18 Ad 15/2025 – Krajský soud v Ostravě

18 Ad 15/2025- 20 - text  10 18 Ad 15/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánovou, Ph.D., ve věci žalobce: P. P. zastoupen opatrovníkem M. P. proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 5. 2025, sp. zn. SZ/MPSV-2024/259493-923, č. j. MPSV-2025/102631-923, o příspěvku na péči, takto: I. Rozhodnutí žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky ze dne 7. 5. 2025, sp. zn. SZ/MPSV-2024/259493-923, č. j. MPSV-2025/102631-923, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Specifikace věci 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví specifikovaného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 25. 11. 2024. Tímto rozhodnutím správní orgán prvního stupně zamítl žádost žalobce o změnu výše příspěvku na péči. Rozhodl, že příspěvek na péči bude nadále poskytován ve výši 880 Kč dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen zákon o sociálních službách“). II. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 2. Žalobci byl přiznán příspěvek na péči ve výši 880 Kč od září 2022 (I. stupeň). 3. Dne 19. 8. 2024 žalobce požádal o změnu výše přiznaného příspěvku na péči. 4. Dne 9. 9. 2024 bylo provedeno sociální šetření. Ze záznamu plyne, že žalobce není nijak omezen v pohybu, nepoužívá žádné kompenzační pomůcky; bratr žalobce (opatrovník) sdělil, že žalobce trpí od dětství mentální retardací, léčí se pro poruchu osobnosti, uzavřel se do sebe. Nechce vycházet ven, čas tráví v pokoji se zatáhnutými roletami. Žalobce potřebuje vedení a dohled. Žalobce odpovídal na otázky spíše jednoslovně a s prodlevou. Není schopen dodržovat denní režim a nechápe složitější procesy. Časem je orientovaný jen částečně, znal měsíc svého narození, rok narození již nesdělil. Hodiny má v pokoji digitální, ale čas ani rok není schopen určit správně. Podepíše se hůlkovým písmem, mobil nepoužívá. 5. Dne 4. 11. 2024 byl vypracován posudek lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“), podle něhož je žalobce osobou starší 18 let věku, která se podle § 8 odst. 2 zákona o sociálních službách považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost). Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc při zvládání třech základních životních potřeb, a to: „péče o zdraví“, „osobní aktivity“ a „péče o domácnost“. 6. Na podkladě výše citovaného posudku vydal správní orgán prvého stupně dne 25. 11. 2024 rozhodnutí, jímž zamítl návrh žalobce na změnu výše příspěvku na péči. 7. V odvolání opatrovník žalobce namítl, že žalobce se neorientuje v dnešním světě, je apatický, nikam nechodí. Neobejde se bez cizí pomoci. Rozhodnutí má za neobjektivní. Žalobce (nad rámec základních životních potřeb uznaných jako nezvládaných) nezvládá ještě tyto: „orientace“, „komunikace“, „stravování“, „oblékání a obouvání“ a „tělesná hygiena“. 8. Žalovaný zadal posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále též „PK MPSV“ či jen „posudková komise“), pracoviště Ostrava, zpracování posudku. Ta ve svém zhodnocení ze dne 17. 4. 2025 shodně jako lékařka IPZS neuznala u žalobce jako samostatně nezvládanou oblast „péče o zdraví“, „osobních aktivit“ a „péče o domácnost“. Posudková komise došla k závěru, že u žalobce je intelekt v pásmu podprůměru – CIQ = 77, v dokumentaci mj. až lehká mentální retardace, porucha osobnosti, lehká mozková dysfunkce – specifické poruchy učení (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie). Podle posudkové komise lze z dostupné zdravotní dokumentace dovodit, že posuzovaný má zachované tělesné, duševní, mentální i smyslové schopnosti, které mu umožňují zvládat zbývající základní životní potřeby. 9. Žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím. Shrnul dosavadní průběh řízení a závěry PK MPSV Ostrava. Ty považoval za úplné a přesvědčivé. III. Obsah žaloby 10. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 13. 5. 2025 má žalobce napadené rozhodnutí za nezákonné a nesprávné; domáhá se jeho zrušení. 11. Dle jeho žalobce nebyly některé základní životní potřeby posouzeny správně, pročež stejného názoru je i psychiatr a psycholog. Sociální šetření a lékařské zprávy nevyhodnotila posudková komise s ohledem na aktuální stav žalobce. 12. Žalobce též namítá, že posudková komise žalobce nezhlédla a nehovořila s ním. 13. Žalobce je přesvědčen, že nezvládá tyto základní životní potřeby: „mobilita“, „orientace“, „komunikace“, „stravování“, „oblékání a obouvání“ a „tělesná hygiena“. IV. Vyjádření žalovaného 14. Žalovaný nemá pochybnosti o odborném posouzení zdravotního stavu žalobce. V souzené věci představuje posudek adekvátní podklad pro rozhodnutí. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. V. Posouzení věci krajským soudem 15. Krajský soud shledal žalobu přípustnou, podanou oprávněnou osobou [§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)] a včasnou (§ 72 odst. 1 s. ř. s.). V přezkumném řízení soudním je soud povinen zkoumat, zda vydané rozhodnutí je zákonné a bezvadné. Při přezkumu přitom respektuje vymezené žalobní body (§ 75 odst. 2 věta první zákona s. ř. s.). 16. Žaloba je důvodná. V.1. Úvodní úvahy 17. Krajský soud nejprve stručně shrnuje relevantní právní úpravu a judikaturu dopadající na souzenou věc. 18. Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby (§ 7 odst. 1 zákona o sociálních službách). Nárok na tento příspěvek má oprávněná osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče uvedený v § 83 nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1 nebo dětský domov, anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu; nárok na příspěvek má tato osoba i po dobu, po kterou je jí podle zvláštního právního předpisu poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace (§ 7 odst. 2 zákona o sociálních službách). 19. Podle § 8 odst. 2 zákona o sociálních službách se osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb, d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby. 20. Podrobná kritéria pro posuzování schopnosti zvládat základní životní potřeby obsahuje příloha č. 1 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách (dále též jen „prováděcí vyhláška“). Podle § 2a prováděcí vyhlášky platí, že pokud osoba není schopna z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zvládat alespoň jednu z aktivit, která je pro schopnost zvládat základní životní potřebu vymezena v příloze č. 1 k této vyhlášce, není schopna základní životní potřebu zvládat, a to bez ohledu na příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 21. Ve věci je nutno dále připomenout, že z dikce § 25 odst. 3 zákona o sociálních službách vyplývá, že při posuzování stupně závislosti se vychází ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb (…), z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. Posuzování zdravotního stavu provádí Institut posuzování zdravotního stavu [§ 8 odst. 1 písm. g) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení], v odvolacím řízení potom žalovaný, který za tímto účelem zřizuje posudkové komise jako své specializované orgány (§ 28 odst. 8 zákona o sociálních službách ve spojení s § 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). 22. Je dále nutno si uvědomit, že posudkové řízení před posudkovou komisí je specifickou formou správní činnosti (srov. § 16a zákona č. 582/1991 Sb.) spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost,