60 Af 12/2022 – Krajský soud v Ostravě

ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2025:60.Af.12.2022.302
Datum: 2025-12-09
Z rozhodnutí: Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci…
60 Af 12/2022- 302 - text  32 60 Af 12/2022 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci žalobkyně: O. s., a.s., IČO: X sídlem Č. 1403/2, X O. zastoupená advokátem JUDr. Alfrédem Šrámkem sídlem Českobratrská 1403/2, 702 00 Ostrava proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 1387/7, 140 96 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 3. 2022, č. j. X, ve věci cla, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: A. Vymezení věci a obsahu podání účastníků 1. Celní úřad pro Olomoucký kraj přijal v období od ledna 2016 do července 2018 celkem 33 celních prohlášení žalobkyně s návrhy na propuštění bezešvých trubek z nerezavějící oceli s kruhovým průřezem tarifní položky 7304 41 harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“) HS byl zaveden Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, která byla uzavřena v Bruselu dne 14. 6. 1983 [Recueil des traités des Nations unies, sv. 1503, s. 4, č. 25910 (1988)] v rámci Světové celní organizace (WCO) a společně s protokolem o její změně ze dne 24. 6. 1986 schválena jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. 4. 1987 (Úř. věst. 1987, L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288). K HS byly vypracovány vysvětlivky v souladu s ustanoveními uvedené úmluvy. , u nichž byl deklarován nepreferenční indický původ a při propuštění zboží tak nebylo vyměřeno ani v jednom případě clo. Dne 29. 8. 2019 zahájil tentýž celní úřad u žalobkyně kontrolu po propuštění zboží. Správce daně dospěl k závěru, že dodavatelé žalobkyně, spol. M. T. C. Pvt. Ltd, Indie (dále jen „M. T.“) a K. S. M. Pvt. Ltd, Vadodara, Gundžarát, Indie (dále jen „K. S.“), dovezli bezešvé trubky z nerezové oceli z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Indie, kde tyto následně byly opracovány úběrem za studena, což však nebylo s to založit jejich nepreferenční indický původ a předmětným trubkám tak zůstal původ čínský. V důsledku tohoto závěru seznal, že v celních prohlášeních žalobkyně špatně deklarovala původ a rovněž, že nebylo vyměřeno antidumpingové clo ve výši 71,9 %, kterému čínské bezešvé trubky z nerezové oceli podléhaly podle nařízení Komise (EU) č. 1331/2011, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo z dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z ČLR (dále jen „nařízení o antidumpingovém clu 1“), resp. dle nařízení Komise (EU) č. 2018/330, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z ČLR (dále jen „nařízení o antidumpingovém clu 2“). Toto clo pak žalobkyni v odpovídající výši vyměřil 33 dodatečnými platebními výměry v celkové výši přesahující 44 mil. Kč. 2. Proti nim brojila žalobkyně odvoláním, které bylo napadeným rozhodnutím zamítnuto a vydané dodatečné platební výměry jimi byly potvrzeny. Žalovaný vycházel zejména ze zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění účinném do 28. 7. 2016 (dále jen „původní celní zákon“), nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (dále jen „původní celní kodex“), nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (dále jen „prováděcí nařízení k původnímu celnímu kodexu“), dohody mezi EU a WTO schválené rozhodnutím Rady EU č. 94/800/ES (dále jen „dohoda o pravidlech původu“), resp. ze zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon (dále jen „nový celní zákon“), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (dále jen „nový celní kodex“) a nařízení Komise (EU) 2015/2446, jímž se provádí Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (dále jen „prováděcí nařízení k novému celnímu kodexu“). Rozhodná právní úprava týkající se určování původu zboží byla totožná. 3. Žalobkyně proti napadenému rozhodnutí podala velmi rozsáhlou žalobu, kterou se domáhá jak zrušení napadeného rozhodnutí, tak všech dodatečných platebních výměrů. Námitky obsažené v žalobě a jejím doplnění soud shrnuje následovně: - v řízení nebylo prokázáno, že by indičtí dodavatelé žalobkyně nyní řešené trubky vyrobili právě z materiálu dovezeného z ČLR. V řízení nebyly identifikovány konkrétní zásilky a jejich cesta od počátku vývozu z ČLR přes dovoz do Indie až po následný vývoz do EU. Z žádného z provedených důkazů nevyplývá, že by byly v Indii nyní řešené trubky vyrobeny z materiálů, které mají původ v ČLR, zejména pak ze Závěrečné zprávy OLAF č. OF/2016/0680/B1 (dále jen „závěrečná zpráva OLAF“), která není s to prokázat čínský původ zboží. Indičtí výrobci sice potvrdili, že dováží materiál z ČLR, avšak ti produkují širokou škálu produktů a je logické, že vstupní materiály nakupují mj. v ČLR. Jejich vyjádření se nadto netýkala konkrétních trubek. Sám žalovaný uvedl, že ztotožnění je nemožné. Důkazní břemeno stran této skutečnosti přitom tížilo správní orgány dle § 92 odst. 5 písm. b) a c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) a ty jej neunesly. Nebyly tak provedeny důkazy, které by vyvrátily správnost certifikátů původu vystavených indickou obchodní komorou. Stejně na závěrečnou zprávu OLAF nahlíží také soudy v Itálii, v Německu a celní orgány v Polsku, přičemž podle žalobkyně se mají celní předpisy aplikovat totožně v celé EU a žalovaný se bezdůvodně od rozhodovací praxe jiných celních orgánů a soudů odklonil. V této souvislosti žalobkyně navrhla, aby zdejší soud položil Soudnímu dvoru EU (SDEU) předběžnou otázku týkající se toho, zda má orgán členského státu při doměřování antidumpingového cla přihlédnout k závěrům orgánů jiného členského státu, který řešil skutkové i právně totožnou věc, resp. zda je orgán členského státu povinen řídit se závěry jiných členských států při posouzení obsahově a právně totožné otázky s ohledem na jednotnou správní praxi v EU. - žalovaný materiálně nezkoumal vstupní materiál, tj. zda se jednalo o dutý profil položky 7304 49 nebo zda šlo o hotovou trubku. Bez ztotožnění jednotlivých zásilek to není ani možné. Sám OLAF ve své závěrečné zprávě uvedl, že společnosti K. S. a M. T. dovezly z ČLR také výrobky položky 7304 49. Právě tyto výrobky mohly být po jejich zpracování dodány žalobkyni. Nebylo tedy prokázáno, že z ČLR do Indie byly dovezeny výrobky položky 7304 11. Není dostačující vycházet z toho, jak tarifně zboží zařadily M. T. a K. S. Z Poznámek OLAF ze dne 12. 4. 2021 (dále jen „poznámky OLAF“) vyplývá, že od srpna 2019 M. T. vstupní materiál označuje jako dutou trubku, od roku 2020 ji zařazuje pod 7304 49, přitom dle OLAF se stále jednalo o stejný výrobek. Je tedy prokázané, že i v období předcházejícím indičtí dodavatelé dováželi mateřské trubky/duté profily položky 7304 49. Zmatek v zatřídění způsobila chyba ve veřejném seznamu kódů indického Generálního ředitelství pro zahraniční obchod (DGFT). Celní nomenklaturu v Indii zveřejňuje jiný orgán, a to Ústřední rada pro nepřímé daně a cla (CBIC). V sazebníku CBIC je u položky 7304 11 podnadpis trubky používané pro ropovody a plynovody, kdežto sazebník DGFT tento podnadpis neobsahuje a u položky 7304 11 10 je uvedeno pouze tubes and pipes. Jelikož dodavatelé K. S. a M. T. obdrželi licenci od DGFT, řídili se jeho sazebníkem. Potvrzuje to také oznámení indického ministerstva průmyslu a obchodu, ze kterého vyplývá, že indické ministerstvo vyvíjelo tlak na to, aby se nepoužívala položka 7304 49, proto také indičtí dodavatelé používali položky 7304 11 10 sazebníku DGFT. Ani jeden z dodavatelů nedovážel trubky pro ropovody a plynovody, o čemž svědčí fakt, že dovezený materiál odpovídal normě ASTM A312, která není dostačující pro klasifikaci výrobků jako trubek pro ropovody a plynovody. - není vyjasněné, co je dutým profilem. Za dutý profil lze i dle definice předestřené žalovaným považovat i výrobky se stejným vnitřním i vnějším geometrickým tvarem. Duté profily položky 7304 49 musí mít kruhový průřez. Při výkladu pojmu dutý profil je nutné vycházet z historie vyjednávání o definici tohoto pojmu. Duté profily, jinak nazvané mateřské trubky, dokončené za tepla jsou jediné vstupní materiály, které se všeobecně používají pro výrobu za studena dokončených bezešvých trubek z nerezové oceli, což je nevyvratitelná technická realita a prokazuje ji znalecký posudek č. 6/21 zpracovaný doc. J., který rovněž uvedl, že mu není známo použití dutých profilů s nekruhovým vnitřním a vnějším průřezem, čímž se dostává do rozporu definice uvedená ve vysvětlivkách k HS s technickou realitou. Stejně lze odkázat na celní tarif užívaný Kanadou. Společnosti M. T. a K. S. přitom zpracovávaly právě duté profily. Posudek F. G. je nevěrohodný, neodborný a nesprávný. Žal

Citovaná ustanovení

§ 60 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 8 (280/2009 Sb.)§ 92 (280/2009 Sb.)§ 209 (40/2009 Sb.)§ 240 (40/2009 Sb.)