20 Az 40/2025 – Krajský soud v Ostravě

20 Az 40/2025- 28 - text  9 20 Az 40/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobce: V. L. H. státní příslušnost Vietnamská socialistická republika toho času v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty sídlem Vyšní Lhoty 234, 739 51 Vyšní Lhoty zastoupený Mgr. Markem Eichlerem, advokátem sídlem Nekázanka 888/20, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2025, č. j. OAM-644/BA-BA07-VL15-PZ-2025, ve věci prodloužení zajištění cizince, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce včasnou žalobou ze dne 10. 10. 2025 brojil proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2025, č. j. OAM-644/BA-BA07-VL15-PZ-2025, (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný rozhodl tak, že je žalobce ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), nadále zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců, přičemž dobu trvání zajištění podle § 46a odst. 5 zákona o azylu stanovil do 1. 11. 2025. Žalobce proti napadenému rozhodnutí brojil žalobou, ve které navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil. II. Napadené rozhodnutí a skutečnosti, které mu předcházely 2. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že žalobce dne 10. 6. 2025 v České republice požádal o mezinárodní ochranu. Tuto žádost podal v úzké časové návaznosti na rozhodnutí o zajištění za účelem vycestování ze dne 4. 6. 2025, č. j. KRPA-180140-14/ČJ-2025-000022-ZZC. Žalobce měl v systému SIS aktivní návratový záznam, na základě kterého mu Maďarsko vystavilo lhůtu k vycestování do 4. 1. 2025. Téhož dne žalobce podal vysvětlení, ve kterém uvedl, že do schengenského prostoru přicestoval před osmi měsíci, konkrétně do Maďarska. Tam pracoval pět měsíců na tržnici jako skladník. Do České republiky jel na návštěvu a již zde zůstal. Uvedl, že by se chtěl vrátit do Maďarska. V Maďarsku neměl problémy s policií, měl povolení k pobytu s platností od 20. 6. 2024 do 10. 5. 2026. Povolení k pobytu mu bylo zrušeno, nicméně o této skutečnosti nevěděl. Neví, že byl státem Maďarsko označen za nežádoucí osobu. Nevěděl tak, že je v České republice nelegálně. V minulosti nikde o azyl nežádal. Je zdráv a je schopen cestovat. Na vycestování má jen minimální hotovost. Nemá v České republice žádnou adresu pobytu, přebývá někde v Praze. Je svobodný, bezdětný, ve Vietnamu má matku a sestru, v České republice nikoho nemá. Do Vietnamu se může vrátit. 3. Ze systému SIS se podává, že má žalobce ze strany Maďarska stanovenou lhůtu pro vycestování, a to do 4. 1. 2025. Na základě údaje zadaného Maďarskem se na žalobce vztahuje rozhodnutí o navrácení s platností do 27. 12. 2029. 4. Žalovaný rozhodnutím ze dne 11. 6. 2025, č. j. OAM-644/BA-BA07-BA06-Z-2025, zajistil žalobce ve smyslu § 46a zákona o azylu, a to do 27. 9. 2025 (110 dní). Proti tomuto rozhodnutí brojil žalobce žalobou, kterou Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 15. 7. 2025, č. j. 17 A 36/2025-55, zamítl. 5. Žalobce dne 18. 6. 2025 poskytl údaje k žádosti o mezinárodní ochranu. Uvedl, že je bez vyznání, není a nikdy nebyl politicky aktivní, je svobodný a bezdětný. Z Vietnamu vycestoval někdy v červenci 2024 letecky do Kataru a odtud to Maďarska. V Maďarsku měl povolení v podobě víza. Dne 3. 6. 2025 vycestoval vlakem do České republiky na návštěvu, chtěl zde být přibližně dva dny. Dne 4. 6. 2025 jej kontrolovala policie v metru a zadržela ho. Jako důvod žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že ve Vietnamu již nikoho nemá, matka má již jinou rodinu. Má tam také dluhy, které není schopen splatit. V České republice má dost známých a kamarádů, a tak by zde chtěl zůstat. 6. Do protokolu o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 18. 6. 2025 žalobce uvedl, že Vietnam opustil asi v červenci 2024, protože tam nevydělával peníze, a tak chtěl vycestovat do ciziny za účelem výdělku. Ve vlasti neměl žádné potíže, nicméně se domnívá, že jeho život bude ohrožen, jelikož tam má dluh asi 500 mil. Dongů. Peníze si půjčil od mafie, která mu může ublížit. Zaplatil zatím nějaké malé úroky, proto je s mafií v kontaktu. Peníze posílala pracovní agentura v Maďarsku. Ve Vietnamu se setkal s pracovníkem mafie. Ta jej kontaktovala telefonicky. Chtěl si půjčit peníze na vycestování do ciziny, a tak podepsal nějaké dluhopisy a peníze dostal. Od podepsání dluhopisu jej mafie již nekontaktovala, jelikož platil pravidelně úroky. Peníze si půjčil někdy v červnu 2024. Když byl v Maďarsku, tak dluh nesplácel, jelikož musel každý měsíc platit pracovní agentuře 500 eur, a tak mu na další výdaje nic nezbylo. O azyl dříve nežádal, jelikož nevěděl, že jeho pobyt byl ukončen. Na území Maďarska pracoval do 2. 6. 2025. Pracoval na tržnici u nějakého Vietnamce, který mu každý měsíc vzal 500 eur a zaplatil agentuře. Cestovní doklad si vyřizoval přes skupinu lidí, kteří vyřizovali pasy a pobyt na Slovensku (který chtěl taktéž získat). Když byl v Maďarsku, tak pobýval na ubytovně, do Maďarska se vracet nechce. 7. Dne 8. 8. 2025 vydal žalovaný rozhodnutí, č. j. OAM-644/BA-BA07-HA06-2025, jímž zamítl žalobcovu žádost o mezinárodní ochranu jako zjevně nedůvodnou. 8. Napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodl o prodloužení doby trvání zajištění v zařízení pro zajištění cizinců. Žalovaný uvedl, že žalobce na území České republiky pobýval nelegálně, sám neuvedl žádné objektivní překážky jeho vycestování do vlasti, sdělil, že se chce vrátit do Maďarska. Dle žalovaného je tedy zřejmé, že žalobce neměl v úmyslu požádat v České republice o mezinárodní ochranu, o tu požádal až po zadržení Policií ČR. Žalovaný má za prokázané, že existují oprávněné důvody se domnívat, že žádost o udělení mezinárodní ochrany byla podána pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, nebo je pozdržet. Je zřejmé, že by propuštěním ze zajištění byl ohrožen průběh správního řízení ve věci mezinárodní ochrany. S ohledem na absenci jakýkoliv vazeb v České republice, jeho nelegální přicestování, nerespektování výjezdního příkazu vydaného Maďarskem a jeho dosavadní jednání vůči žalovanému nelze očekávat jeho součinnost v průběhu aktuálního řízení o udělení mezinárodní ochrany bez nutnosti omezení jeho osobní svobody. Proto žalovaný shledal naplnění podmínek stanovených § 46a odst. 1 písm. a) zákona o azylu. Žalovaný také poukázal na výsledek řízení o udělení mezinárodní ochrany, a sice na zamítnutí žádosti žalobce. Proti tomuto rozhodnutí brojí žalobce žalobou. Žalobce rovněž není osobou vyloučenou z aplikace § 46a odst. 1 zákona o azylu. Žalobce neuvedl nic, z čeho by bylo možné usuzovat, že je zranitelnou osobou, ani pro tento závěr žalovaný neshledal důvody. Žalovaný neshledal ani důvody pro uložení tzv. zvláštního opatření dle § 47 zákona o azylu. Taktéž se zabýval délkou doby, na kterou bude zajištění prodlouženo. III. Žaloba 9. Žalobce v žalobě obecně namítal, že napadené rozhodnutí nerespektuje požadavky na proporcionalitu obdobných druhů rozhodnutí. K tomu shrnul soudní i správní praxi týkající se zajištění. Měl za to, že zajištění představuje mimořádný institut, který zasahuje ústavních práv cizinců. Zajištění musí být podloženo závažnými důvody a využito jen v případech, kdy je zjevné, že jiné řešení než omezení osobní svobody, nepřichází v úvahu. Žalovaný měl povinnost v napadeném rozhodnutí přehledně a logicky vysvětlit, proč jsou naplněny podmínky pro zajištění. Žalobce dále uvedl, že má žalobce v České republice spoustu přátel, kteří jej finančně zabezpečují. Podle žalobce se žalovaný v celém napadeném rozhodnutí nedostatečně vypořádal s § 47 zákona o azylu o uložení zvláštních opatření. V napadeném rozhodnutí absentuje podrobné vypořádání se s možností uplatnění zvláštních opatření, v tomto případě konkrétně se nabízí možnost uložení zvláštního opatření dle § 47 odst. 1 písm. b) zákona o azylu, kdy by se žalobce osobně hlásil ministerstvu v době ministerstvem stanovené. Jako účinné se toto zvláštní opatření jeví především proto, že žalobce se nesnažil utíkat, či mařit výkon úředního rozhodnutí. Na území České republiky žije jeho sestra, u které může pobývat a která jej zajistí. Na závěr žalobce namítl porušení ustanovení správního řízení a nedostatečnou individualizaci rozhodnutí na daný případ. Žalobce dále namítal, že žalovaný nezohledňuje podstatné okolnosti případu, zejména tedy, že je žalobce zastoupen, což musí být žalovanému známo, jelikož zástupce žalobce zastupuje před soudem. IV. Vyjádření žalovaného 10. Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že ve svém rozhodnutí popsal skutkový stav a též zdůvodnil, z jakých konkrétních a individualizovaných důvodů shledal naplnění podmínek pro zajištění žalobce v zařízení pro zajištění cizinců. K tomu odkázal na napadené rozhodnutí. 11. Dále sdělil, z jakých skutečností při rozhodování vycházel a poukázal n