7 As 2/2013 — Nejvyšší správní soud

30 A 24/2023- 71 - text  18 30 A 24/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Martiny Küchlerové, Ph.D. ve věci žalobců: a) Z. K. b) O. S. oba zastoupeni Mgr. Petrem Svítkem, advokátem se sídlem Advokátní kancelář Svítek s. r. o., Krakonošovo náměstí 74, Trutnov proti žalovanému: Ministerstvo dopravy se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1 za účasti: Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Na Pankráci 546/56, Praha 4 zastoupené JUDr. Ing. Milošem Olíkem, Ph.D., LLM advokátem a jednatelem advokátní kanceláře ROWAN LEGAL advokátní kancelář s. r. o. se sídlem Na Pankráci 1683/127, Praha 4 - Nusle v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. února 2023, č. j. MD-16442/2022-930/3 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Krajský úřad Královéhradeckého kraje (dále také jen „vyvlastňovací úřad“) jako vyvlastňovací úřad příslušný dle § 2e odst. 1 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, v platném znění (dále také jen „liniový zákon“), rozhodnutím ze dne 1. 4. 2022, č. j. KUKHK–20462/DS/2021-28 (Ma), rozhodl dle § 24 odst. 2 písm. a) bod 3. zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, v platném znění (dále také jen „zákon o vyvlastnění“), tak, že: - žalobcům se odnímají jejich spoluvlastnická práva každému v rozsahu 1/2 k pozemku p. č. XA v obci xx, katastrálním území xxx(dále také jen „Pozemek“) a spoluvlastnická práva přecházejí na Českou republiku (výrok I.), - osoba zúčastněná na řízení je povinna zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění do 4 let od právní moci tohoto rozhodnutí (výrok II.), - žalobcům stanovil náhradu za odnětí spoluvlastnických práv k Pozemku ve výši 25.100,- Kč každému (výrok III.). 2. K odvolání žalobců žalovaný uvedené rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu potvrdil a odvolání zamítnul. II. Podstata obsahu žaloby 3. Žalobci uvedli, že již v řízení o vyvlastnění namítali, že odnětí jejich spoluvlastnických práv není ve smyslu zákona o vyvlastnění přípustné, neboť práva k Pozemku potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění bylo a stále je možné získat dohodou. 4. Již před zahájením vyvlastňovacího řízení navrhli dopisem ze dne 19. 10. 2020 investorovi stavby uzavření směnné smlouvy, kterou by vyvlastňovaný Pozemek směnili za pozemek p. č. st. XB a pozemek p. č. XC vzniklý oddělením od pozemku p. č. XD geometrickým plánem č. 1040-171/2007 v obci xxx, které jsou ve vlastnictví České republiky s příslušností hospodařit organizaci Centrum služeb pro silniční dopravu (CSPSD). Na pozemku p. č. st. XB se nachází stavba malé vodní elektrárny (MVE) bez č.p./č.e., jejímiž spoluvlastníky jsou žalobci každý s výší spoluvlastnického podílu 1/2. Žalobci jsou dále podílovými spoluvlastníky staveb nezapsaných v katastru nemovitostí postavených na sousedním pozemku p. č. XD v xxx a to nátoku, výtoku a jalové výpusti MVE. Pozemek p. č. XD dále slouží jako přístup a příjezd k zajištění obslužnosti MVE, neboť přístup na veřejnou komunikaci nelze zajistit jiným způsobem. Pozemek p. č. st. XB a část pozemku p. č. XD jsou tak nezbytnými pro řádný a bezpečný provoz MVE. Tyto pozemky žalobci v současné době užívají na základě Dohody o přenechání dočasného užívání pozemku ze dne 14. 12. 1989. Smlouva byla dodatkem ze dne 31. 7. 1991 uzavřena na dobu určitou padesáti let. Obvyklá cena pozemků navržených ke směně pak zhruba odpovídá investorem nabízené kupní ceně za Pozemek. 5. Dopisem ze dne 20. 4. 2021 investor stavby oznámil, že požadovaná směna není možná z důvodu nesouhlasného stanoviska CSPSD. Dle přiloženého stanoviska CSPSD ze dne 11. 11. 2020 a 7. 1. 2021 byl důvodem jeho nesouhlasného stanoviska záměr využít ke směně navržené pozemky v budoucnu k provozování MVE a rozvoji areálu STK, jíž je CSPSD provozovatelem. CSPSD dále namítá, že směnou pozemků by došlo k přerušení souvislého pásu pozemků, s nimiž CSPSD hospodaří. Následně CSPSD upřesnilo, že má v úmyslu po skončení užívacího práva žalobců provozovat MVE. Dále CSPSD předpokládá v budoucnu rozšíření areálu STK. Dopisem ze dne 20. 5. 2021 žalobci oznámili investorovi stavby, že i nadále setrvávají na požadavku na směnu pozemků, protože nesouhlasí se stanoviskem CSPSD. 6. V rámci vyvlastňovacího řízení pak zpochybnili tvrzení CSPSD o plánovaném rozvoji STK. V souvislosti s tím připomněli, že společně žádali o prodej ke směně navržených pozemků již v roce 2007. Na základě výsledků tehdejších jednání a s ohledem na možnosti ekonomické využitelnosti zbývajících nepronajatých částí pozemků nechali zpracovat geometrický plán č. 1040-171/2007, kterým byl od pozemku p. č. XD oddělen nový pozemek p. č. XC o výměře 1.410 m2. Geometrický plán byl zpracován na základě odsouhlasení pracovníky CSPSD s ohledem na plánovaný rozvoj STK tak, aby na jedné straně byly pro potřeby rozvoje STK zachovány všechny potřebné části pozemku p. č. XD a na druhé straně oddělený pozemek p. č. XC dostatečně umožnil obslužnost stavby MVE a vypořádání vlastnických vztahů ke stavbám nezapsaným v katastru nemovitostí. Tento geometrický plán dosud nebyl zapsán v katastru nemovitostí. 7. O prodej těchto pozemků žalobci následně opakovaně žádali v roce 2016 a 2018. Je tedy zřejmé, že z jejich strany se jedná o trvalý a vážný zájem nabýt vlastnické právo k pozemkům navrženým ke směně. V průběhu vyvlastňovacího řízení v rámci smírčích jednání žalobci navrhli CSPSD vytyčit směňované pozemky odlišně od hranice uvedené ve výše uvedeném geometrickém plánu tak, aby umožňovala jak provoz, tak i obslužnost MVE na straně jedné, tak i realizaci deklarovaného záměru rozvoje STK na straně druhé. Toto bylo odmítnuto. 8. Vyvlastňovací úřad dospěl k závěru, že po vyvlastniteli nelze požadovat uzavření směnné smlouvy, jak navrhovali žalobci, protože na straně vyvlastnitele (resp. Centra služeb pro silniční dopravu jako organizace s právem hospodaření k pozemku navrženému vyvlastňovanými ke směně) je legitimní důvod pro odmítnutí této směny pozemků. Tento legitimní důvod pro odmítnutí směny pozemků pak správní orgán spatřuje v záměru CSPSD v budoucnu po uplynutí sjednané doby trvání nájmu nabýt do vlastnictví stavby vyvlastňovaných postavené na pozemku navrženému ke směně, které jsou součástí malé vodní elektrárny, a tuto malou vodní elektrárnu v budoucnu provozovat. 9. S těmito právními závěry žalobci nesouhlasí. Namítli, že nájemní právo k části pozemku p. č. XD v xxx bylo Dohodou o přenechání dočasného užívání pozemku ze dne 14. 12. 1989, ve znění dodatku ze dne 31. 7. 1991, uzavřeno na dobu určitou padesáti let, tedy do 31. 12. 2039. Pro rozhodování tak měl vyvlastňovací úřad vycházet ze skutkového a právního stavu platného ke dni vydání rozhodnutí, neboť tato zásada vyplývá implicitně ze správního řádu, zejména s přihlédnutím např. k § 96 odst. 2, § 90 odst. 4 nebo § 82 odst. 4. Ke dni vydání rozhodnutí tedy nemá Centrum služeb pro silniční dopravu právo pronajatou část pozemku užívat. Vzhledem k zastavění této časti pozemku stavbami MVE pak ani není možné tuto část pozemku užívat jiným způsobem (1. žalobní námitka). 10. Žalobci uvedli, že žalovaný zamítnutí odvolání odůvodnil tím, že na straně České republiky existuje oprávněný zájem na zachování pozemků požadovaných ke směně, protože tyto pozemky v budoucnu může využívat i jiná složka státu, než CSPSD. Nejedná se tedy dle něho o bezdůvodné odmítnutí směny. Dále dovodil, že za stávající právní úpravy můžou být předmětem směny pouze pozemky vyvlastnitele, nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, či Státního pozemkového úřadu. Odmítl dále v napadeném rozhodnutí námitku žalobců, že pozemky navržené ke směně mají hodnotu vyvlastnitelem nabízené kupní ceny ve výši 392.000,- Kč, když tato výše nabízené kupní ceny je výsledkem osminásobného navýšení v souladu s § 3b odst. 1 písm. a) liniového zákona. Tuto cenu tak lze dle právního závěru žalovaného použít pouze při prodeji vyvlastňovaného Pozemku, nikoli při směně. 11. V další části žaloby pak žalobci odkázali na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu, z níž vyplývá, že povinností vyvlastnitele je přihlédnout k návrhu účastníků na majetkoprávní vypořádání směnou pozemků, když uzavření takové dohody má přednost před vyvlastněním. Pokus o dosažení uzavření takové dohody nemůže být pouhým formalismem. 12. Podle žalobců v dané věci neexistuje relevantní důvod, pro který by vyvlastnitel nemohl přistoupit na shora popsaný návrh na směnu pozemků. Vyvlastnitel tak může reálně splnit požadavek účastníků na uzavření dohody o směně pozemků a uzavřením takové dohody uskutečnit účel vyvlastnění. Žalobci mají za to, že navrhované směně pozemků nebrání žádný právně relevantní důvod. Navrhovaná směna pozemků není ani v rozporu se