19 Ad 2/2025 – Krajský soud v Ostravě

19 Ad 2/2025- 47 - text  7 19 Ad 2/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou ve věci žalobce: Z. P. zastoupen Mgr. Jiřím Mikundou, advokátem sídlem 742 21 Kopřivnice, Štefánikova 244/18a proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem 150 00 Praha 5, Křížová 25 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 12. 2024, ve věci invalidního důchodu takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 17. 12. 2024, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení částku 36 196,90 Kč. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž žalovaná zcela změnila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 15. 1. 2024, č. j. X tak, že v souladu s ustanovením § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, vyplácený od 31. 5. 2023 ve výši invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně, od 14. 2. 2025 stanoví ve výši 8 710 Kč. 2. Žalobce nesouhlasil s napadeným rozhodnutím, neboť bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného zdravotního stavu, žalovaná zjištěné skutečnosti nesprávně vyhodnotila po skutkové i právní stránce. Nedostatečné zjištění zdravotního stavu spatřuje žalobce v tom, že ani po opakované žádosti neabsolvoval osobní pohovor s lékařem, který posudek o invaliditě vydal. V prvotním rozhodnutí žalované nebyla absence tohoto vyšetření komentována vůbec. V nyní napadeném rozhodnutí se uvádí, že pokud je k dispozici dostatek lékařských zpráv, osobní vyšetření se neprovádí. Tento názor žalované je dle žalobce nesprávný. Zákon podle názoru žalobce považuje osobní vyšetření za základ. Pouze v odůvodněných případech umožňuje od osobního vyšetření upustit. Jestliže sám opakovaně vyšetření navrhuje, předpokládá, že posouzení, zda osobní vyšetření je či není nutné bude předcházet nějaký myšlenkový proces s odůvodněným a přezkoumatelným výsledkem. Žalovaná si ovšem možnost v odůvodněných případech osobní vyšetření neprovádět, navzdory výslovnému znění zákona, vyložila jako pravidlo, kterým se není nutné dále zabývat. Další chybu ve zjišťování zdravotního stavu spatřuje žalobce v nedostatečném zohlednění souvisejících zdravotních postižení. V prvotním rozhodnutí se výslovně zmiňuje prodělaná dislokovaná tříštivá zlomenina bérce pravé dolní končetiny s tím, že jde o postižení trvalé. Toto postižení stále trvá a v průběhu námitkového řízení doložil lékařské zprávy, které to nejen potvrzují, ale dokonce konstatují zhoršení, např. zpráva Chirurgie Ch. s. r. o. z 5. 12. 2023. Žalovaná v napadeném rozhodnutí toto zdravotní postižení konstatuje, nijak je však nehodnotí. Jelikož je to významná změna oproti původnímu rozhodnutí, očekával by žalobce zdůvodnění, proč to, co bylo dříve konstatováno jako trvalé zdravotní omezení s důsledky zvýšení poklesu pracovní schopnosti, najednou podle žalované nemá význam. Úplně stejně je tomu při (ne)hodnocení jeho dalšího zdravotního postižení spočívajícího v prodělání cévní mozkové příhody nebo vysokého krevního tlaku. I toto žalovaná v napadeném rozhodnutí zmiňuje, ovšem zda je vzala do úvahy při vydání rozhodnutí a jak je hodnotí, to z napadeného rozhodnutí zřejmé není. V neposlední řadě žalobce zmínil také pravidelnou medikaci, kterou užívá. Její rozsah se podává už z dosavadních lékařských zpráv a znovu je zmíněn v aktuální zprávě MUDr. R. Jen dopoledne užívá šest různých léků, po jejichž užití zažívá dramatický útlum trvající několik hodin. Mezi léky jsou také diuretika, na toaletu musím cca, co půl hodiny. Medikace mu zvyšuje riziko dny, bere tedy léky i na dnu. Nedovede si představit, který potenciální zaměstnavatel by toto všem toleroval. Rozhodnutí žalované považuje v tomto bodu za nepřezkoumatelné. Na rozdíl od žalované má za to, že zde podmínky pro zvýšení základní výměry poklesu výdělečné schopnosti o 10 % ve smyslu ustanovení 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 359/2009 Sb. stále jsou. Žalobce nesouhlasil ani s hodnocením výsledků bicyklové spirometrie. Tento test musel být ukončen po cca 4 minutách pro jeho fyzické vyčerpání. Co jiného by mělo být dokladem podstatně sníženého výkonu. Sama žalovaná konstatuje nízkou výkonnost 4,8METs. Ani posudkový lékař ani žalovaná však neprovedla zatřídění výsledků bicyklové spirometrie podle tabulky uvedené v čl. IX. část A) bodu 6 přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Namísto terminologie vyhlášky, tedy zda jde o výkon snížený ve smyslu bodu 6b) nebo podstatně snížený podle bodu 6c) se omezila na termín „nízká výkonost“, který však vyhláška nezná. Stejně tak není patrné, jaké jsou objektivní hodnoty pro posouzení výkonu sníženého, resp. podstatně sníženého, aby bylo možné naměřené hodnoty s těmito porovnat. Namísto toho hovoří žalovaná o tom, že při bicyklové spirometrii nebyla prokázána ischemie myokardu, což je ovšem kritérium, se kterým vyhláška vůbec nepočítá. Závěr žalované o zatřídění do čl. IX. část A) bodu 6b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009Sb. je tak nepřezkoumatelný. Závěrem žalobce poukázal na rozpor mezi prvním a druhým posudkem na základě, kterého žalovaná rozhodla. V prvém posudku ze dne 31. 7. 2023 MUDr. P. v závěru, těsně před posudkovým závěrem uvádí. „Jde o invaliditu druhého stupně, datum vzniku stanoveno kardiologickým (asi vyšetřením) ze dne 31. 5. 2023, platnost posudku bez omezení kontrolou s ohl. na věk a doložený zdravotní stav.“ To žalobce chápe tak, že jeho zdravotní stav je neměnný a následná kontrola nemůže na závěru o druhém stupni invalidity čehokoliv změnit. Absolvoval další vyšetření, z jejichž výsledků se podává, že je jeho zdravotní stav horší, a když už ne horší, pak přinejmenším nikoliv lepší. Přesto žalovaná, resp. posudkový lékař svůj závěr, který se jevil být neměnný, bez zjevného důvodu opouští a rozhoduje pouze o prvním stupni invalidity. Žalobce se domníval, že správným postupem by bylo zatřídit jeho zdravotní postižení podle čl. IX. část A) bodu 6c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a zvýšit jej o 10 % podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 359/2009 Sb. 3. Žalovaná v písemném vyjádření odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí a závěry posudku vypracovaného Institutem posuzování zdravotního stavu. Žalovaná navrhla provést důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR. 4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 5. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 7. 6. 2023 požádal žalobce o invalidní důchod. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 15. 1. 2024, č. j. X přiznala žalobci invalidní důchod od 31. 5. 2023 pro invaliditu II. stupně. Podkladem rozhodnutí žalované byl posudek OSSZ Nový Jičín ze dne 31. 7. 2023, dle jehož závěru je žalobce podle ustanovení § 39 odst. 1 a § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. uznán od 31. 5. 2023 invalidním pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepřiznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o 50 %. Posuzující lékařka hodnotila v kapitole IX, odd. A, položce 6b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 40 %. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti dále zvýšila o 10 % na celkových 50 %. 6. Proti uvedenému rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 17. 12. 2024, č. j. X tak, že v souladu s ustanovením § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, vyplácený ode 31. 5. 2023 ve výši invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně, od 14. 2. 2025 stanoví ve výši 8 710 Kč. Žalovaná vycházela z posudku lékařky Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 27. 9. 2024. Podle posudkového závěru rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stanovila postižení srdce, jmenovitě funkční postižení po proběhlé disekci aorty. Pokles pracovní schopnosti hodnotila podle kapitoly IX, oddílu A a položky 6b), kde z procentního rozpětí 25-40 % zvolila 40 % pokles i s přihlédnutím k dalšímu postižení zdravotního stavu a profesi a již tento základní pokles dále neměnila. Posuzující lékařka uvedla, že pokud by měl být uznán vyšší pokles pracovní schopnosti, bylo by hodnoceno také podle kapitoly IX., oddílu A, ale dále podle položky 6c), kde je procentní rozpětí 50-60 %. Podle této položky se hodnotí stavy, kdy je zjištěn podstatně snížený výkon při bicyklové ergometrii, vada je pouze částečně korigovaná. Pro hodnocení podle této položky ne