34 Ad 27/2025 – Krajský soud v Brně

ECLI: ECLI:CZ:KSBR:2026:34.Ad.27.2025.44
Datum: 2026-01-16
Z rozhodnutí: 1. Žalobkyni byl ode dne 24. 3. 2023 přiznán invalidní důchod druhého stupně. Její žádost o změnu výše invalidního důchodu žalovaná zamítla rozhodnutím ze dne 10. 2. 2025, č. j. X („prvostupňové rozhodnutí“), neboť dle posudku o invaliditě Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) ze dne 5. 2. 2025 je žalobkyně dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění („zákon o …
34 Ad 27/2025- 44 - text  9 34 Ad 27/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph. D. ve věci žalobkyně: Mgr. B. K. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 6. 2025, č.j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyni byl ode dne 24. 3. 2023 přiznán invalidní důchod druhého stupně. Její žádost o změnu výše invalidního důchodu žalovaná zamítla rozhodnutím ze dne 10. 2. 2025, č. j. X („prvostupňové rozhodnutí“), neboť dle posudku o invaliditě Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) ze dne 5. 2. 2025 je žalobkyně dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění („zákon o důchodovém pojištění“), i nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně. 2. V rámci námitkového řízení byl závěr prvostupňového rozhodnutí potvrzen rozhodnutím žalované ze dne 9. 6. 2025, č.j. X („napadené rozhodnutí“). Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku IPZS ze dne 15. 5. 2025, podle něhož je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobkyně zdravotní postižení uvedené v kapitole VI (postižení nervové soustavy) položce 3c (postižení extrapyramidového systému, Parkinsonova nemoc a další extrapyramidové poruchy; středně těžká forma) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. („vyhláška o posuzování invalidity“). V rámci rozmezí 40–60 % míry poklesu pracovní schopnosti pro tento typ postižení byla zvolena horní hranice. II. Žaloba 3. Žalobkyně se závěrem o invaliditě druhého stupně nesouhlasí. Poukázala na posudek PK MPSV ze dne 24. 4. 2024, kde se uvádí, že žalobkyně pracuje od 1. 9. 2023 jako učitelka na zkrácený úvazek, a proto posudková komise nenavyšuje horní hranici poklesu pracovní schopnosti žalobkyně o možných až 10 %. Žalobkyně namítla, že již více než rok není schopná ze zdravotních důvodů pokračovat v předchozí výdělečné činnosti, a to ani na podstatně zkrácený úvazek. Žádá proto o navýšení horní hranice poklesu pracovní schopnosti o 10 %. 4. Žalobkyně poukázala na lékařskou zprávu MUDr. P. ze dne 24. 10. 2024, z níž vyplývá jasná progrese neurologického nálezu. Uvádí se zde, že žalobkyně není schopna práci učitele vykonávat. Dále namítla, že nebylo přihlédnuto k jejím kardiologickým zdravotním potížím; k tomu dokládá lékařské zprávy MUDr. Š. Veškerá fyzická aktivita žalobkyně je limitována velkou dušností a rychlou unavitelností, slabostí a vyčerpaností, a to jak v souvislosti s opakovaným skokovým zhoršením Parkinsonovy nemoci, tak s námahovou angínou pectoris, a dále v souvislosti s proděláním akutního infarktu myokardu a následně diagnostikovanou námahovou dušností a také zjištěnou poruchou relaxace LK. Z důvodu tachykardie je žalobkyně od května 2025 v režimu aktuální úpravy medikace; dle sdělení praktického lékaře MUDr. S. se jedná o ortostatickou hypotenzi. 5. Žalobkyně také doložila lékařskou zprávu z neurologie MUDr. P. ze dne 10. 6. 2025, podle níž má fyzická i psychická zátěž velký vliv na průběh jejího onemocnění. Zpráva potvrzuje, že není možné navýšit dávku současné medikace z důvodu velkého rizika vedlejších účinků. Z lékařské zprávy ze dne 8. 7. 2025 vystavené lékařkou MUDr. M. vyplývá stále se prohlubující zhoršení zdravotního stavu žalobkyně. Žalobkyně není schopná fungovat v zaměstnání, a to ani na zkrácený úvazek. Nevydrží sedět u počítače, nedokáže psát na klávesnici ani na tabuli, má velké potíže s udržením pozornosti, nezvládne stát či chodit po třídě pro velké potíže s třesem, rigiditou a stabilitou a pohybem vůbec. 6. Charakter nemoci žalobkyni znemožňuje ovládat pohyby a vykonávat úkony, které jako učitelka musí zvládat. K tomu odkázala též na zprávu MUDr. H. ze dne 2. 6. 2025; jedná se o lékařský posudek potvrzující, že žalobkyně dlouhodobě pozbyla ze zdravotních důvodů způsobilost k výkonu jakékoli práce. Žalobkyně doplnila, že je objednána na vyšetření do Centra pro abnormální pohyby a parkinsonismus na I. neurologickou kliniku Fakultní nemocnice u sv. Anny. 7. Podle žalobkyně nelze z napadeného rozhodnutí zjistit, na jakém odborném posouzení dospívá k tvrzeným závěrům, pokud ji posudkový lékař vůbec neviděl a nevyšetřil. Poukázal pouze na výseky z různých lékařských zpráv, aniž by konkrétně jejich obsah vyhodnotil. Osobní vyšetření nelze podle žalobkyně nahradit pouze např. telefonickou konzultací s ošetřujícím neurologem, kdy navíc není uveden obsah vyjádření, které mu měl konzultující neurolog sdělit. Podle žalobkyně je také odůvodnění napadeného rozhodnutí v části, která se má vztahovat k posudku o invaliditě ze dne 5. 2. 2025, nepřehledné a nepřesné. 8. Žalobkyně dále odkázala na rozsudek NSS ze dne 13. 11. 2013, č.j. 6 Ads - 45/2013-25, v němž byl řešen v podstatě srovnatelný případ. Dle tohoto rozsudku: „Je-li zdravotní postižení žadatele o invalidní důchod příslušnou posudkovou komisí vyhodnoceno jako hraniční mezi dvěma položkami (stupni) podle přílohy k vyhlášce (o posuzování invalidity), musí být konečný závěr o kvalifikaci zdravotního postižení podle nižšího stupně, oproti vyššímu stupni, náležitě a přesvědčivě odůvodněn, neboť právě na něm může záviset nárok stěžovatele na invalidní důchod. Nelze-li takové jednoznačnosti a přesvědčivosti dosáhnout, je nutno zvolit kvalifikaci pro stěžovatele příznivější, neboť jde o rozhodování o základním sociálním právu na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle či. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ 9. Žalobkyně má za to, že závěry lékařů nejsou při posuzování její pracovní schopnosti pro účely invalidity jednoznačné, a proto je nutné, aby bylo přijato rozhodnutí, které je pro ni příznivější. Žalobkyně z uvedených důvodů navrhla, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla žalované vrácena k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované 10. Žalovaná shrnula předcházející průběh řízení, aplikovanou právní úpravu a závěry napadeného rozhodnutí. To považuje za správné a objektivní, pochybení při vyhotovení podkladového posudku žalovaná nezjistila. Důvodem uznání invalidity nejsou subjektivní pocity a úvahy žalobkyně, vlastní vyhodnocení zdravotních potíží, ani tvrzení jiných lékařů, nýbrž jedině posudková rozvaha, vycházející výhradně z objektivně zjištěného zdravotního stavu, doloženého funkčním vyšetřením. 11. V případě úplné a dostačující zdravotní dokumentace lze posudek vypracovat v nepřítomnosti posuzovaného, vlastní vyšetření není obligatorní součástí podkladů pro posouzení zdravotního stavu. V případě žalobkyně bylo možné určit pokles pracovní schopnosti jen za pomoci zjišťovací lékařské prohlídky. S ohledem na námitky žalobkyně žalovaná navrhla provedení důkazu posudkem PK MPSV ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. IV. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem 12. V průběhu řízení si krajský soud vyžádal správní spis OSSZ a také správní (dávkový) spis žalované, z nichž vyplývají následující skutečnosti – podklady pro vydání prvostupňového a napadeného rozhodnutí. 13. Žalobkyni byl na základě posudku PK MPSV ze dne 24. 4. 2024 přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, přičemž vznik invalidity byl stanoven od 24. 4. 2023 (ve věci probíhalo řízení před Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 34 Ad 3/2024). 14. Dne 5. 2. 2025 bylo pro účely rozhodnutí o žádosti žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu zpracováno posudkové hodnocení lékařem IPZS. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena dle kapitoly VI položky 3c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity ve výši 50 %. Následně bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, proti němuž podala žalobkyně námitky. 15. Dle posudku ze dne 15. 5. 2025 zpracovaného v námitkovém řízení bylo potvrzeno podřazení nejvýznamnějšího postižení žalobkyně do kapitoly VI položky 3c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míra poklesu její pracovní schopnosti však byla navýšena o 10 % na celkových 60 %. Následně bylo vydáno napadené rozhodnutí. 16. Krajský soud nechal vypracovat posudek PK MPSV, pracoviště v Brně, která dne 12. 11. 2025 zasedala ve složení předsedkyně komise, další lékař s odborností v oboru neurologie a tajemnice. Žalobkyně byla přítomna jednání PK MPSV. 17. PK MPSV měla k dispozici dosavadní správní spisovou dokumentaci a zdravotní dokumentaci, včetně lékařských nálezů, na něž žalobkyně poukazovala v žalobě. V posudku byl shrnut předchozí průběh řízení o invalidním důchodu žalobkyně, závěry prvostupňového rozhodnutí a napadeného rozhodnutí, byla uvedena pracovní anamnéza žalobkyně (posuzována jako učitelka, od 24. 8. 2025 v DPN), průběh vyšetření před PK MPSV a jeho závěry, soupis zdravotní dokumentace, diagnostický souhrn (na prvním místě Parkinsonova choroba, středně těžká forma), a výpisy ze zdravotní dokumentace. Na str. 4-6 posu

Citovaná ustanovení

§ 49 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 77 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 39 (155/1995 Sb.)§ 4 (582/1991 Sb.)§ 8 (582/1991 Sb.)§ 88 (582/1991 Sb.)