5 As 253/2024 — Nejvyšší správní soud

52 A 29/2024- 56 - text 7 52 A 29/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Dvořáka a soudců Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry a JUDr. Aleše Korejtka ve věci žalobkyně: Relax centrum Čeperka, a.s., IČ 049 85 397 sídlem Bělehradská 554, 530 09 Pardubice zastoupené Mgr. Martinem Chludem, advokátem sídlem Palackého třída 802, 537 01 Chrudim proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, IČ 708 92 822 sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 4. 2024, č. j. KUPA-8088/2024-3 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V dané věci se soud zabývá přestupkem žalobkyně spočívajícím v porušení zásad ochrany zemědělské půdy. Žalobkyni je kladeno za vinu, že užívala zemědělskou půdu k nezemědělským účelům (těžba štěrkopísku) bez souhlasu státních orgánů a též to, že půdu neužívala či neudržovala v souladu s charakteristikou druhu pozemku. Pokuta uložená žalobkyni činí 40 000 Kč. I. Podstata věci a napadené rozhodnutí 2. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný změnil, tj. zpřesnil v části časového vymezení spáchání přestupku a v popisu prováděné nezemědělské činnosti, a ve zbývající části k odvolání žalobkyně potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Pardubic, odboru životního prostředí, oddělení ochrany přírody (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 19. 2. 2024, č. j. OŽP/22871/2024/Li. Tímto prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 40 000 Kč za porušení ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) a § 3 odst. 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon o ochraně ZPF“) a povinnost nahradit náklady řízení. 3. Shora označeného přestupku se měla žalobkyně dopustit tím, že v době minimálně ode dne 28. 7. 2022 (datum kontroly provedené správním orgánem I. stupně) přinejmenším do dne 16. 1. 2023 část zemědělského pozemku parc. č. 1109 v katastrálním území Čeperka (dále též jen „předmětný pozemek“), který je v jejím vlastnictví, užívala k nezemědělským účelům bez souhlasu s odnětím ze zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“). Na této části pozemku blíže označené v odůvodnění rozhodnutí probíhala těžba štěrkopísku a byly provedeny rozsáhlé terénní úpravy. Současně celý shora uvedený pozemek nebyl obhospodařován v souladu s charakteristikou druhu pozemku. 4. Žalobkyně proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podala obecně koncipované odvolání, ve kterém uvedla, že přestupek nespáchala a správní orgán nesprávně aplikoval právní normy. Namítla rovněž promlčení přestupku. Bez dalšího tvrdila, že nebyly provedeny jí navržené důkazy ke zjištění správného stavu věci. Rozhodnutí měla za nepřezkoumatelné. 5. Žalovaný shora popsaným rozhodnutí odvolání žalobkyně nevyhověl. Ve výrokové části rozhodnutí provedl formulační změny spočívající ve zpřesnění popisu přestupkového jednání žalobkyně. Součástí odůvodnění rozhodnutí učinil letecký snímek, tedy ortofoto části předmětného pozemku. Z ortofota pro přítomnost bagru dovodil, že v místě probíhá či probíhala těžba štěrkopísku. Uvedl, že se jedná o tzv. trvající přestupek, kdy v úvodní fázi dochází k protizákonné činnosti, tj. vyvolání protiprávního stavu a posléze přestupkové jednání spočívá v udržování protiprávního stavu. K tomu blíže viz § 8 zákona č. 250/2016 Sb. S ohledem na obsah správního spisu měl spáchaný přestupek za zřetelně prokázaný. Upozornil, že protiprávní stav na místě stále trvá, čímž přinejmenším implicitně vyloučil namítané promlčení přestupku. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně neshledal nepřezkoumatelným, odmítl nutnost provádění dalších důkazů. II. Žaloba a její obsah 6. Žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného podala žalobu, v níž požadovala zrušení rozhodnutí. Namítla nepřezkoumatelnost rozhodnutí, a to především proto, že důkazy nebyly řádně vyhodnoceny. Pokud se dle žalovaného jedná o trvající přestupek, tak v rozhodnutí chybí popis toho, jak žalobkyně v rozhodnutí označený protiprávní stav udržuje. Není uvedena jakákoli určitá činnost. 7. Dále namítala, že pozemek nebyl v minulosti k zemědělským účelům využíván a nemá být veden jako zemědělská půda. Odkázala na judikaturu Nejvyššího správního soudu týkající se ochrany skutečné zemědělské půdy. Vypořádání žalovaného s touto námitkou je nedostatečné. Pokud správní orgány dovodily, že se jedná o zemědělskou půdu, nemohly čerpat pouze z leteckých snímků. Jestliže poté správní orgány tvrdí, že byly provedeny sondy na místě samém, měly vycházet ze skutečností sdělených odborně způsobilými osobami a nikoli ze své činnosti. III. Vyjádření žalovaného, replika žalobkyně a jednání soudu 8. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že skutkový stav byl řádně zjištěn a skutek, v němž je spatřováno přestupkové jednání, byl dostatečně popsán. O charakteru pozemku, resp. půdy a její přináležitosti do zemědělského půdního fondu rovněž nebylo pochyb. Využití leteckých snímků měl za možné. 9. Žalobkyně v replice zopakovala žalobní námitky. 10. Při jednání soudu účastníci řízení setrvali na svých návrzích. Dokazování před soudem nebylo prováděno. IV. Přezkum věci soudem 11. Žaloba byla podána včas, a to osobou oprávněnou – uznanou vinnou ze spáchání přestupku. 12. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v rámci uplatněných žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného ve smyslu § 75 odst. 1 s. ř. s. 13. Pro účely soudního přezkumu pak platí, že napadené rozhodnutí a rozhodnutí správního orgánu I. stupně tvoří jeden celek. 14. Soud taktéž úvodem soudního přezkumu uvádí, že pokud bude mít za to, že úvahy správních orgánů, vypořádání námitek žalobkyně a odpovídající odůvodnění rozhodnutí jsou správná a v souladu se zákonnou úpravou, tak na tato může odkázat a nebude třeba, aby bylo opětovně a obsáhle reagováno na námitky žalobkyně. Platí zásadně rovněž úvaha, že samotné rozhodnutí a posléze jeho odůvodnění, jež je v rozporu s náhledem žalobkyně, nemusí v důsledku znamenat, že je nezákonné a zkracuje žalobkyni na jejích právech. IV.a K námitkám nepřezkoumatelnosti rozhodnutí 15. Námitce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí soud v obecné rovině nepřisvědčuje. Odkazuje především na to, že žalovaný změnou ve výrokové části rozhodnutí správního orgánu I. stupně dostatečným způsobem na základě obsahu spisové dokumentace zpřesnil popis přestupkového skutku. Žalovaný tak stanovil přesný časový úsek, ve kterém byl přestupek páchán. Byl rovněž doplněn konkrétní důvod, který správní orgán považuje za nezemědělskou činnost ve smyslu § 3 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně ZPF. Součástí odůvodnění rozhodnutí žalovaný rovněž učinil výřez ortofoto pozemku parc. č. 1109 v k. ú. Čeperka prokazující, že na pozemku byly provedeny rozsáhlé terénní úpravy, a též byl těžen štěrkopísek. 16. Z napadeného rozhodnutí, které jinak potvrdilo prvostupňové rozhodnutí, se vcelku jasným způsobem podává, jaké skutečnosti jsou žalobkyni kladeny za vinu a na základě jakých důkazů správní orgány ke svým závěrům došly. Soud souhlasí s žalovaným, že spisová dokumentace, včetně fotografických podkladů, dávají dostatečný podklad k tomu, aby bylo lze dojít k závěru, že žalobkyně porušila v rozhodnutí označená ustanovení zákona o ochraně ZPF. Soud odkazuje na zřejmé terénní úpravy a existenci vodní plochy o větších rozměrech na dotčeném pozemku. Ostatně sama žalobkyně byla schopna na závěry napadeného rozhodnutí zřetelně reagovat, což nasvědčuje tomu, že u ní nevyvstal zásadní problém při uchopení obsahu rozhodnutí. Tyto skutečnosti proto svědčí o tom, že napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti v obecné rovině netrpí. 17. Žalobkyně dále nepřezkoumatelnost rozhodnutí spatřovala ve vztahu k absenci popisu jednání žalobkyně, kterým by měla udržovat tvrzený protiprávní stav, jež je základem přestupkového jednání. Tvrdila, že sousloví udržování stavu si vyžaduje určitou činnost. Odkázala na argumentaci žalovaného vystavěnou na konceptu trvajícího přestupku ve smyslu § 8 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon č. 250/2016 Sb.“). Soud s uvedeným nesouhlasí. 18. Krajský soud souhlasí se závěrem žalovaného, že oba přestupky definované formálně dle jejich skutkové podstaty vymezené v § 3 odst. 1 písm. c) a § 3 odst. 4 zákona o ochraně ZPF, jsou přestupky trvajícími. Zakázané jednání stanovené zákonem je popsáno jako užívání, resp. udržování, z čehož lze dovodit, že se nejedná toliko o jednorázový akt, nýbrž o navození určitého stavu a/nebo jeho udržování. 19. Ustanovení § 8 zákona č. 250/2016 Sb. stanoví, že trvající přestupek je takový přestupek, jehož znakem je jednání pachatele spočívající ve vyvolání a následném udržování protiprávního stavu nebo jednání pachatele spočívající v udržování protiprávního stavu, který nebyl pachatelem vyvolán. 20. Z citované úprav