Z rozhodnutí: 1. Rozhodnutím uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku bylo podle § 90 odst. 5 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) zamítnuto odvolání žalobce podané proti rozhodnutí Městského úřadu Přelouč (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 28. 11. 2016, č. j. MUPC 19644/2016, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 …
61 A 1/2017- 67 - text
-10- 61 A 1/2017
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Venclovou, Ph.D., v právní věci
žalobce: P. Š.
zastoupený advokátem JUDr. Zbyňkem Dvořákem
se sídlem Jeronýmova 1894, 390 02 Tábor
proti
žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje
se sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice
v řízení o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 6. 2. 2017, č. j. 10189/2017/ODSH/8
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Vymezení věci:
1. Rozhodnutím uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku bylo podle § 90 odst. 5 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) zamítnuto odvolání žalobce podané proti rozhodnutí Městského úřadu Přelouč (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 28. 11. 2016, č. j. MUPC 19644/2016, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále „zákon o silničním provozu“), neboť se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. g) zákona o silničním provozu v návaznosti na § 16 odst. 3 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami (zákon zrušen dne 31. května 2017 zákonem č. 21/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek) odmítl podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebyl ovlivněn jinou návykovou látkou. Při silniční kontrole dne 18. 6. 2016 okolo 12:47 hod. na silnici č. III/34213, před obcí Chrtníky (poblíž domu čp. 35 – směr Choltice), bylo zasahujícími policisty zjištěno, že se žalobce, který se v rámci silniční kontroly jako řidič na výzvu policisty podrobil orientačnímu vyšetření (testu) na jiné návykové látky (tester Drugwipe 5) s pozitivním výsledkem na látku kokain a amfetamin (metamfetamin), odmítl podrobit odbornému lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn návykovou látkou, čímž porušil ustanovení § 5 odst. 1 písm. g) zákona o silničním provozu. Za uvedený přestupek byl žalobci podle § 125c odst. 5 písm. a) v souladu s § 125c odst. 6 písm. a) zákona o silničním provozu a s § 11, § 12 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „zákon o přestupcích“), uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 12 měsíců a uložena peněžitá pokuta ve výši 25.000 Kč a dále byla žalobci na základě § 79 odst. 1 zákona o přestupcích, uložena povinnost paušální náhrady nákladů řízení ve výši 1.000 Kč.
2. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu o přezkum zákonnosti žalovaného rozhodnutí podle § 65 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, (dále jen „s.ř.s.“).
Žalobní body:
3. Žalobce namítal nezákonnost rozhodnutí žalovaného a správního orgánu prvního stupně, a to z důvodu zásadních procesních pochybení, kterými bylo zasaženo do procesních práv žalobce, a to v takové míře, že tato pochybení mohla mít a nepochybně měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalobce má za to, že obě shora uvedená rozhodnutí trpí vadami nepřezkoumatelnosti, jsou zatížena vadou opomenutého důkazu a vykazují zásadní vady v hodnocení důkazů. Uvedené dovozuje žalobce z provedeného hodnocení výpovědí svědků správními orgány, kdy podle jeho názoru tyto výpovědi jsou vzájemně rozporné a neshodují se v podstatných částech. Žalobce namítá, že správní orgán ignoruje vedené rozpory a považuje výpovědi policistů z hlediska jejich obsahu za pravdivé a věrohodné, kdy podle žalobce odkazuje na překonaný judikát Nejvyššího správního soudu, kterým se snaží podsunout tezi, že výpověď policisty je významnější, než výpověď svědka-civilisty.
4. Dále žalobce namítal, že mu nebyla dána řádná výzva v souladu se zákonem k tomu, aby se podrobil lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu a dále, že nebyl řádně poučen o následcích neuposlechnutí výzvy. Správní orgán se přitom nevypořádal s výpověďmi žalobce a svědkyně L. Š., kteří vypověděli, že výzva k podrobení lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu nezněla tak, jak ji uvedl zasahující policista, nýbrž se jednalo pouze o dotaz.
5. Dále žalobce sporoval, že by podepsal poučení o následcích neuposlechnutí výzvy k podrobení se lékařskému vyšetření po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky. Žalobce má za to, že k uvedenému měl být v průběhu správního řízení proveden písmoznalecký posudek. Žalobce nadto tvrdil, že toto poučení se vztahuje pouze na dechovou zkoušku a nikoliv na zkoušku na přítomnost jiných omamných látek, což dovozuje z věty uvedené závěrem tohoto poučení: „Byl(a) jsem seznámen(a) s celým obsahem tohoto poučení a prohlašuji, že jsem ve stanoveném časovém období před dechovou zkouškou, nekouřil(a), nic nejedl(a) nebo nepil(a).“
6. S ohledem na uvedené má žalobce za to, že správní orgán z nesprávného provedení dokazování vyvodil nesprávné skutkové závěry, které jsou v hrubém rozporu s obsahem spisové dokumentace a uvedená rozhodnutí správních orgánu tak spočívají na nesprávném právním posouzení věci. Žalobce proto navrhl zrušení žalovaného rozhodnutí včetně předcházejícího rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.
Vyjádření žalovaného:
7. Žalovaný má za to, že se žalobní námitky víceméně shodují s námitkami, které uplatnil žalobce v průběhu správního řízení, přičemž žalovaný se těmito námitkami dostatečně zabýval v žalovaném rozhodnutí. Žalovaný při vydání žalovaného rozhodnutí vycházel zejména ze svědeckých výpovědí zasahujících policistů, z výpovědi obviněného a svědkyně L. Š. a z listinných podkladů obsažených ve správním spise. Ohledně věrohodnosti výpovědi policistů odkázal žalovaný na rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 4 As 19/2007 ze dne 27. 9. 2007 (rozsudky NSS jsou dostupné na www.nssoud.cz). Zdůraznil přitom, že vlastní podoba dané výzvy není zákonem upravena, je zásadní, aby z dané výzvy bylo patrné, k čemu je obviněný vyzýván, což v daném případě bylo splněno. Ze spisového materiálu vyplývá, že žalobce byl o následcích nevyhovění výzvě poučen. Dále žalovaný zdůraznil, že žalobce je držitelem řidičského oprávnění, je tak povinen znát zákon o silničním provozu, včetně povinnosti podrobit se na výzvu po dechové zkoušce i lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť má za to, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem.
Posouzení věci krajským soudem:
8. Krajský soud po zjištění, že žaloba byla proti pravomocnému rozhodnutí žalovaného podána oprávněnou osobou (§ 65 s.ř.s.), v zákonem stanovené lhůtě (§ 72 odst. 1 s.ř.s.) a po zjištění, že žaloba je přípustná (§ 68 s.ř.s.), přezkoumal napadané rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 71 odst. 1 písm. d/ a § 75 odst. 2 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při přezkoumávání rozhodnutí přitom krajský soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s.ř.s.), přičemž o žalobě rozhodl po veřejném projednání věci. Ze správního spisu byly zjištěny následující pro rozhodnutí soudu podstatné okolnosti.
9. Podle oznámení přestupku ze dne 18.06.2016 sepsaného Policií ČR byl žalobce podezřelý z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu, když dne 18.6.2016 v 12:47 h. na sil. III/34213, před obcí Chrtníky, u domu č.p. 53, ve směru do obce Chrtníky, řídil motorové vozidlo, tov. zn. Mazda, reg. zn. XXX XXXX a po řádném poučení a výzvě se odmítl podrobit lékařskému vyšetření spojenému s odběrem žilní krve ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou než alkoholem. Tím porušil § 5 odst. 1 písm. g) zákona o silničním provozu. Orientační test DrugWipe měl pozitivní výsledek na amfetamin a kokain.
10. Podle úředního záznamu o podezření z přestupku ze dne 18.6.2016 sepsaného Policí ČR na místě samém byl jako řidič vozidla, tov. zn. Mazda, reg. zn. XXX XXXX, černé barvy ztotožněn dle občanského průkazu právě žalobce. Vedle řidiče se ve vozidle nacházela spolujezdkyně. Dechová zkouška u řidiče byla negativní. Na místě kontroly bylo sepsáno oznámení přestupku, se kterým byl řidič seznámen a po vyjádření, že obvinění z vědomého užití návykových látek odmítá, jej podepsal. V tomto žalobcem podepsaném oznámení je výslovně uvedeno, že řidič byl vyzván k odbornému lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu, to však odmítl. Oproti podepsanému potvrzení mu byl zadržen řidičský průkaz a další jízda mu byla zakázána. Na místě kontroly byla dále pořízena fotodokumentace. Ve správním spise je rovněž založen Drugwipe – pozitivní test žalobce, úřední záznam o kontrole řidiče podezřelého z požití alkoholických nápojů nebo jiné návykové látky ze dne 19.6.2016 a poučení podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. b), c), d) a § 5 zák
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.