1 As 40/2007 — Nejvyšší správní soud

64 A 21/2019- 101 - text  18 64 A 21/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., a JUDr. Martina Láníčka ve věci žalobců: a) Ing. S. Š. b) R. Š. obou zastoupených advokátem Mgr. Milošem Procházkou sídlem Kobližná 71/2, 602 00 Brno proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Opavě sídlem Praskova 194/11, 746 01 Opava za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ing. M. W. o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2019 č. j. ZKI OP-O-52/976/2018-11, ve věci opravy chyby v katastrálním operátu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: A. 1. Žalobci se podanou žalobou domáhají přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobců a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj (dále jen „katastrální úřad“) ze dne 5. 10. 2018 č. j. OR-96/2015-811-134, jímž katastrální úřad nevyhověl nesouhlasu žalobců s neprovedením opravy chyby v katastrálním operátu. 2. Chyba v katastrálním operátu podle žalobců vznikla v roce 1968 zřejmým omylem při zápisu listiny označené jako měřičský náčrt z roku 1968 položka č. 2, který je výsledkem skutečného měření provedeného v terénu v roce 1968. Zjištěná chyba se v katastru nemovitostí způsobuje nesprávné geometrické a polohové určením pozemků parc. č. XA, XB, XC, XD, XE a XF (všechny v tomto rozsudku zmiňované nemovitosti se nacházejí v k. ú. X), které neodpovídá polohovému a geometrickému určení pozemků dle měřičského náčrtu. 3. Již v roce 1968 byla v tehdejší mapě nesprávně zobrazena budova č. ev. X. Tato byla zakreslena jako pozemek parc. č. st. X a je takto evidována doposud. Ve skutečnosti se však budova nachází beze změny od její výstavby (před r. 1968) při obecní cestě, a to u pozemku parc. č. XG. 4. Autor měřičského náčrtu však prováděl měření v terénu dle skutečného umístění budovy v terénu a tuto budovu využil k umístění identického bodu pro potřebná měření, konkrétně využil tak její pravý severní roh (dále též „identický bod 1/“) a pravý jižní roh. Následně však při zákresu identického bodu 1/ do měřičského náčrtu autor využil jako podklad tehdejší mapový podklad, ve kterém byla nesprávně zakreslena budova č. ev. X. Pravděpodobně v domnění správného zákresu v katastrální mapě, umístil autor náčrtu identický bod 1/ na nesprávně zakreslenou parcelu č. st. X, na které se měla nacházet budova č. ev. X, ačkoliv tomu tak nebylo. Žalobci jsou toho názoru, že nebylo povinností autora měřičského náčrtu zkoumat, zda mapový základ je správný, zejména proto, že se jednalo pouze o náčrt, nevyžadující zákres skutečného a přesného polohového a geometrického určení pozemků ve zvoleném měřítku. Dále je z jednotlivých hodnot provedeného měření, které jsou zaneseny do měřičského náčrtu, bez dalšího zjistitelné, kde se nacházela v roce 1968 budova č. ev. X, na které byl umístěn identický bod 1/, a to beze změny na místě, kde se nachází v současné době. Skutečnost, že měřičský náčrt 1968 byl umístěn na budovu č. ev. X v její skutečné poloze vyplývá také přímo z obsahu měřičského náčrtu. V měřičském náčrtu je mj. umístěn i další identický bod, a to na roh budovy, stojící na parcele č. st. X,, (dále též „identický bod 2/“). Při vedení přímky mezi identickým bodem 1/ a identickým bodem 2/ pak vycházejí dvě hodnoty, a to: - délka 180,30 m, umístíme-li identický bod 1/ na roh budovy č. ev. X dle jejího skutečného umístění; - délka 188,40 m, umístíme-li identický bod 1/ na roh pozemku parc. č. st. X dle jeho umístění v katastrální mapě. V měřičském náčrtu činí délka přímky mezi identickým bodem 1/ a identickým bodem 2/ celkem 180,30 m, pročež je nemožné, aby se budova nacházela v roce 1968 na pozemku parc. č. st. X, tak, jak je zobrazen v mapě katastru. Pověřená osoba katastrálního úřadu, která prováděla zápis v roce 1968, zcela ignorovala skutečnost, že vzdálenost mezi identickým bodem 1/ a identickým bodem 2/ v mapovém podkladu neodpovídá vzdálenosti uvedené v měřičském náčrtu, kdy rozdíl činil 8,10 m a významně přesahuje i aktuální mezní odchylky. Žalobci jsou s ohledem na výše uvedené tohoto názoru, že navrhovaný zápis nebyl v roce 1968 proveden v souladu s měřičským náčrtem. Žalobci tak považují již zápis provedený v roce 1968 dle měřičského náčrtu za chybný, kdy chyba byla způsobena provedením zápisu v rozporu s podkladovou listinou zřejmým omylem pracovníka provádějícího zápis v roce 1968. B. 5. Žalobci uplatňují následující žalobní body: a) žalovaný nerozporuje nesprávné umístění stavby č. ev. X, a připouští jinou skutečnou polohu stavby, přičemž potvrzuje, že nedošlo ke změně polohy budovy od roku 1968 a současně uvádí, že je zřejmé, že délka měřená od stavebního objektu, jež je v měřickém náčrtu označen jako parc. č. st. X, ke stavebnímu objektu na parc. č. st. X, neodpovídá délce určené z mapových podkladů. Provedený zápis tedy neodpovídá podkladové listině. Chybný zápis v katastru nemovitostí je tedy zjevný a je výsledkem chybného postupu při zápisu měřičského náčrtu a tedy i důsledkem zřejmého omylu či „lidského selhání“. Nejedná se o případ chyby nejasné či sporné, o případ objektivní skutečnosti způsobující nesoulad katastru se skutečným stavem, o případ vytýčení hranice v souladu s nezpochybnitelnými a správnými údaji v katastru, ani o změnu hranic pozemku, pro kterou by neměl katastrální úřad jakýkoli podklad. Žalobci se přitom dovolávají rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2013 č. j. 7 As 131/2012-32, Sb. NSS č. 2902/2013, www.nssoud.cz, podle něhož stáří podkladů, s nimiž není zakreslení v souladu, nehraje roli; b) podle žalobců není rozhodné, že se vlastníci neshodli na průběhu hranice pozemku, neboť tento požadavek nemůže jít k tíži žalobců v případě zcela zřejmého omylu při zápisu měřičského náčrtu; c) proběhlou obnovu katastrálního operátu považují žalobci za nesměrodatnou, neboť při obnově katastrálního operátu přepracováním je nezbytné zachovat geometrické určení pozemku, které je závazným údajem katastru nemovitostí. Geometrické určení pozemků parc. č. XA a parc. č.XC však již v předchozích mapových podkladech nebylo správné, neboť nebylo provedeno v souladu s měřičským náčrtem z roku 1968; d) pracovník, který v r. 1968 provedl zápis měřičského náčrtu, v rozporu s ust. § 6 odst. 2 vyhlášky 23/1964 Sb., kterou se prováděl zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, nepožadoval předložení geometrického plánu, ačkoliv měřičský náčrt ve smyslu tohoto ustanovení nebyl dostatečným podkladem pro zamýšlené dělení pozemků; e) měřičský náčrt je co do zápisu identických bodů sic nedokonalý a nepřesný, neboť identický bod 1/ byl v měřičském náčrtu připojen nesprávně na pozemek parc. č. st. X, pročež nový stav pozemků parc. č. XA a parc. č. XC je v měřičském náčrtu zaměřen pouze na jeden pevný bod, a to pozemek parc. č. st. X, neboť pozemek parc. č. st. X nelze v měřičském náčrtu považovat za pevný bod s ohledem na zjištěné nesprávné polohové a geometrické určení tohoto pozemku. Měřičský náčrt lze však i přes výše uvedené nedokonalosti použít pro vytýčení vlastnické hranice pozemků parc. č. XA a parc. č. XC, neboť vytyčovací prvky v měřičském náčrtu byly spojeny se skutečnou stavbou v roce 1968, jejíž umístění v roce 1968 odpovídá aktuálnímu umístění stavby č. ev. X. Jednoznačnými vytyčovacími prvky v měřičském náčrtu jsou 9,95 m a 30,85 m v prodloužení přední části stavby č. ev. X. Dále je určen vytyčovací prvek 26,05 m jako vzdálenost od prodloužení přední strany stavby č. ev. X. Vytyčená hranice pozemku parc. č. XC a stavby č. ev. X je zaměřena na měřické přímce údajných pevných bodů a současně byl vytyčen lomový bod pozemku parc. č. XC ve vzdálenosti 32,80 m. Katastrální úřad přenáší na žalobce, jakožto účastníky řízení, povinnost k doplnění dalších listin k provedení požadované opravy, přesto, že to nejsou účastníci, kterým lze přičítat vzniklou chybu v evidenci katastru nemovitostí. Opravu chyby lze bez dalšího provést na základě měřičského náčrtu; f) katastrální úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí, že nedisponuje potřebnými podklady pro geometrické a polohové určení pozemku parc. č. st.X, pročež vyzval vlastníka tohoto pozemku ke splnění jeho povinnosti ve smyslu § 37 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrálního zákona), ve znění pozdějších předpisů, dle kterého je povinností vlastníka tohoto pozemku ohlásit katastrálnímu úřadu změny údajů katastru, týkající se jeho nemovitosti a předložit listinu, která změnu dokládá, tj. k odstranění výše uvedeného nesouladu zápisu budovy č. ev. X. Vlastníci výše uvedené budovy výše uvedenou povinnost nesplnili a na výzvu správního orgánu nereagovali. Katastrální úřad ani neprojednal výše uvedené zanedbání povinnosti ze strany vlastníků jako přestupek ve smyslu ust. § 57 odst. 2 pís