19 Ad 34/2024 – Krajský soud v Ostravě

19 Ad 34/2024- 83 - text  9 19 Ad 34/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou ve věci žalobce: R. Č. toho času Věznice Heřmanice PS 2/B4 713 02 Ostrava 13 zastoupen Mgr. Vadimem Rybářem, advokátem sídlem 702 00 Ostrava, Tyršova 1714/27 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem 225 08 Praha 5, Křížová 25 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 9. 2024, o invalidní důchod takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 29. 5. 2024, č. j. X, kterým byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod, neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 16. 5. 2024 není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30 %. 2. Žalobce uvedl, že v posudku o invaliditě ze dne 19. 8. 2024 bylo rozhodnuto a je uvedeno, že jeho zdravotní stav nelze posoudit podle kapitoly V., položky 3c) nebo 3d) o posuzování invalidity, protože u něj nebylo psychotické onemocnění diagnostikováno. Žalovaná vůbec nebrala a neuvedla lékařskou zprávu ze dne 29. 1. 2024 od MUDr. K., jeho poslední psychiatrickou kontrolu, v níž je uvedeno: ventilační pohovor, těžká deprese, apsychotický atd. Psychický stav žalobce se výrazně zhoršil. Od roku 2003-2014 pobíral invalidní důchod. Od roku 2002 dodnes pravidelně dochází k psychiatrovi. V kuse 24 let užívá antidepresiva a další zklidňující léky na deprese, úzkostné stavy, ataky, strach, klaustrofobie atd. Žalovaná neposoudila, že trpí ataky, a to i takovými jako jsou epileptické záchvaty, kdy dojde ke ztrátě vědomí, pokousání jazyka atd. Jeho zdravotní postižení mělo být posouzeno podle kapitoly V., položky 3d) jako těžké postižení, častější ataky, výkon některých denních aktivit podstatně narušen. V napadeném rozhodnutí místo psychického onemocnění hodnotili jeho těžké postižení pravé ruky, kdy neuvedli, že je pravák. S touto postiženou rukou má problémy na toaletě. Hýbe jen ukazovákem. Od malíku až skoro k rameni necítí stisk, štípnutí, pálení. Stisk dlaně nesvede. Má špatnou motoriku pravé horní končetiny a úchop výrazně omezený. Užívá léky od bolesti ruky, poškození nervu, neuropatická bolest. Trpí onemocněním DNA. V souvislosti s tímto onemocněním musí užívat léky a dodržovat dietní stravování. Je po operaci srdce, léčí se, užívá více než 20 let léky na arytmii, palpitace. Trpí chronickými bolestmi zad, VAS-LS páteře. 3. V doplnění žaloby žalobce prostřednictvím ustanoveného advokáta uvedl, že hýbe pouze jedním prstem pravé ruky, která je jeho rukou dominantní. Onemocnění jej tedy podstatně omezuje při každodenních činnostech. Co se týče samotného onemocnění pravé ruky, jedná se o vážnější funkční onemocnění, než uvádí orgány sociálního zabezpečení ve svých posudcích, jelikož je nezbytná operace. Důkazem je lékařská zpráva MUDr. M. K ze dne 20. 8. 2024, ve které doporučuje žalobci revizní operaci. Orgány sociálního zabezpečení tvrdí zdravotní postižení žalobce nejprve podle kapitoly V., položky 5b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., následně je toto přehodnoceno v námitkovém řízení na zdravotní postižení podle kapitoly XIII., oddílu C, položky 4b) přílohy k vyhlášce. Žalobce má za to, že jeho zdravotní postižení spadá pod kapitolu V., bod 3c) přílohy k vyhlášce, a to z důvodu, že se u něj jedná o „ataky, po kterých přetrvává reziduální symptomatika a výkon některých denních aktivit je narušen“. Výše uvedené zařazení pod kapitolu V., bod 3c) přílohy k vyhlášce, vyplývá, že se žalobce již řadu let léčí pro svá psychická onemocnění u psychiatrického odborníka. Mezi léčená onemocnění patří deprese, klaustrofobie, úzkosti a další psychická onemocnění, která způsobují ataky a kolapsy. Tyto jsou popsány v lékařských zprávách, a to například v propouštěcí zprávě MUDr. J. R., Městská nemocnice Ostrava, p. o., ze dne 10. 9. 2019, ve zdravotním záznamu ze dne 11. 1. 2022 a v záznamu o výjezdu MUDr. J. M. ze dne 21. 12. 2022. Z výše uvedených lékařských zpráv vyplývá, že popisované kolapsy a ataky nejsou ojedinělou záležitostí, nýbrž se vyskytují opakovaně. Žalobce musí být pravidelně převážen do nemocnice a neustále podrobován medikaci. Z tohoto lze usuzovat, že psychická onemocnění žalobce jej podstatně omezují v jeho životě a jeho denních aktivitách. Uváděný zdravotní stav žalobce je jak po fyzické, tak po psychické stránce velmi špatný. Správné zařazení jeho zdravotního postižení podle přílohy k vyhlášce je tedy nezbytné pro správné určení a vyměření výše invalidního důchodu. 4. Žalovaná odkázala na provedené posudky a uvedla, že má i nadále za prokázané, že objektivizovaná funkční omezení neodpovídala invalidizaci. Žaloba je dle žalované nedůvodná. 5. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce dne 8. 2. 2024 požádal o invalidní důchod. Rozhodnutím ČSSZ ze dne 29. 5. 2024, č. j. X byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod s odůvodněním, že dle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 16. 5. 2024 není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30 %. Posuzující lékařka dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je i nadále generalizovaná úzkostná porucha, panické ataky, neurastenie v disp. psychiatrem, komplikovaná reziduální paresou n. ulnaris vpravo po řezném poranění v roce 2006 s těžkou perif. parézou n. ulnaris, atrofií příslušných svalů a oslabením jemné motoriky, nyní recentně susp. neurinom v jizvě, došetřován cestou NCH FNO, v plánu MR vyšetření. Zdravotní postižení hodnotila v kapitole V., položce 5b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 20 % a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšila tuto hodnotu o 10 %, celkově na 30 %. 6. Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 29. 5. 2024 podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 13. 9. 2024, kterým námitky zamítla a uvedené rozhodnutí ČSSZ ze dne 29. 5. 2024 potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného lékařkou Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 19. 8. 2024. Dle tohoto posudku rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. C, položce 4b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšila tuto hodnotu o 10 %, na celkových 30 %. Posuzující lékařka uvedla, že v rámci námitkového řízení došlo k přehodnocení druhu zdravotního postižení, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na reziduální periferní parézu loketního nervu vpravo. Z funkčního postižení se dle posuzující lékařky jedná o postižení jedné končetiny se středně těžkou poruchou senzitivních a motorických funkcí ruky. Nález je trvalý a nelze předpokládat funkční zlepšení. Nejedná se o postižení jedné končetiny s těžkou poruchou senzitivních a motorických funkcí, s těžkou poruchou funkce ruky. Míra poklesu schopnosti byla o 10 % navýšena pro úzkostné, depresivní a fobické obtíže pravděpodobně v terénu poruchy osobnosti. Psychická porucha nebyla blíže klasifikována. V minulosti byly uváděné panické ataky, klaustrofobie, dále i abúzus benzodiazepinů. Posuzující lékařka dospěla k závěru, že u žalobce nejde o invaliditu žádného stupně. 7. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 14. 2. 2025, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Posudek posudkové komise, která zasedala ve složení předseda komise MUDr. et MUDr. V. H., MUDr. S. O. – odbornost psychiatrie a tajemnice Bc. G. K. obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, diagnostický souhrn, zjištění ze stěžejních lékařských nálezů a posudkové hodnocení. Posudková komise za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce stanovila stav po řezném poranění pravé paže (2006) s poškozením n. ulnaris a rezid. parésou n. ulnaris vpravo, nyní s postižením měkkých tkání v místě hmatné rezistence v místě jizvy na distální mediální části paže s UZ obrazem neurinomu, na něj navazující nepra. fibr. složka smíšeného útvaru typu fibromu, fibrolipomu. Posu