67 A 8/2026 – Krajský soud v Brně

67 A 8/2026- 174 - text  21 67 A 8/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci navrhovatele: Červený kopec – jih, z.s. sídlem Bezručova 72/9, Brno proti odpůrci: statutární město Brno sídlem Dominikánské náměstí 196/1, Brno zastoupen Mgr. Ing. Jánem Bahýľem, advokátem sídlem Hoppova 880/18, Brno o návrzích na zrušení částí opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územního plánu města Brna vydaného Zastupitelstvem města Brna dne 10. 12. 2024 pod č. Z9/22 – konkrétně vymezení plochy Zeleně všeobecné (ZU) na pozemcích parc. č. 1477, 1479, 1481, 1482/1, 1487/5, 1490, 1491/1, 1491/2, 1493, 1495/1, 1495/2, k. ú. Bohunice, obec Brno, vyznačení ulice Kejbaly jako Veřejně prospěšné stavby (veřejně prospěšného opatření dopravní infrastruktury) VD.061 a jako nadsběrné komunikace na pozemcích parc. č. 1470, 1471, 1472, 1478, 1479, 1481, 1482/1, 1487/2, 1487/3, 1487/4, 1487/6, 1491/1, 1496/1, 1500/1, k. ú. Bohunice, obec Brno, vymezení plochy Veřejného prostranství všeobecného (PU) na pozemcích parc. č. 1467/4, 1470, 1472, 1478, 1479, 1481, 1482/1, 1482/2, 1487/1, 1487/2, 1487/3, 1487/4, 1487/6, 1489/2, 1491/1, 1494, 1496/1, 1500/1, k. ú. Bohunice, obec Brno, vymezení pěšího propojení z ulice Kejbaly na vrchol Červeného kopce po pozemcích parc. č. 1473, 1474, 1475 a 1476, k. ú. Bohunice, obec Brno, a návrhu dopravní obsluhy území napříč pozemky parc. č. 1467/4, 1470, 1471, 1472, 1477, 1478, 1479, 1480, 1481, 1482/1, 1482/2, 1487/1, 1487/2, 1487/3, 1487/4, 1487/5, 1487/6, 1487/7, 1490, 1491/1, 1491/2, k. ú. Bohunice, obec Brno, obou obsažených ve výkresu B.5 grafické části územní studie Červený kopec (Pelčák a partner architekti, 2017), takto: I. Opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územní plán města Brna vydaný Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024 – se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v textové i grafické části: a. vymezení plochy Zeleně všeobecné (ZU) na pozemcích parc. č. 1477, 1479, 1481, 1482/1, 1487/5, 1490, 1491/1, 1491/2, 1493, 1495/1, 1495/2, k. ú. Bohunice, obec Brno; b. vyznačení ulice Kejbaly jako Veřejně prospěšné stavby (veřejně prospěšného opatření dopravní infrastruktury) VD.061 a jako nadsběrné komunikace na pozemcích parc. č. 1470, 1471, 1472, 1478, 1479, 1481, 1482/1, 1487/3, 1487/4, 1487/6, 1491/1, 1496/6, 1500/1, k. ú. Bohunice, obec Brno; c. vymezení plochy Veřejného prostranství všeobecného (PU) na pozemcích parc. č. 1467/4, 1470, 1472, 1478, 1479, 1481, 1482/1, 1482/2, 1487/2, 1487/4, 1489/2, 1491/1, 1496/1, 1500/1, k. ú. Bohunice, obec Brno. II. Ve zbylých částech se návrhy zamítají. III. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli náklady řízení ve výši 15 000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Návrhy 1. Navrhovatel se čtyřmi samostatně podanými návrhy domáhá zrušení výše vymezených částí opatření obecné povahy – Územního plánu města Brna vydaného Zastupitelstvem města Brna dne 10. 12. 2024 s účinností ode dne 31. 1. 2025. Návrhy byly spojeny ke společnému projednání usnesením ze dne 29. 3. 2026, č. j. 67 A 8/2026-95. 2. Navrhovatel tvrdí, že při přijímání územního plánu byl aktivní a opakovaně podával námitky proti všem částem územního plánu napadeným návrhem. Vypořádání námitek odpůrcem je však podle něj nepřezkoumatelné. Rozhodnutí o námitkách obsahuje pouze obecná tvrzení a nesměřuje k věcnému vypořádání námitek. Některým námitkám se odpůrce nevěnoval vůbec. Odůvodnění regulace není přezkoumatelné ani v kontextu celého územního plánu. Odpůrce dostatečně neodůvodnil potřebnost zvolené regulace, nezvážil navrhované alternativy, jež by zasahovaly do práv jednotlivců v nižší míře, ani řádně neposoudil proporcionalitu zásahů v porovnání s veřejným zájmem. 3. Regulace nerespektuje stávající zástavbu v lokalitě. Plochy jsou vymezeny napříč soukromými oplocenými pozemky a v některých případech přímo zasahují řádně zkolaudované stavby (rodinné domy, stavby pro rodinnou rekreaci, garáže). Tím odpůrce nepřiměřeně zasahuje do práv vlastníků nemovitostí. Tyto zásahy přitom nebyly s vlastníky pozemků předem nijak projednány. 4. K vymezení plochy všeobecné zeleně uvedl, že přijatá regulace představuje skryté vyvlastnění, nepřípustně zasahuje do vlastnického práva členů spolku, diskriminačně omezuje výkon zahrádkářské činnosti na dotčených pozemcích, je v rozporu s územní studií a vyvolává právní nejistotu. 5. K nadsběrné komunikaci v ulici Kejbaly namítal, že její vymezení je v rozporu s územní studií a nepřiměřeně zasahuje do obytného území, přičemž nebyly zváženy její možné dopady (hluk, bezpečnost atd.). 6. Vyznačení obslužné komunikace a vymezení plochy veřejného prostranství (tzv. horní a dolní cesta), jakož i pěší propojení na vrchol Červeného kopce způsobuje faktickou stavební uzávěru pro jakékoliv soukromé záměry. Jejich vymezením dochází ke znehodnocení pozemků. II. Vyjádření odpůrce 7. Odpůrce ve svých vyjádřeních trvá na tom, že napadené části územního plánu jsou dostatečně odůvodněné, plochy byly vymezeny v souladu se zákonem a námitky navrhovatele byly v kontextu celého opatření obecné povahy řádně a přezkoumatelně vypořádány. Navrhuje, aby byly návrhy zamítnuty jako nedůvodné. III. K podmínkám řízení před soudem 8. Nejprve se soud zabýval splněním podmínek řízení. 9. Aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy či jeho části je podle § 101a odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního („s. ř. s.“), ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen opatřením obecné povahy vydaným správním orgánem. Aktivní procesní legitimace navrhovatele se zakládá pouhým tvrzením dotčení na jeho právech (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-120, č. 1910/2009 Sb. NSS, body 31, 34 a 37). 10. Navrhovatel v průběhu procesu pořizování územního plánu opakovaně podával námitky a svoji aktivní legitimaci k podání návrhu odvozuje z toho, že členové spolku vlastní pozemky v lokalitě Červený kopec. Takové tvrzení představuje myslitelné dotčení právní sféry navrhovatele (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2018, č. j. 10 As 336/2017-46). Ostatně odpůrce ani aktivní legitimaci navrhovatele nezpochybňuje. Navrhovatel je tedy k podání návrhu aktivně legitimován. 11. Ve věci není spornou ani pasivní legitimace odpůrce, který napadený územní plán vydal (§ 43 odst. 4 stavebního zákona). 12. Splněna je též podmínka formulace závěrečného návrhu (petitu), neboť navrhovatel ve svých návrzích upřesněných při jednání soudu dne 23. 4. 2026 konkretizoval, zrušení jakých částí územního plánu se domáhá. Návrhy kromě petitu obsahují i další náležitosti požadované § 101b odst. 2 s. ř. s. (především návrhové body) a jsou včasné (byly podány ve lhůtě podle § 101b odst. 1 s. ř. s.). 13. Podmínky řízení byly v dané věci splněny, proto soud přistoupil k věcnému přezkumu napadeného opatření obecné povahy v rozsahu námitek uplatněných v podaných návrzích. IV. Posouzení věci soudem 14. Nejprve se soud zabýval námitkami směřujícími proti vymezení plochy Zeleně všeobecné (ZU), poté námitkami proti vyznačení ulice Kejbaly jako Veřejně prospěšné stavby (VD.061). Následně hodnotil námitky proti vymezení plochy Veřejného prostranství všeobecného pro obslužnou komunikaci (tzv. dolní cesta) a závěrem námitky směřující proti vymezení pěšího propojení z ulice Kejbaly na vrchol Červeného kopce a proti návrhu dopravní obsluhy území (tzv. horní cesta) vycházejících z územní studie. 15. Ve vztahu ke všem řešeným plochám soud uvádí, že odůvodnění územního plánu může být do určité míry obecné, neboť lze jen stěží požadovat, aby obecná část odůvodnění územního plánu předem zdůvodňovala příslušné změny z pohledu každého dotčeného pozemku. To však na druhou stranu neznamená, že lze zcela rezignovat na odůvodnění změny funkčního využití území nebo je nahradit pouze zcela obecnými tvrzeními o potřebě takové změny (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2014, č. j. 8 Aos 4/2013-50). Typicky budou nároky na odůvodnění přísnější v případě návrhových ploch a v situacích, kdy dochází k významné koncepční změně využití, např. mění-li se zastavitelná plocha na nezastavitelnou plochu – zeleň apod. Z odůvodnění územního plánu musí být patrné, z jakého důvodu obec konkrétní řešení zvolila, tento důvod musí být legitimní z hlediska cílů a úkolů územního plánování a zvolený způsob regulace musí být způsobilým prostředkem k naplnění sledovaného účelu. 16. Součástí odůvodnění celého opatření obecné povahy je vedle obecné části odůvodnění i rozhodnutí o námitkách a vypořádání připomínek, proto je třeba tyto části vnímat ve vzájemných souvislostech. Opatření obecné povahy není nepřezkoumatelné, je-li alespoň v kontextu celého jeho odůvodnění zřejmé, jak byla daná problematika řešena (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2016, č. j. 8 As 89/2016-48, nebo z