52 A 70/2024 – Krajský soud v Hradci Králové

52 A 70/2024- 78 - text 12 52 A 70/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci žalobkyně: X, narozená X bytem X zastoupená advokátem Mgr. Martinem Mačkou sídlem Husova 774, 562 01 Ústí nad Orlicí proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, IČ 708 92 822 sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice za účasti: 1. Zemědělské družstvo „Růžový palouček“, IČ 001 29 771 sídlem Morašice 180, 569 51 Morašice zastoupené advokátem JUDr. Jiřím Morávkem sídlem Ruská 879, Choceň 2. Obec Javorník, IČ 00278998 sídlem Javorník 120, 566 01 Vysoké Mýto 3. X1, narozený dne X bytem X zastoupený X2, obecnou zmocněnkyní bytem X 4. X3, narozená dne X bytem X zastoupená Mgr. Zbyňkem Kysilkou, advokátem sídlem Sechterova 1519/12, Praha 4 – Kunratice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 9. 2024, č. j. KUPA-19024/2024-2 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení Odůvodnění: 1. V této věci se soud řeší otázku existence veřejně přístupné účelové komunikace vyvolanou negativním návrhem žalobkyně. Zabývá se především tím, zda byl vlastníkem nemovitostí udělen souhlas s obecným (veřejným) užíváním. Dále též možným zánikem v důsledku změny okolností spojených s faktickým průběhem dopravní cesty spolu s trváním nutnosti komunikační potřeby. I. Vymezení věci a dosavadní průběh řízení 2. Žalobkyně požádala Městský úřad Vysoké Mýto, odbor dopravních a správních agend (dále jen „prvostupňový orgán“) o určení neexistence veřejně přístupné účelové komunikace na pozemcích označených v katastru nemovitostí jako p. č. XA a p. č. XB v obci X a katastrálním území X (dále jen „předmětné pozemky“). Pozemek p. č. XA je ve vlastnictví žalobkyně, pozemek XB vlastní osoba zúčastněná na řízení 1). Všechny v tomto rozsudku uváděné nemovitosti se nachází v katastrálním území X. Katastrální území nebude tak u každé z nich nadále uváděno. 3. Orgán prvního stupně v dané věci rozhodl nejprve rozhodnutím ze dne 31. 8. 2022, č. j. MUVM/059815/2022 (dále „první prvostupňové rozhodnutí“), v němž deklaroval existenci veřejně přístupné účelové komunikace dle § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v rozhodném znění (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“) na částech předmětných pozemků. Uvedené rozhodnutí napadla žalobkyně odvoláním, které bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 29. 11. 2022, č. j. KrÚ 91134/ODSH/2022-Sv zamítnuto a první prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. Na základě žaloby žalobkyně bylo označené rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 11. 2022 rozsudkem zdejšího soudu ze dne 14. 6. 2023, č. j. 52 A 6/2023-70 zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. 4. V následném řízení, které proběhlo po zrušení prvního prvostupňového rozhodnutí žalovaným (rozhodnutím ze dne 7. 9. 2023, č. j. KrÚ 74750/ODSH/2023-Sv) v návaznosti na zrušovací rozsudek krajského soudu, doplnil prvostupňový orgán v souladu s právním názorem vysloveným ve výše specifikovaném zrušovacím rozsudku krajského soudu dokazování a ve věci opětovně rozhodl, a to rozhodnutím ze dne 23. 5. 2024, č. j. MUVM/039230/2024 (dále „druhé prvostupňové rozhodnutí“). Řízení bylo především doplněno o výslechy dalších svědků a bylo zpracováno geodetické zaměření okolí cesty. V druhém prvostupňovém rozhodnutí prvostupňový orgán deklaroval existenci veřejně přístupné účelové komunikace dle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích na předmětných nemovitostech. Průběh předmětné dopravní cesty je popsán ve výroku druhého prvostupňového rozhodnutí. Součástí druhého prvostupňového rozhodnutí je jako jeho příloha připojeno geodetické zaměření, které zachycuje poměry v místě předmětných pozemků. 5. Druhé prvostupňové rozhodnutí napadla žalobkyně odvoláním, které žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím zamítl a druhé prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Žalovaný se ztotožnil se závěry prvostupňového orgánu, tedy že komunikace vymezená ve výroku prvostupňového rozhodnutí naplňuje všechny znaky veřejně přístupné účelové komunikace ve smyslu zákona o pozemních komunikacích, a to včetně znaků vyslovených judikaturou. Stručně shrnuto správní orgány dospěly k závěru, že dopravní cesta je znatelná v terénu, slouží ke spojení vymezených nemovitostí s pozemní komunikací a k obhospodařování zemědělského pozemku, vlastníky předmětných pozemků byl v minulosti udělen konkludentní souhlas s užíváním těchto pozemků veřejností a cesta na předmětných pozemcích též plní nezbytnou komunikační potřebu pro sousední nemovitosti. II. Žaloba a její obsah 6. Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného včasnou žalobou podanou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“). V žalobě se domáhala zrušení napadeného rozhodnutí pro nezákonnost a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. V podstatě s různou mírou intenzity sporovala naplnění všech čtyř znaků veřejně přístupné účelové komunikace. 7. Jedná se již o druhé soudní řízení v této věci (viz bod 3. shora). Správní orgány v druhém rozhodovacím kole vycházely ze závěrů předchozího soudního rozhodnutí. 8. Stěžejní okruh žalobních námitek se vztahoval k otázce naplnění znaku souhlasu vlastníka předmětných pozemků s jejich obecným užíváním. V řízení dle žalobkyně nebylo prokázáno, že byl dán souhlas, byť konkludentní, vlastníka s užíváním předmětných pozemků neomezeným okruhem osob (veřejností). Pokud byl v minulosti udělován souhlas vlastníky předmětných pozemků s průchodem přes předmětné pozemky, dělo se tak vždy pouze pro konkrétní případy či konkrétní osoby. To vyplývá z výpovědi žalobkyně a svědecké výpovědi X4. Výpovědi dalších účastníků řízení a třetích osob jsou dle žalobkyně neobjektivní z důvodu jejich zájmu na výsledku řízení založeného vlastnictvím sousedních pozemků. I pokud by byl v minulosti udělen konkludentní souhlas vlastníka s užíváním cesty neomezeným okruhem osob, nelze tím argumentovat vzhledem k současnému stavu pozemků a okolnostem. Je totiž zřejmé, že předmětné pozemky nejsou určeny k přístupu veřejnosti, neboť tvrzená cesta dlouhodobě nikam nevede, resp. vede do zoraného pole a nemůže tak již sloužit jako přístupová cesta do lesa. Nemožnost předmětných pozemků sloužit jako komunikace pro předem neurčený počet osob dle žalobkyně vyplývá i z přiložené fotodokumentace pořízené při šetření na místě. 9. Žalobkyně dále nesouhlasila se závěry žalovaného, že již existence komunikační potřeby vlastníků nemovitostí zakládá právo vstupu na předmětnou cestu i třetím subjektům (veřejnosti), neboť tento závěr nemá oporu v judikatuře soudů. Poukazovala na skutečnost, že pozemky žalobkyně nejsou veřejností mnoho let užívány, neboť předmětná cesta vede do zoraného pole a již neslouží jako přístupová cesta do lesa. Předmětné pozemky nejsou užívány ani jako přístup pro účely zemědělské činnosti. Dle žalobkyně tedy absentuje zájem veřejnosti na užívání jejích pozemků, neboť cesta slouží pouze úzce vymezenému okruhu konkrétních jedinců, kteří si musí zajistit přístup ke svému pozemku prostřednictvím institutů soukromého práva [viz rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 2.5.2012, č. j. 1 As 32/2012-42]. 10. K existenci nezbytné komunikační potřeby žalobkyně připustila, že ji lze shledat toliko ve vztahu k pozemkům p. č. XC a p. č. XD, avšak je nutno ji řešit prostřednictvím soukromoprávních institutů. Ve vztahu k pozemku p. č. XE přichází v úvahu nezbytná komunikační potřeba pouze v rozsahu vyasfaltované části předmětného pozemku s tím, že přístup k uvedenému pozemku je navíc řešen v soukromoprávní rovině. III. Vyjádření žalovaného a osoby zúčastněných na řízení 1) 11. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na napadené rozhodnutí. Poukázal na skutečnost, že žalobní body v podstatě odpovídají odvolacím námitkám, s nimiž se v odůvodnění napadeného rozhodnutí vypořádal. Celá komunikace, její vyasfaltovaná i nevyasfaltovaná část, v rozsahu definovaném ve výroku prvostupňového rozhodnutí naplňuje všechny znaky veřejně přístupné účelové komunikace. Předmětná komunikace byla v minulosti užívána širokou veřejností a předchozí vlastníci s jejím veřejným užíváním vyslovili konkludentní souhlas. Nesouhlas současných vlastníků s veřejným užíváním předmětné komunikace je nerozhodný. Dle žalovaného jsou žalobní námitky nedůvodné, proto závěrem navrhl zamítnutí žaloby. 12. Osoba zúčastněná na řízení 1) souhlasila se stanoviskem žalovaného. Uvedla, že existenci cesty po dobu svého vlastnictví jednoho z předmětných pozemků brala za nespornou. IV. Jednání soudu 13. Soud ve věci konal ústní jednání, při němž žalobkyně setrvala na žalobě. Zdůraznila, že podstatné v dané věci je, že v současnosti neexistuje veřejný zájem na užívání předmětné komunikace, a to s ohledem na skutečnost, že původní cesta do lesa z