41 Ad 24/2025 – Krajský soud v Brně

41 Ad 24/2025- 25 - text 6 41 Ad 24/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve věci žalobce: J. G. X žalovaný: Česká správa sociálního zabezpečení Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 7. 2025, čj. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Podstata věci 1. Žalovaná nevyhověla žalobcově žádosti o přiznání invalidního důchodu. Míra poklesu jeho pracovní schopnosti totiž činila 20 %. K prvnímu stupni invalidity mu tedy chybělo 15 %. To se bohužel potvrdilo i v soudním řízení. Proto soud zamítl žalobu, kterou žalobce rozhodnutí žalované napadal. II. Rozhodnutí žalované a související skutkové okolnosti věci 2. Žalobce požádal žalovanou o přiznání invalidního důchodu. Žalovaná však rozhodnutím ze dne 11. 3. 2025, čj. X, žalobcovu žádost zamítla („prvostupňové rozhodnutí“). Podkladem pro toto rozhodnutí byl posudek Institutu posuzování zdravotního stavu („IPZS“) Brno-město ze dne 7. 3. 2025 („první posudek“), který dospěl k závěru, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobce o 20 %. 3. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti první posudek označil poúrazovou artrózu hlezna, tj. zdravotní postižení, které podřadil pod kapitolu XIII (postižení svalové a kosterní soustavy), oddíl A (artropatie), položku 1a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity („vyhláška“). Toto ustanovení hovoří o lehké formě postižení s lehkým dopadem na funkci kloubů a končetin, pohyblivost a celkovou výkonnost. Vyhláška pro toto postižení stanoví rozpětí míry poklesu pracovní schopnosti 10 %. První posudek vzhledem k dalším postižením přidal dalších 10 %, jak to umožňuje § 3 odst. 1 vyhlášky. 4. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí námitky. V řízení o námitkách proběhlo nové posouzení zdravotního stavu žalobce. Nový posudek lékaře IPZS ze dne 10. 6. 2025 („druhý posudek“) dospěl ke stejnému závěru jako první posudek, který tak potvrdil. 5. Žalovaná pak rozhodnutím ze dne 1. 7. 2025, čj. X („rozhodnutí žalovaného“), na základě druhého posudku zamítla odvolání žalobce a potvrdila prvostupňové rozhodnutí. III. Žaloba a vyjádření žalované 6. Žalobce namítá, že posudkový lékař nedostatečně zhodnotil jeho zdravotní stav. Nebyly podle něj zohledněny všechny lékařské zprávy, zejména od odborných specialistů. Zdravotní stav mu znemožňuje vykonávat výdělečnou činnost, což odpovídá invaliditě II. stupně. Žalobce není schopen dlouho stát. Kotník má stále nateklé, píchá ho v nártu, pod kotníkem a v patě. Ortézu i ortopedické boty vyzkoušel, nepomáhají mu. 7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě zopakovala důvody jejího rozhodnutí a navrhla, aby zdravotní stav žalobce znovu posoudila posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí („posudková komise“). IV. Zadání posudku od posudkové komise a jednání před soudem 8. Soud požádal posudkovou komisi o vypracování posudku, který posudková komise připravila dne 12. 2. 2026 („třetí posudek“). 9. Dne 27. 2. 2025 se u soudu konalo jednání. Žalobce v úvodu shrnul své zdravotní obtíže. Soud k důkazu provedl třetí posudek. Posudková komise se skládala z předsedkyně MUDr. H. K. a ortopeda MUDr. L. R. Žalobce se jednání posudkové komise zúčastnil a přítomný ortoped ho vyšetřil. Posudková komise měla k dispozici spis soudu včetně rozhodnutí, žaloby a lékařských podkladů doložených žalobcem k žalobě, a spisy k prvostupňovému i námitkovému řízení, které obsahovaly lékařské nálezy a záznamy o jednáních. 10. Posudková komise ve třetím posudku uvádí diagnostický souhrn, ve kterém u žalobce konstatuje tyto zdravotní obtíže: · poúrazová artróza pravého hlezna (artróza = degenerativní kloubní onemocnění) · stav po zlomenině pylonu tibie [pylon tibie = distální (vzdálenější od středu těla) část holenní kosti] pravé dolní končetiny, operováno v roce 2015 · stav po zlomenině patní kosti vpravo v roce 1999 · neuropatie nervus ulnaris vpravo (nervus ulnaris = loketní nerv), brnění 4. a 5. prstu · stav po otevřené zlomenině základního článku 2. a 4. prstu levé ruky, operováno v září 2020 · osteosyntetický materiál odstraněn z 2. prstu 11/2020 (osteosyntéza = vnitřní zpevnění kosti) · omezená hybnost 2. prstu · přítomné bolesti zad · stav po ligaci hemoroidů (ligace = podvaz, hemoroidy = žilní uzly v oblasti konečníku) – zákrok proveden v březnu 2024. 11. Pokud jde o průběh vyšetření žalobce při jednání posudkové komise, tak se ve třetím posudku uvádí, že žalobce přišel bez opory a bez kompenzačních pomůcek. Jeho způsob chůze je narušený, protože chodí po širší bázi a při chůzi napadá na pravou dolní končetinu. Páteř působí klidně a je přítomná pouze lehká difuzní citlivost. Pohyb páteře je tužší a krajní polohy jsou omezené přibližně o 14 stupňů. Při předklonu dosahuje při Thomayerově testu (Thomayerův test = měření vzdálenosti při předklonu k podložce) 20 cm od podložky. Lasegueův manévr (Lasegue = test pro dráždění sedacího nervu) je oboustranně negativní. 12. Neurologické vyšetření orientačně hodnotí horní i dolní končetiny jako normální. Ramenní klouby jsou na obou stranách klidné a jejich pohyb je volný. Lokty jsou také klidné s plným rozsahem pohybu a zápěstí jsou rovněž bez potíží a pohybují se volně. Obě ruce jsou klidné, pacient zvládne stisk i špetkový úchop. Omezení je patrné při ohnutí druhého prstu v proximálním interfalangeálním kloubu (bližší mezičlunkový kloub), kde je ohnutí možné jen do 20 stupňů, a v distálním interfalangeálním kloubu (vzdálenější mezičlunkový kloub), kde je ohyb do 30 stupňů. 13. Kyčelní klouby jsou oboustranně klidné s uvedeným rozsahem pohybu: abdukce–addukce (upažení/přitažení) 0–0–120, flexe (ohnutí) 50–0–20, rotace v kyčli a vnější rotace 45–0–20. Kolenní klouby jsou klidné, rozsah pohybu činí 0–0–140 a klouby jsou stabilní. 14. Hlezenní klouby jsou klidné, vpravo je však přítomná citlivost v oblasti ligamenta talocalcanea (hleznově-patního vazu) a subtalárního kloubu (podhlezenní kloub). Pohyb v hleznech je symetrický bez stranového omezení, a to v rozsahu 50–0–20. Neurologický nález i prokrvení periferních (okrajových) částí končetin jsou v normě. 15. Posudková komise nejprve konstatuje, že podle platné legislativy se hodnotí stupeň funkčního postižení, tedy míra lehkého, středně těžkého, těžkého nebo zvlášť těžkého odchýlení od normálního zdravotního stavu. Za normální nebo pouze posudkově málo významný se považuje takový stav, který nevykazuje žádnou nebo jen minimální funkční poruchu. Taková porucha nesmí mít žádný nebo jen zcela malý dopad na pokles pracovní schopnosti, a to maximálně do 34 %, protože od 35 % již začíná invalidita I. stupně. Posudková kritéria pro posuzování zdravotního stavu a závažnosti jednotlivých funkčních poruch vycházejí z vyhlášky a její přílohy. Diagnózy jako takové nejsou pro hodnocení rozhodující — rozhoduje pouze jejich funkční dopad. 16. Žalobce má základní vzdělání a v minulosti pracoval v různých dělnických profesích. Utrpěl dva úrazy pravé nohy: v roce 1999 zlomeninu patní kosti, která byla léčena konzervativně, a v roce 2015 zlomeninu distálního (vzdálenějšího) konce holenní kosti, která byla ošetřena operací. V současnosti si stěžuje na přetrvávající bolesti pravé nohy, otok, omezenou hybnost a sníženou zatížitelnost končetiny. Dále udává brnění čtvrtého a pátého prstu pravé ruky; EMG vyšetření prokázalo neuropatii ulnárního nervu (loketní nerv). Stěžuje si také na omezenou hybnost druhého prstu levé ruky, která vznikla po úrazu v roce 2020. 17. K datu vydání rozhodnutí žalovaného se u žalobce prokázal dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav způsobený poúrazovými deformitami v oblasti pravého hlezna a subtalárního kloubu (podhlezenní kloub, významný pro stabilitu při chůzi v nerovném terénu). Ortopedické vyšetření zjistilo volnou a nebolestivou hybnost samotného hlezna, ale výrazně omezenou hybnost subtalárního kloubu, kde byla také přítomná palpační (pohmatová) bolestivost. Rentgen zobrazil subtalární deformitu (tvarovou nebo osovou nepravidelnost) a CT vyšetření potvrdilo subtalární artrózu. Při chůzi posuzovaný napadal na pravou nohu. 18. V oblasti ostatních kloubů pravé dolní končetiny – kyčle a kolene – byla hybnost zachována. Nebyl zjištěn žádný závažný neurologický deficit ani trofický (výživový) defekt kůže. Levá dolní končetina měla hybnost plně zachovanou. Páteř odpovídala věku žalobce, s mírným omezením dynamiky, ale bez statodynamické poruchy, bez kořenového dráždění a bez známek postižení míchy. 19. Na horních končetinách byla na pravé straně EMG vyšetřením prokázána neuropatie ulnárního nervu v Guyonově kanálu (Guyonův kanál = průchod v oblasti dlaně, kte