7 Afs 11/2014 — Nejvyšší správní soud

22 A 53/2014- 34 - text pokračování - 7 - 22A 53/2014 22A 53/2014-34 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudkyň Mgr. Jarmily Úředníčkové a JUDr. Moniky Javorové v právní věci žalobce M. Č., zastoupeného Mgr. Alicjí Adamusovou Rzymanovou, advokátkou se sídlem Karviná-Mizerov, Kirovova 1430/11, proti žalovanému Policejnímu prezidiu České republiky, Ředitelství služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, se sídlem Praha 7, Strojnická 27, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18.2.2014 č.j. PPR-1666-3/ČJ-2014-990450, takto: I. Žaloba s e zamítá. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobou ze dne 23.4.2014 se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, ze dne 28.11.2013 č.j. KRPT-165008-19/ČJ-2013-0703IZ, jímž byl žalobci odňat zbrojní průkaz č. AL X vydaný pro skupiny oprávnění „E“, s dobou platnosti do 25.7.2017, a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno. Žalobce namítal, že ani žalovaný, ani správní orgán I. stupně nekonstatoval, čím konkrétně se řídil při svém rozhodování stran posuzování otázky spolehlivosti, vážnosti nebezpečí, kterého se měl údajně svým postupem dopustit. Žalobce poznamenal, že v odůvodnění rozhodnutí jsou pod body 1-5 vypsány jeho námitky uvedené v odvolání, konkrétně stran protokolu soudní komisařky, darování zbraně bez fyzického předání, počtu údajně spáchaných přestupků, posuzování otázky spolehlivosti (ztráty spolehlivosti) a opomenutí vyřízení povolení k držení zbraně kategorie „B“. Správní orgán I. stupně se k nim sice jistým způsobem vyjádřil, avšak opomenul u bodu 4 objasnit a provést řádnou úvahu, čím se správní orgán při hodnocení podkladů řídil, v čem vidí v daném případě vážnost nebezpečí, kterého se svým jednáním dopustil, když jak vyplývá z provedených důkazů, k porušení zákona o zbraních došlo za okolností pro něho citlivých, zbraň byla registrována v evidenci Policie ČR, byla uložena v trezoru současného držitele zbraně. Namítal, že toliko závěrem správní orgán I. stupně obecně uvedl, že zbraně jsou způsobilé vážně narušit veřejný pořádek a bezpečnost svou primární funkcí, kterou je devastace cíle střelou, a že si žalobce nesplnil ohlašovací povinnost s argumentací, že po dobu 5ti let údajně nebyla předmětná zbraň v dispozici osoby, na kterou byla registrována dle zákona o zbraních, a která byla odpovědná za splnění všech povinností. Žalobce zdůraznil, že se snažil opakovaně vysvětlit, kde se předmětná zbraň nacházela, kdo s ní manipuloval, kdy mu byla darována. Jeho vysvětlení však v konečném důsledku správním orgánem nebylo vzato v potaz. Žalobce dále namítal, že opakovaně písemně i u ústního jednání vysvětloval, že nemohl dodržet ust. § 42 odst. 1 zákona o zbraních, neboť fyzicky neměl co předložit, jelikož zbraň neměl ve své dispozici. Co se týče otázky nabytí do vlastnictví zbraně kategorie „B“, kdy nepožádal o vydání příslušného povolení, jak to ukládá ust. § 12 odst. 1 zákona o zbraních, čímž spáchal přestupek dle § 46 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zdůraznil, že vlastnil zbrojní průkaz od r. 1997 a netušil, že musí (i za této situace, kdy zbraň fakticky neměl a byl držitelem zbrojního průkazu skupiny „E“, které jej opravňuje mimo jiné nabývat do vlastnictví, držet, popř. nosit zbraň kategorie „B“) žádat o povolení k nabytí zbraně. Uvedl, že do ukončení dědického řízení nesměl s majetkem nijak nakládat. Tyto námitky nebyly vzaty v potaz a byl uznán vinným z přestupku dle § 46 odst. 1 zákona o přestupcích a přestupku dle § 76 odst. 1 písm. c) zákona o zbraních. Žalobce dále zrekapituloval průběh správního řízení a zmínil, že podal rovněž žádost o přezkumné řízení ohledně přestupku projednávaného v blokovém řízení. Krajský úřad mu přípisem ze dne 14.10.2013 č.j. MSK 128432/2013 sdělil, že neshledal důvody pro zahájení přezkumného řízení s tím, že pokuta byla v blokovém řízení vydána v souladu s právními předpisy a podmínky pro její uložení byly splněny. Otázka, zda byl přestupek spolehlivě zjištěn, byla dle názoru krajského úřadu zodpovězena tím, že žalobce s uložením blokové pokuty souhlasil. Žalobce uvedl, že i když si je vědom pravomocného rozhodnutí o spáchání dvou výše uvedených přestupků, je minimálně zjevné, že tyto byly spáchány jedním skutkem, takže jde de facto o „jedno“ jednání, a to za podmínek závažných rodinných událostí. Jeho tíživá rodinná situace nebyla posuzujícími správními orgány řádně, objektivně a dostatečně zohledněna, tzv. vážnost nebezpečí byla vyhodnocena spíše jen formálně. Žalobce uvedl, že opakovaně tvrdil, že pistoli dostal od otce darem, ale ne tzv. fyzicky. Je-li v protokolu notářky Mgr. M. C. ze dne 18.3.2013 uvedeno, že zbraň dostal ještě za života otce cca 5 let zpátky, pak došlo k chybnému pochopení situace. Poznamenal, že dostal od otce darem dvě zbraně. Jednu před cca 5ti lety a druhou, ohledně které se vedlo řízení, získal od svého otce během jeho hospitalizace, ovšem nedošlo k fyzickému předání zbraně. Žalobce vyslovil přesvědčení, že jeho jednání zjevně nemůže jevit známky vážného nebezpečí pro vnitřní pořádek a bezpečnost. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. K námitce žalobce, že správní orgán nevysvětlil, čím konkrétně se stran posuzování otázky spolehlivosti, vážnosti nebezpečí řídil, uvedl, že správní orgán I. stupně důvody, proč považuje jednání žalobce za vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek a bezpečnost, rozvedl na str. 3 rozhodnutí. K obsahu protokolu sepsaného notářkou Mgr. M. C. dne 18.3.2012 uvedl, že je z něho seznatelné, že předmětná zbraň nebyla předmětem dědického řízení. Rozhodné skutečnosti k okolnostem, za nichž k darování zbraně došlo, byly uvedeny před notářkou. I matka žalobce potvrdila, že zbraň byla žalobci darována před 5ti lety. Skutečnost, že žalobce se cítil být vlastníkem zbraně, darované mu otcem a přitom tuto zbraň neměl ve fyzické dispozici, je výsledkem jeho přístupu k plnění povinnosti držitele zbrojního průkazu, jak jsou stanoveny v § 29, § 41 a § 42 zákona o zbraních, pro případ nabytí vlastnictví ke zbrani. Nečinnost žalobce je v přímém rozporu s povinnostmi, které mu zákon o zbraních ukládal. Žalovaný zdůraznil, že žalobce uvádí okolnosti a údaje, které byly relevantní pro vyslovení viny za spáchání předmětných dvou přestupků, a měl možnost je namítat v přestupkovém řízení. Za současného stavu věci nelze revokovat pravomocné rozhodnutí o přestupcích. U jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích k věci. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění), a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Z obsahu správního spisu krajský soud zjistil, že dne 5.8.2013 žalobce převzal oznámení o zahájení správního řízení ze dne 1.8.2013 ve věci odnětí zbrojního průkazu ev.č. X, vydaného pro skupinu „E“ s dobou platnosti do 25.7.2017 dle ust. § 27 odst. 1 písm. c) zákona o zbraních s odůvodněním, že dne 1.8.2013 bylo Policii ČR, Krajskému ředitelství policie Moravskoslezského kraje, Odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, pracoviště Karviná, doručeno sdělení Magistrátu města Karviné, Odboru správního č.j. MMK/103121/2013, ze kterého vyplynulo, že žalobce byl dne 3.7.2013 v blokovém řízení uznán vinným z přestupků dle § 46 odst. 1 zákona o přestupcích a § 76 odst. 1 písm. c) zákona o zbraních, a že tak lze důvodně předpokládat, že jako držitel zbrojního průkazu přestal splňovat podmínku spolehlivosti dle § 23 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona o zbraních, neboť byl v posledních třech letech uznán vinným ze spáchání více než jednoho přestupku na úseku zbraní a střeliva. Součástí spisu je sdělení Magistrátu města Karviné ze dne 10.7.2013, adresované Policii ČR, Oddělení služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, pracoviště Karviná o tom, že dne 3.7.2013 byl v blokovém řízení vyřízen přestupek týkající se žalobce, který se dopustil přestupku dle § 46 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na ust. § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních, ve znění pozdějších předpisů, jehož se dopustil tím, že blíže neurčeného dne v měsíci říjnu 2012 bez příslušného povolení nabyl do vlastnictví darem od svého otce samonabíjecí pistoli ČZ model 50, ráže 7,66 mm Browning, v.č. X se zásobníkem, jakožto zbraň kategorie „B“, a dále přestupku dle § 76 odst. 1 písm. c) zákona č. 119/2002 Sb. o zbraních, ve znění pozdějších předpisů, když neoznámil podle § 42 odst. 2 zákona o zbraních převod vlastnictví ke zbrani kategorie „A“, „B“ nebo „C“. Policie ČR, Krajské ř