36 Ad 7/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

36 Ad 7/2025- 99 - text 7 36 Ad 7/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl soudcem Mgr. et Mgr. Jaroslavem Vávrou ve věci žalobce: X, narozený X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 5. 2025, č.j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobce se včasnou žalobou domáhal soudního přezkumu v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalované, kterým byly zamítnuty námitky žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 13. 3. 2025, č. j. X. Tímto rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu pro nesplnění podmínek uvedených v § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), a to s ohledem na posudek Institutu posuzování zdravotního stavu I. instance ze dne 11. 3. 2025. Dle uvedeného posudku nebyl žalobce invalidní ani pro invaliditu prvního stupně, neboť míra poklesu jeho pracovní schopnosti činila toliko 30 %. 2. V námitkovém řízení byl zpracován posudek zdravotního stavu žalobce s tím, že Institut posuzování zdravotního stavu II. instance v posudku ze dne 29. 4. 2025 dospěl k závěru o totožné míře poklesu pracovní schopnosti žalobce ve výši 30 %. Žalované proto v druhé instanci nezbylo než námitky žalobce zamítnout a napadené rozhodnutí potvrdit. 3. V odůvodnění žalovaného rozhodnutí o námitkách žalovaná uvedla, že jak v minulosti, tak po zpracování nového posudku Institutem posuzování zdravotního stavu ze dne 29. 4. 2025 byla míra poklesu pracovní schopnosti žalobce stanovena na 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce je vertebrogenní postižení žalobce podrobně popsané na straně 5 a 6 posudku. Další zdravotní postižení žalobce byla zohledněna v navýšení horní hranice procentního rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti. II. Obsah žaloby a další vyjádření žalobce 4. Žalobce se žalobou domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. Podání žaloby odůvodnil tím, že jeho zdravotní stav byl nesprávně a nedostatečně posouzen. Má za to, že jeho zdravotní stav odůvodňuje přiznání druhého stupně invalidity. Zásadní pochybení spatřuje v tom, že nebyl osobně vyšetřen posudkovým lékařem. Při posouzení jeho stavu nebyly vzaty v úvahu jeho veškeré významné zdravotní potíže, tedy úzkostná porucha, panická ataka, reflux, nedoslýchavost a zejména plicní onemocnění CHOPN III. K doporučení nekouřit uvedl, že je nemístné. Ani respektování doporučení nekouřit mu zdraví nevrátí. Posudek o invaliditě ze dne 11. 3. 2025 neřeší otázku jeho celkového poklesu práceschopnosti, není zhodnocena jeho celková výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity. Posudek neobstojí v testu úplnosti, přesvědčivosti a správnosti. Dle žalobce se žalovaná dále nevypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi. 5. Dne 19. 7. 2025, tedy po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty pro podání žaloby, bylo soudu doručeno podání žalobce označené jako doplnění argumentace k žalobě. V něm žalobce shrnul svá zdravotní postižení. Uvedl, že pochybení posudkového lékaře spatřuje v tom, že jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu neurčil CHOPN ve stádiu III.-IV., které vykazuje nejvyšší míru funkčního postižení. Posudkový lékař nepřípustně zohlednil kouření žalobce, přestože žalobce kouření výrazně omezil. Posudkové zhodnocení vertebrogenních potíží žalobce jako lehkého funkčního omezení je v přímém rozporu s lékařskými nálezy, které popisují vícečetná strukturální a funkční poškození páteře odpovídající nejméně středně těžkému až těžkému postižení. Ze strany posudkového lékaře zůstal neposouzen vliv psychiatrického onemocnění, zcela opomenut byl vliv psychiatrické a analgetické medikace, která zásadně ovlivňuje schopnost žalobce soustavně pracovat a fungovat v běžném životě. Dále žalobce poukazoval na procesní pochybení, které spatřoval v nepřizvání odborných lékařů specializujících se na jeho zdravotní postižení. 6. K posudku posudkové komise ze dne 9. 12. 2025 vypracovanému pro účely soudního řízení žalobce uvedl, že s jeho závěry nesouhlasí. Posudek je neúplný a nepřesvědčivý, neboť posudková komise odborně neposoudila funkční dopad zdravotního stavu žalobce na jeho pracovní schopnost a omezila se pouze na popis diagnóz. Dále se posudková komise nevypořádala se zdravotní nezpůsobilostí žalobce k výkonu práce vyplývající ze vstupních pracovnělékařských prohlídek. Posudek se nevěnuje kombinovanému vlivu onemocnění žalobce a dlouhodobé medikace. Dlouhodobé předepisování opioidního analgetika Palexia, s vedlejšími účinky s přímým dopadem na pracovní schopnost a bezpečnost práce, svědčí o závažnosti jeho bolestivého stavu, který nelze hodnotit jako lehké funkční postižení. Posudek se nevypořádává s klíčovými žalobními námitkami a neobsahuje skutečně komplexní mezioborový rozbor souběžného působení plicního, neurologického a psychiatrického onemocnění a jejich vzájemně se potencujícího dopadu na pracovní schopnost žalobce. V závěru vyjádření navrhl doplnění dokazování znaleckými posudky z příslušných lékařských oborů. III. Přezkum věci soudem 7. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle skutkového a právního stavu v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“). Pro další průběh řízení byl zpracován shora zmíněný posudek zdravotního stavu žalobce Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Hradci Králové ze dne 9. 12. 2025, č. j. SZ/2025/1036-HK-14 (dále též „posudek PK MPSV“). 8. Posudková komise došla k závěru, že se u žalobce nejedná o míru poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o více než 35 %. Rozhodujícím zdravotním postižením žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je vertebrogenní postižení podrobně popsané na straně 2 (shodně na straně 4 a 8) posudku. Uvedené zdravotní postižení je uvedeno v kapitole XIII., odd. E, položce 1 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. 9. Posudková komise stanovila základní míru poklesu pracovní schopnosti na 20 % a při zohlednění dalších onemocnění na konečných 30 %. Zohledněna byla vykonávaná profese s fyzickou námahou, z dalších postižení žalobce zejména chronická obstrukční plicní nemoc, duševní obtíže, nedoslýchavost a refluxní esofagiditida, které odůvodnily navýšení procentuálního poklesu pracovní schopnosti žalobce o 10 %. Zdravotní stav žalobce byl přešetřen při jednání posudkové komise. Posudková komise uvedla důvody, pro které další zdravotní postižení žalobce samostatně nezpůsobují větší pokles pracovní schopnosti než rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce. Součástí posudku je i pracovní rekomandace. 10. Dle § 38 písm. a) zákona důchodovém pojištění má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku. 11. Podle § 39 odst. 1 téhož zákona je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 12. Podle odstavce 3 téhož zákonného ustanovení se pracovní schopností rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 13. Podle odstavce 4 téhož zákonného ustanovení se při určování poklesu pracovní schopnosti vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 14. Stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti podle druhů zdravotního postižení upravuje vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou s