1 As 297/2019 — Nejvyšší správní soud

52 A 57/2023- 52 - text  14 52 A 57/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci v Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Venclové, Ph. D., a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. Ondřeje Bartoše ve věci žalobce: L. K. zastoupený advokátem Mgr. Františkem Málkem, sídlem 17. listopadu 238, 530 02 Pardubice žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, sídlem Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice, o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 28. 6. 2023, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. 1. Žalobce podal u Magistrátu města Pardubic, stavebního úřadu (dále též „stavební úřad“), žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby s názvem „Novostavba bytového domu X“, a to na pozemcích označených jako st. par. č. X1, X2, X3 v kat. území X (dále též „předmětná stavba“ či „předmětný stavební záměr“). Umístění bytového domu se 36 bytovými jednotkami, kdy se jednalo o pětipodlažní objekt s jedním podzemním a čtyřmi nadzemními podlažími, půdorysného tvaru dvou obdélníkových věží o celkové zastavěné ploše objektu 1 580 m2, s parkováním v podzemních garážích se 45 parkovacími stáními, bylo zamýšleno do zeleného vnitrobloku vytvořeného stávajícími bytovými domy. 2. Orgán územního plánování (Magistrát města Pardubic, Odbor hlavního architekta, oddělení územního plánování) vydal dne 14. 11. 2022 závazné stanovisko č. j. MmP 135624/2022 (§ 149 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též „správní řád“), ve kterém záměr žalobce označil za nepřípustný, neboť nesplňuje požadavky stanovené územně plánovací dokumentací, narušuje charakter okolní zástavby a její urbanistickou strukturu a je v rozporu s ustanovením § 3 a § 5 územního plánu města Pardubice a rovněž v rozporu s cíli a úkoly územního plánování podle § 18, § 19 stavebního zákona. Výslovně je zde uvedeno: „Pozemky par. č. X1, X2, X3 v k. ú. X leží v současně zastavěném území, ve stabilizované ploše městské části Židov, které představuje urbanisticky a architektonicky kvalitní městskou zástavbu viladomů, bytových domů a rodinných domů z šedesátých let. Urbanistickou strukturu městské části Židov tvoří bloková zástavba navazující provozně a kompozičně na celkovou strukturu zástavby města. Bloková zástavba je vymezena pravoúhlým komunikačním systémem, po jehož obvodě jsou vystavěny jednotlivé stavby bydlení, kde vnitřní prostor jednotlivých bloků tvoří „zelený vnitroblok“. V tomto případě je blok staveb vymezen ulicemi Sakařova, Věry Junkové, Sezemická a Bezdíčkova a nejedná se tak o proluku v území. Předložený záměr je sice v souladu s regulativem ploch BS, ale nejedná se o dostavbu stávající proluky, ani změnu využití již zkolaudované stavby. Orgán územního plánování na druhé straně připustil, že: „[Z]áměr s ohledem na své půdorysné rozměry nenarušuje měřítko stávající zástavby.“ Celkově tak uzavřel, že: „Předložený záměr výstavby bytového domu nesplňuje požadavky stanovené územně plánovací dokumentací, narušuje charakter okolní zástavby a její urbanistickou strukturu a je v rozporu s ust. § 3 a § 5 obecně závazné vyhlášky č. 42/2001 o závazných částech Územního plánu města Pardubice.“ Jak bylo zmíněno, záměr respektuje hlavní způsob využití plochy bydlení BS - bydlení vícepodlažní sídlištní, avšak tím, že záměr má být umístěn do vnitrobloku zcela a bez návaznosti na uliční čáru, nedotváří blok domů a není tak v souladu s charakterem okolní zástavby. Stejně tak prostorovým uspořádáním narušuje poměr zastavěných a nezastavěných ploch v území, kde se jedná o území s nižší hustotou zástavby s výrazným zastoupením zeleně. Realizací záměru by tak došlo k nepřiměřenému zahuštění lokality, záměr by nedotvářel blok domů a není tak ulicotvorným prvkem vnitřního města. Tedy dle závazného stanoviska je stavební záměr nepřípustný, neboť odporuje zejména ustanovení § 3 odst. 3 textové části územního plánu města Pardubice, dle kterého je ve stabilizovaných plochách možná nová výstavba pouze jako dostavba stávajících proluk: Současně zastavěné území tvoří plochy stabilizované, na kterých územní plán nepředpokládá přestavbu a změnu funkčního využití ploch. Na těchto plochách je možná pouze dostavba stávajících proluk, případně změny využití již zkolaudovaných staveb. V daném případě nejde o dostavbu proluky, navíc realizací předmětného stavebního záměru by v rozporu s § 5 odst. 5 územního plánu města Pardubice došlo k narušení charakteru okolní zástavby, která je charakteristická výrazným zastoupením zeleně. Ustanovení § 5 odst. 5 územního plánu města Pardubice zní: Ve stabilizovaném urbanizovaném území lze realizovat stavby a jejich změny jen v takovém rozsahu, aby nebyl narušen charakter okolní zástavby a její měřítko. 3. Jelikož bylo v průběhu řízení o žádosti vydáno závazné stanovisko, které znemožňuje žádosti vyhovět, neprováděl již stavební úřad v souladu s § 149 odst. 6 správního řádu další dokazování a žádost žalobce o vydání rozhodnutí o umístění předmětné stavby rozhodnutím ze dne 3. 2. 2023, č. j. X, sp. zn. Y, zamítl. 4. Proti rozhodnutí stavebního úřadu podal žalobce odvolání. Odvolání žalobce směřovalo též proti výše uvedenému závaznému stanovisku Magistrátu města Pardubic, Odbor hlavního architekta, oddělení územního plánování (dále též „MmP OHA“), ze dne 14. 11. 2022, č. j. MmP 135624/2022, proto žalovaný požádal v souladu s § 149 odst. 7 správního řádu nadřízený správní orgán správního orgánu, který v odvolání napadené závazné stanovisko vydal, tj. Krajský úřad Pardubického kraje, Odbor rozvoje, oddělení územního plánování (dále též „KrÚ OR“), o potvrzení nebo o změnu závazného stanoviska MmP OHA. KrÚ OR stanoviskem ze dne 26. 4. 2023, č. j. KrÚ 31699/2023, závazné stanovisko MmP OHA ze dne 14. 11. 2022, č. j. MmP 135624/2022, potvrdil. 5. KrÚ OR se ztotožnil se závěrem závazného stanoviska MmP OHA, že předmětný stavební záměr není v souladu s územním plánem. KrÚ OR zdůraznil, že podle platného územního plánu města Pardubice se stavební záměr umísťuje do funkční plochy BS – Bydlení vícepodlažní sídlištní, jejímž hlavním využitím jsou stavby pro bydlení vícepodlažní. KrÚ OR konstatoval, že záměr je navržen do současně zastavěného území, do stabilizované plochy, ale nejedná se o dostavbu stávající proluky, ani o změnu již zkolaudované stavby: „Řešená lokalita je charakteristická otevřenou blokovou zástavbou bytových domů doplněných o řadové a rodinné domy s vysokým podílem zeleně v poměrně rozlehlém vnitrobloku. Záměr neumísťuje bytový dům do mezery mezi souvislou řadou domů stojících v jedné ulici, ale izolovaně doprostřed vnitrobloku bez toho, že by se bytový dům sám spolupodílel na dotvoření uliční čáry. Rozmístění jednotlivých stávajících objektů v řešeném jasně čitelném pravoúhlém bloku je ucelené, kdy stabilizovaná otevřená zástavba zde v maximální míře využívá uliční čáru...vnitroblok vymezený ulicemi Sakařova, Bezdíčkova, Sezemická a Věry Junkové není stavební prolukou.“ Ohledně stanovení využití vnitrobloků dle územně plánovací dokumentace KrÚ OR odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2020, č. j. 1 As 297/2019-49, podle kterého je za vnitroblok třeba považovat prostor vymezený vnitřní hranou blokové zástavby, přičemž za tu se považuje prostor vymezený ulicemi, na nichž jsou umístěny domy seskupené do několika celků, které respektují uliční čáru a společně zřetelným způsobem oddělují uliční prostor od vnitřního prostoru mezi domy. 6. Nadřízený orgán (tedy KrÚ OR) v závazném stanovisku vypořádal srozumitelným způsobem veškeré vznesené odvolací námitky žalobce, jak dále uvedeny. - Nezákonný a nesprávný výklad aplikace územního plánu. Nadřízený orgán k tomu uvedl, že soulad s regulativy funkčního využití dané plochy - zde vícepodlažní bydlení silniční - není dostačují a je třeba, aby stavební záměr respektoval všechny závazné části územního plánu; - Systematické zařazení definičního ustanovení a jeho výklad - § 3, § 5 územního plánu. Nadřízený orgán objasnil, že ustanovení § 3 a § 5 územního plánu se nevylučují, naopak se doplňují, upozornil na rozsáhle vymezené přestavbové plochy (např. areál bývalého lihovaru, stávající autobusové nádraží, areál v ulici S. K. Neumanna) a proluky, kde se má realizovat výstavba ve stabilizovaných plochách při současném respektování § 5 odst. 5) textové části územního plánu města Pardubice, dle kterého lze ve stabilizovaném urbanizovaném území realizovat stavby a jejich změny jen v takovém rozsahu, aby nebyl narušen charakter okolní zástavby a její měřítko; - Účel regulace územního plánu – teleologický a logický výklad a údajné absurdní důsledky možnosti zastavovat pouze proluky. Dle nadřízeného orgánu je vymezených ploch k funkční přestavbě přibližně 30; v zastavěných plochách je třeba respektovat již založený charakter zástavby, tudíž obsahují přísnější podmínky výstavby oproti plochám zastavitelným; - Dlouhod