnosti odstranil. Žalobci nebyla dána možnost řádně se hájit i prostřednictvím svého advokáta, vyjádřit se k věci na ústním jednání a účastnit se i dalšího nezbytného dokazování, byla tedy porušena zásada tzv. rovnosti zbraní a presumpce neviny a závažně byla porušena jeho práva na obhajobu. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasí. Bylo prokázáno prostřednictvím svědecké výpovědi policistů a videozáznamu pořízeného na místě silniční kontroly, že žalobce držel během jízdy záznamové zařízení, tzv. MDU. Jedná se o zařízení, které využívá dopravní společnost DPD ke správě doručovaných zásilek. Sám žalobce se k tomu přiznal na místě silniční kontroly a je to slyšet na zvukovém záznamu z místa silniční kontroly. V podrobnostech žalovaný odkázal na internetové stránky společnosti DPD, kde jsou tyto informace volně a bez omezení k dispozici: Ověřené předání: Doplňková služba k DPD Private, DPD 12:00 a DPD 18:00. Doručení zásilky probíhá oproti kontrole totožnosti příjemce. Máte tak jistotu, že zásilku převezme jen vámi stanovená osoba. Doplňková služba se týká pouze vnitrostátní přepravy. Kurýr si zapíše 5 čísel dokladu příjemce do svého přístroje MDU. Není možné předat třetí osobě ani v případě zmocnění. V případě nesplnění podmínek pro Ověřené předání ani při jednom pokusu o doručení kurýr zásilku vrací odesílateli. Ověřené předání 18+: Jedná se o nadstavbu služby Ověřené předání. Doplňková služba k DPD Private, DPD 12:00 a DPD 18:00. Doplňková služba se týká pouze vnitrostátní přepravy. Doručení zásilky probíhá oproti kontrole totožnosti a plnoletosti příjemce. Opět tak máte kontrolu nad tím, kdo si zásilku přebírá a zda je starší 18 let. Kurýr si zapíše 5 čísel dokladu do svého přístroje MDU. V případě nesplnění podmínek pro Ověřené předání ani při jednom pokusu o doručení kurýr zásilku vrací odesílateli. 10. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Replika žalobce a reakce žalovaného 11. Žalobce podal k vyjádření žalovaného repliku, v níž uvedl, že nemá moc k čemu se vyjadřovat. Popírá, že by držel záznamové zařízení MDU a uvádí, že se k tomu nemohl před přestupkovým orgánem vyjádřit, případné zařízení identifikovat. Nebyl ani slyšen druhý policista, jehož svědectví připadalo v úvahu, jak žalobce navrhoval. K podstatným vadám řízení se žalovaný nevyjádřil. 12. Žalovaný v podání ze dne 4. 12. 2025 požádal soud o nařízení ústního jednání, na němž navrhl provést jako důkaz videozáznam z místa silniční kontroly a na němž chce sdělit podrobnější informace k zařízení MDU, které žalobce v průběhu jízdy držel. 13. Dne 4. 2. 2026 zaslal žalovaný soudu podání, v němž obsáhleji reaguje na žalobní námitky. Uvedl, že nebylo porušeno právo žalobce na spravedlivý proces, neboť žalobce byl o zahájení řízení i o způsobu omluvy z ústního jednání poučen a k ústnímu jednání nařízenému na 16. 10. 2024 byl řádně a včas předvolán. Žalobce den před jednáním zaslal omluvu elektronicky, avšak žalovaný zdůraznil, že omluva nebyla následně doplněna kvalifikovaným způsobem ve stanovené lhů