20 Az 42/2025 – Krajský soud v Ostravě

20 Az 42/2025- 16 - text  8 20 Az 42/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobce: D. G. státní příslušnost Moldavská republika t. č. Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty sídlem Vyšní Lhoty 234, 739 51 Vyšní Lhoty proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2025, č. j. OAM-862/BA-BA07-VL11-PŘZ-2025, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne ze 13. 10 2025, č. j. OAM-862/BA-BA07-VL11-PŘZ-2025, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce včasnou žalobou ze dne 23. 10. 2025 brojil proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2025, č. j. OAM-862/BA-BA07-VL11-PŘZ-2025, (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný rozhodl o žádosti žalobce o propuštění ze zajištění tak, že je žalobce ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), nadále zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců, přičemž dobu trvání zajištění podle § 46a odst. 5 zákona o azylu stanovil do 18. 11. 2025. Žalobce proti napadenému rozhodnutí brojil žalobou, ve které navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil. II. Napadené rozhodnutí a skutečnosti, které mu předcházely 2. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že žalobce dne 1. 8. 2025 v České republice požádal o mezinárodní ochranu. Tuto žádost podal v úzké časové návaznosti na rozhodnutí o zajištění za účelem vyhoštění ze dne 25. 7. 2025, č. j. KRPC-97011-22/ČJ-2025-020023. Ze správního spisu se podává, že rozhodnutím ze dne 27. 9. 2024, č. j. KRPA-306508-11/ČJ-2024-000022-SV, byl žalobce vyhoštěn na dobu dvou let. Do protokolu o podání vysvětlení ze dne 24. 7. 2025 uvedl, že pracoval ve Veselí nad Lužnicí jako svářeč. Tam jej kontrolovala hlídka. Po vydání rozhodnutí o vyhoštění nechtěl z České republiky odjet, neboť zde má bratra, který v České republice dlouhodobě žije. Na vycestování měl dostatek prostředků, avšak chtěl v České republice pobývat. V Moldavsku mu nehrozí žádné nebezpečí, neprobíhá tam žádný válečný konflikt. Je rozvedený, v Moldavsku má dceru, která tam žije s matkou. Taktéž jeho rodina žije v Moldavsku. V současné době pracoval brigádně. Do Veselí přijel v pátek 18. 7. 2025 s přítelkyní. Do té doby pobýval různě po republice. Do Moldavska neodcestoval, neboť neměl cestovní doklad, který si měl opatřit přes ambasádu, což neučinil z nedostatku peněz. 3. Ze systému SIS se podává, že má žalobce ze strany České republiky stanovenou lhůtu pro vycestování, a to do 28. 10. 2024. 4. Rozhodnutím ze dne 5. 8. 2025, č. j. OAM-862/BA-BA07-BA06-Z-2025, žalovaný zajistil žalobce v zařízení pro zajištění cizinců podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu, přičemž dobu trvání zajištění stanovil do 18. 11. 2025. Žalovaný se v rozhodnutí zabýval možností uložení zvláštního opatření. Žalovaný vycházel mimo jiné z toho, že žalobce nebyl nikde hlášen k pobytu, byl ubytován v ubytovně v areálu společnosti Maba Prefa. Žalovaný i s ohledem na tuto skutečnost nepřistoupil k aplikaci § 47 zákon o azylu a zvláštní opatření žalobci neuložil. 5. Dne 12. 8. 2025 poskytl žalobce žalovanému údaje k žádosti o mezinárodní ochranu. Uvedl, že je Moldavec, hovoří rusky a rumunsky, je pravoslavný křesťan, není ani nebyl nijak politicky aktivní. Nyní je svobodný, má dceru, která žije s matkou v Moldavsku. Z Moldavska vycestoval asi v listopadu 2019 z Bělcy do Prahy autobusem, cestovní doklad nemá. Ve státech Evropské unie dříve nepobýval, ani nežádal o mezinárodní ochranu. Cítí se zdráv, nemá žádná omezení. Jako důvod žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že má v Moldavsku dluhy, koupil si auto na půjčku a zaplatil pouze pár splátek. Auto mu vzali, a tak přijel do České republiky pracovat, aby vydělal peníze a vykoupil auto zpět. K tomu nedošlo, protože jeho matka potřebovala operaci, a tak ji zaplatil. 6. Do protokolu o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany dne 20. 8. 2025 žalobce uvedl, že ve vlasti pracoval bez řádné pracovní smlouvy na různých místech, buď na stavbách nebo při úklidu domů, pomáhal i v zemědělství. Moldavsko opustil z důvodu velkých dluhů. Výše dluhů již byla taková, že nebyl schopen vydělat na jejich splácení, a tak se rozhodl odjet do České republiky vydělat peníze. Má zde bratra, který tady žije dlouhodobě. Přijel před více než pěti lety. Vyjel na biometrický cestovní pas, při vyřizování neměl žádné problémy. Pas však ztratil v květnu minulého roku nebo mu jej někdo ukradl. Neměl problémy při odjezdu, ve vlasti neměl problémy kvůli rase, národnosti, náboženství, pohlaví, příslušnosti k sociální skupině či politickému přesvědčení. Neměl ani problémy se státními orgány, úřady, soudy či policií. Ve vlasti žijí jeho rodiče, se kterými je v kontaktu. V České republice žije pouze jeho bratr, rodiče jezdí na návštěvy. První tři měsíce si v České republice vydělal tolik, aby mohl odjet zpět. Povolený pobyt překročil a později se bál vrátit zpět do Moldavska, kde mu bylo vyhrožováno. Od listopadu doposud pracoval na stavbách a také pomáhal bratrovi s rekonstrukcí domu. V případě návratu se bojí svých věřitelů. Na policii se obrátit nemůže, nebylo by to ničemu platné. Do jiné části Moldavska se přestěhovat nemůže, protože by jej věřitelé stejně našli. Po uloženém správním vyhoštění nevycestoval, protože se bál věřitelů. Chtěl si zde vyřídit vízum, ale jak překročil lhůtu tří měsíců, tak věděl, že si již pobyt zde nemůže zlegalizovat. O prostředku mezinárodní ochrany nevěděl, o této možnosti mu řekla policie. V případě návratu do vlasti se obává zabití. Dodal, že by byl ochoten se vzdát moldavského občanství a získat oprávnění k pobytu v České republice, aby zde mohl legálně pracovat, platit daně, zdravotní pojištění a v klidu zde žít. Má zde přítelkyni, se kterou chce založit rodinu. Ke svým tvrzením doložil dokumenty. 7. Dne 15. 9. 2025 vydal žalovaný rozhodnutí, č. j. OAM-862/BA-BA07-ZA03-2025, jímž žalobci neudělil mezinárodní ochranu dle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu. 8. Napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodl o prodloužení doby trvání zajištění v zařízení pro zajištění cizinců. Žalovaný uvedl, že žalobcem uvedené důvody nelze podřadit důvodům, které by umožňovaly jeho propuštění ze zařízení pro zajištění cizinců a vedení dalšího řízení ve věci mezinárodní ochrany za umožnění jeho volného pohybu na území České republiky, resp. že žalobce neuvedl žádné nové skutečnosti, které by žalovaného vedly ke změně jeho původního rozhodnutí o zajištění. Na rozhodnutí o zajištění ze dne 5. 8. 2025 odkázal. Dodal, že žalobce měl možnost již proti vydanému rozhodnutí o zajištění podat žalobu, což neučinil. Závěr žalovaného nemůže změnit ani doložený doklad o ubytování včetně konstatování o zdržování se na uvedené adrese. Potvrzení o ubytování nelze samo o sobě s ohledem na pobytovou historii žalobce a nerespektování právních předpisů shledat jako záruku toho, že by se žalobce na dané adrese zdržoval. Tato nová skutečnost tedy rozhodnutí žalovaného ničeho nezmění. Dále žalovaný posoudil aplikaci zvláštního opatření dle § 47 zákona o azylu. Ani v tomto případě se v situaci žalobce nezměnilo nic, co by vedlo žalovaného ke změně jeho závěru z rozhodnutí o zajištění. Pokud jde konkrétně o možnost zdržování se v pobytovém středisku, žalovaný konstatuje, že pobytová střediska jsou koncipována jako otevřená, nelze v nich absolutně omezit pohyb žadatelů o mezinárodní ochranu mimo středisko. Žalovaný k tomuto vytyčil na str. 2-3 napadeného rozhodnutí skutečnosti, pro které dospěl k závěru, že § 47 zákona o azylu aplikovat nelze (jednalo se mimo jiné o dlouhodobý neoprávněný pobyt na území České republiky, nelegální práci, nerespektování rozhodnutí o vyhoštění…). Žalovaný uzavřel, že žalobce neuvedl naprosto žádné argumenty, které by představovaly alespoň nějakou věrohodnou a objektivní indicii pro závěr, že by žalobce zvláštní opatření skutečně dodržoval. Žalovaný nezjistil ani žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že by žalobce byl zranitelnou osobou. Vzhledem k výše uvedenému je tak žalobce nadále zajištěn, a to do dne 18. 11 2025, jak bylo stanoveno původním rozhodnutím o zajištění. III. Žaloba 9. Žalobce v žalobě namítal, že žalovaný dostatečně neposoudil možnost uložení zvláštního opatření a účelově si vytváří další podmínky pro trvání zajištění. Žalobce si nedokáže představit, jakou indicii by měl žalovanému předložit, když nepostačuje zajištění ubytování a ani prohlášení bratra, že se o žalobce postará. Trvání zajištění je postaveno pouze na minulosti žalobce. Poukázal na ustanovení § 47 odst. 2 zákona o azylu s tím, že uložení zvláštních opatření má přednost před zajištěním. Zopakoval, že má zajištěno bydlení a rovněž zde má bratra, který by se o něj postaral. Pokud by žalovaný považoval za vhodnější variantu b