39 A 9/2025 – Krajský soud v Ostravě

ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2025:39.A.9.2025.83
Datum: 2025-10-24
Z rozhodnutí:  7 39 A 9/2025…
39 A 9/2025- 83 - text  7 39 A 9/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci žalobce: Egeria, z. s. sídlem Obchodní 1324, 765 02 Otrokovice proti žalovanému: Ministerstvo dopravy nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 za účasti: I) Ředitelství silnic a dálnic s. p. sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 zastoupené JUDr. Martinem Janouškem, sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 II) Děti Země – klub za udržitelnou dopravu sídlem Körnerova 219/2, 602 00 Brno III) EG.D, s. r. o. sídlem Lidická 1873/36, 602 00 Brno IV) CETIN, a. s. sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 – Libeň o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MD-16901/2024-220/45 ze dne 19. 5. 2022, ve věci povolení stavby, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 3. 7. 2025 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného č. j. MD-16901/2024-220/45 ze dne 19. 5. 2025, kterým k odvolání žalobce a osoby zúčastněné na řízení II) zčásti změnil a ve zbytku potvrdil rozhodnutí Dopravního a energetického stavebního úřadu č. j. DESU/112/000580/24 ze dne 30. 1. 2024. Prvostupňové rozhodnutí je stavebním povolením na stavbu „Dálnice D49, stavba 4901 Hulín-Fryšták“ v rozsahu následujících tří stavebních objektů: - SO 189.101 Provizorní napojení – část 101 / hlavní trasa 17,3-17,8 - SO 189.226 Provizorní napojení – část 226 / most na R49 přes svodnici - SO 189.301Provizorní napojení – část 301 / kanalizace Podstatou žaloby je žalobcovo tvrzení, že stavební povolení bylo vydáno bez použitelného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Žaloba 2. Žalobce v žalobě namítl, že podkladem stavebního povolení bylo závazné stanovisko ze dne 12. 5. 2016, č. j. 33742/ENV/16, kterým Ministerstvo životního prostředí (dále „MŽP“) ověřilo soulad stanoviska EIA ze dne 16. 11. 2009, č. j. 91172/ENV/09; k povolovaným stavebním objektům pak bylo vydáno závazné stanovisko MŽP k ověření změn ze dne 18. 1. 2024, č. j. MZP/2024/710/289. Žalobce tvrdí, že tyto akty nejsou pro napadené stavební povolení použitelné, neboť v součástí záměru 4902.1, který byl předmětem stanoviska ze 16. 11. 2009 (k záměru „Dálnice D49, stavba 4902,1 Fryšták-Lípa“), nebyly povolované stavební objekty provizorního napojení SO 189. Toto provizorní napojení SO 189 bylo předmětem závazného stanoviska EIA ze dne 22. 11. 2016, č. j. 3881/ENV/16, které posoudilo záměr 4901 („Dálnice D49, stavby 4901 Hulín Fryšták“), jehož součástí bylo i provizorní napojení SO 189 mezi km 17,300 – 18,000. Toto stanovisko však roku 2021 pozbylo platnosti. MŽP nevysvětlilo, proč objekty převedlo z jednoho projektu do druhého. Záměr 4902.1 nemá ani územní rozhodnutí. Tvrzení MŽP o nedotčení přírodě blízkých ekosystémů je nepravdivé, neboť odpadní voda má být odváděna do Hornoveského potoka, který je přítokem Fryštáckého potoka, jenž je biotopem raka říčního. Pokud MŽP ve stanovisku z 18. 1. 2024 uvedlo, že změny samostatně nenaplní dikci žádného bodu přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozhodném znění (dále jen „zákon o EIA“), pak je k tomu třeba uvést, že povolované provizorní napojení je tělesem dálnice a dálnice se posuzují vždy. Pokud žalovaný uvádí, že předmětné stavby jsou součástí hlavního tělesa dálnice v počátku tohoto úseku, pak je třeba poukázat na to, že záměr 4902.1 nemá územní povolení, nelze proto podle zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, v rozhodném znění, jakékoli části povolovat. Navíc povolované stavební objekty jsou dočasné, avšak těleso dálnice je stavbou trvalou. Žalobce namítá, že cifra kilometráže v dokumentaci EIA nic neříká o povolovaných stavebních objektech; faktem je, že stavební objekty jsou výslovnou součástí záměru 4901, ovšem nikoli jako součást hlavní trasy dálnice (ta končí v km 17,300), ale jako provizorní napojení v km 17,300 – 18,000. Z popisu záměru 4902.1 nelze dovodit, že by jeho součástí byly stavební objekty provizorního napojení. Tyto námitky žalobce uplatňoval již v odvolacím řízení a má zato, že tyto nebyly přezkoumatelně vypořádány. Dále má zato, že závazné stanovisko ze dne 18. 1. 2024 je z výše uvedených důvodů zmatečné a v řízení nebyl zjištěn stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, jakož i všechny okolnosti důležité k ochraně veřejného zájmu (§§ 3 a 50 správního řádu). Dle názoru žalobce mělo být předloženo nové posouzení vlivů na životní prostředí, které by nahradilo posouzení z 22. 11. 2016, které pozbylo platnosti roku 2021. Vyjádření žalovaného k žalobě a vyjádření MŽP 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 15. 8. 2025 navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Protože žaloba prakticky výhradně směřuje proti výsledku a aspektům procesu EIA, vyžádal si žalovaný stanovisko MŽP, které ke svému vyjádření připojil. 4. Žalovaný zdůraznil, že je třeba vycházet z materiálního hlediska, nikoli z hlediska formálního, přičemž z materiálního hlediska byly všechny předmětné stavební objekty součástí závazného stanoviska EIA k D49 Fryšták-Lípa. Objekt SO 189.101 navazuje na realizovanou trasu dálnice; má začátek v km 17,300 a do km 17,550 je stavebně plnohodnotnou dálnicí, od km 17,500 bude zemní těleso v jednom pásu bez vozovky. Ve stanovisku EIA k D49 Fryšták-Lípa jsou předmětné tři SO regulovány lépe, než v ve stanovisku EIA Hulín-Fryšták, které pozbylo platnosti 22. 11. 2021. Využitím stanoviska k D49 Fryšták-Lípa nemohlo dojít k zásahu do veřejných subjektivních práv žalobce, neboť toto posuzovalo plnohodnotnou trvalou stavbu, kdežto stanovisko k D49 Hulín-Fryšták posuzovalo provizorní napojení. Není ani na závadu, že záměr D 49 Fryšták-Lípa nemá územní rozhodnutí. Předmětné stavební povolení má podklad v územním rozhodnutí Městského úřadu Holešov ze dne 19. 5. 2020, č. j. HOL-32952/2017/SÚ/RS ve znění rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 13. 11. 2024, č. j. KUZL 81070/2024. Předmětem stavebního řízení není zkoumat, jaké podkladové rozhodnutí použil správní orgán v řízení, jehož výstupem je rozhodnutí nadané presumpcí správnosti. Pokud se týče odvodu odpadní vody do Fryštáckého potoka, pak tato námitka byla vypořádána na str. 22 napadeného rozhodnutí, a žalobce na toto vypořádání nereaguje. 5. MŽP ve vyjádření ze dne 8. 8. 2025 uvedlo, že předmětné tři stavební objekty byly stavebně povoleny jsou součást dálničního úseku „Dálnice D 49, stavba D4901 Hulín-Fryšták“, protože jejich realizace je s daným úsekem časově i funkčně spjata. Z hlediska prostorového se SO nacházejí již v prostoru navazujícího úseku D4902.1 Fryšták-L9pa, 1. etapa. Důsledkem je skutečnost, že ačkoli jsou SO stavebně povolovány v rámci úseku D4901 Hulín-Fryšták, z hlediska EIA jsou pokryty stanoviskem EIA vydaným k úseku D4902.1 Fryšták-Lípa, 1. etapa. Stavební řízení bylo zahájeno 7. 11. 2023, kdy již stanovisko EIA k záměru dálnice v úseku Hulín-Fryšták neplatilo. Protože však všechny předmětné SO jsou v místě tělesa dálnice v úseku 4902.1 Fryšták-Lípa a s tímto tělesem v budoucnu splynou, není pochyb o tom, že tyto obejkty byly ve všech ohledech posouzeny. (Části původního objektu provizorního napojení SO 189, které nejsou v tělesu dálnice, nejsou předmětem napadeného rozhodnutí.) V pojednávané věci se stalo, že totožné SO byly posouzeny ve dvou procesech EIA, čemuž žádný předpis nebrání. Pokud se týče Fryštátského potoka, přímo v rámci procesu EIA byly stanoveny podmínky k jeho ochraně (např. podmínky č. 24, 26, 27, 28, 43, 44, 45, 67, 74, 75 a 81). Vypouštěná voda musí splňovat kvalitativní normy, a navíc je vypouštěna do přítoku Fryštáckého potoka, nikoli do něj samotného. Pokud se týče označování SO – včetně pojmenování „provizorní napojení“ – jedná se o interní označování a nemá vliv na věcné začlenění do záměru. Vyjádření osob zúčastněných na řízení 6. Osoba zúčastněná na řízení I), která je stavebníkem, se ve vyjádření ze dne 20. 8. 2025 se plně ztotožnila se žalovaným a MŽP. Stanovisko EIA z roku 2009, které je stále v platnosti, se plně vztahuje na předmětné SO, které jsou součástí hlavního tělesa dálnice v posuzovaném úseku. Pokud se týče Fryštáckého potoka, uvedla, že odvod odpadních vod je řešen v souladu s požadavky legislativy, a ona navíc disponuje výjimkou ze zákazu škodlivě zasahovat do vývoje raka říčního, která obstála i v soudním přezkumu. K ochraně raka je navíc stanovena podmínka vyústění silniční kanalizace co nejníže po toku Hornoveského potoka. Dále uvedla, že SO disponují pravomocným územním rozhodnutím. Dle ověřujícího ZS EIA nebudou mít SO významný negativní vliv na zájmy chráněné zákonem o EIA. Závazná stanovisk

Citovaná ustanovení

§ 51 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 65 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)