56 Ad 10/2024 – Krajský soud v Brně

56 Ad 10/2024- 63 - text  13 56 Ad 10/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Mrázovou, Ph.D. v právní věci žalobkyně: J. K. bytem X. zastoupené advokátkou Mgr. Magdalenou Dvořákovou Cilínkovou ve společnosti Advokátní kanceláře Cilínková & spol. s.r.o. sídlem Bolzanova 1, 110 00 Praha 1 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 7. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Žalobkyně brojila svojí žalobou proti shora specifikovanému rozhodnutí žalované (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty její námitky proti prvostupňovému rozhodnutí ČSSZ ze dne 9. 4. 2024, č. j. X. (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. 2. Prvostupňovým správním rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále též „IPZS“) ze dne 19. 3. 2024 není žalobkyně invalidní, protože z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (dále též „DNZS“) poklesla její pracovní schopnost jen o 25 %. Jako hlavní příčinu jejího DNZS, určil posudkový lékař IPZS ke dni 19. 3. 2024 zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddíl E, položka 1b přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále též „vyhláška č. 359/2009 Sb.“ nebo „citovaná vyhláška“), pro které je stanoveno rozmezí poklesu pracovní schopnosti 10 – 20 %. V případě žalobkyně byla zvolena horní hranice 20 % a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu byla tato hodnota zvýšena o 5 % (ve smyslu § 3 odst. 1 citované vyhlášky), na celkových 25 %. 3. Žalovaná při přezkumu prvostupňového správního rozhodnutí znovu posoudila zdravotní stav žalobkyně a její pracovní schopnosti. Novým posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem IPZS v řízení o námitkách dne 24. 6. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně není invalidní dle § 39 odst. 1 ZDP, když míra poklesu její pracovní schopnosti z důvodů DNZS byla novým posudkem o invaliditě určena ve výši 30 % bez dalšího zvýšení či snížení ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky. Za rozhodující příčinu DNZS žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo určeno zdravotní postižení podle kapitoly XIII., oddíl E, položka 1c přílohy k citované vyhlášce, kde je stanoveno rozmezí 30 – 40 %. Přestože v novém posudku o invaliditě vypracovaném v námitkovém řízení byla použita jiná posudková kritéria, lépe odpovídající zdravotnímu postižení žalobkyně, bylo možné potvrdit posudkový závěr učiněný v prvním stupni řízení ze dne 19. 3. 2024., protože lékař IPZS rovněž dospěl k závěru, že v případě žalobkyně nejde o invaliditu (závěr posudku ze dne 19. 3. 2024 i ze dne 24. 6. 2024). Invalidita je jednou z nutných podmínek pro vznik nároku na invalidní důchod. Na základě toho nebylo možné žádosti žalobkyně vyhovět a invalidní důchod jí přiznat, když v jejím případě nešlo o žádný stupeň invalidity (potvrzeno oběma posudky). O tyto závěry pak bylo opřeno i napadené rozhodnutí žalované. II. Shrnutí žalobní argumentace 4. V žalobě žalobkyně uvedla, že byla předchozím rozhodnutím zkrácena na právech. V posledním posudku o invaliditě byl stanoven její pokles pracovní schopnosti z důvodu DNZS na úrovni 30 % (dle kapitoly XIII., oddíl E položka 1c přílohy k citované vyhlášce), přičemž tato výše nebyla dále snížena ani zvýšena ve smyslu citované vyhlášky. Dle žalobkyně se tak do hodnocení jejího zdravotního omezení nepromítlo postižení kolene, které je trvalé a žalobkyně není schopna dlouhodobé chůze. Z napadeného rozhodnutí nevyplývá, proč se lékař přiklonil k dolní hranici stanoveného rozpětí 30 – 40 %. Lékař totiž mohl zohlednit, že žalobkyně trpí více zdravotními problémy, a také její kvalifikaci a pracovní historii. 5. Žalobkyně dalšími lékařskými zprávami dokládala zhoršující se stav páteře, s poškozením nervu, trvalým útlakem kořene L5, radikulopatií L5 zjištěnou vyšetřením EMG, a také oslabením končetiny (lékařské zprávy z neurologie ze dne 10. 7. 2024 a 7. 8. 2024, revmatologie ze dne 15. 8. 2024 a ortopedie ze dne 6. 8. 2024). 6. S ohledem na výše uvedené nelze hodnotit zdravotní stav žalobkyně jako stav bez vzniku invalidity, resp. pouze se statusem osoby zdravotně znevýhodněné. Žalobkyně byla posuzována jako ošetřovatelka a sociální pracovnice, kdy jde o práci fyzicky náročnou spojenou se zvedáním těžkých břemen a chůzí. Tyto činnosti již není žalobkyně schopna vykonávat. Zdravotní stav jí nedovoluje vykonávat soustavnou výdělečnou činnost v plném rozsahu, zejména fyzicky náročné práce, které žalobkyně dříve vykonávala. Obtíže má i při vykonávání domácích prací, úkonech vlastní sebeobsluhy nebo při trávení volného času. 7. Žalobkyně má za to, že její zdravotní stav odpovídá invaliditě 1. stupně z důvodu zdravotního postižení dle kapitoly XIII., oddíl E, položka 1c přílohy k citované vyhlášce, pro které činí pokles její pracovní schopnosti minimálně o 40 %. Dále je na místě zvážení navýšení této horní hranice pro více zdravotních postižení ve smyslu § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. 8. V dosavadních posudcích posudkových lékařů IPZS nebyl vzat v úvahu dopad aktuálních zdravotních problémů žalobkyně na její schopnost vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Současný zdravotní stav žalobkyni nedovoluje výkon těžké fyzické práce dle dosažené kvalifikace a zkušeností, maximálně výkon lehčí práce na zkrácený úvazek. 9. Zhodnocení zdravotního stavu pokládá žalobkyně za nedostatečné, když i dle stávajících lékařských zpráv neodpovídá zdravotní stav žalobkyně tomu, že by měla její žádost o invalidní důchod být zamítnuta. Soud by tedy měl nechat přezkoumat zdravotní stav žalobkyně. 10. S ohledem na výše uvedené žalobkyně soudu navrhla, aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované k žalobě 11. Ve svém vyjádření k žalobě žalovaná zopakovala veškeré své závěry uvedené v napadeném rozhodnutí. Vzhledem k námitkám žalobkyně proti posouzení jejího zdravotního stavu žalovaná navrhla provedení důkazu posudkem příslušné Posudkové komise MPSV ČR ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 12. Za současného stavu žalovaná soudu navrhla, aby žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť v předchozím správním řízení bylo rozhodováno v souladu s platnými právními předpisy. IV. Replika žalobkyně 13. V rámci podané repliky žalobkyně vyjádřila nesouhlas s posudkem PK MPSV ČR. Posudkoví lékaři významně podcenili zdravotní stav páteře a obou kolen žalobkyně. K podcenění zdravotních problémů žalobkyně dochází od počátku řízení. První posudek ze dne 19. 3. 2024 shledal míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně jen na úrovni 20 % (dle kapitoly XIII., oddíl E, položka 1b přílohy citované vyhlášce). Posudkový lékař v námitkovém řízení shledal pokles pracovní schopnosti žalobkyně na úrovni 25 % (dle kapitoly XIII., oddíl E, položka 2a přílohy k citované vyhlášce). Posudek PK MPSV ČR opět neshledala žalobkyni invalidní, přičemž její pokles pracovní schopnosti hodnotil na úrovni 30 % dle kapitoly XIII., oddíl E, položka 1c přílohy k citované vyhlášce. Vzhledem k tomu, že posudkoví lékaři hodnotili pokles pracovní schopnosti žalobkyně nejprve ve výši 20 %, později 25 % a nakonec 30 %, pak z toho plyne, že jde o posouzení komplikované, kdy lékaři nemají na zdravotní stav žalobkyně stejný názor. 14. Při posouzení PK MPSV ČR byl nedostatečně zhodnocen stav páteře žalobkyně. Pokud se lékaři přiklonili ke spodní hranici sazby, pak nezohlednili stav levé dolní končetiny, kdy žalobkyně má trvale ztuhlý levý palec a nárt a bolí ji levé koleno, dále levá končetina se podlamuje, a dochází také k pádům. V noci žalobkyně trpí únikem moči, po ránu je ztuhlá a má problém s oblékáním. Páteř ji bolí a užívá denně léky proti bolesti. Mimo domov se pohybuje se dvěma holemi. Uvedené potíže žalobkyně sdělovala při jednání Posudkové komise MPSV ČR dne 20. 3. 2025, avšak nebyly v posudkovém hodnocení zohledněny. Posudková lékařka dospěla k závěru o lehké poruše dynamiky bederní páteře, ošetřující neuroložka MUDr. K. uvedla, že jde o těžkou poruchu páteřní dynamiky. Vzhledem k tomu, se u žalobkyně jedná o středně těžké funkční postižení, které samo o sobě bez vlivu dalších zdravotních problémů má být hodnoceno poklesem pracovní schopnosti o 30 %. 15. Posudkoví lékaři nesprávně hodnotili i stav pravého kolene. Dle ošetřujícího ortopeda MUDr. T. není žalobkyně schopna dlouhodobé chůze a stání, její chůze je nestabilní a jde o nález trvalý a postupně progredující. PK MPSV ČR nevzala v úvahu nález zjištěný