6 Ads 87/2006 — Nejvyšší správní soud

25 Ad 2/2020- 53 - text  15 25 Ad 2/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Miroslavy Honusové ve věci žalobkyně: Bc. Mgr. G. P. zastoupena advokátem Mgr. Martinem Bugajem sídlem Komenského 14/1, 792 01 Bruntál proti žalovanému: Policejní prezident Policie České republiky sídlem Strojnická 27, 170 89 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 2. 2020, č. j. PPR-32727-11/ČJ-2019-990131 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 7. 4. 2020 domáhá zrušení v záhlaví specifikovaného rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 2. 2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí ředitele Krajského ředitelství Moravskoslezského kraje ve věcech služebního poměru č. ŘMRK-784/2019 z 31. 8. 2019, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyně odvolána ze služebního místa vedoucí oddělení tisku a prevence kanceláře ředitele Krajského ředitelství police Moravskoslezského kraje (ve smyslu § 25 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, v platném znění, dále jen „zákon o služebním poměru“) a zároveň byla ustanovena na služební místo vedoucí oddělení prevence téže kanceláře (dle § 20 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru); žalobkyni byl též určen služební příjem a bylo rozhodnuto o jejím hodnostním označení. 2. Žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné, neboť náležitě nevypořádalo všechny její odvolací námitky. Má za to, že žalovaný nevyhodnotil její tvrzení stran neúplnosti a nepřesnosti informací poskytnutých policejnímu prezidentovi týkajících se systemizace služebních míst, stran neseznámení žalobkyně s informacemi obsaženými v systemizaci, a stran překotností, s jakou byla se systemizací seznámena. Nepřezkoumatelnost žalobkyně dále spatřuje v absenci odůvodnění správního uvážení služebního funkcionáře. Nevypořádání námitek přednesených dne 30. 8. 2019 v rámci ústního jednání ve vztahu k mediálním výstupům žalobkyně realizovaným v září roku 2019 a prezentaci projektu „Crash“, jakož i námitek označených žalobkyní čísly 1 až 7 a 19 až 23, považuje žalobkyně za tzv. opomenuté důkazy. Dle žalobkyně dále v napadeném rozhodnutí chybí úvaha, zda ve věci bylo potřeba nařídit ústní jednání. Důvod nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí dle názoru žalobkyně tkví i v nevyřešení žalobkyní „pregnantně tvrzených“ vad řízení. 3. Další námitky žalobkyně směřují proti systemizaci služebních míst jako takové, jež se stala podkladem pro napadené rozhodnutí i rozhodnutí prvého stupně. Argumentace žalovaného dle názoru žalobkyně eliminuje právo policistů ve služebním poměru na přezkum změny systemizace služebních míst. Namítá nezákonný postup schválení této systemizace, neboť se při jejím schvalování příslušný orgán nezabýval obsahem činnosti žalobkyně, přičemž žalobkyni měly být přisouzeny preventivní projekty, jež nerealizovala. Informace obsažené v návrhu systemizace služebních míst považuje žalobkyně za předstírané, konkrétně tvrzení, že trend rozdělení oddělení tisku a prevence na dvě samostatná oddělení (oddělení tisku a oddělení prevence) úzce souvisí s vývojem public relations v rámci celé Policie České republiky a lze jej zaznamenat i v jiných krajských ředitelstvích, protože obdobný postup lze zaznamenat toliko v Moravskoslezském kraji a při Policejním prezidiu. Žalobkyně nesouhlasí se způsobem, jakým byla se systemizací služebních míst seznámena, jakož i se skutečností, že se k jejímu návrhu nemohla vyjádřit. Podklady pro přijetí systemizace služebních míst, jmenovitě finanční rozvahu, považuje za neúplné. 4. Žalobkyně namítá nezákonnost výkladu § 20 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru, když nesouhlasí s tím, že příslušník nemá možnost volby služebního místa. Žalobkyně žádala o ustanovení na nově vzniklé volné služební místo vedoucí oddělení tisku, přesto byla ustanovena na služební místo vedoucí oddělení prevence. Z napadeného rozhodnutí nevyplývá, zda a jaké její předpoklady vedly k nevyhovění žádosti. 5. Podle žalobkyně kvalita mediálních výstupů v září 2019 je znakem její odbornosti a zkušeností, proto má mít vliv na rozhodnutí o jejím ustanovení, což žalobkyně podrobně uvedla ve svých námitkách před při ústním jednání dne 30. 8. 2019 pod čísly 10 až 18, 24 až 26 a 27. Žalobkyně nesouhlasí ani s názorem, že dosahovala lepších výsledků v agendě prevence oproti agendě tisku. Uvedené nemá dle názoru žalobkyně oporu ve spise, pročež byly chybně vyhodnoceny dopady žalobkyní zpracovaných projektů „Policejní pohádky“ či „Černá kronika aneb ze soudních síní“. Dle žalobkyně úspěch citovaných výstupů svědčí o její erudici v oblasti mediální, nikoliv preventivní. Rozporný se spisovým materiálem má být i závěr žalovaného o tom, že žalobkyně v posledních letech již nebyla nejcitovanější policejní mluvčí. Žalobkyně napadá úvahu žalovaného o tom, že rozhodnutí služebního funkcionáře týkající se obsazení vedoucí pozice osobou, jež považuje za nejvhodnějšího kandidáta, nepodléhá soudnímu přezkumu a svůj závěr podpírá judikaturními odkazy. 6. Další okruh námitek žalobkyně se týká vad řízení. Žalobkyně nesouhlasí se způsobem vedení správního spisu správním orgánem prvého stupně, přesněji faktu, že neobsahoval řádně vyplněný spisový přehled, listiny nebyly očíslovány a chronologicky seřazeny. Nebyla jí dána možnost seznámit se s podklady rozhodnutí správních orgánů prvého stupně (vůbec), ani druhého stupně (dne 9. 1. 2020 bylo odesláno právnímu zástupci žalobkyně oznámení o ukončení shromažďování podkladů a možnosti nahlédnout do spisu, přičemž až dne 10. 1. 2020 byla do spisu dodána stanoviska odborových organizací). 7. Dle žalobkyně měla být dále dehonestována před podřízenými a příslušníky oddělení tisku prohlášením Mgr. K. R., vedoucí odboru komunikace a vnějších vztahu policejního prezidia České republiky, ze dne 20. 11. 2019, jímž bylo sděleno, že žalovaný s žalobkyní jednal a téma považuje za uzavřené, jakož i jednáním Ing. P. N., nadřízené žalobkyně. Dle žalobkyně má být zřejmé, že takovýmto postupem nebyla respektována neveřejnost jednání. 8. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Je přesvědčen, že byly naplněny zákonné podmínky pro ustanovení žalobkyně na služební místo vedoucí oddělení prevence. Smyslem správního řízení a řízení před soudem není přezkoumávat změnu systemizace, jíž se nastavuje vnitřní struktura bezpečnostního sboru. Ze zákona o služebním poměru neplyne dle žalovaného povinnost služebních funkcionářů předem seznamovat příslušníky s případnými změnami v systemizaci či právo příslušníků se k těmto vyjadřovat. Změnu systemizace služebních míst pak podle žalovaného jako takovou nelze podrobit soudnímu přezkumu, neboť rozvržení míst v bezpečnostním sboru je ve výhradní kompetenci jeho ředitele. Žalovaný je názoru, že se řádně vypořádal s námitkami žalobkyně uplatněnými v odvolání. Žalovaný dále poukazuje na skutečnost, že žalobkyně nepodala oficiální žádost o odvolání ze služebního místa vedoucí oddělení prevence krajského ředitelství a o ustanovení na služební místo vedoucí oddělení tisku krajského ředitelství; žalobkyní byl totiž vznesen požadavek o zařazení na služební místo vedoucí oddělení tisku v době, kdy dané místo neexistovalo, přesto jej vzal v potaz, avšak mu nevyhověl. Nic též žalobkyni dle žalovaného nebránilo, aby podala žádost o převedení na jiné služební místo, tedy na služební místo oddělení tisku krajského ředitelství poté, kdy bylo zřízeno a předtím, než bylo obsazeno, což však žalobkyně neučinila. 9. Žalovaný je dále přesvědčen, že se vypořádal s obsáhlými námitkami žalobkyně směřujícími jak do neprovedení důkazů navrhovaných žalobkyní, tak i do úvah o služebním zařazení žalobkyně ve vazbě na její dosavadní působení u bezpečnostního sboru a dosaženou kvalifikaci. 10. K námitkám stran vedení spisového materiálu a neseznámení se se spisovým materiálem, žalovaný konstatuje, že tvrzené vady ve vedení správního spisu nedosáhly takové intenzity, aby způsobily nezákonnost napadeného rozhodnutí. 11. Námitky žalobkyně směřujícím do její možné dehonestace obecným prohlášením jiného příslušníka nepovažuje žalovaný za předmět tohoto řízení. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 12. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že dne 27. 8. 2019 bylo ředitelem Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje zahájeno řízení ve věcech služebního poměru ve věci systemizace služebních míst daného krajského ředitelství spočívající v rozdělení oddělení tisku a prevence kanceláře ředitelství na oddělení tisku a oddělení prevence. Žalobkyni bylo sděleno, že s ohledem na výše uvedenou změnu v syste