30 Az 2/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

30 Az 2/2025- 93 - text  12 30 Az 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Rutschem ve věci žalobce: E. Ch. N. zastoupen advokátem Mgr. Janem Lipavským sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. března 2025, č. j. OAM-1734/DS-D03-K03-2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce podal u krajského soudu žalobu, doručenou dne 21. 3. 2025, proti shora označenému rozhodnutí, kterým žalovaný rozhodl, že mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), se žalobci neuděluje. 2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí se žalovaný zabýval důvody pro udělení azylu ve smyslu ustanovení § 12 zákona o azylu, existencí důvodů pro udělení azylu za účelem sloučení rodiny ve smyslu § 13 cit. zákona a pro udělení humanitárního azylu ve smyslu § 14 cit. zákona, dále se zabýval důvody pro udělení doplňkové ochrany ve smyslu § 14a cit. zákona a konečně i existencí důvodů pro udělení doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny ve smyslu § 14b cit. zákona. Dospěl přitom k závěru, že v případě žalobce není dán žádný z důvodů pro udělení mezinárodní ochrany, jak jsou předvídány výše citovanými ustanoveními zákona o azylu. II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě 3. Ve včas podané žalobě žalobce žádal, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Uvedl, že mu napadeným rozhodnutím byla zkrácena jeho práva coby žadatele o udělení mezinárodní ochrany, v důsledku čehož mu hrozí závažná újma. Napadené rozhodnutí označil za nezákonné, neboť žalovaný nesprávně zjistil skutkový stav a nesprávně vyhodnotil podmínky § 14a zákona o azylu. 4. Žalobce nejprve namítal porušení § 3 správního řádu, neboť žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav. V rámci azylového řízení měl žalovaný posoudit veškeré relevantní skutečnosti, které mohly mít vliv na posouzení žádosti o mezinárodní ochranu. 5. Žalovaný dle žalobce pochybil tím, že se ho nedotázal na důležité skutečnosti vyplývající z předložených důkazních materiálů. Žalobce doložil videonahrávky dokládající, že místní zločinecká skupina v jeho zemi původu reaguje na neuhrazení dluhů extrémně násilným způsobem, avšak žalovaný se nezeptal na přímou souvislost těchto videí s osobní situací žalobce. Pokud taková praxe v zemi původu žalobce existuje a je běžně uplatňována proti osobám, které gangu neuhradí svůj dluh, lze dovodit, že žalobci při návratu hrozí, že se k němu zachovají úplně stejným způsobem. 6. Dále odkázal na obsah správního spisu (videa, svědecké výpovědi) potvrzující existenci násilné odplaty vůči osobám s neuhrazenými dluhy, ale i neschopnost státních orgánů zajistit ochranu osobám ohroženým neformálními mocenskými strukturami. Připomněl zásadu zakotvenou v čl. 3 Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Tato zásada brání navrácení žalobce do vlasti. 7. Podle žalobce došlo k naplnění podmínek § 14a zákona o azylu, neboť za vážnou újmu je nutno považovat skutečnost, že v případě návratu do vlasti by byl následně zabit gangem, který přímo jemu a jeho rodině vyhrožoval. 8. Žalobce odkázal na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 7. 2024, sp. zn. 19 Az 27/2024, dle kterého v případech, kdy správní orgán bagatelizuje hrozící nebezpečí plynoucí z dluhů vůči zločineckým skupinám, je třeba jeho rozhodnutí přezkoumat. 9. Dne 23. 4. 2025 žalobce doplnil žalobu, zopakoval důvody odchodu z vlasti, tedy že si půjčil peníze, které není schopen splatit. Na policii se neobrátil z důvodu, že má strach z gangu, že ho zabije. Shrnul, že důvodem žádosti o mezinárodní ochranu je, že má obavu o svůj život. Na základě uvedených důvodů se žalobce domnívá, že splňuje podmínky pro udělení mezinárodní ochrany dle ustanovení § 12 písm. b) zákona o azylu. 10. Žalobce dále uvedl, že žalovaný pochybil, když neadekvátně a nedostatečně posoudil možné důvody udělení mezinárodní ochrany z tzv. humanitárních důvodů. Žalovaný měl dle žalobce možnost poskytnout mu v jeho situaci humanitární azyl (§ 14 zákona o azylu), jelikož zákonodárce není schopen předpokládat všechny situace, v nichž je určitý postup vhodný či dokonce nutný. Zákonodárce ve většině takovýchto případů stanoví typicky demonstrativní výčty, kterými odstraňuje či zmírňuje tvrdosti obsažené v zákoně o azylu. 11. Individuální situací žalobce z pohledu udělení humanitárního azylu ve smyslu § 14 zákona o azylu se žalovaný nezabýval, resp. Ji vypořádal nesprávně jen formálně. Zprávy o stavu dodržování lidských práv a bezpečnostní situaci svědčí o tom, že v zemi původu nejsou dodržována lidská práva, práva jednotlivce, režim zasahuje do nezávislosti soudů. Žalobce žalovanému podrobně vylíčil skutečnosti týkající se jeho obav z věřitelů v zemi původu. Jeho dluh stále trvá. Jeho život i život rodinných příslušníků je ve vážném ohrožení právě z důvodu nesplacení dané částky, když jemu i jeho rodině již vyhrožováno bylo. 12. Dále žalobce v doplnění žaloby odkazoval na články z webu týkající se aktuální bezpečnostní a politické situace v Nigérii, dle kterých je situace v Nigerii vyhrocená, není tam bezpečno, organizované zločinecké skupiny patří mezi zásadní hrozbu pro stabilitu země a policie a státní orgány nejsou schopny zajistit žalobci bezpečí. 13. Žalobce uvedl, že dle ustanovení § 14a odst. 1 zákona o azylu (pozn. soudu: žalobce měl na mysli § 14) platí, že jestliže v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit národní humanitární azyl (dále jen „humanitární azyl“) z humanitárního důvodu. Rodinnému příslušníku podle § 13 odst. 2 azylanta, kterému byl udělen humanitární azyl, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí humanitární azyl za účelem sloučení rodiny; § 13 se použije obdobně. 14. Dále sdělil, že dle ustanovení § 14a odst. 1 zákona o azylu platí, že doplňková ochrana se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště. 15. Závěrem shrnul, že má proto za to, že pokud by mu nebyla udělena mezinárodní ochrana dle ustanovení § 12 písm. a) a b) zákona o azylu, splňuje minimálně podmínky pro udělení doplňkové ochrany dle ustanovení § 14a odst. 1 zákona o azylu, jelikož v případě jeho návratu do vlasti by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy, protože by byl vystaven hrozbě fyzického a psychického násilí, či pro udělení humanitárního azylu dle § 14 zákona o azylu, jelikož pokud by byl vrácen do státu, jehož je státním občanem, hrozilo by mu skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem. III. Shrnutí vyjádření žalovaného 16. Žalovaný popřel oprávněnost žaloby (včetně doplnění) a vyjádřil s ní nesouhlas, neboť neprokazuje nezákonnost napadeného rozhodnutí. Odkázal na obsah správního spisu, zejména na žádost o udělení mezinárodní ochrany a protokol o pohovoru včetně ostatního spisového materiálu. 17. V průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce je obava z návratu do země původu, jelikož nesplatil včas půjčku a bylo jak jemu, tak i jeho rodině vyhrožováno zabitím. 18. Žalobce konkrétně uvedl, že si za účelem zajištění cesty do zahraničí (ČR) půjčil od blíže nespecifikovaného gangu asi 7 000 USD, které hodlal vrátit poté, co v ČR bude profesionálně hrát fotbal v Baníku Ostrava. V ČR s ním ale smlouva nebyla uzavřena, proto odjel zkusit hrát fotbal do Německa, kde byl ale zadržen a vrácen do ČR. Zmínil, že mu bylo až na území ČR vyhrožováno, jakož i jeho rodině, protože nesplatil půjčku včas, přesto, že jeho rodina menší část zaplatila. Poslední vyhrůžka jeho rodině, stále žijící v Nigérii, přišla v únoru 2024 a jeho osobě pak v březnu 2024; poté se jeho rodina odstěhovala někam na venkov, čímž se dalšímu vyhrožování vyhnula. Žalobce se nyní obává, že pokud by se vrátil do Nigérie, bude členy gangu kdekoli nalezen. Doplnil, že mělo dojít (v září 2024) k zabití muže, který jej dovedl ke gangu. 19. Žalovaný uvedl, že žalobce může využít tzv. vnitřního přesídlení, jako to učinila jeho rodina, k čemuž má nigerijskou ústavou garantované právo. Dále doplnil, že se zjevně jedná o nelegální j