18 Az 22/2024 – Krajský soud v Ostravě

18 Az 22/2024- 52 - text  18 18 Az 22/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánovou, Ph.D., ve věci žalobců: a) Y. K. b) N. K. a nezletilých dětí c) R.K. d) F.K. e) M.Ch. všichni státní příslušnost Republika Kazachstán t. č. bytem Klidná 776/21, 736 01 Havířov – Město zastoupeni Mgr. Karin Poncza Hadwigerovou, advokátkou sídlem Příčná 327/1, 736 01 Havířov-Město proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 8. 2024, č. j. OAM-658/ZA-ZA10-K01-R3-2020, a o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 8. 2024, č. j. OAM-659/ZA-ZA10-K01-R3-2020, o udělení mezinárodní ochrany, takto: I. Žaloby se zamítají. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Odměna ustanovené zástupkyně žalobců se určuje částkou, jejíž výše bude specifikována v samostatném rozhodnutí a která jí bude proplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 30 dnů od nabytí právní moci takovéhoto rozhodnutí. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutími, jak jsou označena výše, žalovaný žalobcům neudělil mezinárodní ochranu v žádné formě předpokládané zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu, ze znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). 2. V projednávaných věcech se jedná o dvě samostatné žaloby proti rozhodnutím žalovaného. Žalobce a) podal jménem svým a jménem svého nezletilého syna M. Ch. žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 8. 2024, č. j. OAM-658/ZA-ZA10-K01-R3-2020; žalobkyně b) podala jménem svým a jménem svých nezletilých dcer R. a F.K. žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 8. 2024, č. j. OAM-659/ZA-ZA10-K01-R3-2020. Věci spolu skutkově i právně souvisejí. Krajský soud proto usnesením ze dne 11. 10. 2024, č. j. 18 Az 22/2024-18, spojil věci ke společnému projednání dle § 39 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších (dále jen „s. ř. s.“). II. Podstatný obsah správních spisů a dosavadní průběh řízení 3. Žalobci a) a b) jsou manželé. Vycestovali z Kazachstánu v roce 2019 do Švédska a dne 1. 10. 2020 byli v souladu s principy Dublinského systému transferováni na základě uděleného českého víza do České republiky. Ve Švédku s nimi nebyl veden pohovor k žádostem o mezinárodní ochranu. Žádosti o mezinárodní ochranu podali dne 1. 10. 2020 v České republice. 4. Dne 7. 10. 2020 žalobce a) poskytl údaje k žádosti o mezinárodní ochranu. Je ujgurské národnosti a v roce 2020 při pobytu ve Švédsku vstoupil do ujgurské politické strany Dukan. Společně s ním žádá o mezinárodní ochranu jeho manželka – žalobkyně b) a dvě nezletilé dcery [nezletilý syn M. se narodil dne X, tj. až po podání žádosti o mezinárodní ochranu a žalobce a) za něj podal samostatnou žádost o mezinárodní ochranu dne 6. 6. 2022 – poznámka soudu]. Z vlasti vycestovali s rodinou v červnu či červenci 2019 do Švédska. Má zdravotní problémy související s úrazem v roce 2019. Bolí jej hlava a má výpadky paměti. O mezinárodní ochranu žádá z důvodu pronásledování ze strany zločinecké skupiny a státních orgánů. V Kazachstánu provozoval autodopravu a od roku 2017 byl obviňován, že nelegálně převáží zboží. V roce 2019 byl zadržen v Číně jeden z jeho kamionů i řidičů pro údajné převážení osob a dokumentů z Číny; po žalobci státní orgány vyžadovaly doznání, neboť byl majitelem vozidla. V případě návratu má obavu z uvěznění či vydání do Číny; je také možné, že jej zmrzačí či zabijí. 5. Dne 7. 10. 2020 žalobce a) při pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochranu upřesnil, že Kazachstán opustil po posledním incidentu v květnu 2019, kdy jej příslušníci vyššího policejního orgánu č. 7 v Almaty zadrželi na dva až tři dny, mučili jej, bili a chtěli, aby podepsal doznání. Sdělili mu, že pokud chce žít, má zaplatit, dát jim, co má, a oni mu umožní ze země vycestovat; přes agenturu si vyřídili víza a odjeli. Oznámení na policii by podle žalobce nemělo smysl, mohlo by jeho situaci zhoršit, složky jsou propojeny. V případě návratu do země původu se obává naplnění výhrůžek. Problémy měl již od roku 2017, kdy došlo k zadržení několika jeho kamionů, neboť měl údajně převážet kontraband. Pouze dvě ze zadržených vozidel byla registrována na žalobce. Ostatní registroval na jiné osoby. Peníze získal ze stavební činnosti, v oboru pracoval dlouhodobě: již od roku 2010 neoficiálně provozoval stavební činnost. Když požadoval, aby mu zadržená vozidla byla vrácena, byl v roce 2018 napaden neznámými lidmi. Měl zlomenou ruku a byl v nemocnici. Oznámení na policii učinil, nikdo se mu neozval, dál to neřešil. Obrátil se na celní úřad, sdělili mu, že vozidla převážela nelegální zboží, jeho stížností se nebudou zabývat. Mohl by na tom mít zájem bratr bývalého prezidenta B.N. V roce 2018 shořelo vozidlo s nákladem. Dle policie se vznítilo samo. Dokumenty mu však byly posléze ukradeny. Musel prodat byt, aby zaplatil škody na vozidle a zboží. Pak situace utichla. V únoru 2019 se nevrátilo z cesty jeho auto. Nahlásil to na policii. V březnu k němu přišli lidé ze 7. oddělení v Almaty, ukázali mu průkazy, byl vyslýchán ohledně své podnikatelské činnosti. Řidič, který se nevrátil z Číny, měl provozovat nelegální převážení ujgurských muslimů a dokumentů z Číny, žalobce byl jako vlastník vozidla spolupachatelem. Pak jej pustili. V květnu 2019 k němu na ulici přistoupili neznámé osoby, přehodily mu pytel přes hlavu a odvedly na neznámé (suterénní) místo. Chtěli po něm, aby podepsal doznání, že je spolupachatelem; to odmítl. Vyhrožovali mu zmrzačením a vydáním do Číny. Bili jej a drželi tam 2-3 dny. Následně přišel jiný člověk a dal žalobci čas na vycestování, když zaplatí. Žalobce neměl hotovost, ale slíbil, že mu přepíše vozidla, o čemž na místě sepsali dokument. Neznámý muž mu sdělil, že má 2-3 měsíce, aby vycestoval., resp. 2-3 týdny. Domnívá se, že šlo o policisty. Přes agenturu si vyřídil víza a s rodinou odjel do Švédska. Incident neoznámil policii, nemělo to smysl. Možná jako Kazach by měl šanci, ale ne jako Ujgur. Opadnutí zájmu o jeho osobu v roce 2018 vysvětlil žalobce tím, že v danou dobu vozidla do Číny nejezdila. Žena a děti odvozují své problémy od jeho osoby. Výpadky paměti ve Švédku oznámil, ale žádnou léčbu neabsolvoval. Ve Švédku žádnou aktivitu v rámci strany Dukan nevyvíjel. Obává se, že v případ návratu by se naplnily výhružky. 6. Žalobkyně b) a nezletilé děti žalobců odvíjejí svůj azylový příběh od příběhu žalobce a). Žalobkyně b) poskytla dne 7. 10. 2020 údaje k žádosti o mezinárodní ochranu. Téhož dne při pohovoru vypověděla, že ve vlasti se manžel živil převozem zboží, ona byla doma s dětmi. V květnu 2019 přišel domů zbitý, pak jí v červenci 2019 řekl, že odjíždějí. Měl modřiny a poraněnou hlavu, rány mu ošetřila sama. Začal mít problémy s pamětí. Manžel byl zbit již v minulosti před květnem 2019, ale ne v takovém rozsahu. Název politické strany Dukan jí nic neříká. Ona sama problémy ve vlasti neměla. Ve zprávách však viděla informace o únosech dětí, ale to se jí naštěstí netýká. Bojí se ale o budoucnost dětí, protože se mění postoj státu k islámu a jí se to jako věřící dotýká. Bují nacismus a oni jsou Ujguři. 7. Součást správního spisu žalovaného v době prvního rozhodování žalovaného tvořily tyto informace o Kazachstánu: – Informace odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky (dále jen „OAMP MV ČR“) o bezpečnostní a politické situaci v zemi z května roku 2020; – Informace OAMP MV ČR o postavení ujgurské menšiny z února roku 2020; – Zpráva o dodržování lidských práv v Kazachstánu za rok 2020 Ministerstva zahraničních věcí USA z března roku 2021. 8. Žalovaný rozhodl poprvé o žádostech žalobců dne 30. 6. 2021. Žalobcům neudělil žádnou z forem mezinárodní ochrany. 9. Krajský soud v Ostravě rozhodl ve věci žalobce a) dne 6. 12. 2021 pod č. j. 18 Az 30/2021-38, a ve věci žalobkyně b) a nezletilých dcer žalobců dne 13. 12. 2021 pod č.j. 18 Az 31/2021-26. Napadená rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 6. 2021 zrušil pro vady řízení. Shledal žaloby důvodnými v části týkající se neudělení doplňkové ochrany podle § 14a odst. 2 písm. b) zákona o azylu. Odůvodnění napadených rozhodnutí měl za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalovaného zavázal, aby si „k události z května 2019 (…), kdy byl nucen k doznání spolupachatelství za převážení ujgurských muslimů z Číny, mučen bitím a bylo mu vyhrožováno zmrzačením, zabitím, uvězněním či vydáním do Číny, opatřil takové informace o Kazachstánu, které by důvěryhodným způsobem odpověděly na otázku, ke kterým konkrétním státním orgánům se žalobce mohl obrátit a jak ve skutečnosti tyto státní orgány fungují a jak efektivně je v takových případech poskytnuta pomoc žadatelům. Tyto informace by také měly spolehlivě odpovědět na otázku systému fungování těchto státních orgánů a na to, kam by se mohl žalobce o pomoc proti případnému protiprávnímu jednání soukromých osob obrátit s případnou stížností proti nečinnosti těchto orgánů“.