1 Ao 2/2010 — Nejvyšší správní soud

79 A 4/2017- 45 - text pokračování - 14 - 79 A 4/2017 79 A 4/2017 - 45 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. a JUDr. Zory Šmolkové ve věci navrhovatele Město Klimkovice se sídlem Klimkovice, Lidická 1, v řízení zastoupeného Mgr. Radimem Kozubem, advokátem se sídlem Praha 10, Žitomírská 22, proti odpůrci Statutární město Ostrava se sídlem Ostrava, Prokešovo náměstí 8, v řízení zastoupenému JUDr. Petrem Pyšným, advokátem se sídlem Ostrava, Občanská 16, o návrhu na zrušení částí opatření obecné povahy – Územního plánu Ostrava, t a k t o : I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : A. Navrhovatel se podaným návrhem domáhá zrušení Územního plánu Ostrava v částech: 1) územní rezerva označená jako „URZ 3“ v k.ú. Poruba o výměře 21,15 ha s předpokládaným způsobem využití bydlení, občanské vybavení, 2) územní rezerva označená jako „URZ 5“ v k.ú. Poruba o výměře 103,48 ha s předpokládaným způsobem využití bydlení, občanské vybavení, a 3) zastavitelná plocha pro průmyslové využití a smíšenou obytnou funkci č. P 16 v k.ú. Poruba o výměře 19,92 ha s navrženým způsobem využití lehký průmysl. V návrhu namítá, že: 1) odpůrce uplatnil připomínky dne 16.11.2012, kde namítal dotčení lázeňské krajiny vymezené pro léčebné lázně Klimkovice. K těm se vyjádřil Český inspektorát lázní a zřídel, který apeloval na odpůrce, aby zohlednil ochranu stávajících přírodních léčebných lázní a lázeňského místa. Přesto v žádné části napadeného územního plánu nebyly připomínky navrhovatele nikterak vypořádány. Proto je podle navrhovatele napadený územní plán nepřezkoumatelný; 2) plochy ve vymezené podobě jsou v rozporu s požadavkem na kvalitu lázeňské krajiny ve smyslu § 8 odst. 3 vyhl. č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lázeňská vyhláška“). Zejména plocha P 16 umožňuje druh výstavby, který může zasáhnout do lázeňské krajiny mimořádně negativním způsobem; 3) vymezení ploch URZ 3 a URZ 5 je neurčité, když až z textové části (tzn. ne již z grafické části) lze dohledat, pod které plochy s rozdílným způsobem využití tyto patří. Má se jednat o územní rezervy městského charakteru zástavby, pojem „městský charakter zástavby“ však není nikde blíže definován. Jakkoli je v tabulce 5 v kapitole 3.2.4. uveden údaj o předpokládaném využití „Bydlení, Občanské vybavení“, není zřejmé, zda půjde: a) pouze o „plochy smíšené – občanské vybavení“, nebo b) o „plochy bydlení v rodinných domech“, nebo i c) o „plochy občanské vybavení“, nebo i d) o „plochy bydlení v bytových domech“. Není tak zřejmé, jak a podle jakých kritérií budou budoucí možnosti využití dotčených územních rezerv prověřovány, tzn. na jaké konkrétní zastavitelné plochy bude možné vytčené územní rezervy překlápět. Neurčitost výrokové části pak nemůže být nahrazena odůvodněním územního plánu; 4) při vymezení plochy P 16 odpůrce porušil v kapitolách 6.6.1. a 3.2.3. stanovením konkrétních podmínek ust. § 3 odst. 2 písm. a) a § 11 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OPVÚ“), neboť takové podmínky nepřísluší stanovit územnímu plánu, ale plánu regulačnímu. Jedná se zejm. o prostorovou regulaci – počet nadzemních podlaží a zastavěnou plochu konkrétních budov. Z definic pojmů „nadzemní podlaží“, „půda“ a „podkroví“ přitom výšková hladina zástavby nevyplývá, když výškově nejsou podchyceny půda a podkroví; 5) do procesu pořizování návrhu územního plánu nepřípustně zasahovalo Zastupitelstvo města Ostravy. V podání ze dne 7.9.2017 navrhovatel doplnil, že tento závěr dovozuje z textu čl. 3.3.3. odůvodnění napadeného územního plánu: „Při tomto mapování vycházel zpracovatel i z usnesení zastupitelstva města, které posoudilo v průběhu prací na návrhu ÚPO uplatněné návrhy na změny současného územního plánu.“ Odpůrce navrhuje zamítnutí návrhu. Namítá absenci aktivní procesní legitimace navrhovatele, když ten logicky a konsekventně netvrdí, do jakých jeho práv bylo zasaženo, přičemž je vyloučeno, aby navrhovatelem tvrzené procesní pochybení zasáhlo do jeho hmotných práv. Navrhovateli nepřísluší hájit zájmy někoho jiného (např. vlastníka pozemků, které by napadenou částí územního plánu mohly být hypoteticky dotčen. K návrhovým bodům uvádí: 1) se stručně formulovanou připomínkou se odpůrce podrobně vypořádal na str. 112 – 115 přílohy II. odůvodnění územního plánu, které obsahuje vyhodnocení stanovisek obdržených v rámci společného projednávání návrhu; 2) podle příl. 1 vyhl. č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ÚAP“) je sledovaným jevem pro účely územně plánovací dokumentace lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa, nikoli však území lázeňské krajiny. Pořizovatel navíc prověřil plochu P 16 z hlediska možného vlivu na krajinný ráz lázeňského místa Klimkovice se závěrem, že konfigurace krajiny a vzdálenost uplatnění negativního vlivu neumožňují. Jedná se o krajinu zemědělskou v blízkosti dopravně zatížených pozemních komunikací (D1 a II/647), bez střídání závětrných úseků s cestami v otevřené krajině a stinných míst s polohami na slunci, střídání krajinných partií. Mimo to, území lázeňské krajiny není legislativně přesně vymezeno a netvoří tak žádný limit využití území; 3) podle příl. 7 ÚAP je obligatorní náležitostí legendy výkresu grafické části jen vymezení ploch. Územní plán stanovuje využití ploch územních rezerv URZ 3 a URZ 5 v tabulce 5 v podrobnostech příslušejících plochám územních rezerv. Konkrétní funkční a prostorové uspořádání je nutno vymezit až při změně územního plánu; 4) v územním plánu lze podle § 3 odst. 2 písm. a) a § 11 odst. 1, 2 OPVÚ, § 7 odst. 1 písm. f) ÚAP a podle § 43 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) stanovit výškovou regulaci zástavby, charakter a strukturu zástavby a též stanovit rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití. Odpůrce odkazuje na definice nadzemního podlaží, podkroví a půda na str. 8 – 9 textové části napadeného územního plánu. Zde odpůrce akcentuje, že navrhovatel proti návrhu územního plánu nepodal obdobnou připomínku, čímž se zbavil možnosti jejího vypořádání; 5) v návrhu navrhovatel tento návrhový bod nijak nekonkretizuje ani nenavrhuje důkazy k jeho prokázání. B. Z obsahu spisové dokumentace soud zjistil, že navrhovatel uplatnil k návrhu územního plánu dne 16.11.2012 tyto připomínky: 1) a) rozsah navrhované zástavby kolem silnice II/647 je v rozporu se ZÚR, když plocha zástavby je navržena skoro až k hranicím k.ú. Klimkovice. Základním požadavkem ZÚR však je, aby nedocházelo k rozšiřování zástavby jedné obce do druhé; b) zástavbou dojde k zásahu do míst s výhledy do krajiny, zvláště pak k zaclonění výhledu na klimkovická sanatoria. Dojde k narušení harmonického sepětí s okolní krajinou, čímž bude výrazně změněn krajinný ráz území a znehodnocena část krajiny kolem Klimkovic – zde se navrhovatel odvolává na § 8 odst. 1 písm. d) lázeňské vyhlášky; 2) předmětné území určené k zástavbě rodinnými domy se nachází v dosahu 4 – 5 km od lázní, přičemž navrhovatel cituje § 8 odst. 2 lázeňské vyhlášky; 3) navrhovatel požaduje upravit napojení plánovaných cyklostezek do Polanky nad Odrou a z Václavovic přes Janovou do Svinova. K těmto připomínkám se odpůrce vyjádřil na str. 113 – 116 přílohy č. II odůvodnění napadeného územního plánu takto: „1. Nesouhlas s vymezením ploch územních rezerv URZ 3 a URZ 5 Pořizovatel posoudil důvody nesouhlasu města Klimkovic k vymezeným plochám územních rezerv URZ 3 a URZ 5. Jedná se především o argumentaci města Klimkovic, že se jedná o rozpor s nadřazenou územně plánovací dokumentací vydanou krajským úřadem ZÚR MSK a dále nesoulad s vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 423/2001 Sb. Pořizovatel je toho názoru, že posuzování vymezených ploch územních rezerv dle výše uvedené nadřazené dokumentace a prováděcího právního předpisu je v kompetenci příslušných dotčených orgánů, chránících zájmy dle těchto právních předpisů. Dle provedeného zjištění se jedná o Krajský úřad Moravskoslezského kraje a o Ministerstvo zdravotnictví. Oba tyto dotčené orgány byly v rámci společného jednání obeslány a oba se k návrhu Územníh