2 As 206/2019 — Nejvyšší správní soud

25 Af 35/2021- 23 - text  5 25 Af 35/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci žalobce: J. B. zastoupený advokátkou Mgr. Bc. Petrou Březinovou sídlem Jiráskova 220, 337 01 Rokycany proti žalovanému: Celní úřad pro Moravskoslezský kraj sídlem nám. Sv. Čecha 8, 702 00 Ostrava-Přívoz o přezkoumání rozhodnutí žalovaného č. j. 200720-17/2021-570000-61 ze dne 2. 8. 2021, ve věci námitek proti zadržení věcí, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou ze dne 8. 9. 2021 domáhal zrušení rozhodnutí ředitele žalovaného ze dne 2. 8. 2021, č. j. 200720-17/2021-570000-61 o zamítnutí námitek žalobce proti zadržení věci. 2. Žalobce v žalobě uvedl, že dne 8. 7. 2021 došlo v provozovně žalobce ze strany pracovníků žalovaného k zadržení tří technických herních zařízení. Proti uvedenému opatření byly ve lhůtě tří pracovních dnů podány dne 12. 7. 2021 blanketní námitky s tím, že budou odůvodněny do 10 dnů. Dne 22. 7. 2021 bylo žalovanému doručeno odůvodnění námitek. Dne 9. 8. 2021 obdržela právní zástupkyně rozhodnutí, kterým byly námitky zamítnuty jako nedůvodné proto, že dle názoru žalovaného musí být námitky proti uloženému opatření proti zadržení věci odůvodněny ve lhůtě tří pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením. Žalobce namítá, že v § 121 odst. 5 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „HazHZ“) je bez dalšího uvedeno, že proti uloženému opatření může dozorovaná osoba podat do tří pracovních dnů ode dne seznámení se s uloženým opatřením písemné námitky. Žalobce má za to, že v daném případě bylo nutno aplikovat ustanovení § 28 zákona č. 255/2012 Sb., kontrolního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“), podle něhož, nestanoví-li zákon jinak, postupuje se při kontrole podle správního řádu. Jestliže žalobcovo podání trpělo vadami, měl být žalobce vyzván k jejich odstranění v přiměřené lhůtě dle § 37 odst. 3 správního řádu. V postupu žalovaného žalobce spatřuje rovněž porušení ustanovení § 39 odst. 1 správního řádu. Není totiž v silách „běžného smrtelníka“ obstarat si během lhůty tří pracovních dnů právní zastoupení a řádně zdůvodnit námitky. Navíc poučení o možnosti podat námitky bylo obsaženo v úředním záznamu o vydání věci, nikoli v úředním záznamu o zadržení věci. Dále žalobce poukázal na další postupy celního úřadu, které dle žalobce nejsou správné a způsobují žalobci zbytečné náklady a psychickou zátěž. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 5. 11. 2021 uvedl, že HazHZ uvádí, že dozorovaná osoba může podat do tří pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením písemné námitky. HazHZ však blíže neupravuje podobu těchto námitek a postup správního orgánu při jejich vypořádávání. Celní úřad proto hledal nejbližší analogickou úpravu, kterou nalezl v institutu námitek proti kontrolnímu zjištění dle kontrolního řádu. Postupoval pak dle § 14 odst. 2 kontrolního řádu stanovícího, že nezdůvodněné námitky kontrolovaná osoba bez dalšího zamítne. Správní řád, na jehož podpůrné užití kontrolní řád odkazuje, se v dané situaci neužije pro existenci speciální úpravy v kontrolním řádu. K pozdějšímu odůvodnění námitek mimo zákonnou lhůtu k jejich podání nelze přihlížet. Lhůta tří dnů je lhůta zákonná a celní úřad ji nemá možnost jakkoli prodloužit. Pokud žalobce tvrdí, že pučení se nacházelo úředním záznamu o vydání věci a chybělo v úředním záznamu o zadržení věcí, pak toto tvrzení se nezakládá na skutečnosti. K námitkám směřujícím do dalších postupů žalovaného žalovaný uvedl, že nejsou relevantní. Z procesní opatrnosti se žalovaný dále vyjádřil k obsahu opožděného odůvodnění námitek (tj. že kontrolovaná osoba není vlastníkem ani provozovatelem zadržených věcí, kdy dozorovanou osobou je společnost Development Trade s. r. o., že kontrolovaná osoba nebyla na místě přítomna a že soutěž Pegasus nemá znaky hazardní hry, resp. závěr o charakteru této hry nebyl v okamžiku zadržení postaven najisto). 4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 5. Pokud se týče skutkového stavu – jak plyne ze spisového materiálu – o tom není mezi stranami sporu. Žalovaný zjistil při výkonu dozoru dne 8. 7. 2021 v provozovně žalobce „Pivní bar Čekanka“ na ul. Nádražní ve Frýdku-Místku herní zařízení, ohledně nichž pojal podezření na nelegální provozování hazardních her. Provedl proto zadržení čtyř technických herních zařízení Pegasus a finanční hotovosti ve výši 26 000 Kč. O zadržení byl sepsán úřední záznam. Proti úkonu žalovaného podal žalobce námitky dne 12. 7. 2021 (ve lhůtě tří pracovních dnů) a uvedl, že je odůvodní ve lhůtě 10 dnů. Odůvodnění námitek bylo žalovanému doručeno 22. 7. 2021. Žalovaný námitky napadeným rozhodnutím zamítl jako nedůvodné pro absenci odůvodnění dle § 14 odst. 2 kontrolního řádu. 6. Podle § 121 odst. 1 HazHZ je osoba pověřená dozorujícím orgánem povinna zadržet věc, je-li zde důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování tohoto zákona. Osoba pověřená dozorujícím orgánem ústně oznámí opatření o zadržení věci osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a neprodleně vyhotoví úřední záznam, ve kterém bude uveden i důvod zadržení, popis zadržených věcí a jejich množství. Osoba pověřená dozorujícím orgánem předá kopii úředního záznamu osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a stejnopis doručí dozorované osobě. 7. Podle § 121 odst. 5 HazHZ může proti uloženému opatření o zadržení věci dozorovaná osoba podat do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením písemné námitky. Námitky nemají odkladný účinek. Ředitel celního úřadu rozhodne o námitkách bez zbytečných průtahů. Jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí o námitkách se doručí dozorované osobě. 8. Podle § 121 odst. 6 věty prvé HazHZ trvá zadržení věci do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jejím propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o věc, v souvislosti s jejímž užíváním dochází k porušování tohoto zákona. 9. Soud se při posuzování žaloby předně zabýval otázkou, není-li dána kompetenční výluka dle § 70 písm. b) s. ř. s., vylučujícího ze soudního přezkumu úkony správního orgánu předběžné povahy. Tato výluka v případě rozhodnutí o námitkách dle § 121 HazHZ není dána, jak plyne z rozsudku podepsaného soudu č. j. 25 Af 26/2019-51 ze dne 16. 3. 2020 či rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 30 Af 19/2017-60 ze dne 27. 4. 2018. 10. Podstatou sporu je procesně-právní otázka, jak má být postupováno v případě podání námitek proti uloženému opatření o zadržení věci dle § 121 HazHZ, kdy tyto námitky nejsou ve lhůtě pro jejich podání odůvodněny. Žalovaný má za to, že takovéto námitky je třeba bez dalšího zamítnout pro absenci odůvodnění. Žalobce je toho názoru, že správní orgán má podatele námitek vyzvat k odstranění vad. 11. Soud o sporné otázce uvážil následovně: Dozor ve smyslu ustanovení § 118-121a HazHZ odpovídá definici kontroly dle § 2 kontrolního zákona, kdy § 119 HazHZ na kontrolní řád dokonce výslovně odkazuje. I Nejvyšší správní soud při posuzování různých aspektů zadržení věci dle § 121 HazHZ aplikoval kontrolní řád (srov. např. rozsudky č. j. 2 As 206/2019-53 ze dne 27. 4. 2020 či č. j. 1 As 347/2019-38 ze dne 6. 3. 2020). Žalovaný tedy správně postupoval dle kontrolního řádu a analogicky aplikoval institut námitek proti kontrolním zjištěním v řízení o námitkách proti uloženému opatření, kdy se jedná o instituty svou povahou nejbližší. 12. Dle § 14 odst. 2 kontrolního řádu námitky, z nichž není zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují, nebo námitky, u nichž chybí odůvodnění, nadřízená osoba kontrolujícího zamítne jako nedůvodné. 13. Dle § 28 kontrolního řádu, nestanoví-li zákon jinak, postupuje se při kontrole podle správního řádu. 14. Z textu § 28 plyne, že správní řád se při kontrole užije toliko subsidiárně, při absenci zvláštní úpravy. V případě rozhodování o námitkách je zřejmé, že kontrolní řád upravuje v § 14 odst. 2 specifický postup, jak s nimi naložit v případě, že není zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují, nebo u nichž chybí odůvodnění. Zejména u první skupiny námitek je zjevné, že se jedná o námitky, které jsou vadným podáním, neboť neobsahují náležitosti stanovené v § 37 správního řádu (není zřejmé, které věci se podání týká). Přesto u nich zákon stanoví bez dalšího, že mají být zamítnuty, čímž implicitně vylučuje použití ustanovení § 37 odst. 3 o postupu k odstraňování vad. Není důvod, aby se nahlíželo jinak na postup v případě námitek neodůvodněných, jestliže jsou spojeny v jedné větě s námi