20 Az 14/2025 – Krajský soud v Ostravě

20 Az 14/2025- 26 - text  8 20 Az 14/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobce: X. P. L. státní příslušnost Vietnamská socialistická republika toho času v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, Vyšní Lhoty 234, 739 51 Vyšní Lhoty proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze 3. 6. 2025, č. j. OAM-451/BA-BA07-HA06-2025, o udělení mezinárodní ochrany, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 6. 2025, č. j. OAM-451/BA-BA07-HA06-2025, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 6. 2025, č. j. OAM-451/BA-BA07-HA06-2025 (dále též jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona číslo 325/1999 Sb., o azylu (dále též „zákon o azylu“). II. Napadené rozhodnutí a související skutkové okolnosti 2. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že žalobce dne 14. 4. 2025 v České republice požádal o mezinárodní ochranu. Tuto žádost podal v úzké časové návaznosti na rozhodnutí o správním vyhoštění ze dne 10. 4. 2025, č. j. KRPU-70489-31/ČJ-2025-040022-SV. Do protokolu o výslechu žalobce uvedl, že z Vietnamu vycestoval z ekonomických důvodů, neboť ve Vietnamu není práce. Ve vlasti na životě ohrožen není, ale má dluhy, jeho rodina nechce, aby se vrátil. Žalovaný pak rozhodnutím ze dne 22. 4. 2025, č. j. OAM-451/BA-BA07-BA06-Z-2025, rozhodl o zajištění žalobce v zařízení pro zajištění cizinců. Dobu trvání zajištění stanovil do 1. 8. 2025. 3. Dne 25. 4. 2025 žalobce poskytl údaje k žádosti o mezinárodní ochranu. Uvedl, že je ženatý, jeho manželka žije s jejich třemi dětmi ve Vietnamu. Nemá žádné náboženské ani politické přesvědčení. Vietnam opustil 26. 10. 2023. Odletěl letecky do Rumunska, kde byl asi měsíc. V listopadu 2023 odcestoval do Německa, kde byl taktéž měsíc a 21. 12. 2023 přicestoval osobním automobilem do České republiky. Cestovní doklad nemá. V Rumunsku byl na pracovní vízum. O mezinárodní ochranu dříve nikde nežádal, je zdráv, bez zdravotních omezení. Nebyl a není nikde trestně stíhán. O mezinárodní ochranu žádá, neboť si na cestu do Rumunska musel půjčit hodně peněz a dát rodný dům do zástavy. V České republice chce pracovat a získat tak peníze ke splácení dluhů. 4. Do protokolu o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 5. 5. 2025 žalobce uvedl, že Vietnam opustil 23. 10. 2023 na základě cestovního pasu a rumunského víza. Vietnam opustil, neboť jel do Rumunska za prací. Při odjezdu z vlasti neměl žádné potíže. Problémy ve vlasti neměl, trestně stíhán nebyl. V případě návratu do vlasti by byl jeho život ohrožen, protože tam má velký dluh, který není schopen vrátit. Byl by ohrožen lidmi, od kterých si půjčil peníze s vysokým úrokem. Nebylo by vhodné se obrátit na policii, protože by jeho situace byla ještě horší, pokud by se to jeho věřitelé dozvěděli. Mohl by se přestěhovat do jiné části země, avšak pokud by nemohl vydělávat peníze, tak by byl ohrožen jeho život i život jeho rodiny. Peníze si půjčil dvakrát, jednou na cestu do Koreji, kam neodcestoval a podruhé do Rumunska. Tam odcestoval asi po roce. Když byl ještě ve vlasti, tak ho jednou navštívili věřitelé a vyhrožovali mu zabitím, pokud peníze nevrátí. Když byl v cizině, tak navštívili jeho rodinu. Při práci v Německu a v České republice si vydělal nějaké peníze, tak malou částku splatil. Dříve neměl důvod k podání žádosti o azyl, měl za to, že je v Německu legálně. V České republice pak již neměl jinou možnost než o azyl požádat. Rumunské vízum si vyřídil přes firmu (SNX ship) za peníze, avšak s rumunskými úřady v žádném kontaktu nebyl. Na dobu platnosti rumunského víza si nevzpomene. Do Rumunska jel za prací, chtěl si tam vydělat peníze. Pobýval tam přibližně měsíc, ale s ohledem na malý plat se rozhodl jet do Německa za lepší prací. V Německu již byl nelegálně. Cestovní doklad mu zabavila rumunská firma. V zemích Evropské unie nemá rodinné příslušníky. Žalobce byl na pohovoru upozorněn, že na základě Dublinského nařízení bude pravděpodobně Rumunsko odpovědné za posouzení jeho žádosti o mezinárodní ochranu. Žalobce k tomu uvedl, že není ochoten se do Rumunska vrátit. Žalobce si je vědom, že se na území České republiky nachází nelegálně, o možnosti mezinárodní ochrany nevěděl. Od mezinárodní ochrany očekává, že zde bude moci zůstat, pracovat a získat nějaké peníze. Žalobce nevyužil práva zpětného přetlumočení za účelem kontroly. 5. Ve správním spise se nachází i opis z evidence rejstříku trestů žalobce bez záznamu. 6. Žalovaný následně založil do spisu podklad: Informace OAMP ze dne 4. 6. 2024 ve věci bezpečností a politické situace v zemi, vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, stav k červnu 2024 a informace MZV ČR, č. j. 100348-6/2025-MZV/LPTP, ze dne 21. 1. 2025: Půjčky, úvěry a lichva. 7. Žalobce byl vyzván k seznámení se s podklady rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, které se uskutečnilo dne 16. 5. 2025. Žalobce možnosti nevyužil. 8. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu. Měl za to, že jediným důvodem pro podání žádosti o mezinárodní ochranu žalobce jsou ekonomické důvody a legalizace pobytu. Jiné okolnosti, které by osvědčily, že by byl žalobce ve vlasti pronásledován z důvodů předpokládaných v § 12 zákona o azylu nebo že by mu ve Vietnamu hrozila újma dle § 14a zákona o azylu, žalobce v žádosti ani později neuvedl. Žádost žalobce o mezinárodní ochranu proto žalovaný vyhodnotil jako zjevně nedůvodnou. III. Obsah žaloby 9. Proti napadenému rozhodnutí brojil žalobce včasnou žalobou, v níž navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 10. Žalobce uvedl, že správní orgán v řízení o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany nezjistil stav věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti a zároveň nepřihlížel ke všemu, co během řízení vyšlo najevo. Žalovaný ve svém odůvodnění neuvedl dostatečně, jakými úvahami byl veden při hodnocení podkladů a výkladu ustanovení zákona o azylu. Žalobce má tedy za to, že rozhodnutí správního orgánu nevyplývá ze shromážděných podkladů pro vydání rozhodnutí. 11. Uvedl, že základním důvodem, pro který se žalobce rozhodl opustit svou zemi původu a následně požádal v České republice o mezinárodní ochranu, je strach z pronásledování a z nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, ba dokonce mu hrozí vážné ohrožení života ze strany lichvářů, kteří mu vyhrožují zabitím. Žalobce vytkl žalovanému, že jeho azylový příběh shrnul na str. 3 napadeného rozhodnutí tak, že důvodem žádosti o mezinárodní ochranu jsou ekonomické důvody, aniž by žalovaný tyto závěry jakkoliv odůvodnil. Žalovaný se nikterak nezabýval obavami žalobce z pronásledování ze strany soukromých osob. K tomu odkázal na relevantní ustanovení zákona o azylu. Pokud žalovaný považoval výpověď žalobce za rozpornou, mohl s touto skutečností v průběhu řízení pracovat, a ne pouze shrnout, že se jedná o ekonomické důvody. 12. Žalobce je přesvědčen, že žalovaný nezhodnotil veškeré okolnosti, které žalobce v řízení sdělil. Napadené rozhodnutí je tak nezákonné. IV. Vyjádření žalovaného 13. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl. 14. V písemném vyjádření odkázal na obsah správního spisu a napadeného rozhodnutí, jakož i na judikaturu správních soudů, která se obdobnými otázkami zabývá, s tím, že žalobu má za nedůvodnou. Poukázal, že samotný žalobce uvedl, že z vlasti vycestoval z důvodu svých dluhů, respektive za prací, aby mohl dluhy splatit. Jiné důvody odchodu z vlasti žalobce nesdělil. Žalobcovu pohnutku nelze podřadit pojmu pronásledování. Žalobce neuvedl žádnou skutečnost, kterou by bylo možno podřadit vážné újmě ve smyslu zákona o azylu, a také nesdělil, že by mu ve vlasti byl uložen trest smrti či že by mu hrozilo vykonání tohoto trestu. Rovněž neuvedl, že by mu hrozilo nebezpečí mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání. S ohledem na tyto okolnosti dospěl žalovaný k závěru, že žalobce podal žádost o mezinárodní ochranu pouze z ekonomických důvodů. Žalobce zároveň nesplňuje důvody pro udělení azylu podle § 13, 14 a 14b zákona o azylu. V. Posouzení věci krajským soudem 15. Krajský soud v Ostravě přezkoumal napadené rozhodnutí (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“, ve spojení s § 32 odst. 9 zákona o azylu) a ve věci rozhodoval bez jednání, neboť pro to byly splněny zákonem stanovené podmínky (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). 16. Žaloba je důvodná. 17. Žalobce brojí proti tomu, že žalovaný postupoval podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu. Podle uvedeného ustanovení se žádost o udělení me