56 Ad 15/2024 – Krajský soud v Brně

56 Ad 15/2024- 90 - text  11 56 Ad 15/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Mrázovou, Ph.D. v právní věci žalobkyně: M. M. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovené ze dne 25. 10. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Žalobkyně brojila svojí žalobou proti shora specifikovanému rozhodnutí žalované (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty její námitky proti prvostupňovému rozhodnutí ČSSZ ze dne 7. 8. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. 2. Prvostupňovým správním rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Podkladem tohoto rozhodnutí byl posudek lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále též „IPZS“) ze dne 26. 7. 2024, podle kterého žalobkyně není invalidní, neboť její pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (dále též „DNZS“) jen o 25 %. 3. Proti prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně námitky, v nichž nesouhlasila s posouzením jejího zdravotního stavu a zamítnutím žádosti o invalidní důchod. Upřesnila, že má Crohnovu chorobu, trpí průjmy, bolestmi břicha, únavou a častými změnami nálad. Kvůli zdravotním problémům nemohla nastoupit do zaměstnání a ošetřující lékař rozhodl o trvání její dočasné pracovní neschopnosti. Ke svým námitkám přiložila řadu lékařských zpráv z odborných vyšetření, z gastroenterologie, dermatologie a oční ambulance. Žalobkyně navrhla nové posouzení jejího zdravotního stavu s přihlédnutím k namítaným zdravotním obtížím a lékařským zprávám, když by jí měl být přiznán invalidní důchod vzhledem ke zhoršení zdravotního stavu. 4. Žalovaná při přezkumu prvostupňového správního rozhodnutí znovu posoudila zdravotní stav žalobkyně a její pracovní schopnosti. Novým posudkem lékaře IPZS pro námitkové řízení ze dne 11. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní dle § 39 odst. 1 ZDP, neboť z důvodu DNZS poklesla její pracovní schopnost pouze o 25 %. Rozhodující příčinou DNZS žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole XI. (postižení trávicí soustavy), oddíl C (postižení tenkého střeva a kolorekta), položka 4a (idiopatické střevní záněty, Crohnova nemoc, idiopatická proktokolitida – stavy uspokojivě stabilizované) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“ nebo „vyhláška č. 359/2009 Sb.“). U tohoto onemocnění se stanoví míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10–20 %, přičemž lékař IPZS pro námitkové řízení zvolil horní hranici daného rozmezí, tj. 20 % a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu tuto horní hranici ještě zvýšil o 5 % bodů dle § 3 odst. 1 citované vyhlášky na celkových 25 %. 5. V posuzované věci žalovaná opětovně komplexně posoudila zdravotní stav žalobkyně, přičemž se zabývala všemi jejími námitkami. Na základě posudku lékaře IPZS pro námitkové řízení však nebylo možné těmto námitkám vyhovět, když nebylo zjištěno funkční postižení takové závažnosti, aby indikovalo invalidizaci. Jelikož po přezkoumání zdravotního stavu žalobkyně byl zjištěn pokles její pracovní schopnosti pouze o 25 %, nebyly tak splněny podmínky pro vznik invalidity podle § 39 odst. 1 ZDP. Žalovaná proto zamítla námitky uplatněné žalobkyní a potvrdila prvostupňové správní rozhodnutí. II. Shrnutí žalobní argumentace 6. Žalobkyně v žalobě vyjádřila nesouhlas s napadeným rozhodnutím, neboť podle ní vycházel z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Posudkoví lékaři nevzali v potaz aktuální lékařské nálezy, nevycházeli z aktuálních výsledků a zdravotní stav žalobkyně nekonzultovali s obvodním lékařem žalobkyně. Přitom její zdravotní stav se zhoršil od podání žádosti o invalidní důchod, což dokládají lékařské zprávy. Kromě Crohnovy choroby se žalobkyně měla podrobit operaci kolene. Závěrem žalobkyně vytkla prvostupňovému posudku IPZS, že nebyla při projednání její žádosti a posouzení zdravotního stavu přítomna, když následně došlo pouze ke zkopírování názorů OSSZ, aniž by byl vzat v potaz její aktuální zdravotní stav. 7. S ohledem na výše uvedené žalobkyně soudu navrhla, aby napadené rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované k žalobě 8. V podaném vyjádření k žalobě žalovaná připomněla dosavadní argumentaci uplatněnou již v napadeném rozhodnutí. Podle žalované nesvědčily shromážděné odborné prameny ve prospěch invalidity žalobkyně. Na nastavené léčbě došlo k remisi Crohnova onemocnění dle kontrolní koloskopie 8/24. I přes minimální koloskopický a laboratorní nález bylo zdravotní postižení žalobkyně s ohledem na její obtíže hodnoceno na horní hranici položky. Přidružené útrapy byly reflektovány aktivací § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. Pro odlišnou subsumpci zdravotního postižení nebylo prokázáno naplnění předepsaných kritérií. Pokud žalobkyně zmiňovala opomenutí aktuálních lékařských podkladů, pak tyto nějak blíže nespecifikovala. Také námitky týkající se nutnosti konzultace s ošetřujícím lékařem zcela postrádaly konkretizaci. Žalobkyně také nijak neupřesnila své výtky ohledně nerealizace osobního vyšetření, když ani neuvedla, co by měla vzájemná konfrontace vlastně přinést. Přitom úkol posudkových lékařů principiálně nespočívá v pořizování primárních klinických poznatků. 9. S ohledem na výše uvedené žalovaná soudu navrhla, aby žalobu zamítl jako nedůvodnou. IV. Vyjádření žalobkyně k posudku PK MPSV ČR 10. V podání ze dne 17. 7. 2025 se žalobkyně vyjádřila k posudku PK MPSV ČR ze dne 24. 4. 2025. Se závěry posudku žalobkyně nesouhlasila, stejně tak jako její odborní lékaři. Zdravotní stav žalobkyně se zhoršil rapidně po roce 2023. V posledních letech se nachází v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Zdravotní stav jí nedovoluje nastoupit do zaměstnání. K 1. 7. 2024 žalobkyně požádala o prodloužení nemocenských dávek, ty pobírala do 26. 7. 2024. Nadále je žalobkyně v pracovní neschopnosti, avšak neplacené. Vzhledem ke zdravotnímu stavu žalobkyně požádala o invalidní důchod, který ji však byl zamítnut. S ohledem na vyjádření odborných lékařů však není možné, aby žalobkyni nebyl přiznán invalidní důchod. Zde žalobkyně konkrétně odkazovala na řadu vyšetření na gastroenterologii (například ze dne 18. 9. 2023, 25. 9. 2023 a 2. 10. 2023), které svědčí pro aktivní organické onemocnění zažívacího ústrojí (Crohnova nemoc). Zdravotní stav žalobkyně se i přes léčbu dále zhoršoval. Byla potvrzena střední až těžká chronická aktivní gastritida. Výsledky z magnetické rezonance ze dne 3. 12. 2024 potvrdily postižení střeva cca v délce 12–15 cm charakteru těžkých chronických změn. I přes zavedenou a navýšenou léčbu bylo dne 16. 1. 2025 konstatováno zhoršení zdravotního stavu, bolesti břicha, zvracení. Žalobkyně byla odeslána k hospitalizaci v nemocnici Hodonín od 5. 2. 2025 do 10. 2. 2025. Další zhoršení zdravotního stavu bylo konstatováno dne 26. 2. 2025, kdy žalobkyně měla stolici 6x a více. Dne 31. 3. 2025 byla naplánována operace střeva s termínem 24. 4. 2025. Žalokyně byla hospitalizována na chirurgii od 23. 4. 2025 do 30. 4. 2025. Dle primáře MUDr. M. jde u žalobkyně o těžkou formu střevní nemoci, a to již od počátku s komplikacemi střevními, častými průjmy, těžkou únavou a vysokým kalprotektinem, jenž svědčí pro aktivní organické onemocnění zažívacího ústrojí. Každý měsíc žalobkyně dochází na nutriční konzultace. MUDr. M. také uvedl, že zjištěné zdravotní problémy a laboratorní hodnoty měla žalobkyně již od první žádosti o invalidní důchod. Dřívější nálezy na očním i kožním souvisely s Crohnovou nemocí, jen nikdo netušil, že uvedeným onemocněním žalobkyně trpí. Pod nasazenou léčbou byly tyto příznaky tlumené. 11. Žalobkyně se léčila od roku 2019 na očním s vředem rohovky, nejprve jedno oko, pak i druhé oko. Po nasazení léčby na Crohnovu chorobu byly oči díky velkým dávkám Prednisonu a Imuranu stabilizovány. 12. Také kožní lékař posoudil problémy, kterými žalobkyně trpí, jako potíže související z Crohnovy nemoci. Žalobkyně trpí podle nálezů z 1/2024 a 9/2024 seboroickou dermatitidou obličeje, vlasů a dlaní. Psoriatická artritida neprokázána. 13. Žalobkyně dochází každý měsíc na psychiatrii ve Zlíně, kde byla posouzena jako pacientka se sníženou pracovní schopností vlivem somatických onemocnění. Každý měsíc žalobkyně dochází také na psychoterapii k psychologovi PhDr. M