7 As 22/2012 — Nejvyšší správní soud

51 A 6/2025- 45 - text  9 51 A 6/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Blažkem ve věci žalobce: Š. B. zastoupen advokátem JUDr. Pavlem Koskem sídlem Pernštýnská 40, 530 02 Pardubice proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 6. 2025, č. j. KUKHK-16432/DS/2025/Kj, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Magistrát města Hradec Králové (dále také „magistrát“) rozhodnutím ze dne 7. 4. 2025 uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Uvedeného přestupku se žalobce dopustil tím, že se v rozporu s § 5 odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu odmítl podrobit jednak orientační dechové zkoušce ke zjištění, zda při řízení osobního motorového vozidla není ovlivněn alkoholem, jednak lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologických materiálů. Magistrát daným rozhodnutím uložil žalobci pokutu ve výši 25 000 Kč, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 18 měsíců a povinnost nahradit náklady řízení. 2. Žalovaný následně zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí magistrátu v záhlaví uvedeným rozhodnutím. Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). II. Žaloba a vyjádření žalovaného 3. Žalobce především namítl, že zasahující policisté jej nevyzvali k podrobení se orientační dechové zkoušce a lékařskému vyšetření v souladu se zákonem. Případné neuposlechnutí této výzvy proto na něj nemůže mít jakýkoliv negativní dopad. Ze spisového materiálu nevyplývá, že by použili zákonem stanovenou formulaci „jménem zákona“. Žalobce zároveň nebyl zasahujícími policisty poučen o možných následcích neuposlechnutí takové výzvy, tak jak stanoví § 114 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen „zákon o Policii ČR“). V záznamu označeném jako „odmítnutí” v čase 0:00:22 k pokusu o poučení došlo. Policista žalobci sdělil, že pokud se nepodrobí výzvě, je to jako kdyby požil alkohol. Toto poučení se však žalobci jeví jako nedostatečné. Nebylo mu známo, že odmítnutím dechové zkoušky mu hrozí pokuta v řádech desetitisíců a zákaz řízení. Pokud by mu toto bylo sděleno, bez dalšího by se dechové zkoušce i případnému lékařskému vyšetření podrobil. Navíc je právním laikem a výzvě nebyla přítomna žádná další osoba znalá právních předpisů. Žalobce poukázal také na úpravu poučovací povinnosti obsaženou v § 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii (dále jen „zákon o obecní policii”), a v § 13 zákona o Policii ČR. Výklad těchto ustanovení provedený žalovaným označil za svévolný. 4. Dále žalobce namítl, že existují zásadní rozpory ve výpovědích jednotlivých svědků. Strážníci i policisté se neshodují na základních okolnostech poučení, jejich výpovědi jsou tak nevěrohodné. Žalobce upozorňoval správní orgány na tyto rozpory, ty se však s jeho argumentací řádně nevypořádaly. Žalovaný tedy nezjistil skutkový stav způsobem, který by nevzbuzoval důvodné pochybnosti. Žalovaný měl důkladněji zvážit otázku věrohodnosti a přesvědčivosti výpovědí strážníků a policistů a případně provést i další důkazy k možným skutkovým variantám. Žalobce navrhoval, aby byl vyslechnut jeho bratr, který byl události přítomen. Žalovaný tento důkaz neprovedl pro údajnou nadbytečnost a podjatost svědka. Podle žalobce ale žalovaný nemohl učinit takový závěr bez toho, že by připustil uvedený důkaz. Žalobce navrhl, aby jeho bratra případně vyslechl soud. 5. Žalobce nesouhlasí též s uloženou sankcí. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí vůbec nezabýval jeho osobními, rodinnými ani majetkovými poměry. Stejně tak se nijak nezabýval tím, jaký konkrétní dopad bude mít zákaz řízení na život žalobce. V řízení přitom bylo doloženo, že řidičské oprávnění potřebuje ke svému zaměstnání. Odejmutí řidičského oprávnění tak pro žalobce představuje reálnou hrozbu ztráty zaměstnání, což by mělo negativní dopad nejen na jeho ekonomickou situaci, ale také na jeho možnost řádně pečovat o nezletilého syna. Uložený trest je tak pro žalobce likvidační. Žalobce poukázal také na výslovné konstatování magistrátu, že nezkoumal detailně jeho majetkové poměry. To je dle žalobce v rozporu s povinností správního orgánu posoudit individuálně dopady sankce na konkrétního účastníka řízení. 6. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil, eventuálně aby upustil od trestu zákazu činnosti a snížil uloženou pokutu na částku dle svého uvážení. 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce nepochybně řídil motorové vozidlo a odmítl se podrobit opakované výzvě k dechové zkoušce a k lékařskému vyšetření. Tento závěr podporují svědecké výpovědi i pořízené videozáznamy. Žalobce od počátku přistupoval ke kontrole negativně, její průběh ztěžoval i jeho bratr. Žalobce odmítl na místě podepsat oznámení o přestupku, neustále opakoval, že nebyl řidičem daného vozidla, s hlídkami nespolupracoval. Magistrát řádně vysvětlil, z jakých důvodů nevyslechl bratra žalobce. Náležitě odůvodnil také uložené sankce, zabýval se i majetkovými poměry žalobce. Žalovaný zdůraznil, že žalobci byla uložena výše pokuty a délka zákazu činnosti na spodní hranici zákonného rozpětí. Navrhl tedy žalobu jako nedůvodnou zamítnout. III. Posouzení věci krajským soudem 8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního soudního řádu správního. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalovaného. Ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, v souladu s § 51 s. ř. s. 9. Správní orgány uznaly žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu. Podle tohoto ustanovení se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích se v rozporu s § 5 odst. 1 písm. f) nebo g) odmítne podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyla ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou. 10. Podle § 5 odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu je řidič povinen podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem. 11. Zvláštním právním předpisem, na který odkazuje citované ustanovení zákona o silničním provozu, je zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen “zákon o ochraně zdraví”). Podle § 20 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného zákona je orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření povinna se podrobit osoba, u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek; respektive u které je důvodné podezření, že se požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky uvedla do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Podle odstavce 2 pak platí, že pokud povinná osoba orientační vyšetření odmítne nebo takové vyšetření nelze provést nebo úspěšně dokončit, provede se odborné lékařské vyšetření. Pokud odborné lékařské vyšetření osoba odmítne, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. 12. Konkrétně mělo přestupkové jednání žalobce spočívat v tom, že řídil osobní motorové vozidlo značky Volvo XC90, RZ XXX, dne 24. 9. 2024 kolem 9:27 hod. na pozemní komunikaci v ul. Spojovací v Hradci Králové od domu č. p. 72/46 do postranní komunikace u domu č. p. 74/40. Po zastavení u domu č. p. 74/40 byl kontrolován hlídkou Městské policie Hradec Králové a vyzván k podrobení se orientační dechové zkoušce přístrojem Dräger a k lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologických materiálů. Těmto výzvám nevyhověl. Následně byla přivolána hlídka Policie ČR, Dopravního inspektorátu Hradec Králové. Ani na její výzvu se žalobce nepodrobil vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem. 13. Žalobce nijak nezpochybňuje, že se odmítl podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebyl ovlivněn alkoholem, a že se tak stalo v provozu na pozemních komunikacích. Původně sice odmítal, že by to byl on, kdo řídil v inkriminovaný čas výše specifikované vozidlo značky Volvo. Jak vyplývá z výpovědí svědků, právě tím zdůvodňoval na místě kontroly, proč odmítá vyhovět výzvám strážníků a policistů k podrobení se orientační dechové zkoušce a k lékařskému vyšetření. Z pořízených videozáznamů však jednoznačně plyne, že řidičem vozidla byl žalobce. Na videozáznamu pořízeném z kamery umístěné u parkoviště Pensionu u Sv