20 Az 9/2024 – Krajský soud v Ostravě

20 Az 9/2024- 68 - text  12 20 Az 9/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobce: E. Y. státní příslušnost Turecká republika zastoupený advokátkou Mgr. Alicí Jeziorskou, sídlem Svornosti 86/2, 736 01 Havířov proti žalovanému: Ministerstvo vnitra Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2024, č. j. OAM-1428/BA-BA01-VL14-2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Odměna a náhrada hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalobce Mgr. Alice Jeziorské, advokátky, se určuje částkou ve výši 21 214 Kč, a bude jí vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 31. 1. 2024, č. j. OAM-1428/BA-BA01-VL14-2023 (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu („zákon o azylu“). Žalobce proti napadenému rozhodnutí podal žalobu, neboť má za to, že došlo ke zkrácení jeho práv. II. Napadené rozhodnutí a související skutkové okolnosti 1. Dne 11. 10. 2023 hlídka Odboru cizinecké policie Liberec kontrolovala autobus společnosti Flixbus směřující do Drážďan ve Spolkové republice Německo. Provedla u žalobce pobytovou kontrolu a zjistila, že žalobce nemá na území České republiky oprávnění k pobytu, nemá žádné platné vízum v cestovním pase ani platné povolení k pobytu na území Schengenského prostoru. 2. Rozhodnutím Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Libereckého kraje (dále jen „krajské ředitelství“), ze dne 12. 10. 2023, č. j. KRPL-102861-22/ČJ-2023-180022-SV, byl žalobce podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zajištěn za účelem správního vyhoštění na dobu 60 dnů. Rozhodnutím krajského ředitelství ze dne 12. 10. 2023, č. j. KRPL-102861-30/ČJ-2023-180022-SV, bylo žalobci uloženo správní vyhoštění a stanovena doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie a smluvních států na dobu jednoho roku. 3. Součástí správního spisu je protokol o výslechu účastníka správního řízení sepsaný podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „protokol o výslechu“), sepsaný krajským ředitelstvím, Odborem cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort ze dne 11. 10. 2023, č. j. KRPL-102861-13/ČJ-2023-180023-SV. Žalobci byl ustanoven tlumočník Ing. M. B. V protokolu je uvedeno, že žalobce českému jazyku jak v psané formě, tak mluvenému slovu nerozumí a žádá tlumočníka do arabského jazyka. Policejní ředitelství se dotázalo, zda žalobce souhlasí s tlumočením z jazyka českého do jazyka kurdského tlumočníkem panem Ing. M. B., a zda tlumočníkovi rozumí. Žalobce odpověděl „ano, souhlasím“. Žalobce do protokolu mimo jiné uvedl, že chtěl jet do Německa, nikoho tam nemá, jel tam sám. Má manželku, dceru a syna. Turecko opustil z důvodu špatné ekonomické situace. Cítí se zdravý. Z vlasti letěl do Černé Hory, pak přejel vlakem do Srbska, ze Srbska pokračoval pěšky do Maďarska. Následně autobusem přejel až do České republiky. Rodiče jsou staří, chce v Německu vydělat nějaké peníze a poslat je rodičům. Má také problém v rodině, byl usmrcen jeden příbuzný, mají špatné vztahy. Žalobci vyhrožovali smrtí. Přes Českou republiku chtěl žalobce přejet do Německa, nechtěl se zde zdržovat. Policejní ředitelství se dotázalo, zda žalobci v případě návratu domů hrozí mučení, trest smrti, nelidské nebo ponižující zacházení nebo trest nebo jiné vážné nebezpečí. Žalobce sdělil, že mu vyhrožovala jeho rodina smrtí, proto musel odjet. Nechce v České republice zůstat, chce se přesunout do Německa. V protokolu je uvedeno, že si žalobce protokol přečetl, s jeho obsahem souhlasil a nepožadoval žádných změn, oprav ani doplnění. Protokol je podepsán žalobcem bez jakýchkoli připomínek. 4. Žalobce požádal dne 18. 10. 2023 o mezinárodní ochranu bez uvedení důvodů pro podání žádosti. 5. Dne 27. 10. 2023 poskytl údaje k žádosti o mezinárodní ochranu a sdělil, že je státním příslušníkem Turecké republiky (dále též Turecko), je islámského sunnitského náboženského přesvědčení. Není a nikdy nebyl nijak politicky aktivní. Je ženatý, má dvě děti. K průběhu cesty z vlasti uvedl, že 7. 10. 2023 letěl z Istanbulu do Albánie, pak jel vlakem do Srbska, odkud dle něj pěšky přešli hranici s Maďarskem, kde nastoupili do autobusu a dojeli až do České republiky. Na území České republiky vstoupil 11. 10. 2023. V minulosti o mezinárodní ochranu nikde nežádal. Cítí se zdráv, nemá žádná zdravotní omezení ani zvláštní potřeby. Jako důvod žádosti o mezinárodní ochranu žalobce uvedl, že chce v České republice zůstat a pracovat. V Turecku má problémy s dluhem a v České republice si tedy chce vydělat na živobytí. Dodal, že jeho dcera je drogově závislá, a tak potřebuje prostředky na léčení. Při poskytnutí údajů byl přítomen soudní tlumočník z jazyka tureckého, pan Tolga Alačam. V dokumentu je uvedeno, že žalobce souhlasí se stranou 1 bez připomínek, strana 1 je podepsaná jak žalobcem, tak tlumočníkem a pracovníkem žalovaného. Žalobce souhlasil i s druhou stranou dokumentu bez připomínek, taktéž druhá strana obsahuje tři shodné podpisy. U obou stran je podtrženo bez připomínek. 6. Do protokolu o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany dne 13. 12. 2023 žalobce uvedl, že v Turecku má historicky zakotvené krevní problémy (krevní msta). V roce 2015 se odstěhoval od ženy a dětí do Istanbulu za prací. Dle něj tam začal dostávat telefonické výhrůžky, avšak neuvedl od koho. Vyhrožovali i jeho rodině. Kvůli tomu zanechal práci, načež zároveň v té době dostal nabídku práce v České republice. Nedostal vízum, a proto z vlasti uprchl. Uvedl, že výhrůžky neřešil, a protože dostal nabídku práce, rozhodl se vycestovat za prací. K výhrůžkám uvedl, že mu někdo vyhrožoval smrtí, ale neví proč. Má za to, že důvodem může být stará krevní msta, ale sám neví nic konkrétnějšího krom toho, že v rodině byly v roce 1982 nebo 1983 spory o půdu. Kvůli výhrůžkám se rozhodl opustit vlast. Uvedl, že byli také na policii, ale ta situaci nevyřešila s ohledem na absenci důkazů. Žalobce potvrdil, že žádostí o mezinárodní ochranu chce v České republice pracovat a žít. V Turecku v minulosti proběhlo soudní řízení kvůli dluhu, ale to je již vyřešené a aktuálně žádné dluhy nemá. Žalobce vyloučil jakékoliv potíže s tureckými státními orgány po dobu jeho života ve vlasti a rovněž tak i jakékoliv potíže s vydáním cestovního dokladu. Do Turecka se však nemůže vrátit kvůli výhrůžkám. Nakonec využil přetlumočení protokolu za účelem kontroly, neměl žádné námitky a protokol vlastnoručně podepsal. Pro účely pohovoru byla dne 13. 12. 2023 ustanovena tlumočnice, paní M. N, k provádění tlumočnických úkonů spojených s řízením o udělení mezinárodní ochrany, a to po jazyk turecký. Tlumočnice složila slib tlumočníka. 7. V napadeném rozhodnutí žalovaný shledal, že žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany kvůli legalizaci pobytu na území České republiky. Při posouzení žádosti žalobce o mezinárodní ochranu vycházel žalovaný z výpovědi žalobce a z informací, které shromáždil v průběhu správního řízení. Dne 29. 1. 2024 byla žalobci dána možnost se seznámit s podklady. Žalobce požádal o seznámení s protokolem o výslechu Policie ČR a s Informací OAMP. Následně uvedl, že při výslechu u policie měl kurdského tlumočníka, nikoliv tureckého, a proto si není jistý, jestli je tam vše tak, jak by mělo. Nenavrhl doplnění podkladů. Ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Turecku vycházel žalovaný z informace z cizineckého informačního systému, informace OAMP, Bezpečnostní a politická situace v Turecku, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv ze 4. srpna 2023. V napadeném rozhodnutí žalovaný konstatoval, že žalobce neuvedl žádné skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné učinit závěr o tom, že v Turecku vyvíjel činnost směřující k uplatňování politických práv a svobod ve smyslu § 12 písm. a) zákona o azylu, za kterou by byl azylově relevantním způsobem pronásledován. Rovněž žalovaný nedospěl k závěru, že by žalobce mohl ve vlasti pociťovat odůvodněnou obavu z pronásledování z důvodů uvedených v § 12 písm. b) zákona o azylu, nebo že by mu takové pronásledování hrozilo v případě jeho návratu do vlasti. Žalobce jako důvod svého odchodu z vlasti uvedl, že údajně rok před svým odjezdem z Turecka byl vystaven telefonickým výhrůžkám neznámých osob z jemu de facto skrytých důvodů, přičemž dle mínění žalobce jsou příčinou nějaké dávné rodinné spory o půdu. Důvodem jeho žádosti je pak legalizace jeho pobytu na území České republiky, neboť by tady chtěl pracovat, žít a fina